Duševní zdraví žáků ovlivňuje klima školy a vztahy s učiteli. Podle šetření PISA z roku 2022 hodnotí čeští žáci vztahy se svými učiteli a podporu od nich nejméně příznivě ze zemí EU a OECD. Přitom platí, že lepší vztahy přinášejí lepší výsledky žáků a vyšší ambice směrem k budoucímu povolání. Zároveň až 21 % žáků se cítí ve škole osaměle a 28 % má pocit, že do ní nepatří. Výzkumy NUDZ ukazují, že známky střední až těžké deprese vykazuje kolem 40 % mladých a úzkosti přibližně 30 %, u více než poloviny deváťáků se projevují známky zhoršeného wellbeingu.
Již Strategie 2030+ se zabývá skutečností, že žáci naráží na slabé vztahy ve třídách, šikanu i kyberšikanu, zatímco chybí systematická péče o psychohygienu a prevence deprese, navíc nemají dost informací o problematice duševního zdraví. Je proto nutné rozvíjet funkční sociální chování u žáků, což se ve vzdělávacím systému děje dosud jen v omezené míře. Zároveň je třeba vytvořit podmínky i ve školách a v neformálním vzdělávání k rozvoji funkčního sociálního chování žáků.
MŠMT proto v rámci cílených opatření zakotvuje osobnostně-sociální výchovu a podporu wellbeingu v revidovaném RVP ZV a chystá se také podpořit posílení nespecifické a specifické primární prevence či institutu třídnických hodin. Připravuje podporu duševního zdraví žáků rozvojem školních poradenských pracovišť. A plánuje rozšíření sítě Středisek výchovné péče a nabízených služeb o mobilní multidisciplinární týmy zaměřené na duševní zdraví dětí. Inspirací může být pilotáž Týmů duševního zdraví od Eduzměny, která se z Kutnohorska šíří do dalších krajů díky indexovému financování. Školám může pomoci přehled služeb jako Mapa pomoci a rozvoj Středisek výchovné péče včetně krizových intervencí. Pokud má podpora fungovat, potřebuje jasný plán implementace, rozpočet a dostupné kapacity – jen tak se ze záměrů stanou skutečné služby pro děti, žáky i učitele.
Klíčová je pak dostupnost podpůrných profesí: legislativně byla ukotvena pozice sociálního pedagoga a nově jsou ze státního rozpočtu zajištěny úvazky školních psychologů a speciálních pedagogů ve větších ZŠ. V těch menších slibuje MŠMT nadále poskytování podpůrných opatření v rozsahu úvazku 0,2, či 0,4. Pro mateřské a střední školy ale podobná opatření zavedena nebyla. Důležitá je i spolupráce mezi MŠMT, MZ a MPSV.
Kontakt pro novináře:
Tomáš Matoušek, vedoucí komunikace EDUinu
tomas.matousek@eduin.cz / 604 730 130
