Sdílet článek
Učňovské školství jako magnet na nerovnosti a studijní neúspěch. Máme šanci to změnit?
Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2021.
Jan Zeman 1. 2. 2022
grafika: Táňa Sekerková
Analýza vznikla jako součást Auditu vzdělávací politiky ČR za rok 2021.
Jan Zeman 1. 2. 2022
grafika: Táňa Sekerková
Zavřené školy během pandemie ukázaly, kteří žáci jsou nejvíce ohroženi studijním neúspěchem. Jsou to ti z nepodnětného prostředí i horších ekonomických poměrů. Velká část těchto dětí končí v nematuritním odborném studiu, kde kvůli zastaralosti a neprostupnosti škol často dochází k předčasným odchodům ze vzdělávání či k nezaměstnanosti absolventa. Post-pandemická podpora žáky před těmito hrozbami nezachrání, a proto je potřeba systémová změna.
Obsah:
Nerovnosti ve vzdělávání před pandemií
Problémy středního odborného školství mimo pandemii – odchody ze vzdělávání a nezaměstnanost
Proč by nás měl zajímat každý neúspěšný žák?
Vliv pandemie na nerovnosti ve vzdělávání a na odborné školství
Navrhované kroky ke zlepšení situace v odborném školství
Co bychom měli sledovat v roce 2022
Přehled o vzdělávacích nerovnostech má Česká republika značný. Audit za rok 2019 upozorňuje na to, že struktura vzdělávacího systému nenabízí znevýhodněným žákům stejné šance na úspěch jako jejich vrstevníkům z příznivějšího rodinného zázemí. Školní úspěch je silně ovlivněn vzděláním rodičů (Münich, Kořínek, 2021, s. 33), místem narození žáka a také finanční situací rodiny (PAQ Research, IDEA, 2020). To vše bez ohledu na kognitivní a vzdělávací předpoklady dítěte.
Rozdíly mezi regiony přetrvávají. Ústecký a Karlovarský kraj mají již tradičně vyšší počet žáků s nedostatečnými výsledky v čtenářské i matematické gramotnosti (ČŠI, 2019a, s. 26; ČŠI, 2019b, s. 26). Mezinárodní šetření PISA nám každé tři roky připomene, že gymnázia jsou daleko napřed nejen oproti učebním oborům, ale i odborným školám s maturitou (Blažek et al., 2019, s. 38). Předčasný systém školní selekce je jednou z příčin nerovností a o jeho efektivitě vznikají nové a nové pochybnosti. Nová studie CLoSE (Greger, Straková, Martinková, 2022) například uvádí, že na nižších stupních víceletých gymnázií nebyl v porovnání s druhým stupněm ZŠ identifikován vyšší přírůstek vědomostí a dovedností ani ve čtenářské gramotnosti, ani v matematice nebo českém jazyce.
Problém nerovností je v ČR stále významný a objevuje se na všech typech středních škol. Se souhrnnou srovnávací analýzou bude lepší počkat na nová data z šetření PISA 2022. Nicméně aktuální výzkumy o nerovnostech a odchodech ze vzdělávání uvádějí nejhorší čísla u žáků nematuritních oborů středních odborných škol. Na tuto část vzdělávacího systému se nyní zaměříme*.
*Pozn.: Text je primárně zaměřen na nematuritní studium, kde studuje zhruba 30 % středoškoláků, ale z důvodu zasazení informací do kontextu jsou na několika místech uvedeny informace k odbornému vzdělávání jako celku.
Na střední odborné školství s vyšší koncentrací znevýhodněných žáků se zaměřil Audit vzdělávacího systému z roku 2020. Shrňme hlavní problémy:
V současné době můžeme k výčtu problémů přidat ještě předčasné odchody žáků ze systému a nízký společenský status učňů.
Situace je podle NPI (2020a, s. 13) nepříznivá například v oborech ekonomických, uměleckých, pedagogických, chemických, potravinářských a gastronomických. Důvody, proč aktuální profese absolventa neodpovídá oboru, který vystudoval, jsou podle šetření NÚV (2019, s. 28) různé. Inovace oborové soustavy by měla mít za cíl odstranit ty překážky, které vedou k následujícím typům výroků: Práci v oboru jsem nesehnal/a (44,4 %), V oboru jsem nikdy pracovat nechtěl/a (37,8 %), O práci v oboru jsem ztratil/a zájem (37,8 %) a Obor není perspektivní (22,2 %). Příkladem oboru vyžadujícího změny může být Gastronomie, hotelnictví a turismus, v němž podle NÚV v roce 2019 polovina vyučených (v roce 2013 to bylo 39 %) nepracovala v oboru, který vystudovala. NÚV se k těmto číslům vyjadřuje následovně:
„Jako důvod, proč by si žáci zvolili raději jiný obor, uvádějí především ztrátu zájmu o obor, původní nezájem o obor a nespokojenost s výukou. Výraznější je i nespokojenost s platovým ohodnocením. Problémem zůstává i vyšší míra nezaměstnanosti absolventů učebních oborů kuchař-číšník. Zaměstnavatelé při náboru nových zaměstnanců často požadují dostatečnou praxi, což jim absolventi nemohou nabídnout.” (NÚV, 2016, s. 14)
Zdroj: NPI, 2020a, s. 13. Odkaz dostupný proklikem obrázku
Průzkum spokojenosti žáků středních škol s volbou školy od společnosti Než zazvoní z roku 2017 získal odpovědi 1 035 žáků druhých ročníků středních škol. 42 % učňů z vybraného vzorku by přehodnotilo své rozhodnutí o volbě střední školy (u maturantů pouze 27 %). Tato data potvrzuje i Národní pedagogický institut, který v šetření z roku 2019 (NPI, 2020b) uvádí, že 39 % (z 222 dotázaných) absolventů učilišť by zvolilo jiný obor, oproti 26 % z 925 žáků maturitních oborů SOŠ. V roce 2015 (NÚV, 2016) se stejné šetření zaměřilo i na konkrétní důvody nespokojenosti v učebních oborech i oborech s maturitou, mezi které patřilo: ztráta zájmu o obor v průběhu studia (učni 21,8 %, celkově 42,6 %), nedostatek praktické výuky (učni 23,5 %, celkově 41,3%) nebo nízká úroveň přípravy v oboru (učni 15,7 %, celkově 29,4 %).
Ve srovnání dat NPI z roku 2020 najdeme oproti roku 2019 nejvíce nezaměstnaných v učňovských oborech (NPI, 2021). Špatná situace je u oborů kategorie E, například v oborech Potravinářská výroba, Potravinářské práce, Zednické práce, Stavební práce, Prodavačské práce a Provozní služby (tamtéž, s. 38). U oborů kategorie H je patrná malá schopnost absolventů najít si zaměstnání v oborech: Výrobce potravin, Pekař, Cukrář, Kuchař-číšník (tamtéž, s. 37). Jmenované obory byly vybrány cíleně, protože mají určité společné znaky, a tím pádem mohou vyvolat debatu, zda je není třeba inovovat (resp. sloučit) tak, aby se jejich absolventi byli schopni lépe přizpůsobit v podobných situacích, jakou jsme zažili díky pandemii (např. v případě ekonomické krize).
NZ – počet absolventů škol v kraji, kteří jsou „čerstvě“ nezaměstnaní (evidovaní po celé ČR); mNZ (v %) – míra nezaměstnanosti absolventů škol v kraji; Zeleně jsou označeny kraje s nejnižší mNZ a červeně s nejvyšší mNZ v dané kategorii vzdělání. Zdroj: NPI, 2021, s. 32.*
*Komentář Daniel Münicha: Spíše než sledovat míru nezaměstnanosti absolventů po opuštění jejich školy dává větší smysl zjišťovat podíl čerstvých absolventů, kteří nepracují, nestudují a nerekvalifikují se (tzv. NEET – Not in education, employment or training).
V počtu předčasných odchodů ze vzdělávacího systému si Česká republika v porovnání s evropským průměrem nevede špatně. Podle statistik Eurostat byl v roce 2020 podíl mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří nemají ukončenou střední školu, 7,6 % v ČR, zatímco evropský průměr činil 9,9 %. Zatímco evropský průměr klesá, tak regiony Moravskoslezsko a Jihozápad se mu blíží rychlými skoky a situace na Severozápadu se 17,7 % neúspěšných žáků je totožná se statisticky nejhoršími zeměmi EU.
Zdroj: Eurostat, 2020
Za hlavní faktory ovlivňující míru odchodů ze vzdělávání (drop outs) jsou považovány neschopnost rodičů pomoci dítěti se školním učivem, špatný prospěch žáka, absence nebo neplnění školních povinností (Trhlíková, 2015). Pandemie tyto aspekty silně akcelerovala, proto lze očekávat potenciální zhoršení situace.
Žáky, kteří opouštějí střední školu, jsme si již představili, a pro někoho mohou znamenat nevýrazný podíl oproti počtu úspěšných absolventů. V posledních letech se však objevují stále srozumitelnější argumenty, proč na každém neúspěšném žákovi záleží.
Souhrnná analýza Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity (PAQ Research, IDEA, 2020, autoři kapitol: Münich, Krejčová, Grossman, Korbel) vytváří hypotetické scénáře dopadu investic do podpory nejslabších žáků a žáků opouštějících střední školy. Projekce analýzy ukazují, že i drobné zlepšení nejméně gramotných patnáctiletých žáků by mohlo zvýšit budoucí roční HDP o 18 mld. Kč (lze srovnat se současnými náklady na inkluzi, které činí 10 mld. Kč). Přestože se jedná o hypotézy s viditelnými výnosy až po roce 2050, je vidět, že investice do neúspěšných žáků je racionálním krokem (tamtéž, s. 68-71).
Potvrzení výnosů z popsaných investic je ještě lépe vidět, když se zaměříme na snahu snížit počet předčasných odchodů ze SŠ vzdělávání. Úspěšný středoškolák bez maturity přispěje oproti svému vrstevníkovi, který ze systému předčasně odejde, do státního rozpočtu o 2,3 milionu Kč více, u maturanta dokonce o 2,8 milionu Kč.
Při zpětném pohledu na uvedené podíly žáků bez ukončeného středního vzdělání (Eurostat, 2020, graf 2) si můžeme udělat představu, jak závažný problém v odborném školství vzniká.
Výčet problémů středního odborného školství v porovnání s náklady státu na jednoho žáka bez středního vzdělání může sloužit k tomu, abychom si uvědomili, jak je změna systému a podpora ohrožených žáků nutná. Urgence těchto opatření ještě stoupá kvůli následkům pandemie pro české vzdělávání.
Přibližně šest měsíců zavřené školy měly vliv na všechny žáky v České republice. Účast na výuce, pomalejší tempo výuky a rozdíly mezi typy škol (gymnázia vs. učiliště) jsou tématy většiny výzkumných zpráv.
Zdroj: ČŠI, 03/2021, s. 16.
Zdroj: ČŠI, 03/2021, s. 17.
V době přípravy Auditu se stále čeká na vyjasnění klíčové otázky úpravy závěrečných zkoušek. V současnosti je hlavní rozhodnutí na CERMATu (obsah společné části závěrečné zkoušky) a také ředitelích škol (podoba praktické zkoušky). MŠMT ani CERMAT nezveřejnili začátkem školního roku ani žádná metodická doporučení ohledně práce s post-pandemickými žáky, ani návrhy na případnou úpravu zkoušek (EDUin, 2021). Všichni důležití aktéři zřejmě vyčkávají, nakolik výpadek výuky žáky ovlivnil.
Situaci před letními zkouškami v roce 2021 dokresluje vyjádření Zdeňka Marka, vedoucího odborného výcviku na učilišti Třineckých železáren: „U zkoušek se moc ulevit nedá, je tam jednotné zadání. Náš plán je stáhnout je případně z praxí v provozu k nám do dílen a makat s nimi intenzivně na přípravě na zkoušky. Vezmeme jim, co mají nejraději, ale provozu se pak dočkají po zkouškách. Uvidíme, v jakém stavu přijdou.“ (EDUzín, 2021)
Strategie vzdělávací politiky 2030+ byla schválena v roce 2020. Po prvním roce realizace jejích cílů je vhodné udělat si přehled v aktivitách implementační karty Inovace oborové soustavy. Na nich klíčoví aktéři právě pracují. Pro stručnost a přehled byl vytvořen užší výběr těchto aktivit, ke kterým se podařilo získat vyjádření MŠMT.
Cílem aktivity je snížení počtu vzdělávacích oborů, posílení společného odborného základu a oddálení času specializace.
Uvádíme příklad dobré praxe průběžné a dlouhodobé optimalizaci oborové soustavy v kraji: Jan Břížďala, radní kraje Vysočina:
„V případě sníženého zájmu o některý z oborů vzdělávání komunikujeme s řediteli těchto škol a diskutujeme případný výmaz či změny v Rejstříku škol a školských zařízení. Při zápisu či změnách v Rejstříku se opíráme o statistické údaje (např. demografický vývoj v regionu), kapacity školy (materiální, personální a finanční zajištění výuky) i o doporučení dalších aktérů v oblasti vzdělávání. Při zohlednění všech aspektů je pro nás klíčová komunikace a hledání společného řešení s řediteli jednotlivých škol a školských zařízení.“ (osobní reakce J. Břížďaly v e-mailu EDUinu)
Cílem je vymezení společných odborných základů (technický, ekonomický, humanitní, umělecký…), které umožní pozdější specializaci a usnadní případnou cestu na vysokou školu.
Cílem je vytvořit standard kvality a podmínek praktického vyučování na firemních a školních pracovištích.
Cílem je podpora kariérového poradenství, posilování profesní identity žáka a jeho vazby s oborem vzdělání; motivace pro dokončení studia a plynulého přechodu na trh práce.
Komentář Tomáše Boudy: Kdo má být ve školách nositelem „kariérové“ odbornosti? V současnosti hlavně výchovní poradci, pro které je to většinou okrajové téma. Do budoucna se nabízí nová specializovaná pozice kariérového poradce (pokus v návrhu novelizace zákona o pedagogických pracovnících), pro kterou již z iniciativy krajů vznikají zajímavé vzdělávací programy (Moravskoslezský kraj) nebo je součástí počátečního vzdělávání na pedagogických fakultách (viz Ostravská univerzita).
ZMĚNY U JEDNOTNÝCH PŘIJÍMACÍCH ZKOUŠEK A MATURIT
Je potřeba stanovit systém indikátorů pro znevýhodněné žáky, kteří se nachází v ohrožených regionech a v nepodnětném prostředí. V současné době je totiž nutné v případě sebemenších změn zdlouhavě měnit celou zákonnou vyhlášku. Těmto žákům může pomoci více vzorových úloh na procvičení, více času na psaní testu nebo více pokusů. „Aby znevýhodnění žáci nepohořeli v cílové rovince kvůli nepozornosti shora…“
REVIZI RVP ZV, V NĚMŽ BY SE MĚLA POSÍLIT POZICE KARIÉROVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ
Týká se obsahu vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. „Aby žáci nepřemýšleli nad výběrem školy na poslední chvíli…“
REÁLNÉ KROKY V INOVACI OBOROVÉ SOUSTAVY (STRATEGIE 2030+)
a) Výstupy odborných platforem a pracovních skupin, které tvoří společné odborné základy v novém RVP SOV.„Aby se žáci nevzdělávali v úzkých, slepých uličkách…“
b) Tvorbu Standardu kvality a podmínek praktického vyučování na školních a firemních pracovištích, který by zohlednil výsledky analýzy kvality praktického vyučování (Technologická agentura ČR, zadavatel MŠMT, plánované provedení v roce 2022).„Aby žáci na praxi neztratili motivaci kvůli špatnému přístupu a kvalitě výuky…“
c) Podporu kariérového poradenství prostřednictvím metodické podpory na EDU.cz. Zveřejněna má být zkraje roku 2022 a může pomoci středním odborným školám lépe pracovat s tématem volby profese nebo dalšího vzdělání.„Aby školy uměly pomoci žákům s plánováním jejich budoucího profesního života…“
AKTIVITY ČŠI ZAMĚŘENÉ NA MAPOVÁNÍ ODBORNÝCH ŠKOL, KTERÝM SE DAŘÍ ÚSPĚŠNĚ VZDĚLÁVAT ŽÁKY V NEMATURITNÍCH OBORECH SŠ
Výstupem budou příklady inspirativní praxe a doporučení například z oblasti práce školního poradenského pracoviště.„Aby se ukázalo, jak to lze na učilištích dělat dobře…“
Za zpětnou vazbu při vzniku textu děkujeme Janě Strakové a Petru Hlaďovi. Děkujeme také externím oponentům, zvláště Tomáši Boudovi, Jaroslavu Fidrmucovi, Danielu Münichovi a Daně Pražákové za všechny komentáře a připomínky.
Zdroje
Blažek, R., Janotová, Z., Potužníková, E. & Basl, J.. (2019). Mezinárodní šetření PISA 2018: národní zpráva. Praha: Česká školní inspekce. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Mezin%c3%a1rodn%c3%ad%20%c5%a1et%c5%99en%c3%ad/PISA_2018_narodni_zprava.pdf
ČŠI. (březen 2021). Distanční vzdělávání v základních a středních školách: Přístupy, posuny a zkušenosti škol rok od nástupu pandemie nemoci covid-19. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/TZ_Distancni-vzdelavani-v-ZS-a-SS_brezen-2021.pdf
ČŠI. (srpen 2021). Návrat žáků k prezenčnímu vzdělávání v základních a středních školách: Přístupy a postupy škol na konci 2. pololetí školního roku 2020/2021. https://www.csicr.cz/CSICR/media/Prilohy/2021_p%c5%99%c3%adlohy/Dokumenty/TZ-Navrat-zaku-k-prezencnimu-vzdelavani-v-ZS-a-SS-24-8-FINAL.pdf
ČŠI. (2019b). Rozvoj čtenářské gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2017/2018: Tematická zpráva. Praha. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%C3%A9%20zpr%C3%A1vy/TZ_ctenarska_gramotnost_2017-2018.pdf
ČŠI. (2019a). Rozvoj matematické gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2017/2018: Tematická zpráva. Praha. https://www.csicr.cz/Csicr/media/Prilohy/PDF_el._publikace/Tematick%C3%A9%20zpr%C3%A1vy/TZ-matematicka-gramotnost-2017-2018.pdf
EDUin. (2021, říjen 12). Tisková zpráva: Změny u přijímacích zkoušek a maturit jsou po pandemii potřeba. https://www.eduin.cz/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-zmeny-u-prijimacich-zkousek-a-maturit-jsou-po-pandemii-potreba/
EDUzín. (2021, březen 22). Jsem vyznavač řemesla, ani pro své děti bych nechtěl místečko v kanceláři, říká vedoucí odborného výcviku. https://eduzin.cz/wp/2021/03/22/jsem-vyznavac-remesla-ani-pro-sve-deti-bych-nechtel-mistecko-v-kancelari-rika-vedouci-odborneho-vycviku/
EUROSTAT. (2020). Early leavers from education and training by sex and labour status. https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/bookmark/83fdfe56-fa7a-4e1a-9ab9-addcaf1a1b97?lang=en
Greger, D., Straková, J. & Martinková, P. (publikace by měla vyjít v roce 2022). Extending the ILSA study design to a longitudinal design: TIMSS & PIRLS extension in the Czech Republic – CLoSE study. In: Nielsen, T., Stancel-Piątak, A., Gustafsson, J-E. (Eds.) Springer International Handbooks of Education. International Handbook of Comparative Large-Scale Studies in Education: Perspectives, Methods and Findings. Spriger.
Aktuálně.cz. (2021, únor 24). Hronová, Z. Stavět zeď on-line nenaučíme. Zákaz odborného výcviku nedává smysl, zní z učňáků. https://zpravy.aktualne.cz/domaci/stavet-zed-nejde-naucit-on-line-zni-z-ucnaku/r~1987d940662911eba7deac1f6b220ee8/
Münich, D & Kořínek, O. (2021). Finanční podpora vysokoškolských studentů v České republice: Rekonstrukce systému nutná. Praha: Národohospodářský ústav AV ČR. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_8_2021_Financni_podpora_studia/IDEA_Studie_8_2021_Financni_podpora_studia.html#p=1
Korbel, V. & Münich, D. (2021). Společenský status učňovského vzdělávání v České republice: vývoj posledních 15 let a srovnání se zahraničím. https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_1_2021_Ucnovske_skolstvi/IDEA_Studie_1_2021_Ucnovske_skolstvi.html#p=1
Než zazvoní. (2017). Průzkum spokojenosti žáků středních škol s volbou školy. https://www.nezzazvoni.cz/wp-content/uploads/pruzkum_zari2017_SS-1.pdf
NPI. (2021). Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2021. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/Download?Soubor=F-9.0.178_Nezamestnanost_absolventu_skol_se_strednim_a_vyssim_odbornym_vzdelanim__2021.pdf
NPI. (2020a). Shoda dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání – 2019. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/Download?Soubor=F-9.0.175_Shoda_dosazeneho_vzdelani_a_vykonavaneho_zamestnani__2019.pdf
NPI. (2020b). Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2019. https://infoabsolvent.cz/Temata/Download?Soubor=F-9.0.171_Uplatneni_absolventu_skol_na_trhu_prace__2019.pdf
NÚV. (2016). Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2015. http://www.nuv.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Uplatneni_absolventu_2015_pro_www.pdf
NÚV. (2019). Uplatnění absolventů škol na trhu práce – 2018. http://www.nuv.cz/file/3652/
OECD. (2021). Implications of the COVID-19 Pandemic for Vocational Education and Training. https://www.oecd-ilibrary.org/education/implications-of-the-covid-19-pandemic-for-vocational-education-and-training_55afea00-
PAQ RESEARCH a THINK TANK IDEA. (2020). Nerovnosti ve vzdělávání jako zdroj neefektivity. https://drive.google.com/file/d/1rXqtU61XHqqro–5mOESo7zwAJKrJ_-q/view
PAQ RESEARCH a KALIBRO. (červen 2021). Dopady pandemie covid-19 na žáky Report č. 1. https://drive.google.com/file/d/1qdgmVeOUcGkgHrsrfMG1LAVIRTr0QWL3/view
PAQ RESEARCH a KALIBRO. (září 2021). Dopady pandemie covid-19 na žáky, Report č. 3: Posun matematické a čtenářské gramotnosti žáků 5. tříd ZŠ. https://www.paqresearch.cz/post/pandemie-%C5%BE%C3%A1k%C5%AFm-vzala-v-pr%C5%AFm%C4%9Bru-3-m%C4%9Bs%C3%ADce-u%C4%8Den%C3%AD
Trhlíková, J. (2015). Prevence a intervence předčasných odchodů ze středních škol: Příručka opatření. NÚV. http://www.nuv.cz/t/prevence-a-intervence-predcasnych-odchodu-ze-strednich-skol
Trhlíková, J. (2016). Přechod absolventů středních škol na trh práce I. etapa – šetření 2015: Profily vybraných skupin učebních a maturitních oborů. NÚV. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/Download?Soubor=F-9.0.134_Prechod_absolventu_strednich_skol_na_trh_prace__I._Etapa__setreni_2015._Profily_vybranych_.pdf
Autor článku:
Jan Zeman
Analytik, EDUin.
