Připomeňme si: Kam se za půl roku posunula debata o „nekvalifikovaných“ učitelích

Situace tisíců učitelů bez požadovaného diplomu začala být naléhavá počátkem letošního roku. (viz tisková zpráva a rozsáhlá diskuse ZDE). Zbýval jim rok na to, aby začali studovat, nebo ze škol odešli. Prvotní stanovisko MŠMT, pedagogických fakult a školských odborů k problému bylo nekompromisní (viz záznam Kulatého stolu ZDE), všichni nekvalifikovaní učitelé budou muset ze škol odejít. Přečtěte si aktuální přehled o tom, jak se v průběhu debaty o řešení problému vyvinuly postoje jednotlivých stran. Doporučujeme také přehlednou grafiku na aktualne.cz  (ZDE) a komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 23. 7. v Lidových novinách pod názvem Bez učitelů bez razítka (ZDE). Novelu zákona schválila po debatě Poslanecká sněmovna ve středu 30. července.

• Ministerstvo školství původně  zastávalo názor, že z požadavků na kvalifikaci nelze ustoupit, neboť by to bylo nespravedlivé vůči těm, kdo si vzdělání již doplnili. Po nástupu ministra Chládka, který zveřejnil statistiku učitelů bez požadované kvalifikace, vyšlo najevo, že problém se týká velkého množství učitelů a existuje řada komplikovaných případů. (O případech konkrétních učitelů se dočtete ZDE a ZDE.)
• MŠMT navrhlo novelu zákona, která obsahovala výjimky pro učitele odborných předmětů, umělce a sportovní trenéry, kteří mají částečný úvazek, rodilé mluvčí a pedagogy nad 55 let s nejméně 20 letou praxí. V uvedených případech by trvání na původních požadavcích bylo kontraproduktivní a školy by neměly kým tyto odborníky nahradit. Dalším vstřícným krokem bylo zřízení informační linky, která poskytuje konzultace ohledně kvalifikačních požadavků v konkrétních případech (bližší informace ZDE).
• Novelu zákona o pedagogických pracovnících pustila do dalšího čtení Poslanecká sněmovna a zákon prošel debatami ve výborech a v tuto chvíli čeká na schválení Sněmovnou ve třetím čtení. Někteří poslanci mají proti uvedeným výjimkám zásadní výhrady, a i kdyby novela prošla ve stávající podobě, bude nabízet pouze částečné řešení současné situace (více v tiskových zprávách ZDE a ZDE).
• Pedagogické fakulty zpočátku považovaly pětileté vysokoškolské studium za nezbytnou podmínku pro kvalitní výkon pedagogické profese. Posléze ale přihlédly k situaci dobrých a zkušených učitelů, kteří mají dlouhodobou praxi a připustily možnost výjimek. Přesto jejich postoj k novele je spíše kritický. Na druhé straně se ukázalo, že učitelé neměli mnoho možností si vzdělání doplnit. (Podrobně o tom píše Miroslav Šoukal v článku ZDE, druhou část článku s tabulkou otvíraných oborů najdete ZDE.) Fakulty tedy vyšly zájemcům vstříc otevřením mimořádných studijních termínů.
• Školské odbory nejprve prosazovaly titul z pedagogické nebo učitelské fakulty jako nezbytně nutný, neboť ústupky by poškozovaly prestiž učitelské profese. V průběhu debaty o možných řešeních však přistoupily na uznání některých výjimek (viz výše).
• Ředitelé škol se obávali zásahu zákona do svých rozhodovacích pravomocí a toho, že vinou zákona přijdou o kvalitní, praxí prověřené pedagogy, kteří ale nemají předepsaný diplom. Návrh novely zřídit komise, které by posuzovaly jednotlivé případy, jim vychází vstříc.
• Samotní učitelé vnímají hodnotu vysokoškolského vzdělání jako důležitou. Kvalifikaci by si rádi doplnili, pokud by nabídka odpovídala jejich profesním potřebám a časovým a organizačním možnostem. Rozhodování o kvalifikaci konkrétních učitelů by rádi přenechali vedení škol. (K tématu si přečtěte aktuální tiskovou zprávu ZDE.)