Bilance 2025: Klíčové události a souvislosti ve vzdělávání

Rok 2025 lze v historii českého regionálního školství označit za období hlubokých systémových změn. Je to rok, který byl definován snahou o modernizaci vzdělávacího systému ČR, ale také značným finančním a provozním napětím, jemuž byly školy a školská zařízení vystaveny. Bilance 2025 nabízí pohled na to, jak se reformní záměry exekutivy střetávaly s finančními limity státního rozpočtu a realitou každodenního provozu škol.

Naplňování Strategie 2030+ a hodnocení OECD

Shrnutí

• Strategie 2030+ se nachází v polovině svého implementačního období. MŠMT se podařilo zlepšit řízení, koordinaci aktivit a zavést půlroční monitoring, avšak komplexní výsledky nezávislé evaluace budou k dispozici až na konci roku 2026.
• Zpráva OECD hodnotí české regionální školství jako stabilní. Oceňuje vysoký podíl veřejného financování, menší počet žáků ve třídách i fakt, že středoškolské vzdělání výrazně chrání před nezaměstnaností.
• Kriticky OECD reflektuje nízké platy učitelů v porovnání s jinými vysokoškoláky, negativní demografický vývoj a rostoucí počet mladých lidí bez středoškolského vzdělání, u nichž klesá čtenářská gramotnost.
• Data OECD také ukazují, že čeští žáci tráví ve škole méně času, než je průměr zemí OECD, přičemž prázdniny mají kratší než průměr.

Strategie 2030+ (S 2030+) se ocitla v polovině svého implementačního období. Za rok 2025 se podařilo dokončit mnohá připravovaná opatření a ukotvit je v legislativě (viz dále). 

Velmi pozitivně hodnotíme zlepšení managementu implementace Strategie 2030+. MŠMT zavedlo řízení s harmonogramy a půlročním monitoringem, což zlepšilo koordinaci aktivit a zapojení stakeholderů. Děje se tak na základě služebního příkazu ministra Beka, kterým v roce 2024 ustavil implementační výbor ve složení náměstek člena vlády, státní tajemník a vrchní ředitel sekce 2. Tento výbor zajišťuje směřování implementace, supervizi, koordinuje spolupráci a zodpovídá za věcné plnění.

MŠMT plánuje uprostřed realizace S 2030+ provést komplexní nezávislou evaluaci jejího naplňování. Výsledky evaluace však budou známy až na konci roku 2026, což omezuje možnost průběžných korekcí implementace na základě robustních dat, která jsou průběžně sbírána.

Hodnocení Strategie lze tak stavět zejména na reflexi OECD, které ve své pravidelné zprávě Education at a Glance 2025 hodnotí české vzdělávání jako stabilní v primárním a sekundárním stupni, ale s výrazným nedostatkem terciárně vzdělaných a s přetrvávajícími vzdělávacími nerovnostmi. Přestože se zpráva tematicky zaměřila na terciární vzdělávání, obsahuje podrobná data i pro nižší stupně systému. Hlavní závěry pro české regionální školství se soustředí na financování, demografické výzvy a efektivitu výuky.

Za silné stránky regionálního vzdělávání OECD považuje například to, že většina nákladů na regionální školství je hrazena z veřejných rozpočtů (90,5 %). Průměrná velikost třídy na 1. stupni základních škol je 19,9 žáka, což je méně než průměr OECD (20,6), a od srovnávaného roku 2013 tento počet mírně klesl. Dokončení středoškolského vzdělání (včetně VOŠ a nástaveb) v ČR výrazně chrání před nezaměstnaností. Míra nezaměstnanosti u osob s tímto vzděláním je pouze 2,8 %, zatímco u lidí bez střední školy dosahuje 9,5 %. Znepokojující je v té souvislosti ovšem fakt, že počet mladých dospělých bez střední školy roste. Zatímco v OECD průměrný podíl lidí bez středoškolského vzdělání klesá, v ČR se mezi lety 2019 a 2024 zvýšil ze 7 % na 8 %. Trh práce si středoškolského vzdělání v ČR cení. Rozdíl v platech mezi lidmi se středoškolským vzděláním a těmi bez něj je v ČR 21 %, což je více než průměr OECD (17 %).

Za slabé stránky a výzvy považuje OECD v našem regionálním školství především výši odměňování učitelů. Reálné platy učitelů na základních školách jsou v ČR o 28 % nižší než průměrné mzdy ostatních plně zaměstnaných vysokoškoláků, zatímco v rámci OECD je tento rozdíl v průměru pouze 17 %. OECD dále varuje před vývojem demografie: počet dětí ve věku 0–4 roky v ČR mezi lety 2013 a 2023 klesl o 4 % a do roku 2033 se očekává pokles o dalších 14 %, což bude vyžadovat adaptaci kapacit škol. Zpráva dále uvádí, že u osob bez středoškolského vzdělání kleslo skóre čtenářské gramotnosti mezi lety 2012 a 2023 o 16 bodů, což je dost razantní pokles ukazující mj. na systémové nerovnosti v českém vzdělávání.

Na zprávách OECD jsou zajímavá i další statistická srovnání. Z aktuálního vydání například vyplývá, že žáci v ČR tráví ve škole méně času oproti většině zahraničí. Na 1. stupni ZŠ je to 669 hodin ročně (průměr OECD je 804) a na nižším stupni středních škol (včetně 2. stupně ZŠ) 865 hodin (průměr OECD je 909). Délka prázdnin je naopak u českých školáků kratší: v primárním vzdělávání trvají v ČR celkem 12 týdnů, zatímco průměr OECD je 13,5 týdne.

Největší legislativní změny za posledních 20 let

Shrnutí

• Velká novela školského zákona, účinná od září 2025, přináší systémové změny ve financování a organizaci vzdělávání. Zásadní novinkou je oficiální ukotvení podpůrných pozic (školní psycholog, speciální a sociální pedagog), jejichž financování přebírá od roku 2026 stát.
• Balíček změn obsahuje také zavedení indexového financování, úpravy maturit a přijímacího řízení či duální vzdělávání. Implementaci však provází nejistota, neboť klíčové prováděcí předpisy teprve vznikají, a obavy z nedostatku podpůrných profesí, zejména v sociálně znevýhodněných regionech.
• „Malá novela“ o odkladech, účinná od července 2025, vznikla na základě vzácné politické shody a cílí na snížení vysoké míry odkladů v ČR. Ty budou nově možné jen ze závažných zdravotních důvodů. Omezení odkladů doprovází další opatření, jako je zrušení známkování v 1. a 2. ročnících ZŠ platné od září 2027.
• Reakce na odkladovou novelu v terénu jsou smíšené. Zatímco experti změny vítají, rodiče pociťují obavy a učitelé, ačkoliv oceňují personální podporu, kritizují nárůst administrativy a varují před kapacitními limity školských poradenských zařízení.

V květnu 2025 Poslanecká sněmovna schválila tzv. velkou novelu školského zákona, která v létě téhož roku nabyla účinnosti. Od 1. 9. 2025 se novelou změnila řada pravidel – pro školy, pro financování vzdělávacího systému, pro organizaci vzdělávání a poskytování podpory. Jednou z klíčových novinek je systémové ukotvení pozic školních psychologů, speciálních a sociálních pedagogů. Od ledna 2026 bude financování těchto pozic stabilně hrazeno ze státního rozpočtu. Poprvé je sociální pedagog oficiálně uznanou pedagogickou pozicí. Jeho úkolem je pomáhat dětem se sociálními či rodinnými problémy, šikanou, spolupracovat se sociálními službami, rodinami apod. 

Novela představuje komplexní balíček zhruba padesáti změn, mj. zavádí indexové financování, změny v přijímacím řízení i maturitní zkoušce, duální praktické vyučování, možnost kombinované výuky nebo krátké studijní programy na VOŠ (širší výčet a vysvětlení změn viz box). Mnohé klíčové detaily (indexace, normativy pro poradenská zařízení, konkrétní pravidla pro plné úvazky psychologů) budou řešeny až vládními nařízeními, což zvyšuje nejistotu pro školy a zřizovatele. Systém bude narážet i na kapacitní problémy: například školních psychologů se nedostává obecně, zvlášť kritická je situace v sociálně slabších regionech, kde je jejich potřeba celkově vyšší.

Samostatně již na jaře prošla tzv. malá novela, která komplexně řešila odklady školní docházky s účinností od 15. července 2025. Unikátní na ní je, že šlo o společnou zákonodárnou iniciativu poslanců ze školského výboru Sněmovny napříč politickým spektrem, kteří se spojili, aby se pokusili pohnout mírou odkladů povinné školní docházky v ČR. Ta je u nás zcela unikátně vysoká oproti všem ostatním vyspělým zemím (přes 20 % oproti průměrným 5 %). Odklady budou možné nově jen v případech závažných zdravotních či psychických obtíží dítěte a za splnění přísnějších podmínek (např. doporučení podpůrného opatření). S omezením odkladů se pojí další opatření, z nichž mnohá budou nabíhat postupně (např. změny v hodnocení – zrušení známkování v prvním a druhém ročníku ZŠ). Úspěch této novely bude z celkového hlediska záviset především na tom, jak se školám i rodičům podaří přeměnit mindset z dosavadního „dítě má být připraveno na školu“ na „škola má být připravena na dítě“, což bude jistě dlouhodobý proces s doprovodnými průběžnými problémy. 

Zatímco expertní veřejnost změny vesměs vítá, u rodičů vzbudily předpokládatelné „zděšení“. Učitelé k odkladové novele přistupují smíšeně. Většina oceňuje systémovou podporu (psycholog, speciální pedagog, asistent v 1. ročníku), zároveň silně kritizují administrativní zátěž spojenou s novými termíny zápisů a povinností předávat výsledky pedagogické diagnostiky mezi MŠ a ZŠ. Všeobecně panuje obava z kapacitních limitů školských poradenských zařízení.

Kritický stav financí

Shrnutí

• Konsolidace veřejných financí se negativně dotkla školství, navzdory vládním deklaracím o prioritě vzdělávání. Výdaje na školství klesaly a relativní platy učitelů se propadly na 108 % průměrné mzdy, což je hluboko pod zákonem garantovanou hranicí 130 %.
• Rozpočtová krize vyvrcholila na konci roku 2025 kvůli nekrytému financování nepedagogických pracovníků v období září–prosinec. Tato situace způsobila zásadní nestabilitu, přenášení nákladů na rodiče a vyhlášení stávkové pohotovosti odborů.
• Kritický deficit ve výši 3,7 mld. Kč, způsobený selháním vyjednávací strategie exministra Beka, vyřešil až v druhé polovině prosince nový ministr Robert Plaga. Chybějící prostředky byly pokryty z rezerv jiných resortů a peněz určených na vědu a výzkum.
• V lednu 2026 došlo k valorizaci platů: učitelům vzrostly mzdy o 7 % a asistentům pedagoga o pevnou částku 2 000 Kč. Ani toto navýšení však nezajistí dosažení zákonného cíle 130 % průměrné mzdy.

Minulá vláda usilovala o konsolidaci veřejných financí a snižování schodku státního rozpočtu. To se bohužel dotklo i školství, přestože ve svém programovém prohlášení kabinet deklaroval vzdělávání jako jednu ze svých priorit. Závazek investic do vzdělávání alespoň v průměru ostatních zemí EU se nedařilo plnit, procentuálně výdaje naopak setrvale klesaly. Nadále klesala i výše relativních platů učitelů, podle kvalifikovaného odhadu think-tanku IDEA činila výše platu pedagoga oproti průměrné mzdě pouze 108 % místo zákonem deklarovaných 130 %.

Nedostatečné výdaje na školství došly tak daleko, že nově schválené kvazimandatorní výdaje, typicky na nové pedagogické pozice, ale i na chod škol v závěru roku, nebyly pokryty v plné výši. Na vině bylo původně plánované hrazení nepedagogických pracovníků zřizovateli již od září 2025, což vláda v březnu odsunula až na začátek roku 2026. Od března 2025 tak bylo jasné, že stávající státní rozpočet s prostředky na nepedagogy v období září–prosinec nepočítá. Stát po dlouhé době nedokázal plynule financovat prostý chod svých škol a vyvolal značnou nestabilitu a nejistotu. To vedlo až k vyhlášení stávkové pohotovosti školských odborů v polovině listopadu a k velmi vypjaté situaci na školách ke konci roku. Kvůli napjatým rozpočtům se objevovaly případy, kdy školy přenášely financování základních potřeb (hygienické potřeby, toaletní papír) na rodiče, ačkoliv tyto náklady má hradit zřizovatel. 

Celkově byl stav způsoben jednak neúspěšnou vyjednávací strategií ministra školství Mikuláše Beka (STAN), ale i faktem, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) preferoval především potřeby resortů vedených svými stranickými kolegy. Zbývající prostředky (celková výše deficitu činila 3,7 mld.) rozeslal školám až v druhé polovině prosince nový ministr školství Robert Plaga. Prostředky byly staženy z rezerv různých resortů, čerpaly se však i z financí určených na vědu a výzkum.

Na podzim se podařilo valorizovat odměňování pedagogů pro rok 2026, přesto ani zdaleka nebudou mzdy pedagogů dosahovat 130 % průměrné mzdy garantované zákonem. Platy učitelů vzrostly od ledna 2026 o 7 %. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku 2 000 korun.

Praktické kroky k řešení nerovností ve vzdělávání

Shrnutí

• Socioekonomické zázemí rodiny stále silně předurčuje školní úspěch žáka. Pozitivním krokem ke změně je indexové financování, které zohledňuje náročnost podmínek škol, a stabilizace podpůrných pozic, kdy stát přebírá financování školních psychologů a nově uzákoněných sociálních pedagogů.
• Obce mají nově k dispozici metodiku desegregace a povinnost zajistit místa v mateřských školách i pro tříleté děti.
• Riziko prohloubení rozdílů mezi regiony přináší převod financování nepedagogů na zřizovatele. Přístup k vyššímu vzdělání pro děti z méně podnětného prostředí navíc omezuje odpor krajů k navyšování kapacit gymnázií a lyceí.
• Systémové problémy přetrvávají v podobě segregace škol a tzv. zápisové turistiky. Situaci zhoršuje kritický nedostatek kvalifikovaných učitelů a psychologů právě v sociálně slabších regionech, kde jsou nejvíce potřeba.

Nerovnosti v českém vzdělávacím systému zůstávají jedním z nejzávažnějších problémů.

Výroční zpráva ČŠI za rok 2024/25 konstatuje, že:

• Kvalita vzdělávání je v ČR výrazně ovlivněna podmínkami, ve kterých školy působí.
• Významnou roli hraje socioekonomické zázemí žáků.
• Školy mají omezenou schopnost ovlivnit vzdělávací dráhu žáků bez ohledu na jejich vstupní úroveň.
• Přetrvávají systémové problémy (rozdíly v kvalitě výuky mezi školami, personální podmínky apod.), které mají přímý dopad na vzdělávací výsledky a rovné šance dětí a žáků.

Zpráva OECD Education at a Glance 2024 o českém školství uvádí:

• Vzdělání rodičů má silný vliv na dosažené vzdělání jejich dětí. To potvrzuje, že socioekonomické zázemí rodiny významně předurčuje vzdělávací výsledky.
• Podíl mladých dospělých bez středoškolského vzdělání v ČR v roce 2023 činil 8 % a v ČR se tento podíl mezi lety 2016–2023 zvýšil o 2 procentní body, na rozdíl od většiny zemí OECD, kde se snížil.
• V Česku je „mezera v péči o děti“ – childcare gap (období mezi koncem placené rodičovské a začátkem bezplatného předškolního vzdělávání/povinné školní docházky) nadprůměrná, což znevýhodňuje rodiny s nízkými příjmy a přispívá k nerovnostem v raném vzdělávání.

Přijata byla některá opatření, která mají pozitivní dopad na snižování nerovností ve vzdělávání: 

• Indexové financování: legislativní ukotvení principu, který distribuuje finance podle náročnosti podmínek dané školy pro vzdělávání. Zohledňuje především nároky na vzdělávání žáků se speciálními potřebami nebo socioekonomickým znevýhodněním.
• Projekt Podpora rovných příležitostí: Přímá podpora 450 škol s vysokým podílem znevýhodněných dětí z evropských fondů. Byla ukončena pilotáž a zkušenosti se budou propisovat do nástrojů indexového financování.
• Metodika desegregace: Vznikl konkrétní nástroj pro obce a školy, jak předcházet segregaci, zejména u romských žáků (viz box).
• Podpora v mateřských školách: Povinnost obcí zajistit místo pro tříleté děti a akční plány pro zapojení znevýhodněných dětí do předškolního vzdělávání.
• Stabilizace podpůrných pozic: Uzákonění pozice sociálního pedagoga a přímého nárokového financování školních psychologů a speciálních pedagogů státem (na školách s minimálním počtem 180 žáků v průběhu tří let).

Zároveň však platí, že přetrvává řada faktorů, které nerovnosti ve vzdělávání nadále prohlubují: 

• Převod financování nepedagogů: Převedení nákladů na nepedagogické pracovníky na obce může prohloubit rozdíly mezi bohatými a chudými regiony.
• Nedostatečné kapacity všeobecného vzdělávání: Odpor krajů k navyšování kapacit gymnázií a lyceí omezuje přístup k ambicióznějšímu vzdělávání pro děti z méně podnětného prostředí.
• Segregace a „zápisová turistika“: Přetrvávající existence segregovaných škol a obcházení spádovosti.

Regionální rozdíly v kvalifikovanosti personálu: Kritický nedostatek kvalifikovaných učitelů a psychologů v socioekonomicky slabších regionech.

Zásadní posílení role zřizovatelů 

Shrnutí

• Novela školského zákona výrazně posiluje vliv zřizovatelů, na které od roku 2026 přenáší financování nepedagogických pracovníků. Ačkoliv tento krok ukončil nesystémové dotování mezd nepedagogů z platů učitelů, ukazuje se, že pro 75 % obcí znamená nutnost doplácet chybějící prostředky ze svého rozpočtu. 
• Optimalizace sítě škol zavádí zjednodušeně pravidlo „1 obec – 1 škola“. Během tříletého období se musí administrativně sloučit mateřské a základní školy s méně než 180 žáky v jedné obci. Cílem je integrace ředitelství (nikoliv rušení míst výuky) a zefektivnění řízení v situaci, kdy stát nedokáže systém ufinancovat. V praxi půjde nejčastěji o již osvědčený model spojení místní MŠ a ZŠ v jedné menší obci.
• Jako vysoce rizikový je hodnocen přesun úhrady ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), to znamená prostředků na učebnice, pomůcky či vzdělávání pedagogů, na zřizovatele. Toto opatření narušuje hranici, kdy stát garantuje podmínky pro výuku a zřizovatel zajišťuje provoz. Potenciálně hrozí zhoršení vztahů mezi řediteli a zřizovateli.

Novela školského zákona přispěla k velkému rozšíření kompetencí zřizovatelů a svěřila jim do rukou velký objem financí. Tím se posiluje jejich vliv na školství, ale zároveň se zvyšují i nároky na jejich odbornost. V kontextu nadcházejících demografických změn a transformace sítě škol se jedná o vysoce rizikový prvek. Ačkoliv má potenciál přinést pozitivní změny, nese s sebou i vážná rizika, zejména hrozbu dalšího prudkého prohlubování nerovností v českém vzdělávání.

Stát od roku 2026 financuje jen pedagogickou práci; zřizovatelé (kraje, obce) převzali financování nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, provoz) a provozních nákladů škol. Pozitivní je, že oddělením financování nepedagogických pracovníků od pedagogů zanikla dosavadní praxe dotování jejich nízkých platů z nadtarifních složek učitelů. Mnozí zřizovatelé vyčíslili skutečné finanční náklady a došli k vysokým deficitům, které budou muset uhradit ze svých jiných zdrojů. Stát tak skrytě přenáší část svých finančních závazků na samosprávy, zároveň se tím ale snaží donutit je k zefektivnění stávajícího velice decentralizovaného a neefektivního systému. Existuje podezření, že tlak předchozí vlády na urychlené přijetí této deklarovaně systémové změny byl motivován snahou o fiskální úsporu při převodech finančních prostředků v systému RUD. Podle zpřesněných statistik Sdružení místních samospráv se zdá, že tento předpoklad je správný: 75 % jejich obcí musí na zachování stávajícího stavu doplácet ze svého rozpočtu. To zároveň dokazuje, že se z nadtarifních složek platů učitelů dorovnávaly tarifní tabulky nepedagogů, které byly zčásti dokonce pod hranicí minimální mzdy. 

Další povinností zřizovatelů, kterou zavedla novela školského zákona, je sloučit během tříletého přechodného období mateřské a základní školy, které mají pod 180 žáků v rámci jedné obce. Ve zkratce jde o zásadu „1 obec – 1 škola“ s tím, že jde o administrativní sloučení, místa poskytování vzdělávání mohou zůstat. Toto opatření vyvolalo obavy o místní dostupnost školství a o to, že slučování povede k centralizaci rozhodování a ztrátě identity malých škol. Snahou ministerstva však je spíše docílit integrace ředitelství než rušení pracovišť, kde se poskytuje vzdělávání. Ze strany státu jde o snahu najít v silně decentralizovaném systému způsob, jak síť škol optimalizovat. Opatření jasně ukazuje, že při současném nastavení výdajů na školství je čím dál těžší současnou vzdělávací soustavu ufinancovat, přičemž zásadní změna celospolečenského konsenzu na skokové navýšení výdajů státního rozpočtu na vzdělávání není na obzoru. Prakticky se bude v případě menších obcí jednat nejčastěji o sloučení místní MŠ a ZŠ, což je model, který již v mnoha obcích dávno funguje bez větších problémů.

Na zřizovatele stát převedl i úhradu ostatních neinvestičních výdajů (ONIV), kam spadají například prostředky na učebnice a pomůcky nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků. Toto opatření je velmi problematické a odborníci ho hodnotí jako nesystémový a rizikový krok. Narušuje se tím dosavadní jasná hranice, že vše, co se týká výuky, má rozhodovat stát, potažmo ředitelé škol, a zřizovatel se má starat jen o provoz školy. Tato salámová metoda postupného posouvání hranice odpovědností zřizovatele a státu by mohla do budoucna způsobit, že bude potenciálně mnohem jednodušší přenášet další dílčí povinnosti k výuce na zřizovatele.

Proměna kurikula

Shrnutí

• Nové RVP pro předškolní a základní vzdělávání představilo ministerstvo školství v lednu 2025. Výuka podle nich začala dobrovolně v září 2025, povinný náběh startuje v MŠ od školního roku 2026/27 a v ZŠ postupně od září 2027.
• Politickým zásahem ministra Beka, který obešel standardní expertní postupy, byla do RVP zavedena povinná angličtina od 1. třídy a z nabídky druhých cizích jazyků byla vyřazena ruština.
• Pilotáž modelových ŠVP provázejí problémy. Kvůli zpoždění a časovému tlaku mnoho škol z pilotáže odstoupilo; zbylý vzorek 73 škol tvoří převážně inovativní či nestátní školy. To snižuje vypovídací hodnotu pro běžné školství a vyvolává obavy, že modelové programy nebudou v praxi univerzálně použitelné.
• Hlavní riziko reformy spočívá zejména v kvalitě implementace a financování. Hrozí, že školy převezmou změny jen formálně a bez dostatečné podpory dojde k dalšímu prohloubení regionálních nerovností, kdy menší školy nebudou schopny reformu kvalitně zavést.

MŠMT spolu s NPI v lednu 2025 představily nové verze Rámcových vzdělávacích programů pro předškolní a základní vzdělávání (RVP PV a RVP ZV). Nové RVP kladou důraz na kompetence pro 21. století: praktické dovednosti, jazykovou a matematickou gramotnost, porozumění, kritické myšlení. Školám slibují také menší objem učiva a větší volnost v učebním plánu. Mateřské a základní (v 1. a 6. ročníku) školy mohou již od 1. 9. 2025 učit podle nových revidovaných programů, prozatím v dobrovolném režimu. Postupně se má přechod stát povinným – pro MŠ ve školním roce 2026/27, pro ZŠ postupně od září 2027 a naplno ve všech ročnících do roku 2031. 

Ministr Mikuláš Bek v lednu 2025 svým opatřením stanovil v revidovaném RVP ZV povinnou výuku angličtiny od prvního ročníku a snížil nabídku druhých jazyků o ruštinu (jako povinné druhé jazyky zůstaly němčina, francouzština a španělština), což je třeba vnímat jako politický krok, který obešel standardní mechanismy expertní práce na kurikulu.

Ministerstvo školství spustilo se zpožděním v září 2025 pilotní ověřování tří variant modelových ŠVP na základních školách (předmětový, tematický a integrovaný ŠVP). Mnoho oslovených škol z pilotáže vystoupilo, protože na tvorbu vlastního ŠVP, který by vycházel z modelového ŠVP, měli učitelé jen několik měsíců. Pilotáž nakonec probíhá na 73 školách (ZŠ a víceletá gymnázia), přičemž jde většinou o inovativní a často nestátní školy. Lze proto předpokládat, že použitelnost pilotovaných modelových ŠVP bude pro běžné školy problematická. Ministerstvo nezveřejnilo dost detailů o tom, co a jak bude v pilotáži sledovat, což snižuje vypovídací hodnotu výsledků pilotáže pro ostatní školy. Nadále trvá riziko, že školy převezmou modelové ŠVP jen formálně a ke skutečné proměně vzdělávání na školách, které mají nedostatečný pedagogický leadership, nedojde. 

Kromě pilotáže v základním vzdělávání byla v roce 2025 zahájena také pilotáž nového oboru pro střední vzdělávání Lyceum.

Úspěch celé kurikulární reformy nezávisí tolik na obsahu nového kurikula, jako na způsobu jeho implementace a finančních zdrojích. Pokud nebude transparentní evaluace pilotáže, kvalitní implementace a jasné financování zavádění nových RVP, hrozí ztráta důvěry, až rezignace učitelů. Obavy směřují mimo jiné k tomu, že školy v silnějších regionech implementaci nějak zvládnou, zatímco menší či venkovské školy zůstanou pozadu, což dále prohloubí regionální nerovnosti.

Formy podpory škol v územích a zmírňování decentralizace

Shrnutí

• Místní akční plány (MAP) přecházejí do útlumové fáze (MAP V). S koncem roku 2025 a ukončením MAP IV dochází v řadě území k rozpadu kvalifikovaných týmů a ztrátě vybudované důvěry či know-how. Panuje také nejasnost, kdo a jak bude dále vyhodnocovat sbíraná data.
• Střední článek MŠMT se plně etabloval ve všech regionech. Zaměřuje se na informačně-metodickou podporu ředitelů a zřizovatelů, přičemž jeho významným počinem je vydání manuálu „Rok v ředitelně“. 
• Paralelně vznikl koncept místní školské správy (Partnerství 2030+), který nabízí komplexní model řízení na úrovni ORP, jeho širší zavedení však zatím postrádá centrální politickou vůli.
• Eduzměna ukončila pětiletou pilotáž na Kutnohorsku, kde úspěšně ověřila model podpory „zdola“ a udržitelné financování skrze Centrum podpory vzdělávání (CPV) se zapojením obcí. Tento koncept nyní inspiruje další regiony (např. Šumpersko-Zábřežsko).
• Ministerstvo vnitra jako nástroj proti přílišné decentralizaci preferuje formát společenství obcí. Asociace zastřešující tyto svazky (již přes 20 regionů) nově ustavila vlastní školskou komisi.

Dlouhodobě se negativně projevuje přílišná decentralizace českého školství, která s sebou nese finanční nákladnost a nemožnost školství efektivně řídit. Ředitelé škol jsou přetížení administrativou a v rozdrobeném systému se projevuje mnoho neefektivit. Tato kapitola shrnuje stav jednotlivých iniciativ a opatření, která se snaží vysokou míru neefektivity plynoucí z decentralizace školského systému v územích řešit.

S koncem roku 2025 byly ukončeny Místní akční plány rozvoje vzdělávání IV (MAP IV). Má na ně navázat poslední etapa MAP V, ovšem ta už je mnohem užší, s podstatně menším rozpočtem, a je vnímána jako útlumová fáze. Mnohé místní akční plány již nepokračují, a tak na řadě území přicházíme o sehrané a kvalifikované týmy, výsledky jejich práce a především o potenciál důvěry a navázaných vztahů s řediteli škol, učiteli a mnohde i zřizovateli. Ačkoliv po skončení MAP jsou k dispozici z jednotlivých území provedené povinné evaluace, zůstává nejasné, kdo bude nashromážděná data analyzovat a vyhodnocovat a zda a jak budou závěry využity.

Střední článek MŠMT se postupně etabloval ve všech územích. Někde trvalo plné personální obsazení déle a činnost se rozbíhala postupně. Jinde se již stihly regionální týmy takřka kompletně obměnit. Za uplynulý rok nabrala práce Středního článku MŠMT jasnější kontury včetně etablování v regionech a poskytování podpory, především v oblasti informačně-metodické směrem k ředitelům a zřizovatelům. Velkým počinem je vytvoření komplexního manuálu Rok v ředitelně (viz box).

Pracovní skupina pro střední článek v rámci iniciativy Partnerství pro vzdělávání 2030+ dovyvinula teoretický koncept místní školské správy, který by v případě naplnění znamenal nejpropracovanější a nejkomplexnější formu středního článku ze všech ověřovaných. Model počítá s institucí odpovědnou za kvalitu vzdělávání na území, které odpovídá ORP nebo několika ORP (max. velikost okresu). Jde o organizaci podpory škol s prvky řízení a územní koordinace. Přestože se o model již zajímá několik regionů, pro jeho rozšíření bude třeba především centrální politická vůle.

Eduzměna ukončila v roce 2025 pětiletou pilotáž svého modelu ve vybraném regionu Kutnohorska. Své poznatky předala zájemcům na výroční konferenci a ve vydané knize Tomáše Feřtka. Jde o koncept regionální podpory vzdělávání zdola, skrze všechny klíčové cílové skupiny. V prvním regionu Kutnohorska se podařilo založit díky získání většiny zřizovatelů Centrum podpory vzdělávání (CPV) ve formě zapsaného ústavu, do nějž zapojené obce podle počtu svých žáků přispívají. Podařilo se tak ověřit životaschopnost kohezního systému financování se zapojením zřizovatelů. Model následují další regiony, nejdále je nejspíše Šumpersko-Zábřežsko.

Za pozornost stojí i vývoj kolem společenství obcí, což je forma, kterou preferuje Ministerstvo vnitra a slibuje si od ní opatření na přílišnou decentralizaci systému. Původní Asociace DSO se změnila na Asociaci společenství obcí, již má přes 20 členských regionů a jako jedna z prvních pracovních komisí se ustavila školská komise.

Další změny a podstatné události

• Digitalizace a nástup AI: Umělá inteligence se stala běžným nástrojem pro učitele i žáky. Nadále hrozí propast mezi kvalifikovanými uživateli a špatným či žádným využíváním. Dynamika nástupu a možností AI vedla k vytvoření expertní definice digitálního wellbeingu a spuštění rozsáhlých vzdělávacích programů o AI pro pedagogy.
• Změna paradigmatu v hodnocení: Dochází k čím dál širšímu posunu mnoha škol směrem k formativnímu hodnocení, které urychluje i legislativně ukotvené zrušení známkování v 1. a 2. ročnících ZŠ od 1. září 2027.
• Zákonná povinnost obcí zajistit péči pro tříleté dítě: V novele zákona o dětských skupinách byla zakotvena povinnost obce umístit do předškolního vzdělávání dítě, které nebylo přijato do spádové mateřské školy. Ustanovení vstoupilo v účinnost k 1. 1. 2026, takže změna se prakticky projeví při zápisech na jaře 2026.
• Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení oddělených zápisů: ÚS zrušil nově zavedenou možnost konat separátní zápisy pro ukrajinské děti s odůvodněním obrany proti institucionalizované segregaci. Autorkou původního pozměňovacího návrhu na zavedení dvojích zápisů v rámci novely Lex Ukrajina III byla poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
• Změny ve školním stravování: Nová vyhláška aktualizovala spotřební koš, podle kterého musí školní jídelny zajistit školní stravování. Jídlo by mělo být zdravější, mít více zeleniny, méně soli, cukru a zpracovaných potravin. Kromě toho si strávník nově může přinést do školní jídelny vlastní jídlo. Rozšíří se tak možnosti i pro děti trpící potravinovými alergiemi a jinými omezeními. Vyhláška počítá s postupným přechodem na nová pravidla, což dává školám čas přizpůsobit se až do 1. září 2026. Proti novele vyhlášky se strhla vlna kritiky ze strany rodičů, živená především potravinářskými výrobci. Jde o vyšší politickou hru se zapojením rezortů školství i zdravotnictví, do níž promlouvá i premiér Andrej Babiš. Další osud této vyhlášky je v době psaní tohoto textu nejistý.

Top 10 událostí v regionálním školství 2025 (s dopadem do budoucna)

1. Revize RVP pro PV a ZV a pilot oboru Lyceum – po 20 letech další vlna kurikulární reformy zaměřená na změnu obsahu výuky.
2. Malá novela školského zákona (omezení odkladů, změny hodnocení) – legislativní změna cílící na snížení extrémně vysokého počtu odkladů v ČR.
3. Schválení velké novely školského zákona – po delší době velký balík více než 50 změn a zavedených opatření.
4. Převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele – posílení role obcí/krajů a tlak na optimalizaci služeb i sítě škol.
5. Zavedení indexového financování škol – systémový nástroj, který má peníze posílat zvýšeně tam, kde je vzdělávání objektivně náročnější.
6. Institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů (garantované financování pro větší ZŠ) – přímý dopad na inkluzi a wellbeing žáků i učitelů.
7. Nová stravovací vyhláška – veřejná debata o školních jídelnách a stravovacích pravidlech jako ukázka citlivosti reforem v každodenním provozu škol.
8. Zřízení Národní kurikulární rady – vznik stálého odborného orgánu pro dlouhodobý rozvoj vzdělávacích programů.
9. Finanční napětí a stávková pohotovost – nedostatek financí, a to i na mandatorní výdaje včetně prostého chodu škol, destabilizace školních rozpočtů.
10. Nástup Roberta Plagy do čela MŠMT – návrat zkušeného ministra s prioritou implementace Strategie 2030+.