Připomeňme si: Kam se za půl roku posunula debata o „nekvalifikovaných“ učitelích

ilustrační foto. Ilmicrofono Oggiono (flickr.com) (CC BY 2.0)

Situace tisíců učitelů bez požadovaného diplomu začala být naléhavá počátkem letošního roku. (viz tisková zpráva a rozsáhlá diskuse ZDE). Zbýval jim rok na to, aby začali studovat, nebo ze škol odešli. Prvotní stanovisko MŠMT, pedagogických fakult a školských odborů k problému bylo nekompromisní (viz záznam Kulatého stolu ZDE), všichni nekvalifikovaní učitelé budou muset ze škol odejít. Přečtěte si aktuální přehled o tom, jak se v průběhu debaty o řešení problému vyvinuly postoje jednotlivých stran. Doporučujeme také přehlednou grafiku na aktualne.cz  (ZDE) a komentář Tomáše Feřteka, který vyšel 23. 7. v Lidových novinách pod názvem Bez učitelů bez razítka (ZDE). Novelu zákona schválila po debatě Poslanecká sněmovna ve středu 30. července.

  • Ministerstvo školství původně  zastávalo názor, že z požadavků na kvalifikaci nelze ustoupit, neboť by to bylo nespravedlivé vůči těm, kdo si vzdělání již doplnili. Po nástupu ministra Chládka, který zveřejnil statistiku učitelů bez požadované kvalifikace, vyšlo najevo, že problém se týká velkého množství učitelů a existuje řada komplikovaných případů. (O případech konkrétních učitelů se dočtete ZDE a ZDE.)
  • MŠMT navrhlo novelu zákona, která obsahovala výjimky pro učitele odborných předmětů, umělce a sportovní trenéry, kteří mají částečný úvazek, rodilé mluvčí a pedagogy nad 55 let s nejméně 20 letou praxí. V uvedených případech by trvání na původních požadavcích bylo kontraproduktivní a školy by neměly kým tyto odborníky nahradit. Dalším vstřícným krokem bylo zřízení informační linky, která poskytuje konzultace ohledně kvalifikačních požadavků v konkrétních případech (bližší informace ZDE).
  • Novelu zákona o pedagogických pracovnících pustila do dalšího čtení Poslanecká sněmovna a zákon prošel debatami ve výborech a v tuto chvíli čeká na schválení Sněmovnou ve třetím čtení. Někteří poslanci mají proti uvedeným výjimkám zásadní výhrady, a i kdyby novela prošla ve stávající podobě, bude nabízet pouze částečné řešení současné situace (více v tiskových zprávách ZDE a ZDE).
  • Pedagogické fakulty zpočátku považovaly pětileté vysokoškolské studium za nezbytnou podmínku pro kvalitní výkon pedagogické profese. Posléze ale přihlédly k situaci dobrých a zkušených učitelů, kteří mají dlouhodobou praxi a připustily možnost výjimek. Přesto jejich postoj k novele je spíše kritický. Na druhé straně se ukázalo, že učitelé neměli mnoho možností si vzdělání doplnit. (Podrobně o tom píše Miroslav Šoukal v článku ZDE, druhou část článku s tabulkou otvíraných oborů najdete ZDE.) Fakulty tedy vyšly zájemcům vstříc otevřením mimořádných studijních termínů.
  • Školské odbory nejprve prosazovaly titul z pedagogické nebo učitelské fakulty jako nezbytně nutný, neboť ústupky by poškozovaly prestiž učitelské profese. V průběhu debaty o možných řešeních však přistoupily na uznání některých výjimek (viz výše).
  • Ředitelé škol se obávali zásahu zákona do svých rozhodovacích pravomocí a toho, že vinou zákona přijdou o kvalitní, praxí prověřené pedagogy, kteří ale nemají předepsaný diplom. Návrh novely zřídit komise, které by posuzovaly jednotlivé případy, jim vychází vstříc.
  • Samotní učitelé vnímají hodnotu vysokoškolského vzdělání jako důležitou. Kvalifikaci by si rádi doplnili, pokud by nabídka odpovídala jejich profesním potřebám a časovým a organizačním možnostem. Rozhodování o kvalifikaci konkrétních učitelů by rádi přenechali vedení škol. (K tématu si přečtěte aktuální tiskovou zprávu ZDE.)
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
16 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
6 years ago

Zákon o pedagogických pracovnících je typickým příkladem překomplikované normy, kterých je (asi nejen) ve školství plno a které spoluvytvářejí les absurdit. Uvedu jen dva příklady: 1) Učitel, který získal vysokoškolské vzdělání v oboru učitelství třeba češtiny a němčiny, je podle tohoto zákona plně kvalifikován rovněž k výuce matematiky, chemie, hudební výchovy a všech ostatních předmětů na druhém stupni základní školy. Laik žasne, odborník se už jen rezignovaně šklebí. 2) Pro přípravnou třídu základní školy je tímto zákonem požadována kvalifikace buď pro učitelství v mateřských školách (středoškolské vzdělání) nebo pro učitelství na prvním stupni (magisterské vzdělání). Proč zde není zákonem uznána… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
6 years ago

Myslím, že ano. Vím hned o několika mínusech 1. Ředitel nemá peníze na kvalifikované pedagogy (z jakéhokoli důvodu, např. vyplatil osobě blízké prémie, protože sobě nemůže), a proto místo hudebníka a výtvarníka najme ad absurdum Frantu Vokurku hlídače parkoviště. Tabulka říká, že tento zaměstnanec dostane daleko méně než předchozí dva zaměstnanci. 2. Naše společnost hodnotí pedagoga jakýmisi obskurními měřítky. Například podle toho zda vyžaduje po studentech přípravu do hodin (neuvěřitelné? příklad z praxe: stížnost rodičů k řediteli školy – učitel A byl lepší, protože nezadával tolik domácích úloh, učitel B zřejmě nestíhá probrat požadovanou látku v hodině) 3. Ředitel vystudoval… Více »

Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
6 years ago

Já vám rozumím, ale takhle se nikam nedostaneme. Bude-li společnost chápat zákony především nebo pouze jako preventivní ochranu (mimochodem koho?) před neschopností, hloupostí a zlovůlí (a jejich kombinacemi) ředitelů škol, učitelů nebo kterékoli jiné skupiny, vždycky se zamotáme do nepřehledné houštiny paragrafů se spoustou nedokonalostí, protikladů a děravých míst, protože žádný předpis nikdy předem nepostihne všechny varianty. Takové zákony pak slouží spíše jako potrava pro právníky a školitele, lidem v praxi nepomáhají, ale otravují jim život, a hlavně – a to je podstatné – nevedou k rozvoji, ke kvalitě, ke zlepšování toho či onoho (v našem případě kvality vzdělávání), ale… Více »

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
6 years ago

„Já vám rozumím, ale takhle se nikam nedostaneme.“ Lépe to definovat nešlo. Já souhlasím s tím co říkáte, ale já jsem já a ostatní se tak v mnoha ohledech nechovají. Pokud bychom to přenesli o zhruba 3000 let nazpět do Číny podobný spor vedou Lao-c’ a Konfucius. My oba jsme zastánci toho co říká Lao-c´, ale jsme jaksi v menšině. 3000 let a pořád to samé.

Ondřej Šteffl
6 years ago

http://www.ted.com/talks/salman_khan_let_s_use_video_to_reinvent_education?language=cs#t-110535

A na konci Salman Khan říká: „Pomocí ovládání, které mají učitelé, se můžete právě teď přihlásit a stát se trenérem svých vlastních dětí, synovců, bratranců, nebo možná dětí v chlapeckých či dívčích klubech. Můžete se stát mentorem či vyučujícím opravdu ihned. Všechno to už je hotové.“

Tak by mě zajímalo, kdo ohlídá, aby se u nás nehlásili i trenéři, mentoři a vyučující bez požadované kvalifikace ;-).

Představa, že za deset bude naše děti smět učit jen ten, kdo má správné papíry od ped. fakulty, je šílená, ale naštěstí mylná.

Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
6 years ago

Pane Šteffle, srovnání pokulhává. Ono učit na dálku (vlastně třeba jen natočit nějaké dílčí khan video) a stát přímo před třídou (den za dnem v daleko širší paletě interakcí) není totéž. A nebude ani za deset let.

Ondřej Šteffl
6 years ago

Ne, to jistě ani za deset nebude. Ale může se stát, že v té třídě za deset let nikdo nebude sedět.

Harry
Harry
6 years ago

No hlavně bude super, pokud už pan Štefl nebude za 10 let do školství kecat …

Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
6 years ago

Nevidím důvod, ani proč by neměl, a ani proč by nemohl.
Arogance a egoismus některých opravdu nezná mezí, a když „potratili“ soudnost i učitelé, je to s naší společností velmi nahnuté.

Jan
Jan
6 years ago

Mimo školu, např. od rodičů či v různých kroužcích, se děti učily vždy, a nikdo na tom pokud vím neviděl nic šíleného. Ani dnešní učitelé nepovažují za šílené využívat při výuce materiály, které vytvořili profesionálové ve svém oboru a třeba primárně bez vzdělávacího záměru. Bláznivá je ovšem představa, že je možno povinnou školní docházku nahradit volným individuálním vzděláváním. Jakmile rozbijete systém ve prospěch volné nabídky, rozdělí se rodiče na menšinu, která má čas a dispozice pro to zajistit, aby se její děti ve vzdělávacím chaosu neutopily, a na většinu, která to nebude zvládat, popř. ani nebude chtít zvládat. Ve třídách… Více »

Zdeněk Bělecký
Zdeněk Bělecký
6 years ago

„Ne, to jistě ani za deset nebude. Ale může se stát, že v té třídě za deset let nikdo nebude sedět.“

Hodně záleží na tom, o jak starých dětech mluvíme. U předškoláků si neumím představit jiný ideální model než náhradní mámu, která provádí krajinou tlupu dvanácti mláďat. Motivovaní adolescenti se jistě mohou alespoň zčásti vzdělávat dálkově pomocí vyspělé technologie.

Mimochodem z toho je zřejmá mimo jiné i odlišnost jiných neřečených východisek, např. co je vlastně vzdělání. Proto jsou tyto debaty tak obtížné :-)

A jsem rozhodně také pro, aby nejen pan Šteffl mohl diskutovat do alelujá.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

Myslím,že pan Jan má pravdu pravdoucí. Vy, kdož jste někdy zkusili samoučit se např. jazyk, byť jste byli motivovaní,máte své zkušenosti.A to jste už dospělí a „uvědomělí“. představa,jak se dítko 11 – 17 leté (orientačně) samo učí doma pomocí internetu a jiných dalších technologií je legrační. Právě mám dva syny ve věku 16 let a byť jsou na tom s učením velmi dobře, ten bič je prostě občas potřeba. Ve formě kontroly, termínů,úkolů apod. To je prostě lidská povaha. prosím,pane Štefle, trochu psychologie a poznání,že jsou kolem vás lidi a ne stroje – to by chtělo.Bez urážky.

Harry
Harry
6 years ago

Naprostý souhlas s panem Janem i paní Janou Karvaiovou.

Ondřej Šteffl
6 years ago

„…rozdělí se rodiče na menšinu, která má čas a dispozice pro to zajistit, aby se její děti ve vzdělávacím chaosu neutopily, a na většinu, která to nebude zvládat, popř. ani nebude chtít zvládat. Ve třídách pak možná opravdu nikdo nebude, ale že by většina dětí trávila čas vzděláváním, o tom si dovolím vážně pochybovat.“ Ano to jste vystihl přesně. Lišíme se asi ale v tom, co z toho vyvozujeme. Rolí školy by čím dál víc mělo být (ale není!) kompenzovat problémy těch dětí, jejichž „rodiče, kteří sami téměř nic neumí, nejsou motivovaní a třeba nikdy ani nepracovali“. A pokud se… Více »

Jan
Jan
6 years ago

Pane Šteffle,
dnešní škola přes všechny své problémy ještě pořád stíhá znevýhodněným leccos kompenzovat. Kdo to dokáže, až škola nebude?
Dalšímu rozumím tak, že byste podpořil motivované rodiče a děti těch ostatních hodil na krk státu. Trochu mi to připomíná stav v USA, který čerstvě popisuje V. Klaus ml.
S výchovou k samostatnosti plně souhlasím. Jen aby to nepřeválcovala samostatnost příznačná pro členy dětských gangů.
K poslednímu odstavci snad jen to, že jsem netušil, jaký jste vývojový pesimista. Já se přes svůj věk zuby nehty zdráhám uvěřit tomu, že vzdělávací chaos je nevyhnutný.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
6 years ago

…… Rolí školy by čím dál víc mělo být (ale není!) kompenzovat problémy těch dětí, jejichž „rodiče, kteří sami téměř nic neumí, nejsou motivovaní a třeba nikdy ani nepracovali“. A pokud se o tyhle děti mají školy kvalitě postarat (za současné peníze), jistě jim pomůže, když těm, jejichž rodiče mají „čas a dispozice pro to zajistit“, umožníme vzdělávat se i jinak a samy. ……. Rolí školy by stále,i za milion let ,mělo být vzdělávání.Všech. Přinejmenším to základní. Kompenzace problémů – to je co? Zde to vypadá,jako že jim budeme kupovat svačiny , učit je otírat zadek a jíst příborem .… Více »