Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co je a co není formativní hodoncení? Jak takový způsob hodnocení ovlivňuje učení?
EDUin 1. 6. 2023
(některé situace pocházejí ze tříd, kde se s principy hodnocení ve formativní funkci pracuje už delší období)
Sedmák při hodině zeměpisu říká učiteli, který dlouze diskutuje s jiným žákem:” Pane učiteli, nešlo by to s Hynkem probrat někdy jindy? Mně připadá, že je to důležité jen pro něj a my všichni teď čekáme a neučíme se.”
Zadávám dobrovolný domácí úkol: Vyrobte s pomocí CDčka a balonku vznášedlo a prozkoumejte, jak je podle vás možné, že vznášedlo funguje. V úvodu příští hodiny si předvedeme vznášedla, sepíšeme vaše hypotézy a ověříme jejich platnost. (Příští hodinu cca polovina dětí měla své vznášedlo, třetina vlastní hypotézu a ¾ chtěly vědět, jak je možné, že to funguje.)
Učitelka matematiky maturitního ročníku na gymnáziu vypráví v kabinetě kolegyni: ”Šla jsem po semináři na hodinu s tím, že použiju ten palcometr, aby mi ukázali, do jaké míry porozuměli zadání. Měla jsem z toho hrozný nervy, že mě s tím pošlou do háje, že je to trapný. Řekla jsem zadání, měla jsem za to, že je úplně jasné a požádala je, aby mi tím palcem ukázali, jak moc zadání rozumí. Mně bylo tak trapně. Oni ale vypadali v pohodě. A představ si, třetina z nich ukázala, že rozumí jen na půl! Ptala jsem se jich, co není úplně jasné a zjistila jsem, že to šlo pochopit úplně jinak. Hele, teď to s tím palcem dělám často, oni to přijali a hlavně mi přijde, že nám to učení najednou jde líp. Jako, že si víc rozumíme a víc to frčí.”
Učitelka v průběhu hodiny českého jazyka: “Pojďte mi teď na stupnici 1-10 ukázat, do jaké míry rozumíte tomu, kde se bude psát velké písmeno..” Vidí, že se objevují čísla okolo 6. Říká: ”V jakých případech si teď jste jistí a kde naopak ne? Zapište dva příklady od každého..” V mezičase přistupuje k žákovi, který ukazoval číslo 10 a nabízí mu další pokračování práce, která měla navazovat po pochopení gramatického jevu. Následně pokračuje se zbytkem třídy na vyjasňování porozumění pravidel psaní velkých písmen na příkladech, které děti vymyslely..
Učitel/ka na konci hodiny: připravil/a jsem 3 způsoby, jak lze psaní i/y ve vyjmenovaných slovech trénovat. Vyberte si jeden z nich. Příště budeme začínat otázkou, který ze způsobů jste si vybrali a jak vám pomohl se posunout.
Učitel, který chce podpořit žáky v jejich porozumění smyslu a užitku výuky, pokládá po ukončení tématu 2. světová válka reflektivní otázky:
V úvodu jsme nejprve hledali odpověď na otázku: Komu a proč by mohlo být užitečné se tímto tématem zabývat. Jak to vidíte nyní? Co podle vás opravdu stojí za zapamatování? Prolistujte sešit, knížku, pracovní listy, výstupy práce skupin a řekněte, která část našeho společného učení ovlivňovala naše emoce, která chuť se dozvědět víc, která nás brzdila nebo odrazovala a čím to bylo? Jak bychom na to mohli jít příště, aby se nám dařilo učit se smysluplně ještě o kousek víc?
Dva týdny po pololetním vysvědčení říká učitelka páťákům, kteří před sebou mají kopii svého vysvědčení se slovním hodnocením z Vlastivědy: ”Pročtěte si svoje hodnocení z vysvědčení. Použijte metodu I.N.S.E.R.T. a text hodnocení označkujte. Klidně používejte barvy a zvýrazňovače. Až budete hotovi, napište pod vysvědčení dopis sami sobě, kde se oceníte za konkrétní posuny a doporučíte si jednu důležitou oblast, na kterou se ve Vlastivědě ve druhém pololetí máte zaměřit.”