← Beduin ← Články

V novém školním roce dojde k zásadním změnám financování škol i formulace obsahu vzdělávání

2. 9. 2019

EDUin

Co přinesly týdny 1. 7. – 1. 9. 2019

Krátce:

MŠMT: Růst kvality škol brzdí nízké výdaje na vzdělávání k HDP. Navzdory zvyšování rozpočtu školství v uplynulých letech se poměr výdajů na vzdělávání vůči HDP příliš nezměnil. Za rok 2017 byl obdobný jako v roce 2008 nebo 2001 (České noviny) a činil kolem čtyř procent. Ministerstvo vyjednalo zvýšení rozpočtu, jemuž se věnujeme níže.
Finišuje příprava Strategie vzdělávací politiky do roku 2030, obsáhnout má změny ve školství. Arnošt Veselý je vedoucím expertní skupiny, která strategii připravuje, a na rozvoj vzdělávání má jasné názory: méně nerovností, zaměření na kompetence a či potřeba dobrého školního klimatu (Tiscali). Problematická je podle Veselého decentralizace systému.
“Maturita v současné podobě je relikt minulosti a brzda potřebných změn ve vzdělávání. Celý koncept je nezbytné radikálně změnit.” Bob Kartous ve svém komentáři shrnuje, proč je státní maturita nesprávně nastavena od svého počátku v 90. letech. Reaguje také na diskusi o maturitě z matematiky, která převážně následuje zájmy průmyslníků.
V sprnu vznikla Národní sportovní agentura, má už svého ředitele. Poslanec ANO a bývalý hokejový brankář Milan Hnilička podle očekávání povede novou agenturu (iRozhlas), která od MŠMT postupně převezme celou agendu sportu. Hlavní budou dotace. Vzniku agentury a pochybnostem, které kolem ní byly, jsme se věnovali v březnovém beduinu.
Česká středoškolská unie: Postoj se mění, vzdělávání už není jen ‚o nás, bez nás‘. Podle sdružení středoškoláků by mělo docházet k podpoře dělení tříd zejména na matematiku nebo posílení žákovských samospráv. Unie také varuje, že by maturita neměla být měněna na úkor výrazně vyššího počtu propadlíků (Magazín Perpetuum).
Školství dostane ještě miliardu, peníze půjdou například na nové učitele. Ministerstvo financí tak v rozpočtu zohlední i miliardu korun navíc pro zajištění nových učitelů (iDnes) v regionálním školství, kam je třeba nalákat více pedagogů kvůli nástupu populačně silnějších ročníků dětí.
Výsledky z dvouletého programu testování školních parlamentů jsou venku. Pro lepší občanskou gramotnost a demokratickou kulturu ve školách pomáhá ve škole mít svůj žákovský parlament. Centrum občanského vzdělávání po dvou letech vydává klíčová zjištění a doporučení ze své pilotáže (RVP.cz), která zahrnovala 21 škol po celé republice.
Tisíce polských žáků se nedostaly na střední. Může za to reforma školství. iDnes informuje o následcích reformy struktury vzdělávací soustavy – kvůli zániku tříletých gymnázií se u přijímacích řízení sešlo více žáků, než byla spousta škol schopna přijmout. Nová místa přibyla, ale zejména na odborných školách a učilištích, gymnázia hlásila plno.
Ministr školství Robert Plaga vyhodil politického náměstka ČSSD Petra Pavlíka. Důvodem prý je snaha uspořit. (Novinky.cz)

Výrok týdne: „Při detailnějším zkoumání posledních ročníků maturitních zkoušek se ukázalo, že největší neúspěšnost je paradoxně právě u úloh, které bychom mohli označit jako široce využitelné. Přitom právě to jsou znalosti, které by měl mít každý absolvent střední školy. Koneckonců to byl také hlavní argument požadavku, aby byla maturita z matematiky pro všechny. Dospěl jsem k závěru, že pro dosažení změny není vhodné začínat odzadu, represí u závěrečné zkoušky, aniž bychom upravili to, co jí předchází.“ Ministr školství Plaga obhajuje, proč se rozhodl nyní zrušit povinnou maturitu z matematiky (Deník.cz). Ta měla být spolu s cizím jazykem a češtinou povinná od roku 2022.

V souvislostech:

V NOVÉM ŠKOLNÍM ROCE DOJDE K ZÁSADNÍM ZMĚNÁM FINANCOVÁNÍ ŠKOL I FORMULACE OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ

Začíná nový školní rok a s ním vás vítáme u prvního beduinu, který vychází po letních prázdninách. Zatímco školní výuka si na dva měsíce dala „dlouhou přestávku“, změny ve vzdělávání nespaly a my také ne. Provedeme vás vším, co se během července a srpna událo. Předtím bychom ale neměli opomenout, co s sebou nový školní rok přináší prakticky. Český rozhlas v rozhovoru s Pravoslavem Němečkem z Asociace ředitelů základních škol informuje o skrytých nákladech na vzdělávání, které rodiče musí platit. 1. září by rodič neměl být překvapen, že za pomůcky pro prvňáčka dá kolem 6000 korun, další peníze potom za školní akce. Ty se ale týkají převážně starších žáků. Veřejný ochránce práv na svém webu informoval, jak lze na výdaje čerpat jednorázovou dávku úřadu práce (Ombudsman). A to nejen na pomůcky, ale i školní výlety, školy v přírodě, obědy nebo zájmové kroužky.

Nejvýraznější změnou, která se dotkne zejména současných a budoucích středoškoláků, je rozhodnutí ministra školství Roberta Plagy výrazně oddálit zavedení povinné maturity z matematiky. Ministr si nechal zpracovat analýzu úspěšnosti maturantů u jednotlivých typů úloh a dospěl k závěru, že nejvyšší neúspěšnost je u těch úloh, které jsou pro život nejpotřebnější. Nejdřív se tak podle něj musí zlepšit koncepce výuky, a pak teprve lze o povinné maturitě z tohoto předmětu uvažovat. Podle vyjádření MŠMT by k zavedení povinné zkoušky mohlo dojít třeba až za osm či deset let. „Povinnou maturitu z matematiky nevylučuji, ale až v delším časovém horizontu přibližně osmi až deseti let. Nechci, aby třetina žáků v maturitních oborech byla součástí experimentu, který je založen na tom, že pokud se stane maturita z matematiky povinnou, žáci se ji začnou více učit,“ uvedl Plaga (Novinky.cz). EDUin rozhodnutí ministra podpořil a připomněl, že nejvíce by při zavedení utrpěli žáci s nízkým socioekonomickým statusem.

I přesto, že od ledna zvýšila vláda rozpočet na platy učitelů o 15 % a nepedagogů o 10 %, s tím, jak rychle rostla průměrná mzda, platy ve školství neudržely krok. Pro ilustraci, plat učitele byl v roce 2012 o více než 2800 korun vyšší než průměrná mzda, dnes je tento rozdíl necelých 200 Kč. Učitelské platy tak zůstávají téměř třetinu pod průměrem vysokoškolsky vzdělané populace (Kurzy.cz). V srpnu se utvrdila pozice odborů týkající se vyjednávání platů pro příští rok. Zatímco ministerstvo školství plánuje zvýšit učitelské odměny o 10 % a nepedagogům o 8 %, odboráři požadují přidání o 15 %, pro nepedagogické pracovníky o 10 % (České noviny). Školské odbory oznámily, že o navýšení budou ještě jednat s ministrem. Nedostatečnému ohodnocení učitelů se EDUin věnuje dlouhodobě a naše závěry i důležité vyjádření odborníků naleznete na našem webu.

Stále palčivější otázkou se stává nedostatek učitelů. Vláda kvůli němu připravuje otevření učitelské profese vysokoškolákům bez pedagogického vzdělání. „Ve stárnoucích sborovnách ještě většina učitelů studovala v osmdesátých až devadesátých letech minulého století. Rekrutovali se z intelektuální špičky, zhruba 15 procent věkového ročníku studentů, kteří šli na vysokou. Ale této generaci učitelů se již začíná chýlit kariéra ke konci a začne odcházet. A mladí pedagogové se dnes rozhodně z intelektuální špičky nerekrutují,“ upozorňuje ekonom a výzkumník Daniel Münich (Česká škola).

Minulý měsíc Národní kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil závěry svého šetření na MŠMT, kde prověřil opatření a projekty, které měly v letech 2011 až 2018 podpořit rozvoj digitalizace vzdělávání na základních a středních školách. NKÚ uvedl, že ani po pěti letech od schválení strategie digitálního vzdělávání ministerstvo školství nestanovilo a do škol nezavedlo standard klíčových dovedností žáků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování. To je silně závislé na prostředcích z fondů EU. Analýza dat pak ukázala, že zatímco na středních školách je celkově v průměru dostatek počítačů, na základních školách je situace horší. Na jeden počítač zde připadá 6,5 žáka, na středních školách jde o čtyři žáky. Závěry NKÚ jsme přinesli na sociálních sítích také ve formě shrnujícího videa (Twitter).

Inspirace z (a do) praxe: