Tisková zpráva: Špatná zpráva z maturit: Matematiku nevyučujeme dobře ani ty, které zajímá

Ke skutečně kvalifikovanému posouzení úspěšnosti výuky je nutné, aby Ministerstvo školství zveřejnilo nejen výsledky úloh, ale i zdrojová data z maturit.

Praha, 31. května 2016 – Na dnešní tiskové konferenci představili zástupci iniciativy  Maturitní data – odtajněno grafické zpracování výsledků všech úloh testů z matematiky a češtiny. Zatímco v případě českého jazyka a literatury se ukazuje, že výuka se soustřeďuje na důležité a v praxi využitelné dovednosti, v matematice sice maturanti vykázali slušnou znalost některých nadrilovaných postupů, ale selhávají tam, kde mají opravdu přemýšlet. Neúspěšní jsou tedy i u dobře vystavěných úloh testu, které ověřují, zda středoškoláci ovládají základy matematického uvažování.

Zástupci iniciativy představili dva soubory diagramů. Jeden pro test z Českého jazyka a literatury, druhý pro test z Matematiky. Oba soubory najdete na stránce Maturitní data – odtajněno.

V případě matematiky se opět potvrdilo, že její výuka je slabinou našeho vzdělávání. Přestože z matematiky maturovali jen ti, kteří si ji vybrali dobrovolně a jsou víceméně smířeni s drilováním matematických postupů, nedá se říct, že je všechny dobře zvládli. Například vyjádření proměnné v jednoduchém vzorci nezvládlo plných 57,8 % maturantů (úloha 7). Ve srovnání s tím je vlastně úspěchem výsledek řešení logaritmické rovnice (úloha 15), kde zůstalo bez bodu „jen“ 55,0 % maturantů. Na druhé straně, v opravdu chytré a snadné úloze 2 zaměřené na použití matematiky jako nástroje porozumění světu, pohořelo 84,3 % žáků a jen o něco lépe skončila úloha na výpočet průměrného platu ve firmě (65,2 % neúspěšných žáků, úloha 13).

Výsledky ukazují, že převažuje výuka těch oblastí matematiky, v níž už člověka dokáže nahradit počítač, ale neumíme dovést absolventy k tomu, aby si matematiku osvojili jako jazyk výpovědí o světě, jako způsob uvažování, který mohou celoživotně využívat, ať už budou působit v jakémkoli oboru – přírodovědném, humanitním i jiném.

Oldřich Botlík, zakladatel iniciativy Maturitní data – odtajněno, řekl: „K tomu, abychom mohli přesněji posoudit, co maturanti opravdu umějí a neumějí, nám chybějí podrobná data. Jejich zveřejnění iniciativa Maturitní data – odtajněno požaduje od počátku. Chce-li MŠMT opravdu vést kvalitní veřejnou debatu o vzdělávání, musí lidem poskytnout anonymizovaná primární maturitní data ve strojově zpracovatelné podobě. Anonymizovaná tak, aby nemohla poškodit konkrétního žáka a školu, ale i nadále umožňovala posoudit znalosti a dovednosti skupin škol a žáků. Z těch dosud uvolněných to možné není. Nezjistíme z nich, co opravdu umějí například gymnazisté, v čem jsou chlapci úspěšnější než děvčata, kde nejvíc selhávají studenti odborných škol, ani jak zvládli češtinu ti, kteří dokážou matematicky uvažovat.“