Podle výsledků šetření PISA z roku 2022 však roste míra kariérní nejistoty mladých lidí. V České republice se od roku 2018 podíl kariérně nejistých patnáctiletých žáků téměř zdvojnásobil. V tomto věku se samozřejmě neočekává, že budou mít jasno o své budoucí profesi, ale spíše že na základě sebepoznání dokážou vnímat svůj potenciál, silné a slabé stránky, přemýšlet o svém životním směřování a orientovat se alespoň rámcově v možném kariérním směru. V opačném případě hrozí, že budou tápat, pochybovat o sobě, nebudou se umět rozhodnout a nakonec zvolí směr, který je nebude naplňovat.
Důsledky nedostatečné podpory
Nedostatek sebepoznání často vede k chybným rozhodnutím v oblasti vzdělání (která dále komplikuje i nepřehledná středoškolská soustava) a profesního uplatnění. Bez kvalitního kariérového vzdělávání a poradenství tak dochází k plýtvání lidským potenciálem. Mnozí lidé pracují v oborech, které je nenaplňují, nebo zjistí, že jejich kvalifikace neodpovídá požadavkům trhu práce. To může v dlouhodobém horizontu vést nejen ke snížené pracovní výkonnosti, ale také k nižší životní spokojenosti, menším ambicím a zhoršenému duševnímu i fyzickému zdraví. Společnost tím přichází o produktivní pracovní sílu, ekonomika zpomaluje, klesají daňové příjmy státu a rostou náklady na zdravotní a sociální péči.
Rodinné zázemí jako rozhodující proměnná
Rozhodování o vzdělávací a profesní dráze je ovlivněno řadou faktorů, včetně finanční situace rodiny a přání rodičů. Rodina je často nejsnáze dostupným zdrojem informací a má zásadní vliv na rozhodování dospívajících. Rodiče, zejména ti s nižším vzděláním, ale nemusejí mít dostatečný přehled o možnostech, které jejich dítě má. Žáci pak mnohdy pouze kopírují vzdělání či profesní dráhu svých rodičů. V případě nevhodného výběru školy může docházet k nízké participaci na školní výuce, ztrátě motivace a školnímu neúspěchu, což může vyústit až v předčasný odchod ze vzdělávání.
Role kariérového poradce
Kariérový poradce by měl být schopen žákům nejen ukázat nabídku škol, ale také jim pomoci se zorientovat v možnostech budoucího uplatnění. Měl by jim pomoci odhalit jejich silné stránky, ambice a potenciál a na základě toho je nasměrovat k volbě oboru, školy, mikrocertifikátu a podobně. Úkolem kariérového poradce není vybrat žákovi jeho budoucí školu nebo kariérní cestu, ale pomoci mu kvalifikovaně se rozhodnout na základě jeho potenciálu. Obzvlášť významné je kariérové poradenství pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami včetně nadaných a mimořádně nadaných a také pro žáky z nepodnětného rodinného prostředí.
Pozice kariérového poradce však není v české školské legislativě dosud zakotvena. Tuto roli často zastává výchovný poradce, který je však zahlcen dalšími povinnostmi. OECD nás již před více než patnácti lety upozornila na to, že role výchovného a kariérového poradce jsou neslučitelné a měly by být odděleny. Ve školách má dnes přístup ke kariérovému poradci pouze necelých 30 % patnáctiletých českých žáků. Přitom mezinárodní srovnání ukazují, že tato pozice je v zemích OECD běžnou součástí školního systému.
S ohledem na probíhající společenské změny a nové výzvy lze očekávat, že poroste tlak na proměnu personální struktury škol. Do budoucna by tak mohlo být vhodné hovořit na základních školách spíše o „poradenství pro osobnostní rozvoj“ než o kariérovém poradenství. V některých školách se již nyní odehrávají pravidelné hodiny osobnostního rozvoje, které žákům přinášejí benefity pro jejich sebepoznání a další směřování.
Nedostatky současného stavu
V českém prostředí chybí nejen legislativní ukotvení role kariérového poradce, ale také standardy kvality a požadavky na kvalifikaci pro výkon kariérového poradenství ve školách. Přestože se téma kariérového poradenství objevuje v mnoha strategických dokumentech MŠMT i MPSV, dosud neexistuje ucelený systém, který by propojoval oblast vzdělávání a pracovního trhu v průběhu celého života. Chybí rovněž propojení administrativních dat z obou oblastí, která by mohla významně posloužit právě pro účely kariérového poradenství.
Významnou překážkou je i absence stabilního financování. Pozice kariérového poradce je často financována z evropských projektů, což neumožňuje dlouhodobou závaznost, kontinuitu ani jistotu. Pokud se zřizovatelé rozhodnou tyto projekty financovat z vlastních zdrojů, často narazí na to, že představují vysoké finanční náklady, které si mnozí z nich nemohou dovolit. To dále prohlubuje regionální nerovnosti – některé školy jsou schopny zajistit dostupnost kariérového poradce, jiné nikoliv.
Výsledkem je roztříštěné nejednotné prostředí, v němž vznikají různé projekty různých kvalit. Místo systémového řešení se setkáváme s jednotlivými příklady dobré praxe.
Kariérové poradenství je celoživotní záležitost
Kariérové poradenství by mělo být dostupné v každé fázi života. Jeho cílem by měla být individuálně zaměřená informační i poradenská podpora při rozhodování o navazujícím vzdělávání a možnostech uplatnění.
S přihlédnutím k vývoji společnosti, včetně rozmachu umělé inteligence, která postupně převezme část lidské práce, poroste význam schopnosti najít vlastní vnitřní motivaci, jednat autenticky, s radostí a s prožitkem. Základem tohoto přístupu je sebepoznání.
Text vyšel v Řízení školy 22. 4. 2025
