Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Publikujeme reakci středoškolské učitelky Ireny Vlkové na komentář Boba Kartouse Učitelé se bojí známek od žáků, který vyšel 22. 10. v MF Dnes (ZDE). Irena Vlková zásadně nesouhlasí s tím, že by žáci měli hodnotit učitele a vysvětluje proč si to myslí. Text vyšel 27. 10. v Mladé frontě Dnes.
Musím reagovat na komentář Bohumila Kartouse Učitelé se bojí známek od žáků. Učím už téměř 25 let na gymnáziu, přesto stále hledám nové cesty ke studentům, mimo jiné i přes – pro mne bezproblémové – zvládání špičkové techniky a neotřelé metody výuky. Svých studentů si vážím, v žádném případě nemám dle vašich slov „proklatě nízké sebevědomí“ a váš model „já určuju, ty plníš“ je mi bytostně cizí. To na úvod.
S vámi prosazovaným hodnocením učitelů jejich studenty zásadně nesouhlasím.
Proč? Na rozdíl od vás se pravidelně setkávám s běžnými středoškoláky, nikoliv jen v podstatě s elitou aktivních studentů z České středoškolské unie (které mimochodem fandím). Mé studenty nespojuje jen společná škola, ale především společný věk. Věk dospívajících, puberta, věk nekritického vymezování se proti autoritám. Jde o lidi, jejichž motto většinou zní: „Dobrý učitel nebo rodič je ten, který od nás nic nechce, zkrátka neopruzuje.“
Kdo myslíte, že by dostal od svých pubertálních ratolestí lepší známku? Rodič, který kompenzuje svůj nezájem o výchovu potomka penězi a svobodou bez mantinelů, nebo ten, který potomka otravuje zájmem o školní práci, vyžadováním pomoci v domácnosti a stanovováním pravidel? Ten první by byl adeptem na jedničku, ten druhý by pravděpodobně schytal pětku. A tak by dopadli i učitelé. Navíc, kromě toho, že učitelovo známkování je profesionální, zatímco to studentské jen laické, by tady byl ještě jeden podstatný rozdíl: student by oproti učitelům známkoval jistě anonymně a jeho hodnocení by nebylo pod neustálou kontrolou rodičů a spolužáků, jako to mají učitelé. Ze všech výše uvedených důvodů postrádá jakési známkování učitelů veškerý smysl.