Lidové noviny: Učitelé bez razítka budou ve školách chybět

ilustrační foto. Jirka Matousek (flickr.com)(CC BY 2.0)

Publikujeme komentář Tomáše Feřteka, který vyšel pod názvem Bez učitelů bez razítka 23.7. v Lidových novinách. Autor v článku komentuje otázky, kterým se věnovala téměř půlroční veřejná diskuse o kvalifikaci pedagogických pracovníků. Novela zákona v této podobě podle něj problém neřeší, protože ona kvalifikovanost dosvědčená diplomem získaným na základě studia na pedagogické fakultě ještě není zárukou pedagogických kvalit učitele. Na druhou stranu novela zákona ze škol vyžene řadu pedagogů, kterým sice formální vzdělání chybí, ale v praxi se osvědčili jako dobří učitelé.

Dnes velmi pravděpodobně sněmovna schválí novelu zákona o pedagogických pracovnících. To je ten, o němž se od jara bouřlivě diskutuje a který předepisuje, že každý učitel musí mít nejpozději v lednu 2015 příslušné magisterské vzdělání nebo alespoň zahájit studium.

Protože ministr Chládek krátce po svém nástupu zjistil, že učitelů bez formální kvalifikace je zhruba 15 000 a 7000 by jich muselo ze školy odejít, připravil novelu, která připouští v některých případech výjimky. Především u starších učitelů s dlouhou praxí, rodilých mluvčích, odborníků na malý úvazek a podobně.

Na novelu existují zásadně protikladné názory. Jeden říká, že zákon je z roku 2004, jeho platnost už byla dvakrát odložena, času na studium měli učitelé dost, tak jaké další výjimky. A zcela protikladný názor říká, že je na řediteli, koho na školu vezme. On je zodpovědný za kvalitu vzdělání. Lidé z praxe sice nedisponují přesně tím vysokoškolským titulem, který je předepsán, zato ale mívají motivaci učit a zkušenosti z reálného života. A když si ředitel(ka) jejich přítomnost na škole obhájí před rodiči a inspekcí… Stojí tu tedy proti sobě: odmítněme novelu – ještě víc ji liberalizujme.

Slušná diskuse, slabý výsledek
Přesně o tom se diskutovalo ve sněmovních výborech hodiny. Na zdejší poměry byla diskuse věcná a snažila se jít do hloubky. Bohužel, to podstatné i ona pojmenovala jen okrajově. Základem diskurzu je přesvědčení, že kvalifikovaný učitel se pozná podle toho, že vystudoval přesně definovaný obor na pedagogické nebo učitelské fakultě. Případně sice vystudoval něco jiného, ale doplnil si pedagogickou kvalifikaci v přesně vymezeném doplňkovém studiu. Jenže nad takovou definicí kvalifikace se většina ředitelů jen hořce pousměje. Hranice mezi kvalitním a nekvalitním učitelem rozhodně nevede na úrovni má, či nemá diplom z peďáku. Ano, pedagogické vzdělání je pro tu profesi nutné, ale to kvalitní dneska na fakultě pořídíte spíš výjimečně. Existuje samozřejmě možnost vzdělávat se mimo fakulty, tam je šance na dobré a prakticky využitelné vzdělání větší, ale z hlediska uznání vaší profesní kvalifikace je to zhruba totéž, jako byste se přihlásili do kurzů tanga. V debatě jeden z ředitelů říkal: Ano, až budou absolventi fakult zaznamenatelně lepší pedagogové, budu brát jenom je. Ale zatím to tak není.

Ředitelé se ocitají v obtížné situaci. Podařilo se jim během let přitáhnout na školy zajímavé osobnosti a teď je budou muset propustit. Ani připravené výjimky mnohým z nich pokračování v učitelské profesi neumožní. Proč ti lidé nejdou studovat? Jsou líní? Možná i takoví jsou, ale mnohem častější důvod je, že si pedagogické vzdělání průběžně doplňují mimo fakulty a o jejich kvalitě si myslí své. A nechtějí ztrácet čas a peníze marným dojížděním někam, kde se nic nového nedozvědí.

Je symptomatické, že největší počet „nekvalifikovaných“ učitelů mají například dvě známá pražská gymnázia. Velká, úspěšná a narvaná po střechu. Když ředitel jednoho z nich na sněmovním výboru vysvětloval, že bude rodičům obtížně zdůvodňovat, proč propouští své nejlepší učitele, pravil mu náměstek ministra školství Mlsna, že to je jen jeho subjektivní dojem. Takže i ona kultivovanost debaty měla občas své meze.

Jen pláč nad rozlitým mlékem
Dohadování okolo novely ukazuje, že v některých případech už se to pokažené rozumně napravit nedá. Kdyby v onom roce 2004, kdy zákon vznikl, existoval jasný popis, co má učitel přesně umět (standard práce učitele), kde se to naučí a k čemu ho to vzdělání opravňuje (kariérní řád), kdyby takové vzdělání opravdu existovalo v dostupné podobě na fakultách i mimo ně a obě dvě formy byly uznatelné jako součást profesního portfolia, nebylo by na tom zákonu nic špatného.

Problém je, že kromě odkladů jeho platnosti se nestalo nic a letos na jaře začal nový ministr jen hasit ty největší škody. Zjistilo se totiž, že v některých regionech by bylo nutné řadu škol zavřít. Polovička z těch formálně nekvalifikovaných opravdu má jen středoškolské vzdělání, a i kdyby se rozhodli zahájit studium, není pro ně v distančním studiu dost míst. Ministerstvo navrhlo výjimky, ale ty muselo poměrně tvrdě vybojovat s odbory, Asociací děkanů pedagogických fakult, pro které jsou některé z nich zcela nepřijatelné, a nakonec i s mnohými poslanci.

Výsledek je, že přijetí novely zabrání jen nejmasovějším odchodům, ale mnoho případů dobrých učitelů vyřešit prostě neumí. A k větší liberalizaci – nechme to na ředitelích – neexistuje politická vůle. A tak pokud to ředitel v papírech nějak nezašvindluje, stovky, možná tisíce učitelů, často i těch kvalitních, nejpozději na konci tohoto roku odejdou.

Myslí si snad někdo, že takový odchod reálně zlepší české vzdělávání? Ani náhodou. Že ti zbylí budou zničehonic lépe učit? Také ne. Spíš se musíme na některých místech smířit s mírným zhoršením, v lepším případě se nestane nic významného. Jen prostě budeme mít zákon, že na práci ve škole musíte mít papír, o němž si skoro všichni myslí, že nic neznamená. Opravdu vítězství zákona nad hmotou.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

9 komentářů k "Lidové noviny: Učitelé bez razítka budou ve školách chybět"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
rodič
rodič
2 years 1 month ago

Pokud náměstek ministra školství řekne řediteli prestižního gymnázia, který lamentuje nad ztrátou těch nejlepších učitelů, že je to jen jeho subjektivní názor, vypovídá to mnoho nejen o něm, ale i o celkové neinformovanosti a pocitu nadřazenosti úředníků ministerstva lidem z praxe. V takovémto klimatu vážně nelze po dobrém nic zlepšit.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago
Můj názor je ten, že naše republika je mistrem světa v obcházení předpisů.Lidé se tu naučili předpisy ignorovat a nějak je obcházet či jinak „očůrat“. Ano, mnoho předpisů je asi dost pitomých.jenže to má vést ke změně předpisů a ne k jejich obcházení. od roku 2004 tu je podle mnohých ,hloupý předpis o kvalifikaci. Co dělali ti ředitelé, kteří dnes tak křičí? Snažili se nějak o legislativní posun už od samého počátku nebo zase čekali, že to někdo oddálí? Když si někdo udělá řidičák ,taky není každý dobrým řidičem (třeba já).Jenže ten řidičák prostě musíte mít! Zkuste ukecat policii nebo… Více »
Zdeněk Sotolář
Zdeněk Sotolář
2 years 1 month ago
„Existuje samozřejmě možnost vzdělávat se mimo fakulty, tam je šance na dobré a prakticky využitelné vzdělání větší“ Pan Feřtek opakuje tuto věc stále dokola, ale zatím nikdy neodpověděl na to, jak a kde mimo fakulty vznikne kvalifikovaný matikář nebo češtinář (např.). Článek opět mate čtenáře v tom, zda ten nekvalifikovaný má pouze jinou, „nesprávnou“ VŠ (nesmysl vyžadující nápravu), nebo nemá VŠ vůbec žádnou. (Jak je to asi na oněch dvou gymnáziích?) Tvrdit, že ředitelé masově nasávali „odborníky“ je nesmysl: řada nekvalifikovaných přišla prostě z nouze, ať už s VŠ kvalifikací, nebo bez ní. (Jakými asi odborníky byli čerství maturanti?) Myslím,… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
2 years 1 month ago
Pokud si někdo myslí, že tzv. pedagogické minimum je dostatečnou přípravou na pedagogické povolání, pak zřejmě neviděl nikdy takové lidi učit. Kvalitní pedagog není produktem VŠ (jakékoli), smiřme se s tím. Dokonce znám mnohé, s magisterským titulem, kteří učit neumí (dokonce také, kteří jsou dětem nebezpeční – kupodivu mají titul Mgr.). Nicméně, odborná způsobilost je u pedagoga hned na druhém místě, tedy ano – vysoké školy nesou jakousi garanci (ne vždy kvalitních) pedagogických kompetencí a ředitelé by měli upřednostnit VŠ vzdělaného, připomínám kvalitního pedagoga. Druhým extrémem jsou pedagogové, kteří vystudovali FF s „didaktikou“ a jsou neustále některými jedinci považováni za… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
2 years 1 month ago
V poslední době tu moc článků nevychází a já jsem chtěla dát vědět o tomto příspěvku z GB. Proto odkaz umisťuji zde: http://neviditelnypes.lidovky.cz/velka-britanie-kde-vzdelani-prestalo-byt-smyslem-skoly-piq-/p_zahranici.aspx?c=A140726_202108_p_zahranici_wag Oni si to tam už prožili a nyní nesou následky. My se tam „metelesku blesku“ řítíme a nedbáme varování. Zase se tu zkouší něco, co se jinde zase tak moc neosvědčilo. jen v naší urputné snaze být papežštější než papež,stále hlavou proti zdi, inovujeme, bezhlavě modernizujeme a nazýváme to pokrok. Abychom po nějaké době zjistili, že naše školství nebylo tak strašné (myslím předlistopadové), že samozřejmě, nové metody mají své místo,ale ne plošně a direktivně.Že věci se mají… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
2 years 1 month ago

Především nejvíce na děti. Mnoho lidí dnes nevidí dál, než na konec týdne, to je největší problém. Tento začarovaný kruh se již začal otáčet a pokud si přečtete seminární, bakalářské či diplomantské práce některých posluchačů VŠ, nepoznamenaných základním kulturním rozhledem, budete se děsit toho, kdo bude učit vaše děti. Co se stane až se tento kruh otočí ještě jednou?
Blíží se opravdový kolaps.

Petr Koubek
2 years 1 month ago
Pan kolega Feřtek mi nabídl možnost publikovat zde svou odpověď, kterou jsem původně adresoval jen jemu a několika přátelům, kteří se zabývají celoživotním učením a profesní přípravou učitelů. Celá následná diskuse stála pak za to, ale uveřejním z ní jen ten svůj příspěveček: Vážený pane redaktore, omlouvám se Vám i všem dalším korespondentům za nevyžádanou letní poštu… ale dovoluji si nesouhlasit s Vaším soudem v závěru textu v LN (Bez učitelů bez razítka. LN 23. 7. 2014): „Myslí si snad někdo, že takový odchod reálně zlepší české vzdělávání? Ani náhodou. Že ti zbylí budou zničehonic lépe učit? Také ne. Spíš… Více »
Lukáš Adamík
Lukáš Adamík
2 years 1 month ago
Víte pane Koubku, on není problém v lidech, kteří opravdu stojí o to, být dobrými pedagogy a například nemají VŠ vzdělaní (k těm rozhodně nikdo despekt nepociťuje). Problém mám, například s jednici, kteří získali pedagogické minimum prapodivným způsobem (jakousi formou „vlej, vylej“ – absolvoval jsem jednu přednášku za půl roku a její obsah jsem pak reprodukoval u jakési zkoušky – co že to bylo za předmět?). Razítko, ani to kulaté, z nikoho učitele neudělá. Garance profesních kompetencí, jak jsem již psal, zde hraje jistou roli, ale je opravdu tak korektní v dnešní době boje o dotace „na hlavu“? V našem… Více »
čtenář
čtenář
2 years 1 month ago
Jsem všemi deseti za, aby na školách byl učitel vysokoškolsky a pedagogicky vzdělán. Nikdo ovšem z MŠMT neřeší otázku, když vyučující odejde např. do důchodu a místo něj např. strojař, stavař,… atd. není. Co potom? Kde najít kvalitního, nejlépe mladého a perspektivního pedagoga. Každý z těchto VŠ vzdělaných potenciálních zaměstnanců si ve svém oboru vydělá daleko více, než ve školství. Pamatuji se, když jsem na srazu VŠ sdělil, že jsem učitel, odpovědí bylo „co jsi provedl? jsi tak neschopný?“. Takto nahlíží společnost na učitele. Nedivme se, že na školách jsou (ne všichni) „pedagogové“, kteří jsou tu pouze zaměstnáni a vůbec… Více »
wpDiscuz