EDUin: Návrh státního rozpočtu pro školství potápí naděje na jeho rozvoj. Od vyspělých zemí nás dále vzdaluje.
Navzdory avizovaným tvrzením ministra školství, který na konci minulého týdne uváděl, že rozpočet pro školství, vědu a výzkum se bude v příštím roce velmi významně blížit 300 miliardám korun, je jeho finální výše v návrhu ministerstva financí 287,9 miliard korun. EDUin upozorňuje na to, že v takovém případě nelze mluvit o navyšování, ale reálném poklesu výdajů na vzdělávání, který s sebou nutně ponese potřebu úspor a zamezí téměř jakémukoliv výraznějšímu rozvoji této oblasti, která je přitom opakovaně označovaná jako vládní priorita.
EDUin 31. 8. 2026
Foto: Kateřina Lánská
„Finální částka rozpočtu pro vzdělávání je opravdu nepříjemným překvapením dnes představeného návrhu. Zatímco rozpočty pro průmysl a obranu meziročně narostly o více než dvacet procent, rozpočet dopravy o více než deset procent, náklady na školství vzrostly pouze o jeden a půl procenta. To asi nejvíce vypovídá o tom, jak velkou prioritou je pro současnou vládu vzdělávání – navzdory avizovaným slibům v programovém prohlášení i hospodářské strategii státu,“ uvádí programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.
Podle Mušuty je důležité připomenout, že jakákoliv výše ročního rozpočtu MŠMT pod částkou 300 miliard korun není přidáním peněz do této oblasti, ale částkou která ani nedorovná očekávaný nárůst české ekonomiky v příštím roce. Ministerstvo financí ve své aktuální makroekonomické predikci počítá s tím, že nominální HDP v ČR v příštím roce vzroste o 6,3 procenta.
„V diskuzích o potřebných výdajích na kvalitní školství se opakovaně uvádí, že vyspělé země OECD vydávají na vzdělávání průměrně 4,7 % svého HDP a že Česko na něj vydává pouze 4,2 % svého HDP. Toto české manko k ostatním zemím OECD se v příštím roce nejen nesníží – což je opět cíl uváděný vládou v programovém prohlášení – ale naopak ještě naroste,“ doplňuje Mušuta.
„V diskuzích o potřebných výdajích na kvalitní školství se opakovaně uvádí, že vyspělé země OECD vydávají na vzdělávání průměrně 4,7 % svého HDP a že Česko na něj vydává pouze 4,2 % svého HDP. Toto české manko k ostatním zemím OECD se v příštím roce nejen nesníží – což je opět cíl uváděný vládou v programovém prohlášení – ale naopak ještě naroste.“
Zástupci 25 organizací působících ve vzdělávání přitom během června ve společném stanovisku uvedli, že rozpočet školství, který by naplnil všechny závazky vlády ve vzdělávání, by měl být nejméně ve výši 334 miliard korun.
Foto: Kateřina Lánská
Podle Mušuty je v případě rozpočtu v této výši očekávat, že ministr školství bude muset v příštím roce podniknout v rámci resortu další úspory a na řadu jeho priorit, jako jsou například podpora duševního zdraví nebo snižování nerovností v českém školství, nebude dostatek prostředků. „Každému, kdo má jen trochu zkušeností s politikou, musí být zřejmé, že ústní přislib navyšování rozpočtu v příštích letech je něčím, co se během roku může z řady důvodu velmi snadno rozplynout jak příslovečná pára nad hrncem. České školství přitom nemůže v dalších letech donekonečna přinášet nadprůměrné výsledky za podprůměrné peníze ve srovnání obojího s ostatními zeměmi OECD,“ dodává Mušuta.
“Zatímco rozpočty pro průmysl a obranu meziročně narostly o více než dvacet procent, rozpočet dopravy o více než deset procent, náklady na školství vzrostly pouze o jeden a půl procenta. To asi nejvíce vypovídá o tom, jak velkou prioritou je pro současnou vládu vzdělávání.”
Návrh státního rozpočtu pro rok 2027 dnes vládě předložilo Ministerstvo financí s plánovaným schodkem ve výši 389 miliard. O návrhu teď bude vláda jednat během září. Do konce září jej vláda musí definitivně schválit a předložit Poslanecké sněmovně k projednání.
