Anna Brzybohatá 24. 6. 2024
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
17. – 23. 6.
v Česku mezi rodiči stoupá zájem o soukromé školy
ministerstvo školství předloží novelu školského zákona, zahrnuje například absolventskou práci u maturity nebo změny v Národním akreditačním úřadu
Univerzita Karlova podala stížnost na závěry vyšetřování prosincové střelby na Filozofické fakultě
Týden stručně
Do konce měsíce června chce resort pod vedením Mikuláše Beka předložit novelu školského zákona, která by měla mimo jiné obsahovat i změnu týkající se maturity. Tu část, kterou dělají školy samy, by mohla nahradit závěrečná práce, typově podobná třeba bakalářské práci na vysoké škole, jak píše portál iRozhlas. Komplexní absolventská práce by podle náměstka Jiřího Nantla byla formou školní části maturitní zkoušky. „Jednotlivé předměty by se neověřovaly odděleně klasicky, ale prostě tím, že by ten student prokázal schopnost provázat schopnosti a dovednosti v jedné práci,“ řekl s tím, že by změna měla přinést možnost nahradit školní zkoušku nebo její část mezinárodně uznávaným certifikátem, jako to je nyní u zkoušky z cizího jazyka. Ministerstvo si od změny slibuje provázání závěrečné zkoušky s praxí, a to především u odborných studijních oborů s maturitou. Nejde ale jen o změnu u maturit, novelizovat chce ministerstvo i zákon o vysokých školách či upravit postavení Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Jak píší Novinky, formálně by vznikl nový úřad, čímž by přišel o místo dosavadní šéf NAÚ a bývalý ministr školství Robert Plaga. Ten nešetří kritikou současného vedení resortu a Novinky připomínají i spekulace o tom, že okolnosti podobných změn hrají do karet ministru školství Mikuláši Bekovi, aby se funkce v novém úřadu jednou ujal.
Pojem „šťastné dětství” není v tuzemské kotlině rozšířený tak, jak by si většina lidí přála. České děti mají úroveň emoční pohody nižší, než by tomu termínu odpovídala, píše o datech Deník. Průzkum institutu Solvo ukázal, že jen třetina dětí žije s oběma biologickými rodiči a velmi špatně vycházejí s novými partnery rozvedených rodičů. Ideální nejsou ani jejich vztahy s vlastními otci či sourozenci. Pouze třetině se zamlouvá způsob výchovy a jen polovina dětí se probouzí svěží a odpočatá. Polovina dětí nad třináct let rovněž uvedla, že nechodí ráda do školy. Podle ředitele Národního pedagogického institutu ČR Iva Jupy učitelé ještě pořád nedokázali poodstoupit od čistého předávání informací k partnerskému vztahu s žáky. „Kdo chce naučit Aničku dobře matematiku, musí rozumět nejen matematice, ale i Aničce. Ale na tu druhou část ještě spousta pedagogů nevěří,“ vysvětlil.
Než dávat dětem větší kapesné nebo je vzít na luxusnější dovolenou o prázdninách, to jim raději rodiče zaplatí soukromou školu. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy. V něm uvedlo téměř 16 procent rodičů s dětmi do 18 let, že pokud by si mohli vybrat a dopřát svým dětem jednu jedinou věc, bylo by to kromě více společně stráveného času především soukromé vzdělání. Výsledky dokládají i statistiky nárůstu kapacit soukromých škol v posledních letech. Do soukromých škol od mateřských až po střední školy chodila před deseti lety zhruba 4,4 procenta dětí, v letošním školním roce to je už 6,4 procenta. „V Česku už je celá řada soukromých škol, jejichž konceptu rodiče věří, mají vysokou akademickou úroveň, ale zároveň dokážou nabídnout i něco navíc. V našem případě si myslím, že jde třeba o propracovaný systém práce s nadanými žáky,“ popisuje ředitel pražského Gymnázia Jana Palacha a zároveň místopředseda Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska Michal Musil. Mezi benefity patří méně dětí ve třídě nebo školní psycholog, který je na většině běžných škol nedostatkovým zbožím. Vzdělání to však není levné, na výše zmíněném gymnáziu vyjde příští rok školné na 108 tisíc korun. Seznam Zprávy připomínají, že se o pozici soukromých škol v Česku vede léta diskuze z pohledu pravidel i financování. „Růst neveřejné větve školství vede k prohlubování nerovností. Z hlediska nákladů se dvakrát platí ty samé služby – zajistit kapacity je totiž nutné ve veřejném školství, ale zároveň stát platí i soukromé školy, což je trochu nespravedlivé,“ vysvětluje Karel Gargulák z výzkumné společnosti PAQ Research. Změna financování škol je proto jednou z priorit, kterou si ministr Bek stanovil. „Je to fatální selhání dosavadního modelu financování,“ řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, kdy jde o systém, v němž všechny školy dostávají stejně peněz bez ohledu na to, jaké děti vzdělávají a jestli to dělají dobře.
Výsledek průzkumu Ipsos pro Seznam Zprávy nevyznívá dobře pro české veřejné školství. Podle ministra Beka proto bude potřeba řešit vztah mezi veřejnými a soukromými školami. „Stát je povinen zajistit kvalitu ve veřejném školství. Jednou z velkých chyb posledních 20 let je to, že kvalitativní aspekty nehrají ve financování žádnou roli,“ říká Bek s tím, že prvním takovým krokem je záměr ministerstva školství zavést indexové financování základních škol. Ty, které mají větší počet sociálně znevýhodněných žáků, budou dostávat víc peněz, aby mohly nabízet třeba doučování nebo učební pomůcky zdarma. „Umím si představit, že tento první krok bude následován dalšími, které například do financování škol jasněji promítnou výsledky hodnocení školních inspekcí nebo nějakého měření přidané hodnoty škol, což je zatím tedy akademická diskuze, která potrvá ještě několik let,“ podotýká ministr školství.
Revoluční změnou letošního roku byla digitalizace přihlášek na střední školy. Měnit se mají také maturity a dlouho se pracuje také na revizi RVP. Portál TN.cz přináší pohledy odborníků, kteří upozorňují na překotnou rychlost, kdy jsou změny šité horkou jehlou. „My jsme tady 20 let žádné zásadní změny ve školství neudělali. Ty změny je potřeba udělat dobře, musí tam být profesionální informační kampaň, dobrý management. Ideální by bylo, kdyby ty kroky byly rozložené v čase,” připomíná ekonom při CERGE-EI Daniel Münich, který se školství dlouhodobě věnuje. Podle programového ředitele společnosti EDUin Miroslava Hřebeckého je problémem nenávaznost, protože průměrně vydrží ministr školství ve funkci rok a půl. „Pomohlo by, kdyby jednotliví ministři, jak jdou po sobě, respektovali kontinuitu v duchu nějakých vládních strategií,” míní Hřebecký. Ministerstvo školství však považuje další inovaci ve školství za nutnou a změny podle něj přicházejí kontinuálně. „Že bychom jednou za 30 let provedli takovou totální revoluci považuji za zcela nemožné. Je normální, že ve své práci průběžně děláme inovace,“ říká ministr Bek, se kterým nesouhlasí opoziční poslanci.
Na konci roku střílel jeden ze studentů na Filozofické fakultě UK v Praze a zavraždil 14 lidí. Některá tvrzení, která od policie zazněla, jsou ale podle Mladé fronty DNES, jež z policejních dokumentů zrekonstruovala celou událost, v rozporu. Univerzita Karlova rozporuje závěry vyšetřování střelby a žádá řádné, úplné a pochybnosti nevzbuzující došetření všech souvislostí útoku i jemu předcházejících událostí. Vzhledem k tomu, že fakulta nemohla nahlédnout do vyšetřovacího spisu, zatím podá stížnost jen stručně. „Jedním z hlavních důvodů pro podání stížnosti je fakt, že se UK prostřednictvím svého právního zástupce nemohla podrobněji seznámit se spisem, ačkoli se jedná o skutečnosti, které se jí jako poškozené bezprostředně týkají. Stížnost je podána zejména z důvodů předběžné opatrnosti a je v ní i požadavek na stanovení několika konkrétních termínů nahlédnutí do spisu v plném rozsahu,“ uvedli zástupci vedení fakulty a univerzity. Policie případ odložila a usnesení o tom obdržela univerzita na konci týdne. Stížnost lze ze zákona podat do tří kalendářních dnů od doručení, proto ji Univerzita Karlova podala hned minulý týden v pondělí. Podle spisu měli policisté přijet do budovy jen minutu po střelci, ale jinde než v přízemí po něm nepátrali a nezažádali o přehrání kamerového záznamu. Na střelbu se přitom měl v budově připravovat hodinu a půl. Premiér Petr Fiala v pondělí před odletem do Bruselu novinářům řekl, že věc se musí vyšetřit a zbavit všech pochybností. Připomněl, že postup policie prověřovala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podle závěrů šetření GIBS policie střelbě zabránit nemohla.
Výrok týdne
„Moje účast na plénu Senátu je určena překryvy s jednáním vlády. Senát, na rozdíl od Poslanecké sněmovny, nenastavil žádné řešení, které by umožňovalo účast na plénu i na vládě ve středu. Tak je tomu i dnes, kdy má vláda výjezdní zasedání mimo Prahu,“ více zde:
napsal portálu Novinky ministr školství Mikuláš Bek k otázce, proč jako senátor není na většině jednání, ač pobírá vysoké náhrady. Jak ukazuje statistika Senátu, od roku 2022 se v horní komoře uskutečnilo 679 hlasování a Bek na 520 hlasování chyběl.
V souvislostech
Čistě školský podcast Českého rozhlasu s názvem Reparát má za sebou prvních 10 dílů, věnují se například kariérnímu poradenství nebo maturitě. Na aktuální dění okolo ministra školství Mikuláše Beka se zaměřily Seznam Zprávy v podcastu Vlevo dole, jak mluvit s dětmi o konci života rozebírá speciální díl podcastu Hovory z kabinetu.
Veřejnost i novináři se ptají, jestli není ministr školství papaláš
Aktuální situaci kolem osoby Mikuláše Beka se věnuje podcast Seznam Zpráv Vlevo dole. Ministr školství totiž kromě vyjednávání o rozpočtu řeší i takové otázky, jako proč z Prahy domů do Hajan u Brna jezdí na policejní maják, proč mu stát platí byt za 57 tisíc korun měsíčně v luxusní rezidenci na pražském Břevnově nebo proč čerpá náhrady v Senátu na kancelář a asistenty, když u více než 76 procent hlasování chyběl.
Kdo povede ministerstvo školství po volbách? Třeba komunisté
Satirický pořad Šťastné pondělí má po volbách do Evropského parlamentu jasnou vizi – v Česku bude po podzimních volbách vládnout ANO, Přísaha a motoristé v čele s Filipem Turkem a koalicí Stačilo!, která je složená primárně z komunistů. Koho vidí autoři na postu ministra školství? Zdeňka „mlátičku” Ondráčka, Karla Havlíčka nebo Martu Semelovou.
Maturita jako poslední kapka pro talenty nebo důležitost pestré a dynamické výuky
V polovině dubna začal Český rozhlas vydávat nový podcast o školství s názvem Reparát. S hosty mluví například o sexualitě a otevřenosti ve výchově, o tom, že výuka má být pestrá a dynamická nebo o tom, jaký dopad má neúspěch u maturity pro další vzdělávání a pro uplatnění na trhu práce. Právě o maturitách v podcastu mluvil autor výzkumu zaměřeného na opakovanou neúspěšnost maturantů Petr Novotný z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, podle kterého o fungování vzdělávacího systému vypovídají nejen ti, kteří v něm uspějí, ale i ti ostatní.
Je smrt školou povinná?
„Když pomyslím na konec života, napadne mě, že doufám, aby tady po mě něco zůstalo, třeba rodina. A trochu se bojím, že po smrti zůstanu sám,” říká jeden chlapec ve speciálním, 111 minut dlouhém díle podcastu Daniela Pražáka Hovory z Kabinetu, který se věnuje smrti. Jde o záznam besedy neziskové organizace Cesta domů na téma Je smrt školou povinná? Během diskuze se probírala témata, jak mluvit s žáky o nemoci a smrti, co by vyučující rozhodně nikdy neměli dělat nebo proč může být v tématu prospěšný humor. Besedy se zúčastnila Sylvie Stretti z poradny pro pozůstalé Vigvam, Martina Tesařová z Cesty domů a Tereza Gafna Váňová z Lauderových škol. Tématu se věnuje také díl EDUcastu.
Na slovní hodnocení máme kuchařku
Ač začínala učit svoje plyšáky stylem „stará dobrá škola”, teď se zaměřuje například na skupinovou práci. I tak má ale podle loňské finalistky Global Teacher Prize CZ Terezy Vítkové frontální výuka smysl a někdy ji využívá. V podcastu Co škola? se rozpovídala o čtenářské gramotnosti, ChatGPT v práci učitele, spolupráci s rodiči v „kavárnách” či o slovním hodnocení.
Nevyužitý potenciál školské rady i to, jak ji správně nastavit
Hned ve dvou epizodách se podcast Zapojme všechny Národního pedagogického institutu věnuje školské radě. Prvně o tom, že je to nevyužitý potenciál klíčového pilíře českého vzdělávacího systému. Nikola Křístek, který je odborníkem na školskou legislativu, školní evaluaci a rozvoj demokratické kultury ve školách, zde odpovídá na otázky o významu školské rady v rámci školského systému. V rozhovoru se dozvíte i to, jak jsou školské rady zakotveny v českém vzdělávacím systému jako nezávislý orgán a jaký je jejich současný význam a funkce. V druhém díle se podcast věnuje komplexnímu náhledu na fungování školské rady a její pravomoci.
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
