Anna Brzybohatá 23. 10. 2023
v dnešním bEDUinu se věnujeme těmto tématům:
16. 10. – 22. 10.
vysokoškolští učitelé stávkovali kvůli platům
po 46 letech se letos nebude konat Pythagoriáda
Člověk v tísni spustil nový podcast Mimo zorné pole, první díl se věnuje doučování a dobrovolníkům
Týden stručně:
Protestů se ve velkým městech účastnily stovky učitelů i studentů. Z náměstí Jana Palacha v Praze vyrazili protestující k ministerstvu školství a jak upozorňuje Deník N, někteří přednášející neberou ani 30 tisíc korun. Kvůli nízkým platům tak podle děkanky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ze škol odcházejí vyučující mimo akademickou sféru či do zahraničí. Podle bývalého ministra školství a současného šéfa Národního akreditačního úřadu Roberta Plagy vysoké školy určují platy učitelů samy, zároveň jim ale v rozpočtu chybí devět miliard korun (Radiožurnál). Za stávkou stojí iniciativa Hodina pravdy, do které jsou zapojené univerzity napříč republikou. Dosáhnout chtějí především důstojných podmínek pro univerzitní výuku humanitních a společenských věd, které chtějí srovnat s podmínkami nejen na jiných oborech, ale i oproti dalším vysokoškolákům. Průměrná mzda zaměstnanců s vysokoškolským diplomem dosáhla na konci loňského roku 69 tisíc korun, zatímco na mnohých fakultách zejména humanitního a společenskovědního zaměření pracuje nemálo odborných asistentů a asistentek za částku těsně přesahující 30 tisíc hrubého, připomíná iniciativa.
Jak zlepšit svoje hodiny a zaujmout děti? Americký kognitivní psycholog nabízí v nové publikaci konkrétní a srozumitelné postupy, jak mohou pedagogové zlepšit výsledky učení svých žáků. V knize s názvem Proč žáci nemají rádi školu, kterou v češtině vydává Edukační Laboratoř, Willingham představuje praktické strategie podložené vědeckými poznatky, které mohou učitelé využít ve třídě.
Podle náměstka ministra školství Jiřího Nantla je třeba vyhnout se chybě z roku 2005, kdy nebyla pro zavedení RVP dostatečná podpora. Smyslem revize rámcových programů je podle Nantla potřeba inovovat, udělat to pořádně a nepodlehnout tlaku na rychlost. „Změny ve vzdělávání jsou na roky,” řekl v rozhovoru pro deník Právo. Ministerstvo odložilo náběh změny výuky. Nové rámcové vzdělávací programy budou povinné až od školního roku 2027/2028.
Stovky dětí mají díky dobrovolníkům šanci na lepší vzdělání. To je název prvního dílu podcastu neziskové organizace Člověk v tísni, který si lze poslechnout na youtube či v podcastových aplikacích. Přes 2800 dětí prošlo jen za minulý rok vzdělávacími programy, které organizace poskytuje. Premiérový díl se věnuje práci dobrovolníků, kteří dětem pomáhají například s přípravami na přijímací zkoušky, výběrem práce nebo „pouhými” domácími úkoly. I ty totiž některé žáky mohou dělit od vysněné budoucnosti. Děti, které jsou ohrožené sociálním vyloučením, se školou bojují více než ostatní, a dobrovolníci jsou pro ně výraznou pomocí. V podcastu mluví koordinátorka vzdělávacích služeb Člověka v tísni Jana Zbožíková a dobrovolnice Radka Hájková, která doučuje školáka na druhém stupni základní školy.
Poslední ročník matematické soutěže byl 45., na 46. už se ale podle pořadatelů nenašel dostatek peněz. Ministerstvo školství namítá, že žádnou žádost o financování Pythagoriády nedostalo, podle organizátorů ji zamítlo kvůli formální chybě. Další osud tradičního klání je tak podle Deníku N nejistý. Soutěž je pro žáky ze šestých až devátých tříd základních škol a studentů z víceletých gymnázií. První kola měla proběhnout v říjnu, okresní následně v listopadu.
Výrok týdne:
„Je jasné, že v příštím roce čtyři miliardy nejsou realistické očekávání. Já jsem diskutoval se stávkujícími a opakoval jsem nabídku, kterou jsem už dal rektorům vysokých škol, že bychom vyčlenili dodatečnou miliardu korun v příštím roce na to, aby se veřejné vysoké školy mohly přizpůsobit nové rozpočtové metodice, která bude motivovat vysoké školy k tomu, aby snižovaly ty obrovské rozdíly v platech mezi jednotlivými fakultami,“ více zde:
řekl ministr Mikuláš Bek (Echo24) po jednání se zástupci odborářů a vysokoškolské iniciativy poté, co v Praze, Plzni či Olomouci stávkovali vysokoškolští učitelé i někteří studenti kvůli nízkým platům.
V souvislostech
Od ledna by měla začít platit novela zákona, která mění přijímací zkoušky. Už na jaře by tak deváťáci mohli podávat přihlášky na střední školy digitálně a v prvním a druhém kole až tři najednou. Společně s tím by žáci měli seřadit, na jakou školu chtějí nejvíce a podle výsledků se pak na vybrané dostat. Think-tank IDEA v nové studii upozorňuje, že je k tomu ale potřeba adekvátně připravit i párovací algoritmus, podle kterého se budou děti do škol rozdělovat.
Vzhledem k tomu, že šlo a v příštích letech i nadále půjde o silné populační ročníky, změnily se poslední přijímačky ve strategii. Rodiče a žáci na jaře letošního roku taktizovali a dávali přihlášky tam, kam měli teoreticky největší šanci se dostat, i když na vybranou školu primárně nechtěli. To podle autora studie Tomáše Protivínského upozornilo na neefektivní a nespravedlivý mechanismus párování uchazečů a škol, kdy algoritmus znevýhodňuje děti méně informovaných rodičů a dlouhodobě tím u nás přispívá k velkým nerovnostem v přístupu ke vzdělání.
Pro plánovaný nový systém přijímacích zkoušek je tak proto podle Protivínského potřeba současně připravit i odpovídající párovací algoritmus vyhodnocující výsledky a přiřazující žáky ke školám tak, aby nešlo o loterii. Dosud totiž Cermat, pod který přijímací zkoušky spadají, nepředstavil nic podobného, co by současný naivní systém zlepšilo.
„Při digitalizaci je klíčové věnovat pozornost párovacímu algoritmu a zvolit spravedlivější algoritmus odloženého přijetí. Ten je široce využívaný ve světě a mnohem lépe splňuje základní kritéria kvality z teoretického pohledu: je stabilní a spravedlivý, dostatečně respektuje preference žáků a je odolný vůči strategizování. Proto je žádoucí, aby vlastnímu párovacímu mechanismu začala být věnována dostatečná pozornost v debatě o změnách přijímaček a aby vyhodnocení dat bylo implementované právě pomocí mechanismu odloženého přijetí,” upozorňuje Protivínský ve studii.
Vedle důrazu na párovací algoritmus přikládá think-tank IDEA i další možné návrhy pro posunutí celého systému přijímacího řízení:
Studie navíc k podpoře konání jednotné přijímací zkoušky povinné pro všechny žáky základních škol ještě před vlastním podáváním přihlášek přikládá argument, že by se díky tomu mohl zmírnit i fenomén takzvaných „ztracených Einsteinů” – velice nadaných dětí s nižším socioekonomickým zázemím, kteří však z různých důvodů nerozvíjí svůj potenciál a následně se ve společnosti plně neuplatní.
Právě nerovnosti ve vzdělávání jsou jedním z problémů českého školství, stejně jako například vysoká závislost dosaženého vzdělání žáků na socioekonomickém statusu rodiny a vzdělání rodičů či fakt, že žáci dnes nemají k dispozici spolehlivé informace o vlastních schopnostech ani o jednotlivých středních školách. Proto jejich rozhodování silně závisí na pomoci rodičů a dochází tak ke znevýhodňování talentovaných žáků bez silné podpory v rodinném zázemí. Nové přijímací zkoušky je proto podle Protivínského potřeba připravit celé znovu a tak, aby se za pár let nemusel systém opět měnit, protože se ukáže jako nefunkční.
Z edukalendáře:
6. 11. → Karlovy Vary → studentská konference Rada mladších: Duševní zdraví
7. 11. → Praha→ konference Lepší škola 2023
Autor článku:
Anna Brzybohatá
Redaktorka, EDUin.
