Přizpůsobte předvolby souhlasu

Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.

Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu.... 

Always Active

Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů

No cookies to display.

Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.

No cookies to display.

Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.

No cookies to display.

Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.

No cookies to display.

Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.

No cookies to display.

Co říkají maturitní data (3. díl): Jaká témata si maturanti vybírají při psaní slohové práce a kde jsou nejčastěji úspěšní

10. 5. 2017
EDUin
33530909530_f5394a816c_z

V aktuálním dílu seriálu o maturitních datech se chceme věnovat tomu, jakou strategii volí maturanti při psaní slohové práce a co z toho plyne pro příští podobu maturit. Jaké slohové útvary si maturanti vybírají nejčastěji? Jaké jsou důvody takového výběru? U kterých zadání je největší šance na úspěch? Má se v příštích ročnících nějak měnit jejich nabídka? To jsou otázky, které si můžeme klást nad výsledky analýzy maturitních dat z loňského ročníku státních maturit. I tentokrát na nich chceme ukázat, jak by mohla a měla vypadat maturitní data zpracovaná do podoby, v níž jsou srozumitelná veřejnosti. Aby bylo zřejmé, proč takové informace přispějí k věcnější debatě o zkouškách, které nařizuje stát. První dvě epizody tohoto seriálu si můžete přečíst ZDEZDE.

Co jsme sledovali: Sledovali jsme, která témata si maturanti loni při zpracování písemné práce vybírali. Zároveň jsme tato data propojili s tím, jak uspěli stejní jednotlivci v testu z ČJL. Podle výsledku testu jsme je rozdělili do tří skupin (silně nadprůměrní, zhruba průměrní, silně podprůměrní), abychom viděli, jak jejich výsledky v testu souvisejí se schopností uspět ve slohu. Víme tedy, kterým zadáním dávaly jednotlivé skupiny přednost, která naopak opomíjely a jak uspěly.

Co jsme se dozvěděli: V diagramu vidíme, že maturanti nejčastěji volí vyprávění. Z přibližně 62 000 maturantů loňského jarního termínu si dvě zadání vyprávění vybralo skoro 34 tisíc z nich. Mnohem méně maturantů si vybralo úvahu (přes 13 tisíc) a popis a zprávu (pokaždé okolo 6 tisíc žáků). Náročnější zadání jako fejeton, úřední dopis a rozhovor si vybírají řádově stovky maturantů. Zajímavé je, že nejmenší zájem byl o referát s námětem z naší moderní historie (Z8), tedy zadání, u něhož by bylo užitečné, aby o něm věděli opravdu hodně. Při skutečném referátu ovšem každý – nejen žák – potřebuje přístup ke zdrojům, aby mohl svá tvrzení ověřit. Na druhém diagramu potom vidíme silnou souvislost mezi výsledky v testu a ve slohu.

K čemu to může být užitečné: Tento typ informací je důležitý hlavně pro uvažování o podobě písemné zkoušky v příštích letech. Dává například smysl, že v příštích letech chce Cermat omezit počet zadání a nabízet jen ta, která si žáci volí nejčastěji. Stejně tak bychom ale mohli v budoucnosti uvažovat, zda je vůbec nutné zadávat problematický test, pokud se dlouhodobě potvrdí silná souvislost mezi výsledky slohu a testu. To by zjednodušilo zkoušku a snížilo administrativní zátěž škol. Bylo by ale dobré, aby publikovaná a anonymizovaná maturitní data obsahovala více údajů. Například pohlaví studenta a skupinu oborů, do níž patří obor jeho studia. Pak by se dalo přesněji posoudit, na kterých typech škol působí slohové práce největší problémy, zda se v tomto směru liší chlapci a dívky, jak velké rozdíly mezi nimi jsou a podobně. Jde tedy o informace, které by mohly být důležitou zpětnou vazbou jak pro školy, tak pro vzdělávací systém.

Poznámka: Totálně anonymizovaná data, která jsme použili jako podklad pro jednotlivé díly tohoto seriálu, neobsahují vůbec žádné informace o identitě žáky nebo školy. Přesto se ukazuje, že propojení výsledků v testu a ve slohu na úrovni každého žáka umožňuje hledat odpověď na zajímavé otázky. Například bychom měli zvážit, zda takto zadávané slohy opravdu vedou ve školách k rozvíjení schopnosti žáků vyjadřovat písmem myšlenky, nebo naopak spíše k formálnímu napodobování znaků vybraného žánru. Určitě bychom tedy měli upustit od zadávání rozhovoru, reportáže nebo referátu, protože povaha maturantovy práce je v příkrém rozporu s tím, jak takový text v reálné situaci vzniká. Jste-li zavřeni v učebně, můžete napsat skutečnou reportáž jen o tom, co se děje právě tam. Jinak vytváříte pouhou napodobeninu, u níž vůbec nelze posoudit to nejdůležitější – jak si autor poradil v textu s osobou nebo reálnou situací, které sledoval.

 

Tento díl seriálu si můžete stáhnout ZDE i jako balíček, který obsahuje diagramy a autorizované znění zadání písemné práce z jara 2016 stažené ze stránky novamaturita.cz.

Další podrobnosti k tématu najdete na stránce Maturitní data – odtajněno.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články