Předvolební debata o vzdělávání přinesla zejména shodu. V čem se ale hosté mýlili?

Dětí s poruchami řeči přibývá, logopedů je málo a pomoc přichází často pozdě

U dětí v Česku narůstají problémy s výslovností a koktáním, podle logopedů i kvůli nedostatku komunikace, příliš častému sledování obrazovek a vysokým nárokům ze strany rodičů. Ambulance jsou přetížené, na vyšetření se čeká až půl roku, logopedů je v ČR jen kolem 800. Nejvíc se řeší patlavost a potíže s hláskami R, Ř, L – ty by děti měly zvládnout do nástupu do školy. Odborníci doporučují začít s logopedickou prevencí už ve školce: na vyšetření jít už ideálně ve 4 až 5 letech, při výrazném zpoždění i dřív. Potíže s řečí mohou vést ke školním problémům či odkladu docházky. Loni mělo závažné vady řeči přes 12 400 žáků základních škol.

Je to jako digitální schránka důvěry, popisuje aplikaci na ohlašování šikany FaceUp její spoluzakladatel

Šikanu na škole zažil z pozice mlčící většiny. David Špunar v rozhovoru vzpomíná, jak jedinou možností, jak ji anonymně nahlásit, byla schránka důvěry na frekventované chodbě před ředitelnou. Každý by tak viděl, kdo do ní papír strká. Proto se rozhodl vyvinout aplikaci FaceUp, která umožňuje šikanu nahlásit skutečně anonymně. Informace jdou přímo pověřeným osobám – metodikovi prevence, školnímu psychologovi nebo případně i přímo řediteli. 

Střední škola, odkud se jde na vysokou i na řemeslo. Ve Skotsku běžné

Portobello High School v Edinburghu vzdělává 1 450 žáků ze svého obvodu, jako všechny skotské státní školy není výběrová. Ředitel Greg McDowall s týmem proto v posledních dvou letech zavedl změny, které žákům umožňují sestavit si vzdělávání podle svých zájmů a potřeb, zároveň je motivují ke studiu. Svět skotských středních škol prozkoumala redaktorka EDUinu Jitka Polanská.

Máme dotazník a nebojíme se ho použít

Vážíme si všech, kteří nám vyplnili dotazník o bEDUinu. Obracíme se teď na vás ostatní. Je to otázka maximálně deseti minut a pomůžete nám udělat newsletter lepší. Děkujeme!

Fact-checking výroků

Protože ďábel se skrývá v detailu, všímáme si některých výroků, které v debatě zazněly a skutečnost zjednodušují, nebo dokonce překrucují. Krátce je uvádíme na pravou míru.

„Malé školy nejsou kvalitní a říká to i ČŠI.“ (Renáta Zajíčková, Spolu)
Všechny malé školy nelze házet do jednoho pytle. Je pravda, že malé, plně organizované školy (typicky s jednou třídou v ročníku) vykazují horší kvalitu výuky oproti školám velkým (2 a více paralelních tříd v ročníku). Taková jsou zjištění ČŠI. Na problémy s kvalitou vzdělávání na podlimitních školách upozorňuje také PAQ Research. Specifickou skupinou škol jsou ale malotřídní školy, které mají jen 1. stupeň. Na těchto školách dosahují žáci v 5. ročníku stejně dobrých výsledků z českého jazyka a matematiky jako ve školách největších. V malotřídních školách je také vysoký podíl zapojení digitálních technologií, velmi dobré klima a vysoký podíl aprobovaných pedagogů. Srozumitelně tyto souvislosti vysvětluje ve videu ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. 

Pilot ŠVP ověří, zda se učivo v RVP ZV provzdušnilo. (parafráze Roberta Plagy, ANO)
Cílem pilotního ověřování modelových ŠVP je podle MŠMT „získat zpětnou vazbu od zapojených škol za účelem případné úpravy a vylepšení modelových ŠVP“. Pilotní ověřování trvá pouhý rok, a je tedy pravděpodobné, že školy mohou ministerstvu poskytnout maximálně informace o tom, nakolik srozumitelné jsou formulace výstupů v modelových ŠVP a jak se s nimi učitelům pracuje. Roční pilot na omezeném vzorku škol, z nichž je velká část soukromých nebo specificky zaměřených, nemůže zjistit, zda je v RVP ZV obsahu málo, dost, nebo mnoho. To ukáže až plošná tvorba ŠVP na běžných základních školách, výuka ve všech ročnících a následné ověřování vzdělávacích výsledků žáků.

„Všechny školy v regionech mají stejně kvalitní učitele.“ (Zdeněk Kettner, SPD)
Míra nekvalifikovanosti pedagogů v regionech se zásadně liší. Ve školním roce 2024/2025 se pohybovala od jednotek procent (České Budějovice 2,8 %, Ostrava 3,7 %, Ústí nad Labem 8,2 %), ale v řadě okresů dosahovala mnohem vyšších hodnot (Most 12,2 %, Praha 15,4 %, Karlovy Vary 19,6 %, Beroun 20,6 %, Kladno 22,2 %). A protože „základním předpokladem realizace ŠVP (…) a naplňování jeho výstupů je kvalifikovaný a profesionálně vystupující pedagogický sbor“ (výroční zpráva ČŠI za šk. rok 2023/2024), existuje přímá souvislost mezi kvalifikovaností učitelů a kvalitou vzdělávání v jednotlivých školách. Data jasně ukazují, že v ČR nemají všechny školy stejně dostupné kvalitní učitele, a tudíž zde děti nemají stejný přístup ke kvalitnímu vzdělávání.

„Zřizovatelům chybí kompetence, neodpovídali nikdy za kvalitu škol.“ (Andrea Hoffmannová, Piráti)
Podle školského zákona je za kvalitu výchovně-vzdělávacího procesu jednoznačně zodpovědný ředitel, a to státu (resp. ČŠI). Ředitele školy, který je v decentralizovaném českém školství naprosto klíčovou postavou ovlivňující kvalitu vzdělávání, ale vybírá zřizovatel. Přestože odborná komise stanovuje doporučené pořadí uchazečů v konkurzu, ředitele jmenuje právě zřizovatel a pořadí může změnit (konkurzní vyhláška). A právě v tom spočívá jeho podíl na odpovědnosti za kvalitu školy, kterou zřizuje. V tomto smyslu mají tedy zřizovatelé od státu přidělené kompetence a mají na podobu vzdělávání ve školách nemalý vliv (jak popisuje například i Kápézetka pro zřizovatele). Co zřizovatelům někdy chybí, je spíše podpora a metodické vedení, zejména u menších obcí, kde není dostatek odborných kapacit. Na ovlivňování pedagogické kvality škol není připraven v podstatě skoro žádný zřizovatel, včetně krajů.

2.–5. 10. → Praha → Festival umění, literatury a vzdělávání

Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!