Čeští středoškoláci uspěli na mezinárodní soutěži NASA a převálcovali konkurenci

v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:

22. – 28. 4. 

kvůli plným kapacitám gymnázií v okolí bydliště dojíždí děti i několik hodin denně

v testu z matematiky byla nejasná otázka, Cermat kvůli tomu uzná dvě odpovědi

polské školství jako inspirace pro Česko, EDUin přináší šest textů, které se věnují systému vzdělávání severovýchodních sousedů

Týden stručně

Čeští středoškoláci zaváleli na mezinárodní soutěži NASA. Tým získal dvě ze tří možných ocenění.

Anna Krebsová, Viktor Adámek, Boris Brovkin, Simon Klinga a Richard Nikel. To je pětice středoškoláků z týmu Lasar, která uspěla na mezinárodní soutěži v americkém Houstonu, domově NASA. Porotu oslnili nápadem, jak opravit družice na dálku a získali hned dvě ocenění ze tří možných, řekl na sociální síti X vedoucí týmu Jan Spratek. „Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ uvedla zakladatelka soutěže Nancy Conradová, manželka zesnulého Peta Conrada, který byl třetím člověkem na Měsíci (ČT24). V principu jde o využití laseru a solárních panelů – paprsek panel zasáhne, přetíží přepěťovou ochranu družice a ta jej odpojí. „Po čase se vybije a při tom vybití nastává jedinečný okamžik, kdy můžeme zaslat rebootovací signál, opravit chybu v softwaru a nekomunikující satelit uvést znovu do provozu,“ popsal již dříve webu ČT24 člen týmu Simon Klinga. Vítězné týmy získávají stipendia, patenty a další pomoc k doladění svých vynálezů. 

Cermat uzná dvě odpovědi u jednotných testů z matematiky, zadání mělo dva výklady.

„Paní Šťastná chystá krabičky s vánočním cukrovím. Do každé krabičky dává 300 g cukroví. Už rozdělila čtyři pětiny napečeného cukroví a zbývá jí 1,2 kg. Kolik krabiček nachystala paní Šťastná?“ Takové je zadání sporné otázky u jednotného přijímacího testu na střední školy z matematiky, jak ji cituje portál Novinky. Problémem je výklad, jestli se má do výsledku zahrnout i 1,2 kilogramu cukroví, které paní Šťastné ještě zbývá rozdělit. Či daných 1,2 kilogramu cukroví v krabičkách ještě není, a tudíž je započítat nelze. „Ještě k tomu nemám přesné zdůvodnění, ale v podstatě je jednoznačné, že musíme uznávat obě dvě odpovědi,“ řekl Novinkám ředitel Cermatu Miroslav Krejčí. Po zveřejnění samotných testů se někteří učitelé matematiky navíc obávají, že mohou dát dětem falešnou naději, že jej zvládly, protože byly příliš jednoduché.  

I tři hodiny na cestě, hlavně že budu na vysněném gymnáziu. Přeplněné kapacity exponovaných středních škol ženou děti i do jiného kraje.

Aby to mělo smysl, musí být takové cestování do školy a z ní volbou samotných dětí, shodují se rodiče v reportáži Deníku N. Nedostatečné kapacity středních škol se všeobecným vzděláváním, které nejčastěji v Česku zastupuje gymnázium, znamenají pro tisíce dětí dlouhé „přespolní” cestování. A to už od jedenácti let. Často se totiž hlásí do jiného města, než ve kterém bydlí. „Manžel dceru ráno vezme autem zhruba dva kilometry na nádraží. Vlak jí odjíždí v 6:30. Cesta trvá zhruba 45 minut, vystupuje na zastávce Plzeň-Doubravka, odtud pokračuje ještě deset až patnáct minut pěšky. Zpátky většinou jede zpět do Hořovic rychlíkem. Z nádraží dceru buď vezeme zase autem, nebo jede autobusem,“ popsala Deníku N běžný den její matka. Čtrnáctiletá Helena se dostala na šestileté gymnázium do Plzně, a protože bydlí v Hořovicích, na nádraží musí být hodinu a půl před začátkem vyučování. 

Žebříčky jako motivace mají smysl, myslí si zakladatelka desítek škol v USA. Vyhlašovali například žáka měsíce.

Hospodářské noviny vyzpovídaly Olgu Block, která se do Spojených států odstěhovala v 90. letech a založila síť škol BASIS, které se staly jedněmi z nejúspěšnějších v USA. Síť vloni prodala a nechala si jen mezinárodní školu v Praze. K založení sítě ji vedla nespokojenost s tím, jak američtí učitelé vyučují její dceru nebo jak se staví ke vzdělávání dětí ze sociálně slabých rodin. Těm podle Block pomáhají k motivaci školní žebříčky. „Já si myslím, že každé dítě by mělo do páté třídy zažít nějaký neúspěch, aby se naučilo se s tím vyrovnat a vymyslet řešení,“ říká mimo jiné v rozhovoru. 

Výrok týdne

lukas-kovanda-hlavni-ekonom-trinity-bank-1

„Český vzdělávací systém je dosti zkostnatělý a všichni politici z jakékoliv strany slibují, že se na školství zaměří. Když jsou ale reálně u moci, často dávají větší důraz na sociální dávky a na důchody, protože to je něco, co se vidí hned. Tabulkové platy jsou demotivující. Platí to jak pro úředníky, tak pro učitele, není tam motivace. Učitel nemá vlastně motivaci na sobě pracovat, protože i když bude podávat sebelepší výkon, tak narazí na strop svého výdělku,“ více zde:

popsal v pořadu Svět financí s Trinity Bank na CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda.

V souvislostech

Polské školství je plné inspirace, stejně jako my má ale problém se zachováním kontinuity. EDUin přináší reportáže, rozhovory i analýzy, v čem je sousední země napřed a v čem se od ní může Česko inspirovat.

Nejdříve spíše průměrné výsledky v mezinárodních srovnávacích testech PISA, pak obrovský skok vpřed do premiantů Evropy, který následoval opět pádem blížícím se průměru. Polsko od 90. let své školství výrazně reformovalo a zavedlo například povinná gymnázia pro všechny. Od roku 2016 ale změny zrušilo a s místním vzděláváním to zamávalo natolik, že se polské děti ve srovnání PISA výrazně propadly. Co vše za tím stojí? Fakt, že polské školství není jen o možném rušení domácích úkolů, přibližuje EDUin v šesti textech. 

Reforma zkraje tisíciletí nastartovala změnu, po jejím zrušení následoval propad polských dětí.

Školství v Polsku na tom nebylo vůbec špatně, v minulosti byli mladí Poláci v mezinárodních srovnávacích testech PISA výrazně úspěšnější než ti čeští. Za tyto dobré výsledky nese pravděpodobně zásluhu rozsáhlá reforma polského školství, která proběhla na začátku milénia. Dlouho ale severovýchodním sousedům náskok nevydržel. Nejnovější výsledky PISA jejich „formu” nepotvrzují. Proč? „Je to zřejmě i tím, že reforma byla před osmi lety zrušena,“ říká v rozhovoru Elzbieta Krawczyk, programová ředitelka z Centra Edukacji Obywatelskiej (CEO), největší neziskové organizace v Polsku, která se věnuje podpoře škol. 

Gymnázia místo druhého stupně základních škol. Je to cesta, jak zlepšit i české školství?

Za dobu, co je Česko samostatnou republikou, prošlo polské školství turbulentními změnami. Od nadprůměrných výsledků ve srovnávání PISA až po pád ve všech sledovaných gramotnostech, jak ukazují data z posledního šetření v roce 2022. Co se stalo? V době, kdy na začátku nultých let polské nápady na reformu přešly v praxi, neměla země žádná jiná komplexní data o vzdělávacím systému než právě data z testování PISA. Po reformě se jejich výsledky výrazně zlepšily, ale v roce 2016 ji tehdejší vláda zase zrušila. A polští školáci se v žebříčku poměrně výrazně propadli. Analýza Kateřiny Lánské popisuje a vysvětluje, co se v polském školství za poslední roky odehrálo a na čem stála úspěšná reforma z přelomu tisíciletí. Poláci se například rozhodli udělat nižší střední vzdělávání, které nazvali gymnázium, povinné pro všechny. 

Polské ministerstvo jako direktivní orgán, který se učitelů neptá, co má a nemá dělat. 

Marta Kmeť je ředitelkou Pedagogického centra pro polské národnostní školství v Českém Těšíně. To v překladu znamená, že se v Česku stará o polské školy. Ty učí v polštině, ale podle českého kurikula. Nahlíží tak do obou vzdělávacích světů a v rozhovoru představuje polské ministerstvo jako direktivní instituci, která s pedagogy nediskutuje. Polsko má novou vládu a šéfkou školského resortu je Barbara Nowacká, kterou Kmeť označuje jako to nejlepší, co mohlo polské školství potkat. V Česku se dostala do povědomí záměrem rušit povinné domácí úkoly. „Jde o to odstranit domácí úkoly, které zaměstnávají celou rodinu,” říká v rozhovoru Marta Kmeť

Talent by neměl jít nazmar. Varšava má proto speciální program pro podporu nadaných dětí. 

V Česku neumíme moc dobře pracovat s nadanými dětmi, což potvrzuje i školní inspekce. Polské hlavní město by mohlo být inspirací, jak to zlepšit. Má rozsáhlý a zřejmě unikátní program péče o nadané žáky WARS I SAWA (WiS). Hlavní město se jako zřizovatel snaží školy motivovat ke sdílení zkušeností, učení se od sebe navzájem tak, aby vznikla funkční síť na podporu nadaných dětí. Jitka Polanská v textu vysvětluje, jak celý systém funguje a v čem se může Česko přiučit. 

Inkluze v praxi. V integrované škole v Krakově má až pět dětí z dvaceti těžší postižení. 

Běžná škola, speciální a integrovaná škola, kde se vzdělávají všechny děti společně. To jsou tři vzdělávací proudy, které tvoří polské školství. Do integrované školy v Krakově chodí na 400 dětí, 60 z nich má různá postižení a dalších 70 jsou děti cizinců, nejčastěji z Ukrajiny. Diverzita žáků je tak obrovská. „Máme děti nevidomé, neslyšící, s pohybovým hendikepem, děti s motorickou afázií, což je porucha řeči, děti s poruchou autistického spektra i děti s lehkým mentálním postižením, děti s Downovým syndromem a další,” vyjmenovává ředitelka Magdalena Mazur, která v rozhovoru vysvětluje, co vlastně pojem „integrovaná škola” znamená. 

Co se učíme, se může opravdu hodit. To se snažím dětem v hodině předat, říká polský učitel matematiky.

A k čemu mi to bude? Jedna z nejčastěji kladených otázek, kterou se svým žákům snaží Jakub Chmiel, polský učitel matematiky, během hodin zodpovědět. V rozhovoru popisuje, jak mluví například o sázkách, souvislosti matematiky a informačních technologií, jak matematika vstupuje do programování, nebo jim rovnou na jednodušších příkladech ukázal, jak funguje kódování. „Hlavně jsem na ně chtěl přenést to vědomí, že naše civilizace do velké míry stojí na znalosti matematiky a nemohla by bez ní fungovat,” vysvětluje Chmiel, který je mistr latinsko-amerických tanců a do třídy ho v podstatě „dohnal” covid, protože jako tanečník neměl během pandemie práci. 

Z edukalendáře

17. 5. → Hlučín → EDU fest

IMG_5459
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články