Podle chystané novely zákona o dětských skupinách by obce měly mít povinnost zajistit místo v předškolním zařízení pro děti od tří let. Zřizovatelé se tomu opět brání. Návrh zákona je nicméně problematický z důvodu kladení mateřských škol a dětských skupin na stejnou úroveň.
EDUin 2. 8. 2023
Ilustrační foto (c) Kateřina Lánská
Rodiče často narážejí na nedostatek míst v mateřských školách. Podle novely zákona z dílny ministerstva práce a sociálních věcí mají mít nově nárok na přijetí do školky již děti od tří let, a to ve spádové mateřské škole.
Odpovědnost ponesou obce a nově mohou tuto povinnost zajistit i pomocí dětských skupin, které se v poslední době stávají populární třeba na pracovištích. O děti se postará zaměstnavatel. Pokud však obec místo dítěti nezajistí, může čelit sankci. Její výše zatím není nikterak stanovená. Návrh zákona tak kritizují obce i odborníci na vzdělávání, podle nich jsou dětské skupiny vhodnější pro mladší děti.
„Řešením není trestat obce, ale vytvořit právní podmínky k tomu, aby místa ve školkách bylo možno vytvořit. Obce by měly mít dostatek nástrojů, aby dokázaly zajistit místa v předškolním vzdělávání v mateřské škole pro všechny děti,“ řekl pro LN místopředseda Sdružení místních samospráv Oldřich Vávra. Dětské skupiny jsou podle něj výborným způsobem, který může nabídnout péči o děti zvláště do 3 let a na kratší část dne. Za plnohodnotnou náhradu mateřských školek je ale nepovažuje.
Podle Alexandry Kockové ze Svazu měst a obcí návrh přináší výkladové nejasnosti a komplikace.
„Návrh nevede ke garanci vzdělávání pro tříleté děti. Obce přitom projekty na výstavbu nových školek mají, k jejich realizaci ale potřebují finanční pomoc od státu. Jedině tak se podaří rozšířit kapacity,“ uvedla Kocková.
Jesenice u Prahy má nyní připravené projekty na dvě školky. Jednu už staví, u druhé čeká na vypsání dotačního titulu. „Ale stát takovou dotaci nepřipravil. Je to školka pro 84 dětí, máme stavební povolení. Akorát si tu stavbu nemůžeme finančně dovolit, aniž bychom ohrozili jiné fungování města. Aby nám pak ještě někdo udělil sankci, to by bylo absurdní,“ poznamenal pro LN starosta Pavel Smutný (STAN). Zároveň dodal, že by občan neměl trpět tím, že obec místa ve školkách nezajistila.
Iniciátorka návrhu dětských skupin Olga Richterová (Piráti) upozornila, že nový systém je potřeba. „S kapacitou péče o malé děti jsme na tom téměř nejhůře v Evropské unii, přitom je to velmi důležitá věc, kterou rodiny potřebují. Rodiče budou mít další alternativu a možnost volby, kam svoje dítě umístit. Vybudování státních kapacit v podobě školek trvá spoustu let a leckde to stát a obce 20 let zanedbávají,“ konstatovala Richterová.
Podle důvodové zprávy má návrh zákona mít na obce pozitivní dopad, neboť dojde k rozšíření služeb péče o děti. „Navrhovaná úprava umožňuje další rozvoj dětských skupin a zavedení sousedských dětských skupin jako flexibilní a méně nákladnou formu předškolního zařízení, zaměřenou zejména na péči o mladší děti,“ napsalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Dětská skupina se často označuje jako malá školka v bytě. Poskytuje pravidelnou péči o děti od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky, otevírá se zpravidla pro 12 až 24 dětí. Na šest dětí připadá jedna pečující osoba.
Výhodou dětských skupin je jejich rychlé vybudování – mohou být připravené během několika měsíců. Zřizují se v existujících prostorách. „Předností je také flexibilita přijímání dětí během celého školního roku podle potřeb rodičů a připravenosti dětí. Jedná se o rodinné kolektivy s poměrem jedna chůva na maximálně šest dětí, díky tomu je tu možnost pozvolné adaptace a individuální práce,“ popsala pro LN ředitelka Asociace provozovatelů dětských skupin Daniela Celerýnová.
Návrh však kritizují i někteří odborníci na vzdělávání. „Česká republika má kvalitní systém vzdělávání pedagogů mateřských škol. V dětské skupině toto vzdělání vyžadováno není. Nároky na místo, kde dětská skupina funguje, hygienické standardy, stravování a podobně taktéž nejsou srovnatelné s přísnými podmínkami pro mateřské školy,“ uvedla pro LN mluvčí Národního pedagogického institutu Veronika Loosová.
Podle návrhu by nově součástí dětské skupiny nemusel být pedagog. „Stanovení povinnosti přítomnosti pedagoga je pro zajištění péče o dítě v dětské skupině problematické a neflexibilní. Z důvodu zajištění pedagogického ‚dohledu‘ při péči o děti starší tří let je navrhováno mít plán výchovy a péče zkonzultovaný a odsouhlasený osobou s pedagogickou odbornou způsobilostí,“ je uvedeno v důvodové zprávě novely.
Jindřich Fialka z neziskové organizace Sto skupin takovou úpravu vítá. „Častý argument je, že bez pedagoga přece není možné kvalitně dělat předškolní péči a vzdělávání. Ale v praxi to tak není. Skvělá dětská skupina nestojí na tom, jestli máte každý den na místě pedagoga, ale na kvalitním týmu pečujících osob, správně nastavených standardech provozu a péče a hlavně na vztazích s rodiči i dětmi,“ řekl Fialka.
Podobně to vidí i Celerýnová. „Dětské skupiny nemají vzdělávací charakter, pouze výchovný a pečující. Proto se nám jeví navrhovaný pedagogický garant jako dostačující,“ líčí předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin.
Podle Kateřiny Lánské z neziskové organizace EDUin jde ale takové opatření proti strategii snižování nerovností ve vzdělávání. „K tomu, abychom byli schopni kvalitně podpořit rozvoj dětí v předškolním věku, je třeba, aby probíhala kvalitní pedagogická diagnostika. A ta může probíhat, pouze pokud děti pedagog dlouhodobě pozoruje a pracuje s nimi,“ popsala pro LN Lánská. Dětské skupiny podle ní mohou pomoci řešit složitou situaci při slaďování rodinného a pracovního života. „Mohou být také dobrým přechodovým stupněm před nástupem do mateřské školy,“ dodala.
Text vyšel v Lidových novinách.
Autor článku:
EDUin
