Shrnujeme data z PISA 2018: Za 19 let se dramaticky prohloubily nerovnosti mezi gymnázii a učilišti ve čtenářské gramotnosti

Co přinesl týden 2. 12. – 8. 12. 2019

Krátce: 

  • Sněmovna schválila státní rozpočet. Učitelské platy se už nezvýší navzdory shodě sedmi parlamentních stran. Vláda na jaře plánovala zvýšení částky na výdělky učitelů o 15 %. Schválený rozpočet předpokládá desetiprocentní růst, tedy zhruba o 11 miliard korun (České noviny). Kabinet schválil navýšení tarifního základu platů učitelů o osm procent, což představuje osm miliard korun. Zhruba 2 miliardy mají jít na odměny a příplatky. Odbory žádaly růst tarifů o deset procent, na začátku listopadu kvůli tomu zorganizovaly stávku. ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a SPD se domluvily, že chtějí prosadit původních 15 % skrze pozměňovací návrh, díky čemuž sjednotily své snahy, které ústily v různé návrhy s částkami od 3 do 5,5 miliard korun. Při své snaze doufaly v podporu ČSSD, která byla nad otázkou rozpolcena a dočkala se rebelie svých poslanců Valachové a Votavy (Novinky.cz). Nakonec ale většina poslanců sociální demokracie podpořila vládní linku a pro zvýšení nehlasovala. Kvorum se tak nenaplnilo. Vláda nadále slibuje, že navýší průměrný učitelský plat na 150 % jeho výše z roku 2017. EDUin dlouhodobě upozorňuje, že platy je potřeba zvyšovat i po roce 2020 minimálně stejným tempem.
  • Práce s talentovanými dětmi je v českých školách nedostatečně podporována. Přestože společné vzdělávání a jeho nároková opatření pamatují na nadané žáky, stejně jako další části školského zákona, v praxi nedochází ke správné diagnostice talentů a potažmo jejich podpoře (Chytré Česko). Učitelka soukromé ZŠ Open Gate Petra Kobrová vypráví, že nadané děti jsou často komplikované osobnosti a učit je není vždy snadné (Novinky.cz).
  • Nejsou učitelé? Nu což, pojďme raději do kina. Programový ředitel EDUin Mirek Hřebecký reaguje na diskusi o otevření učitelské profese nekvalifikovaným učitelům. Podle něj je to rozumné řešení v nynější situaci, kdy na pracovním trhu je nedostatek kvalifikovaných učitelů a pedagogické vzdělání nezajišťuje kvalitní výuku. Pro výběr kvalitního učitele je třeba naplnění tří částí: odborného hlediska, osobnostního hlediska a motivace.
  • Třetina začínajících učitelů zvažuje podle průzkumu odchod ze své školy či přímo ze školství. Důvodem bývá většinou pocit, že má jejich povolání malou prestiž. Mezi další časté příčiny, proč se začínající kantoři rozhodují ve školství skončit, patří problémy v komunikaci s rodiči. Vyplývá to z loňského výzkumu (MUNI) v Brně, který připomínají Novinky.cz.
  • Ministerstvo školství chystá novelu vysokoškolského zákona, na sociální stipendia dosáhne více studentů. Dnes mají na stipendium nárok studenti, jejichž rodina má příjem nižší než 1,5násobek životního minima. Nově by se tento koeficient měl zvýšit na 2,7. Podpora by měla mírnit finanční bariéry ke studiu. Nyní stipendium pobírá 800 studentů, to se má zpětinásobit (Seznam Zprávy). Vysokou míru předčasných odchodů ze studia má pak řešit výrazně snazší možnost přestoupit na jiný obor.

Výrok týdne: „Samozřejmě se [finské pedagogické fakulty] věnují i oborové přípravě, ale mnohem víc než u nás se soustředí i na to, aby učitelé uměli pracovat s měkkými dovednostmi a s kompetencemi. Během dvou let magisterského studia stráví praxí neuvěřitelných 540 hodin. Mají nějakou povinnost učit, ale zúčastňují se i různých akcí školy, schůzí, seminářů, jednání s rodiči… Prostě poznávají celkový život školy.“ Senátor Jiří Růžička se se školským výborem vydal na studijní cestu do finských škol a institucí. Rodiče vítáni ho zpovídali, čím se lze z finského vzdělávacího systému inspirovat.

V souvislostech: 

  • SHRNUJEME DATA Z PISA 2018: ZA 19 LET SE DRAMATICKY PROHLOUBILY NEROVNOSTI MEZI GYMNÁZII A UČILIŠTI VE ČTENÁŘSKÉ GRAMOTNOSTI

Připravují školy mladé lidi adekvátně na jejich dospělý život? Dokáží školy zlepšit budoucnost žáků ze znevýhodněného prostředí? Určité odpovědi na tyto otázky přináší zveřejnění výsledků (ČŠI) dalšího kola mezinárodního šetření gramotností patnáctiletých žáků PISA 2018. To představuje jeden ze zdrojů dat pro informováná rozhodnutí v české vzdělávací politice, protože podrobně mapuje nejen samotné výsledky ve čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, ale rovněž kontextuální faktory jako rodinné prostředí žáků nebo podmínky škol, ve kterých se vzdělávají. Loňské kolo, jehož výsledky byly zveřejněny minulý týden, se zaměřilo na čtenářskou gramotnost: dvouhodinový test na počítačích obsahoval hodinu úloh na chápání, užití, evaluaci a reflexi textů. Zbylou hodinu se žáci věnovali matematice a přírodovědě. Poprvé také PISA využila adaptivního testování, které žákům nabízí různé úlohy na základě úspěšnosti v těch předchozích.

Loňské testování lze srovnat s výsledky žáků z let 2000 a 2009. Zatímco ve čtenářské gramotnosti před 19 lety získali žáci 492 bodů v průměru, o devět let později došlo k propadu na 478 bodů. Nynější skóre 490 bodů, které je těsně nad průměrem OECD (487 bodů), lze považovat za návrat k původnímu výsledků. Zobrazte si graf. Poměřování průměrného výsledku jednotlivých zemí je ale pouze část celého obrázku. PISA především odhaluje nerovnosti ve výsledcích žáků, které jsou v České republice nezanedbatelné. Mezi ty největší se řadí rozdíly mezi typy škol a také podle jejich zřizovatelů. Mezi lety 2000 a 2018 došlo k významnému nárůstu počtu žáků, jejichž výsledek byl pod úrovní 2 (celkem ze 6 úrovní, přičemž 5. a 6. je považována za excelentní, 1. a 2. za nejzákladnější). Podíl českých žáků v nejnižší gramotnostní úrovni v testech čtenářské gramotnosti se během 18 let zvýšil ze 17 % na 21 %. Tato pětina žáků představuje skupinu obyvatel, kteří mohou mít problémy s dalším uplatněním ve společnosti. Nejnižších úrovní 1 a 2 dosáhlo bezmála 30 % na základních školách, 8 % na SOŠ a necelých 50 % na odborných školách bez maturity (učilištích). Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav. Zobrazte si graf.

Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se liší rovněž podle regionů a škol, které žáci navštěvují. Nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně, je v Ústeckém kraji (36 %) a dále v Jihomoravském (32 %) a Moravskoslezském kraji (32 %). Zobrazte si graf. PISA porovnává výsledky v jednotlivých regionech s indexem ESCS . V Ústeckém kraji byl index ESCS nejnižší a žáci dosáhli také nejnižších hodnot v testu čtenářské gramotnosti, v Praze, kde je index ESCS nejvyšší, bylo nejvyšší i skóre žáků v testech. Regresní analýzou ČŠI zjistila, jaké kraje mají lepší, nebo horší výsledky, vůči ESCS svých žáků. Výrazně lepších výsledků ve čtenářské gramotnosti, než by měli mít vzhledem ke svému rodinnému zázemí, dosáhli žáci v Plzeňském a Zlínském kraji, zatímco nejvýraznější rozdíl mezi ESCS a naměřeným skóre dosáhl Jihomoravský kraj. Překvapivě se oproti minulým šetřením mezi nejslabší kraje nezařadil Karlovarský, jenž byl s Ústeckým dlouhodobě skloňován jako nejhorší. Zobrazte si graf. „Karlovarský kraj je hodně malý, a tudíž se tam vybírá do testu relativně málo škol. A uvnitř nich jsou navíc výsledky ovlivněny absencemi žáků v době testu. Je možné, že v roce 2015 to náhodně vyšlo o trochu horší než celková realita a nyní o dost lepší,“ uvádí sociolog Daniel Prokop ve shrnutí výsledků PISA (Aktuálně.cz).

V šetření PISA 2018 je průměrný rozdíl mezi výsledkem dívek a chlapců v zemích OECD 30 bodů, v České republice 33 bodů. Pod základní, druhou úrovní gramotnosti se přitom v České republice nachází 26 % chlapců a 15 % dívek. Naopak na dvou nejvyšších úrovních je 6 % chlapců a 10 % dívek. I tyto hodnoty jsou blízké průměru OECD. Přesto bychom se ale blízkostí průměru OECD neměli uklidňovat. Tomáš Feřtek upozorňuje: „Vzdělávací systém v současné podobě významně selhává u kluků v oblasti, která je pro další profesní i životní úspěch klíčová (Respekt). V ostatních dvou gramotnostech, matematice a přírodních vědách, totiž nejsou ty rozdíly zdaleka tak dramatické.“ Česká školní inspekce vysvětluje, že v rozdílných výsledcích chlapců a dívek se pravděpodobně odrážejí rozdílné čtenářské preference a postoje. Celkově se chlapci méně často setkávají s delšími a souvislejšími texty, což se může promítnout do jejich schopnosti a dovednosti pracovat s texty. Zobrazte si grafy (výsledky, postoje).

Česká republika se nemůže pochlubit nízkým výskytem šikany. Naopak, v odpovědích
v dotaznících uvedlo 30 % českých žáků, že je vystaveno nevhodnému chování ze strany spolužáků nejméně několikrát měsíčně, průměr v zemích OECD je 23 %. Oproti roku 2015 jde o nárůst o 5 %, tehdy byl průměr OECD 19 %. Data se dávají i do souvislosti s šetřením TIMSS zkoumající matematickou, přírodovědnou a čtenářskou gramotnost žáků 4. tříd po celém světě. Před 4 lety jen 68 % žáků uvedlo, že rádo chodí do školy. Přesto PISA 2018 ukazuje, že 65 % žáků je spokojeno se svými životy. Zobrazte si grafy (školní klima, spokojenost).

Inspirace z (a do) praxe:

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 12. 12., 14.00, Praha, Kulatý stůl SKAV a EDUin: Má u nás celoživotní vzdělávání na růžích ustláno?
  • 17. 12., 8.00, Praha, seminář Začínáme učit s filmem
Beduin každý týden odebírá zdarma 5 962 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.

10
Přidat komentář

avatar
2 Comment threads
8 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozorňovat mě na
Janek Wagner

Otázka k „Rozdíl mezi výsledkem žáků víceletých gymnázií a středních odborných škol bez maturity je větší než dvě gramotnostní úrovně, což představuje alarmující stav.“ acomment image: Co je důsledkem kombinace demografické křivky a gaussovky?

Štěpán Kment
Štěpán Kment

Dobrý den, Janku, „gaussovka“ neznamená, že dochází k normální distribuci výsledků v rámci gramotnostních úrovní v testování PISA. Testování bylo formou adaptivních testů a metodologicky nebyly výsledky přizpůsobeny, aby umístění žáka existovalo v pořadí k jinému. Díky tomu hovoříme o absolutních výsledcích v dosaženém skóre, které se srovnávají. Ostatně, Gaussova křivka se často nesprávně chápe jako reprezentace (normální distribuce) IQ v populaci, což není pravda – je to IQ skóre vzorku uzpůsobené tak, aby odpovídalo Gaussově křivce. Nemá smysl to rozvádět zde v komentáři, skutečnou „distribuci“, chcete-li, popisoval například Cyril Burt od nás z UCL už v ’63 (Is intelligence… Více »

Zdenek Sotolar

A proč nejsou vzorem trvale úspěšní Asiaté?

Štěpán Kment
Štěpán Kment

Zejména kvůli neduhům, které Sahlberg popisuje jako GERM, které u „asijských tygrů“ jdou ještě znásobit na straně rodiny a potažmo tlaku na studenty. Přečtěte si prosím více v článku FT na https://www.ft.com/content/586e4474-abb3-11e8-8253-48106866cd8a – shrnuje, co bych tu jen překládal. :-)

Zdenek Sotolar

.

Josef Soukal
Josef Soukal

„Cílem nechť je vytvořit systém v principu podobný – vyrovnávající socioekonomické podmínky, nabízející férovost v rovnosti příležitostí dosáhnout kvalitního vzdělání, a to samozřejmě včetně prostředků a struktury, kterou má mít.“ Což ovšem znamená především socioekonomická opatření, neustálou a výrazně vyšší intervenci státu, de facto částečné „znárodnění“ dětí a nasazení ekonomických nástrojů pro zajištění učitelů a spolupracujících specialistů. Víceletá gymnázia s tím nemají zase tak moc společného; navíc „selekci“ vytvářejí i soukromé, alternativní a další výběrové školy či třídy vytvářené v rámci základních škol. – Co se týče rozdílu mezi výsledky učňů a žáků víceletých gymnázií, bylo by potřeba zkoumat, zda… Více »

Josef Soukal
Josef Soukal

… data nemám…

Jana Karvaiova

A jak je vysvětlována snaha asijských rodičů o vzdělání dětí, kdežto u nás snaha rapidně klesá? Není to tím, že čím dál víc výsledků vzdělávání je jen symbolických( výsledky za nic, za docházku, za snahu…) a ve skutečnosti se žáci pořádně vzdělávat nechtějí?

Štěpán Kment
Štěpán Kment

Dobrý den, Jano, velmi fortelně z pohledu státních reforem a jejich ne/účinku, vzdělávacího systému, rodičů a kultury popisuje singapurský PISA úspěch článek „PISA and high-performing education systems: explaining Singapore’s education success“ (DOI: 10.1080/03050068.2016.1219535). Co píšete, to v něm není. Přikládám stránku, kterou bych jen překládal. Ale celý ten paper dobře ukazuje, na čem ten úspěch stojí, doporučuju.
comment image

Jana Karvaiova

Tohle já nepopírám. jenže dle mých dlouholetých zkušeností, může být celý školský systém naprosto dokonalý až „pozlacený“,ale pokud nemáte spolupráci s rodiči (kteří na vzdělání dlabou a ne považují ho za hodnotu), pak se můžete jít jako učitel klouzat. jistě, že se nepřestanete snažit, ale je to sysifovská záležitost.