Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Uvádí to nová studie Daniela Münicha a Vladimíra Smolky, která vyšla pod hlavičkou think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Trend ve vývoji učitelských platů je ale podle výzkumníků spíše opačný a chybí dlouhodobý plán.
Kateřina Lánská 7. 9. 2023
Mezi nejčastější politická klišé u nás patří to o vzdělávání jako programové prioritě. Autoři studie Platy učitelů v roce 2022 a výhled: Cesta z propasti a zase zpět zmapovali historii politických slibů týkajících se navyšování platů pedagogických (eventuálně i nepedagogických) pracovníků v posledních letech. Konstatují, že jsme až do roku 2017 patřili mezi země, které měly v rámci zemí OECD nejnižší podíl školských výdajů na HDP, s čímž úzce souvisí i úroveň relativních učitelských platů, která tudíž patřila také mezi ty nejnižší.
Tento stav se podařilo v letech 2018 – 2021 změnit a dosáhnout tak na průměrnou úroveň v rámci zemí OECD. Od roku 2022 ale můžeme sledovat opačný trend: „Pokud by vývoj v letech 2024–2025 pokračoval na základě předběžně kvantifikovaných rozpočtů, ČR by směřovala zpět mezi země s nízkým podílem výdajů na HDP. Pouhé udržení podílu výdajů na HDP na úrovni roku 2023 by v roce 2024 vyžadovalo cca +10 mld. Kč navíc, opětovné dosažení maxima roku 2021 by vyžadovalo dokonce cca +26 mld. Kč navíc. Vztaženo k rozpočtovému návrhu MF ČR z června 2023 by šlo o cca +35 mld., resp. +50 mld,” uvádí studie. Dosažení průměru zemí OECD v roce 2024 by tak podle autorů vyžadovalo nyní skokové zvýšení učitelských platů o téměř 30 %, což je při současném návrhu škrtů v rozpočtu krajně nepravděpodobné.
Letos v létě se podařilo do zákona o pedagogických pracovnících zakotvit valorizaci učitelských platů, kterou podle svých slov autoři studie navrhovali již v roce 2017. Úroveň platů by měla odpovídat 130 % průměrné mzdy v ekonomice. Zároveň však ale není v legislativě stanoveno, jakým způsobem by měla být hodnota vypočítávána a aktuálně se vedou diskuse o alternativní metodice, „která by za základ výpočtu brala nižší mzdovou úroveň z předchozích let” (IDEA 2023). Je tedy zřejmé, že učitelské platy v dohledné době nebudou schopny držet krok s vývojem mezd ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců.
Variabilita platů v rámci učitelské profese je podle autorů studie extrémně homogenní ve srovnání s variabilitou mezd a platů obecně. Není tak možné dostatečně ohodnotit kvalitní práci ve školství, dominantní roli hrají platové tarify, přičemž platy s odpracovanými lety rostou pouze pozvolna. Důsledkem toho je, že relativní platy učitelů jsou nejnižší pro učitele ve středním věku. Výše platu je pochopitelně jedním z faktorů, které činí danou profesi atraktivní a schopnou udržet v ní motivované zájemce.
Pokud má dojít k dalšímu zvyšování učitelských platů v České republice, je třeba mít podle autorů studie propracovaný a věrohodný středně až dlouhodobý plán. Z aktuálního návrhu škrtů v rozpočtu resortu lze ale usuzovat, že s ničím takovým současná vláda nedisponuje. Přitom kromě dorovnání úrovně platů je třeba počítat i s další potřebou nárůstu počtu pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství, která souvisí jednak s růstem počtu žáků, s příchozími žáky z Ukrajiny, ale také s potřebou zkvalitňovat proces vzdělávání ve školách, což se neobejde bez dalších pomocných profesí.
„Protože jednání o státním rozpočtu na rok 2024 a jeho výhledech na další roky nebyly v době kompletace této studie k dispozici (30. srpna), prezentujeme v Grafu 1.1 tři scénáře podle rozdílných temp růstu učitelských platů. Všechny scénáře pracují se stejnou predikcí tempa růstu průměrných mezd v ekonomice.8 Pokud by se měl další pokles relativních učitelských platů zastavit, musela by tempa jejich růstu v letech 2024 a 2025 odpovídat tempu růstu mezd v české ekonomice, tedy predikovaným 5,8 % a 4,3 %. Graf 1.2 ukazuje dva alternativní scénáře růstu učitelských platů (4 %, 3 %) a (2 %, 2 %). Oba scénáře by ČR opět nasměrovaly do pětiny zemí OECD s nejnižšími relativními úrovněmi učitelských platů. Pokud by se platy českých učitelů v roce 2024 měly dostat na úroveň průměru zemí OECD, musely by skokově vzrůst o dnes těžko představitelných cca 30 %,” uvádí studie (IDEA, 2023).
Zdroj: Platy učitelů v roce 2022 a výhled: Cesta z propasti a zase zpět, (IDEA 2023)
Autor článku:
Kateřina Lánská
Redaktorka
