Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 18. do 24. 8., se věnujeme těmto tématům:
Volnosti učitelů ve výuce;
problémům s revizí RVP;
volebním programům a inkluzi.
S jakou vizí vzdělávání jdou politické strany do voleb? Dominuje stručnost a přehodnocení inkluze
Pavel Trejbal 25. 8. 2025
Týden stručně
Jasně stanovená učební látka, nebo cíl a freestyle, jak se k němu dostat? Experti hodnotí oba přístupy
V roce 2004 přišlo Skotsko s unikátním, moderním a progresivním kurikulem, které staví na první místo kompetence žáků. Vymezení učiva – potřebných znalostí – není součástí dokumentu a je ponecháno na rozhodnutí škol – jako je tomu v České republice. Profesor Edinburské univerzity Lindsay Paterson je ve Skotsku známou osobností a kritikem tohoto přístupu. V rozhovoru pro EDUin poukazuje na skutečnost, že ty nejúspěšnější vzdělávací systémy na světě (např. Estonsko či Singapur) mají podrobně specifikovaný obsah výuky. Systém učitelem řízené výuky a učení žáků poznáváním dle jeho slov snížil akademická očekávání a ztížil srovnávání výsledků. Skotskému přístupu jde naproti i reforma českých školních osnov. Volnost učitelů podporuje český učitel a nyní i autor Pavel Bobek. Ve své knize, kterou opírá o dvouletou zkušenost v Anglii a poznatky z kognitivních věd, vede pedagogy k tomu, aby učili žáky nejen látku, ale i návyky a rutinu, aby formovali jejich chování. Spolu s intenzivním stylem výuky tento přístup zvyšuje motivovanost dětí k učení. Bobek si stojí za tím, že hodiny musí žákům připadat smysluplné a že se jim má dostávat pocitu zaslouženého úspěchu. Sám uznává, že tento styl výuky je z pohledu přípravy náročnější, ale nese ovoce. Nelíbí se mu ovšem česká obsese kompetencemi – považuje je za těžko definovatelné a měřitelné. Tvrdí, že dlouhodobý cíl potřebuje cíle dílčí a konkrétnější. Autorkou obou rozhovorů je Jitka Polanská.
Zavedení nového kurikula na základních školách se potýká s řadou problémů. EDUin nabízí řešení
Revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) zůstává třaskavým tématem i více než půl roku po schválení. Změna naráží na odpor ze strany učitelů i ředitelů – EDUin shrnul hlavní příčiny odmítavého postoje. Jedná se zejména o kombinaci absence poptávky ze strany učitelů a nedostatečné podpory od státu. Pedagogové s řediteli převážně nové osnovy nechtějí. Nevidí v nich přidanou hodnotu, jen zbytečnou komplikaci již tak těžké práce. Stát jim nedokázal smysl reformy dostatečně vysvětlit a význam celé změny zbytečně zlehčuje. S podporou pak začíná pozdě a příliš brzy končí. Podle analytiků EDUinu není ještě pozdě na to, aby se situace změnila. Musí ale přijít výrazná změna v uvažování o reformě seshora. Školy musí revizi RVP věřit a potřebují cítit dostatečnou podporu po celý proces změny. Celé shrnutí problémů a řešení najdete na webu EDUinu.
Zpráva ČŠI: Sociálně znevýhodněné regiony mají výrazně horší výsledky žáků
Žáci základních a středních škol z okresů s vyšší mírou sociálních a ekonomických problémů (zejména Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj) dosahují v testech výrazně horších výsledků ve srovnání s dětmi z Prahy, Brna a jejich okolí, potvrdila nová zpráva České školní inspekce. Rozdíly mezi regiony nejsou žádnou novinkou, nerovnosti jsou dlouhodobým problémem českého školství. Ten se navíc prohlubuje – k tomuto závěru dospěla i letošní zpráva OECD. Důsledky znevýhodnění může podle šéfa ČŠI Tomáše Zatloukala zmírnit vyšší kvalifikovanost pedagogů, avšak v regionech se špatnými výsledky často chybí pedagogické fakulty nebo kvalifikovaní učitelé. S nedostatkem kvalifikovaných učitelů se dle predikcí bude potýkat celý český vzdělávací systém. Ministerstvo školství se snaží o navýšení počtu studentů učitelství.
Od vyloučené lokality k bezpečné škole: Jak škola ve Velkých Hamrech zvládá krize i každodenní problémy
Posledních několik let opakovaně čteme o zhoršujícím se psychickém zdraví dětí a mladých lidí. Jenom během posledního půl roku médii proběhla informace o několika šetřeních, která ukazují, že přes 13 % dospívajících potlačuje své úzkosti užíváním antidepresiv a 85 % má zkušenost se šikanou na internetu. Obecně pak podle psychologů mezi dětmi a mladými lidmi narůstá fyzická agrese. Jak se tyto trendy propisují do chodu českých škol a jak se s nimi úspěšně vypořádávají ve Velkých Hamrech, se dozvíte v článku Kateřiny Lánské.
TEDx Prague Countdown 2025: Konference o budoucnosti ekosystémů
Zatímco přírodní ekosystémy se dokážou autoregulovat a přizpůsobovat se změnám, umělé ekosystémy – města, technologie, finanční systémy nebo umělá inteligence – pro své přežití vyžadují neustálý přísun naší energie a pozornosti. Právě roli člověka v ekosystémech, které nás obklopují, se bude od 20. září věnovat dvoudenní konference TEDx Prague Countdown. Nabídne 8 řečníků a tematické workshopy.
Výrok týdne
„Menstruace není volba, ale přirozená součást života a žádná studentka by kvůli ní neměla odcházet domů, improvizovat s toaletním papírem, nebo se stydět požádat o pomoc,“ více zde:
uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k povinnosti škol zajistit menstruační pomůcky na dámských toaletách od roku 2026.
Speciál #volby25
ANO slibuje učitelům, že konečně dostanou 130 % průměrné mzdy. Měli by podle nich brát 75 tisíc
Podle hnutí ANO by měli mít učitelé v roce 2029 plat 75 tisíc korun. Uvedl to Andrej Babiš a jak upřesnil Karel Havlíček, jedná se o odhad, jak se bude vyvíjet průměrná mzda, a následný výpočet 130 % této mzdy na konci volebního období pro pedagogické pracovníky. Robert Plaga na síti X připomněl, že v roce 2021 měli učitelé téměř 126 % průměrné mzdy a zavázal se k navýšení platů na 130 % v novém volebním období.
Máte propracovaný program vzdělávací politiky? A mohli bychom ho vidět?
První stranou, která program zveřejnila, byli Starostové. Představili ho již v květnu a má nejen zkrácenou podobu, ale obsahuje i detailní popis cílů a opatření, která k jejich naplnění povedou. Strana ve svém „dobrém“ programu slibuje například to, že rozšíří povinné předškolní vzdělávání na dva roky nebo že podpoří model speciálních tříd v běžných školách před zřizováním speciálních škol. Minulý týden zveřejnilo svůj program také uskupení Spolu. Je stručný a často nepopisuje konkrétní kroky, které chce strana podniknout, jak si všímá Deník N. Program Spolu ve vzdělávání slibuje například „inkluzi s rozumem“, změnu počtu hodin, které musí pedagogové odučit nebo zavedení třístupňového kariérního systému pro učitele. Reformu platových tabulek a kariérní řád pro učitele slibují také Motoristé. V jejich programu je několik překvapivých detailů, jež jinde nezazněly, například snížení kapacit víceletých gymnázií na polovinu nebo zákaz používání mobilních telefonů ve výuce. Piráti zveřejnili zatím jen stručné představy a uskupení Stačilo! stačí pouhé dva body. SPD zveřejnila desatero, o vzdělávání v něm ale není ani slovo.
Inkluze je téma, které rozděluje politické strany. Je lepší ji zrušit, nebo opravit? A jak to udělat, abychom si ve školách na inkluzi jen nehráli?
Inkluzí kolem sebe šermují všechny politické strany. Shodují se na tom, že současné nastavení je neefektivní a dětem nepomáhá. Zatímco například Motoristé by inkluzi zcela zrušili a SPD ji považuje za neskutečné zlo, nicméně zrušení se ale musí udělat postupně (video, od 17:50 min.), STAN, ANO a Spolu považují společné vzdělávání nadále za správný krok. V podcastu Padni komu padni se Robert Plaga (ANO) a Renáta Zajíčková (Spolu) shodli na tom, že inkluzi zrušit nelze. Proč jsou sliby politických stran o zrušení inkluze nesmysl, vysvětloval také například článek Josefa Mačího na Seznam Zprávy, k plánům Motoristů se kriticky vyjádřil Jan Břížďala z Pirátů na síti X.
Podle Plagy a Zajíčkové většina dětí, jichž se inkluze týká, do speciálních škol nepatří, a speciální školy navíc nemají dostatečné kapacity. Bude trvat několik let, než se podaří jejich kapacity posílit a obsadit je speciálními pedagogy. Podle Zajíčkové je provoz speciálních škol navíc zhruba třikrát dražší než u běžných základek. Spolu považuje za nutný krok udělat detailní audit, kolik nás inkluze nyní stojí a jaký přináší reálný efekt. ANO by posílilo kompetence ředitelů, aby mohli například žáka odeslat na vyšetření do poradny. Také chce zajistit kvalitní školní poradenská pracoviště, aby ve škole existoval základní set podpory pro žáky, kteří ji potřebují. Zajíčková i Plaga si dokážou představit, že by v běžných základních školách existovala možnost vytvářet mikroskupiny nebo paralelní třídy, kde by se třeba i jen krátkodobě a pouze v některých předmětech mohli učit žáci, kteří potřebují ve výuce postupovat pomaleji, nebo naopak rychleji.
O příkladu funkční inkluze v ZŠ Velké Hamry psal EDUin již v minulosti, příklad ze Základní školy Janáčkovo náměstí 17 v Krnově se zase objevil v seriálu České televize Jak se dělá lepší škola.
Z edukalendáře
26.-28.8. → Praha → EDU Week
- -21.9. → Praha → Future of Ecosystems
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!
Autor článku:
Pavel Trejbal
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
