Zástupci organizací zabývajících se vzděláváním: Školství potřebuje v roce 2027 v rozpočtu minimálně 334 miliard korun. Sledujeme čtyři ukazatele o výdajích na něj.

Společná výzva 25 organizací odkazovala na zmíněný podíl výdajů na vzdělávání i na další závazky, jakými jsou například: navýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, dostatečnou míru podpory duševního zdraví žáků i rozvoj vysokých škol.

Organizace EDUin ve spolupráci s think tankem IDEA při CERGE-EI při setkání zveřejnila čtyři ukazatele o výdajích na české školství, které chtějí společně dlouhodobě sledovat a veřejně o nich informovat. Na základě jednotné metodologie tak chtějí ukazovat, jak si stát stojí při naplňování svých závazků ohledně financování školství.

Jde o následující ukazatele:

1)  intenzita výdajů státního rozpočtu na regionální školství [v % HDP]

2)  intenzita veřejných výdajů na regionální školství [v % HDP]

3)  relativní platy učitelů v ČR v čase

4)  mezinárodní relativních srovnání platů učitelů

Daniel Münich z IDEA při CERGE-EI v úvodním příspěvku na základě původních ukazatelů z materiálu Školské finance v datech zveřejněném v rámci Auditu vzdělávacího systému v ČR za rok 2025 přiblížil aktualizovaná data klášových ukazatelů. Každý z nich vypovídá o jiném aspektu financování školství.

„Výše výdajů státního rozpočtu na regionální školství se do roku 2017 pohybovala kolem dvou procent HDP. Poté rychle rostla a v roce 2021 dosáhla maxima ve výši 2,84 %. Poté postupně klesla a navýšila se a v letošním roce dosahuje 2,67 % – tento údaj pro srovnatelnost zahrnuje i prostředky, které jsou do škol od letošního roku zasílány skrze rozpočtové určení daní. Udržení intenzity těchto výdajů v dalších letech bude vyžadovat jejich navyšování nejméně tempy očekávaných růstů nominálního HDP,“ vysvětlil Daniel Münich.

Zdroj: Prezentace D. Münicha (setkání s novináři, 29.6.2026)

Připomněl i aktuální studii CERGE-EI, která se věnovala vývoji a struktuře platů českých učitelů a výdajům na ně. Studie popisuje mimo jiné to, že relativní platy učitelů – v poměru k průměrné mzdě v české ekonomice – byly až do roku 2017 velmi nízké (cca 106 %) a patřily tak k nejnižším v ekonomicky vyspělých zemích světa (OECD). V roce 2021 se přiblížily politickému příslibu 130 procent průměrné mzdy (ten je mimo jiné zanesený i přímo v zákoně). Od té doby opět výrazně klesají a v loňském roce klesly na 108,4 procent průměrné mzdy. Tempo růstu učitelských platů v posledních letech výrazně zaostávalo za celkovým růstem mezd v české ekonomice. 

Programový ředitel EDUinu Jan Vöroš Mušuta ve svém příspěvku popsal podíl výdajů na vzdělávání v procentech z HDP ve srovnání s ostatními zeměmi OECD. „Česká republika se k průměru OECD ve financování vzdělávání v posledních letech nepřibližuje,“ uvedl Mušuta. K navýšení výdajů na vzdělávání na průměr zemí OECD se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení a v Hospodářské strategii. Průměr všech výdajů na vzdělávání je u zemí OECD 4,7 procenta HDP. Pokud by Česká republika chtěla tohoto průměru v příštím roce dosáhnout, znamenalo by to, že kapitola školství ve státním rozpočtu má být minimálně ve výši výše uvedených 334 miliard korun. Letos přitom pracuje ministerstvo školství podle schváleného rozpočtu s výdaji 284 miliard korun. Pro naplnění tohoto závazku je tedy třeba rozpočet v této oblasti v příštím roce navýšit minimálně o 50 miliard korun.

„Návrh na takové navýšení není jen číslem v tabulce. Jsou za ním dobře zaplacení učitelé, kteří ve školství zůstanou. Školní psychologové, prevence a dostupnější podpora ve školách. Děti, které systém nenechá na střední škole propadnout. Vysoké školy, které dokážou připravit kvalifikované profese, které nám tu dlouhodobě chybí,“ uvedl ve svém bloku Karel Gargulák z výzkumné organizace PAQ Research a podrobněji popsal konkrétní služby, sektory ve vzdělávání i dlouhodobě problematické oblasti českého školství, na které bude mít dostatek či nedostatek financí přímý dopad.