Učitelé by měli stávkovat za ambicióznější navýšení platů, ne za navýšení, které neumožňuje odlišit kvalitu práce

Co přinesl týden 23. 9. – 29. 9. 2019

Krátce:

  • Obědy zdarma některé školy a školky bojkotují. Kvůli papírování i chování rodičů. „Když vám upřímně řeknu, že někteří rodiče kouří, tak mně nepřijde, že by na tom byli tak špatně, že by dítěti nemohli zaplatit oběd,“ vysvětlila například ředitelka mateřské školy. Na rozhodnutí ředitelů škol mohou doplatit žáci (Deník), kteří pak čelí až vyloučení z kolektivu. EDUin k tématu pořádá 22. října debatu za účasti zástupce. MPSV.
  • Proč je v Česku málo učitelů? Musí být obětavými idealisty, platy jsou nízké. Podle dat OECD si průměrný učitel nevydělá ani dvě třetiny toho, co ostatní vysokoškoláci. Podle odborníků a ekonomů je díky podprůměrným učitelským platům státní dluh velmi nízký (Lidovky).
  • Přibývá škol, kde se začíná od devíti. Tradice však zatím vítězí. Některé školy v Praze, jako třeba ZŠ Londýnská, se odvolávají na pozdější začátek práce v řadě firem, ve kterých pracují rodiče žáků. Nabízí ale také službu pro žáky už od 6:45. Některé školy přímo zmiňují výzkumy, které dokazují, že pozdější začátek, od 9:30 (Deník), je dán fyziologicky.
  • Návrh etického kodexu učitele. Jiří Karen se zamýšlí nad tím, jak změnit klima v našich školách. To je podle jeho názoru ve většině škol nerespektující, postavené na „vojenském“ režimu.
  • Finská žačka: “PISA testuje jen akademické znalosti, jenže opravdu dobré školy by měly nabízet mnohem více”. V rozhovoru pro Hospodářské noviny středoškolačka Terhi Nurminenová popisuje, co školám ve Finsku chybí. Zmiňuje například málo spolupráce vlivem soutěživosti, nedostatečnou podporu talentů nebo výuku měkkých dovedností.
  • Španělské školy zařadí do výuky romskou historii. „Osnovy rozšíříme, jakmile bude schválen nový zákon o vzdělávání, protože je zásadní, aby se romští žáci a studenti cítili začleněni a vítáni ve školách, a také aby byla uznána jejich komunita,“ říká španělská ministryně školství (Romea).
  • Malotřídky v Plzeňském kraji bojují o přežití, chybí jim děti, peníze i učitelé. Na nový rok proběhne reforma financování regionálního školství. Nově by ředitelé nedostávali peníze za každého žáka, ale systém by zohlednil rozsah výuky a počet odučených hodin. Pro některé malotřídky to ale může být likvidační (iDnes).
  • Je otevřeno přihlašování do nového ročníku soutěže EDUína 2019. Znáte inspirativní projekty ve vzdělávání? Autorem projektu může být jednotlivec, skupina, škola či organizace působící v České republice. Přihlaste je, aby jejich aktivita našla to správné ocenění. Cenu uděluje EDUin.

Výrok týdne: „Víceletá gymnázia byla konstruovaná pro malý počet dětí – 5 až 10 %. V některých krajích tam ale dnes odchází 20 až 25 % dětí. A tím se úplně změnila jejich role. Místo škol s výraznou přidanou pedagogickou hodnotou jsou dnes gymnázia postavená na tom, že se na nich vyselektují děti ambiciózních rodičů, které mají lepší předpoklady a nikdo je tam nebrzdí.“ Sociolog Daniel Prokop, který je členem expertní skupiny připravující Strategii vzdělávací politiky 2030, hovoří o selektivitě víceletých gymnázií a potřebě zlepšovat druhé stupně ZŠ (Seznam zprávy).

V souvislostech: 

  • UČITELÉ BY MĚLI STÁVKOVAT ZA AMBICÓZNĚJŠÍ NAVÝŠENÍ PLATŮ, NE ZA NAVÝŠENÍ BEZ MOŽNOSTI ODLIŠIT KVALITU PRÁCE

Školské odbory v úterý vyhlásily stávkovou pohotovost (iRozhlas). Nedohodly se s ministrem školství Robertem Plagou na růstu platů. S nabízeným navýšením nejsou spokojeny. Po jednání školské tripartity to řekl předák školských odborů František Dobšík. Plaga navrhl, aby si všichni učitelé od ledna přilepšili o 2 250 korun. Dalších průměrně 1 400 korun má putovat do odměn. Odbory požadovaly původně navýšení platů učitelů o 15 procent. Souhlasily po jednáních pak s desetiprocentním přidáním, vše ale chtěly do základu výdělku. Ministr navrhoval růst tarifů o pět procent a zbývajících pět procent do odměn, poté přišel s pevnou částkou 1 750 korun pro všechny. Dnes ji upravil na 2 250 korun. Výraznější přidání pro pedagogy žádají ale i zaměstnavatelé.

Navrhovaným růstem Babišův kabinet plní své programové prohlášení, dodal Plaga. Vláda slíbila, že by pedagogové na konci volebního období měli pobírat 150 % svého výdělku z roku 2017. Průměrný učitelský plat by tak měl činit asi 45 000 korun. EDUin upozorňuje, že navrhovaných 10 % je stále nedostatečných, původně bylo slibováno více a stále nebyl dokryt dlouhodobý deficit v odměňování pedagogů vůči ostatním profesím. V posledním období dynamicky rostla mzda ve většině sektorů, v mnoha oblastech je růst vyšší než u učitelů, takže nůžky se nedaří přivírat. Je nutné kompenzovat v oblasti učitelských platů deficity z minulosti, a to nikoli pouze jejich dorovnáním ve vztahu k průměrnému platu ČR.

Učitelská platforma ve své tiskové zprávě upozorňuje, že plánované navýšení mezd v důsledku připravované reformy financování nezaručuje, že se učitelské mzdy zvýší o slíbených 10 %. Od roku 2020 bude spuštěna reforma financování škol, chybí ovšem přesný výpočet, jaké změny reforma ve školách způsobí, tvrdí sdružení. Ministerstvo školství nabízí variantu, že se každému učiteli přidá pevná částka 2 250 Kč s tím, že zbytek do 10 % bude rozdělovat ředitel. „Pokud trvá nejistota dopadu reformy financování, je lepší přidat všech deset procent přímo do tabulkových mezd. Může se jinak stát, že rozdíl mezi 2 250 korunami a deseti procenty k učitelům nedoputuje, ředitelé budou nuceni použít je na hrazení nadúvazkových hodin nebo suplování,” říká předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

Studie think-tanku IDEA při Cerge-EI upozorňuje, že platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné. Pokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU resp. Finska či Německa (dle parity kupní síly), musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč resp. 56 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.

Poměr průměrných učitelských platů vůči průměrné mzdě v národním hospodářství v roce 2018 meziročně narostl o 2,9 procentních bodů a dosáhl téměř 115 %. Znamenalo to však zatím pouze návrat na úroveň roku 2008 před finanční a následně ekonomickou krizí. Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017 – 2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Problém je podle analýzy IDEA i to, že jsou platy českých učitelů velmi rovnostářské (Hospodářské noviny). Rozdíl mezi nástupním platem, příjmem po 15 letech praxe a platem učitelů s nejvyšší kvalifikací patří v Česku k nejnižším mezi zeměmi OECD. Odměny pedagogů v ČR se pohybují od pěti do sedmi procent, zatímco u ostatních vysokoškoláků nebo administrativních pracovníků činí osm až dvanáct procent platu.

Co se týče zvýšení tarifní a nadtarifní části učitelských mezd, EDUin podporuje záměr směřovat alespoň třetinu navýšení do nadtarifní složky. V současné situaci nejsou odměny dostatečně motivační ve vztahu ke kvalitě práce učitelů. Stávajícím minimálním podílem nadtarifů není ředitelům škol dána dostatečný manévrovací prostor, aby mohli efektivně řídit kvalitu práce svých zaměstnanců. „Učitelé si zaslouží i nadále pokračovat v dorovnávání platů. Nezapomínejme u tohoto procesu průběžně sledovat i kvalitu jejich práce a k tomu nadtarifní složka nerozlučně patří,“ doplnil programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

  • 4. 10., 15.00, Praha, Středoškolský protest proti povinné maturitě z matematiky
Beduin každý týden odebírá zdarma 6 493 lidí, kterým záleží na českém vzdělávání a chtějí jeho změnu k lepšímu. Podpořte jeho vydávání svým darem a přidejte se mezi aktivní občany, kteří si uvědomují, že vzdělávání je důležité téma.
Odebírat komentáře
Upozorňovat mě na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments