Hospodářské noviny: Školní obědy před kolapsem. Chybí lidé i peníze

Systém školního stravování funguje v Česku již přes šedesát let a podle odborníků potřebuje výrazné změny. Zaměstnanci jídelen by se měli nově vzdělávat, aby vařili zdravěji a kvalitněji, úpravou by mohl projít i spotřební koš, který je podle odborníků zastaralý a neřeší kvalitu. Tématu se v Hospodářských novinách věnovala Michaela Ryšavá.

IMG_7371

Ilustrační foto (c) Kateřina Lánská

Odborníci zároveň upozorňují, že je třeba myslet i na ty děti, jejichž rodiče nemají na obědy finance. Kvůli inflaci totiž jejich počty stále rostou. Shodli se na tom experti v debatě HN k reformě systému školního stravování.

Školní jídelny v Česku ročně vydají přes 400 milionů obědů. Jejich ceny v posledních letech sice rostou, podle ředitelů škol to ale není dostatečné. Stěžují si proto na chybějící peníze. Ministerstvo školství tak jídelnám umožnilo, aby částky za obědy zvýšily až o pětinu. Na maximum se sice ceny nezvyšovaly, během pěti let přesto platby za obědy vzrostly průměrně z 24 korun na 32. Zřejmě i proto výrazně roste počet škol, které se zapojují do projektu Obědy pro děti. „Na obědy podle nás v tuto chvíli nemá zhruba každá šestá rodina. Zájem o obědy zdarma se výrazně zvyšuje, a to nejen u nás, kde financujeme obědy jak ze soukromých zdrojů, tak administrujeme dotaci ministerstva školství, ale také u programů ministerstva práce a sociálních věcí,“ říká Michaela Marksová za společnost Women for Women, která začala školní obědy financovat už před deseti lety.

 

Podle ní je třeba, aby byla skupina dětí, které chodí pravidelně na školní obědy, co nejširší. „Když dítě oběd nemá, musí někde samo čekat, je vyloučeno z kolektivu spolužáků. Pokud začne obědvat, má to podle našich průzkumů pozitivní vliv i na vztah ke škole a prokazatelně se zlepšuje i prospěch žáků,“ dodává Marksová. Kvůli rostoucímu zájmu organizace spustila program SOS pro školky, kde dětem platí nejen obědy, ale i svačiny. „Zahájili jsme ho letos v březnu a od té doby se registrovalo 300 školek, asi 1700 dětí, což představuje stravu zhruba za 22 milionů. Tento projekt je podle nás zásadní, aby se matky mohly vrátit na trh práce,“ říká Marksová.

Pravidelný oběd podle ní ovlivňuje i stravovací návyky a celkové zdraví.  A to i přesto, že podle analýzy Státního zdravotního ústavu v Česku nejsou školní obědy zrovna nutričně vyvážené. Nemají dostatek kvalitních tuků, naopak obsahují zbytečně moc soli. To je dáno několika faktory: oblibou polotovarů, nedostatkem financí i nekvalifikovaným personálem. Vláda Petra Fialy (ODS) chce tyto problémy odstranit, proto začátkem roku vznikla meziresortní pracovní skupina, která má navrhnout nutné změny a spustit reformu školního stravování.

Skupina se zabývá třeba i otázkou, jak zamezit obrovskému plýtvání, které je v Česku oproti jiným zemím násobné. „Máme spočítáno, že každé dítě vyhodí denně 100 gramů jídla, to je 50 tisíc tun jídla ročně, což je obrovské množství. Pak se nedostává jídlo pro děti, které si to nemohou dovolit. Třeba ve Švédsku se denně vyhodí 15 gramů jídla i s odpadky z kuchyně,“ říká Tom Václavík, ředitel programu Skutečně zdravá škola.

Důvodem je podle něj jiný způsob výdeje jídla, a to formou bufetu. Děti si nandají tolik jídla, kolik chtějí. V českých podmínkách by ale pak jídelny nesplnily spotřební koš, který určuje, kolik masa nebo zeleniny musí při obědě děti sníst. Neřeší ale, jak kvalitní maso žáci snědí – jestli je to čisté maso, nebo třeba párky. Jídelny pak kvůli financím sahají po levnějších variantách. Proto skupina vymýšlí jiný nástroj, který by dal školám návod.

„Podle mě je spotřební koš přežitek, který není flexibilní. Ale já nejsem odborník na výživu. Tato debata se nyní vede mezi Státním zdravotním ústavem a ministerstvem školství,“ říká náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík (Piráti). Ten se dlouhodobě snaží zvýšit kvalitu školních obědů. Podporuje například, aby se v jídelnách zvyšoval podíl biopotravin od regionálních výrobců.

„Chci také, aby stravování bylo součást rámcových vzdělávacích programů. S tím jsem se již obrátil na ministerstvo školství. Skrze jídlo žák může poznávat druhy zeleniny, luštěnin, chápat, co znamená bio,“ říká dále Holomčík. Do roku 2027 by měl podíl biopotravin na pokrmech připravovaných v jídelnách tvořit pět procent. Už od letošního září se v některých školách rozjedou pilotní projekty, které otestují, jaké komplikace by to mohlo přinést.

Ředitelé se obávají zejména rostoucích cen, podle Václavíka to ale obvykle problém není. „V programu Skutečně zdravá škola jídelny nakupují regionální produkty, a pokud se cena zvyšuje, je to nepatrné, do deseti procent.“ Náročnější je podle něj ale logistika, škola má více dodavatelů. „To by bylo vhodné finančně podpořit,“ dodává Václavík.

Reforma školního stravování má být připravena do konce roku, součástí má být i povinnost vzdělávání pracovníků školních jídelen. V tuto chvíli je totiž zcela na ředitelích a ti mnohdy neumožňují, aby se kuchaři s novými trendy seznamovali. Jenže to naráží na nedostatek financí i celkové pracovní síly. „Školní jídelny jsou jedna z mnoha věcí, které jsou v tomto státě dlouhodobě zanedbávány. Buď se nám podaří nastavit v krátké době systém jinak, nebo se nám to začne hroutit,“ domnívá se Holomčík. Podle něj se musí primárně zvednout platy kuchařům, pak bude i motivace k dalšímu vzdělávání. „Peníze se na to musí najít, programy školního stravování jsou skvělou zdravotní prevencí a je to investice do dětí,“ domnívá se Marksová.

Text vyšel v Hospodářských novinách.

logo-author
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články