Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 8. do 14. 9., se věnujeme těmto tématům:
Poměru vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku;
důležitosti osobnostní a sociální výchovy;
možným změnám ve vzdělávání po volbách.
Co přijde po volbách? Politici se shodují na zákazu mobilů ve školách a zrušení PHmaxů
Pavel Trejbal 15. 9. 2025
Týden stručně
Vysokoškoláků v Česku je málo, vzdělání se přitom výrazně vyplatí
Podle nové zprávy OECD Education at a Glance 2025 má Česko jeden z nejnižších podílů vysokoškolsky vzdělaných dospělých – pouze 27 procent, zatímco průměr OECD je 42 procent. Vyšší vzdělání je přitom spojeno s nižší nezaměstnaností a výrazně vyššími příjmy. V Česku mají absolventi vysokých škol průměrně o 60 procent vyšší příjem než ti, kdo končí u maturity. Dalším podstatným zjištěním je vysoký podíl replikování dosaženého vzdělání rodičů. Mladí lidé ve věku 25–34 let s vysokoškolsky vzdělanými rodiči mají dvakrát větší šanci vystudovat vysokou školu než jejich vrstevníci s rodiči bez tohoto stupně vzdělání. Podle analytičky EDUinu Nikoly Šrámkové tak český vzdělávací systém „málo pomáhá vyrovnat startovní podmínky“.
Učitelé bez podpory, školy bez vize: Co brání kvalitnímu vzdělávání v tuzemsku
Česká republika patří k zemím, kde vzdělávací výsledky žáků do vysoké míry závisí na tom, do které školy žák chodí. Na rozdíl od Norska, Finska nebo třeba Španělska tak u nás rodiče nemohou předpokládat, že se jejich děti budou rozvíjet v matematice, čtenářství a dalších dovednostech obdobně bez ohledu na to, jakou základní školu pro ně vyberou. Na vysokou míru selektivity a nedostatečně srovnatelné vzdělávací příležitosti nás opakovaně upozorňují šetření PISA i data České školní inspekce. Podle odborníků je problémem přehnaná decentralizace a absence odpovědnosti za pedagogické vedení. Nejbolestivější místo českého vzdělávání prozkoumala Kateřina Lánská.
Ztracená generace? Většina dětí v Pásmu Gazy nemá přístup ke vzdělání
Děti v Pásmu Gazy každý den žijí v ohrožení života, nejistotě a starostech o základní existenční potřeby. Většina z nich, podle OSN asi 660 tisíc (tedy téměř všechny školou povinné), nemá možnost chodit do školy. Devadesát procent škol je zcela zničeno nebo těžce poškozeno, zbylé slouží jako nouzová útočiště pro tisíce uprchlíků. Školu tak často nahrazují provizorní stany, kde se dětem věnují dobrovolníci bez nároku na odměnu.
Stále váháte, koho volit? Sledujte naši Předvolební debatu o vzdělávání!
Sněmovní volby se blíží a my vám chceme rozhodování co nejvíc usnadnit. Společně se SKAV jsme pozvali experty politických stran k debatě o vzdělávání: řeč bude o rovném přístupu ke vzdělání, financích i kvalitě škol a učitelů. Připojte se k živému vysílání v úterý 16. září od 15 hodin na Facebooku a YouTube a zjistěte, co vám strany slibují v oblasti školství.
Výrok týdne
„Rozvoj socioemočních dovedností má dopad nejen na duševní zdraví, ale díky němu si děti zlepšují třeba i známky, lépe totiž zvládají stres před zkoušením či testem. Následně jsou úspěšnější i v získávání zaměstnání,“ více zde:
vysvětluje důležitost osobnostní a sociální výchovy jako samostatného předmětu předsedkyně SOFA Lenka Felcmanová.
Speciál #volby25
Začíná horká fáze volební kampaně, podrobný program nezveřejnilo už jen Stačilo!
Voliči, kteří chtějí porovnat, co jednotlivé strany plánují během dalších čtyř let udělat se školstvím, mají konečně šanci. Své podrobné programy zveřejnily až na jednu všechny politické strany a uskupení, které mají podle průzkumů v současné chvíli šanci dostat se do Poslanecké sněmovny: hnutí ANO, Spolu, STAN, SPD, Pirátská strana s podporou Zelených a Motoristé sobě. Pouze hnutí Stačilo! si vystačí s politickou deklarací a vizemi. Učitel naživo ve své analýze popisuje, jaké kroky plánují strany udělat pro podporu učitelské profese.
PHmaxy na zrušení, vraťme se k normativu, shodují se dvě nejsilnější strany ANO a Spolu
Hnutí ANO zveřejnilo své detailní představy o vzdělávání také v nedávno vydané Hospodářské strategii 2025. Kvitovat můžeme úzké provázání plánů v oblasti vzdělávací politiky s finanční strategií. ANO zde navrhuje například změnu financování regionálního školství z tzv. PHmaxů (tedy financování škol dle počtu odučených hodin) zpět na normativní financování podle počtu žáků. Hnutí připouští, že i normativní financování by muselo počítat s úpravou pro některé regiony a umožňovat pružnost školám ve specifických situacích.
V politice spíše výjimečnou sebekritiku, kterou demonstruje návrh ANO (financování přes PHmaxy prosadil právě Robert Plaga v minulém volebním období), ocenila Renáta Zajíčková ze Spolu, která shodně s ANO vnímá PHmaxy jako drahý luxus (návrh komentoval i současný ministr Bek). EDUin považuje za důležité, aby se rozhodnutí, zda PHmaxy rušit, nebo spíše upravit jejich parametry, dělala až po podrobné analýze efektivity tohoto způsobu financování. Zároveň je nutné pamatovat na specifické případy, jako je financování svazkových škol nebo škol soukromých a církevních.
Tlak sociálních sítí je extrémní, vyřeší to zákaz mobilů ve školách?
Čtyřicet procent deváťáků vykazuje známky střední až těžké deprese a do školy se skutečně těší jen 9 procent žáků. 67 procent mladých lidí od 11 do 21 let se setkalo se šikanou na sociálních sítích. Podle většiny politiků, kteří diskutovali ve středu 10. září v Předvolební debatě na ČT, je načase, aby s tím něco dělala kromě rodiny i škola. Vedle zajištění školních psychologů vidí Robert Plaga (nestr. za ANO) a Miroslav Krejčí (Motoristé sobě) řešení v omezení nebo zákazu mobilních telefonů ve školách. Česká republika by nebyla jedinou zemí, která takto používání mobilů usměrňuje (ostatně již nyní umožňuje školský zákon ředitelům, aby ve školním řádu používání mobilů omezili). K nějaké formě regulace přistupuje většina zemí EU. Bohužel v našem podání jsme občas svědky toho, že s vaničkou vylejeme i dítě, jak by mohl naznačovat výrok Miroslava Ševčíka (SPD), který tvrdí, že mobilní telefony „vymývají mozky a dochází ke stupidifikaci dětí“.
Z EDUkalendáře
- 9. → online → Předvolební debata o vzdělávání
- 9. → Praha → Future of Ecosystems
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
