Sdílet článek
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 29. 9. do 5. 10., se věnujeme těmto tématům:
Zájmu o učňovské obory;
volbám do Sněmovny;
mediální gramotnosti.
Pavel Trejbal 6. 10. 2025
v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 29. 9. do 5. 10., se věnujeme těmto tématům:
Zájmu o učňovské obory;
volbám do Sněmovny;
mediální gramotnosti.
Týden stručně
V uplynulých týdnech jsme vám přinesli Předvolební debatu o vzdělávání, fact-check výroků politiků o školství a pět speciálních vydání týdeníku bEDUin o tom, co kandidáti a strany slibují po volbách. Nyní voliči rozdali pomyslné karty. Pokud by měl rezort školství připadnout vítězi sněmovních voleb, pak by v křesle podruhé usedl Robert Plaga. Ten v předvolební kampani často hovořil o reformě přijímacího řízení na střední školy, o zákazu používání mobilů o přestávkách či o větších investicích do škol, ve kterých nestačí kapacity. Ve hře by mohl být i exšéf Cermatu Miroslav Krejčí z Motoristů sobě, ale první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček deklaroval, že během povolebních vyjednávání Plagu neobětuje. Shrnutí priorit kandidátů na ministra školství najdete na našich sítích. Na webu si pak můžete přečíst, čemu by se nová hlava ministerstva školství měla věnovat.
Fráze typu „více řemeslníků, méně studentů zbytečných vysokoškolských oborů“ jsou koloritem předvolebních kampaní posledních let. Ani ta letošní nebyla výjimkou, více studentů učňovských oborů chtějí například Motoristé sobě nebo SPD. Česko má přitom po Rumunsku a Itálii nejméně absolventů vysokých škol v Evropské unii. Nižší vzdělání obecně znamená menší výdělek a méně možností ohledně pracovního uplatnění. Kromě populistů pak chtějí více učňů jen zaměstnavatelé. U koho zájem naopak není, jsou samotní uchazeči o studium. Jak poukazuje v komentáři analytička EDUinu Nikola Šrámková, autentický zájem o „práci rukama“ má zhruba 15 % mladých lidí. Za důvody uvádí jednak společenské stigma, ale i nízkou kvalitu výuky. Programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký nezájem odůvodňuje tím, že učňovské školství neprošlo dostatečnou modernizací, aby odpovídalo realitě dnešní společnosti. Místo slepého nahánění mladých lidí na učiliště bychom tak měli spíše hledat cesty, jak udělat učňovské vzdělávání v Česku moderní a atraktivní. A pomoci žákům k poznání, čemu se chtějí i v následné kariéře věnovat. K tomu je potřeba zpřístupnit kariérové poradenství ve školách. Pokud tedy populisté trvají na více řemeslnících, tak vědí, kde začít.
„Je to výcvik v empatii – zkuste opravdu poslouchat i ty, se kterými nesouhlasíte, a podívat se na věc z jejich pohledu,“ říká scénárista Tomáš Feřtek v rozhovoru s Patricií Martinů a Tomášem Matouškem o novém seriálu ČT Ratolesti, jehož je spoluautorem. Desetidílná série se v každé epizodě věnuje jinému tématu – od školních problémů a drog přes sociální vyloučení až po kulturní konflikty – a staví proti sobě postavy adiktoložky, ředitele gymnázia a kriminalisty. První díl diváci mohli sledovat už v neděli 5. října. K seriálu připravilo ČT Edu také speciální Stránku pomoci, která má být online rozcestníkem s důvěryhodnými informacemi, odbornými doporučeními a kontakty pro rodiče, pedagogy i dospívající, kteří hledají podporu či radu v náročných životních situacích.
Školské odbory se s ministrem školství Mikulášem Bekem dohodly na zvýšení platových tarifů od začátku nového roku. Učitelé (od 8. platové třídy výš) dostanou o sedm procent více, pracovníci v nižších třídách (4.–7.), včetně asistentů pedagoga, obdrží pevný příplatek 2 000 Kč do tarifu. Odbory zároveň usilují o devítiprocentní navýšení tarifů pro nepedagogické zaměstnance (kuchařky, školníky, administrativu), o kterém se bude dále jednat. Podle ekonoma z think-tanku IDEA Daniela Münicha změna nejspíš zastaví pokles relativních platů učitelů, k němuž docházelo v posledních letech.
Výrok týdne
„Investice do kvality školních obědů je jednou z nejefektivnějších intervencí, kterou v rámci podpory veřejného zdraví můžeme nabídnout. I proto jsou nutričně hlídané obědy třeba ve Finsku již roky pro rodiny zdarma. Bylo by skvělé, kdyby na jejich význam myslela i budoucí vláda. Samozřejmě včetně toho, že je třeba zajistit, aby v jídelnách měl ještě za pár let vůbec kdo vařit – a to za důstojných podmínek,“ více zde:
říká nutriční expertka Eliška Selinger k zavedení nové stravovací vyhlášky.
V souvislostech
Téma pohybu dětí na internetu bývá obvykle spojováno s různými zákazy, ať už ze strachu z nebezpečného obsahu, nebo kvůli obavám ze závislostí. Méně pozornosti ale věnujeme tomu, jak děti – i jejich učitele a učitelky – systematicky vzdělávat v tom, jak online svět funguje. Současná generace dětí se do éry digitálních technologií už narodila. Aby se v ní dokázala orientovat, potřebuje nejen znalosti, ale i bezpečné, informované vedení. Bez jednotné strategie státu a impulzu ke vzdělávání pedagogů to však nepůjde.
Ve veřejném prostoru se množí debaty o tom, zda dětem vůbec digitální technologie povolovat. Často zaznívá i názor, že bychom jim „neměli motat hlavy“ složitými tématy příliš brzy. Šestina českých škol zároveň zakazuje používání mobilů v prostorách školy a nedávno vznikla i výzva Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k jejich celoplošné regulaci. Je ale opravdu správným postupem děti od digitálního světa izolovat? Nemáme je vést i k tomu, aby mu dokázaly porozumět – aby věděly, co sledují, jak se chovat online a co vše se může skrývat za lákavým obsahem?
Od pohádek k sociálním sítím
Podle americké Asociace pro mediální výchovu (NAMLE) je mediální gramotnost v raném dětství „schopnost přistupovat k médiím přiměřeně věku, zkoumat je, chápat, hodnotit je a tvořit v nich“. Pokud se děti s médii setkávají už v předškolním věku – a výzkumy potvrzují, že ano –, je logické, že právě tehdy s nimi musíme začít mluvit o tom, jak tento svět funguje, způsobem odpovídajícím jejich věku a vývojové úrovni.
Expert na mediální gramotnost W. James Potter popisuje klíčové etapy, jimiž děti procházejí při osvojování mediálního vnímání. Nejprve jde o získávání základů – už během prvního roku života, kdy dítě začíná poznávat jiné lidi a věci kolem sebe. Ve věku dvou až tří let nastává období osvojování jazyka a zároveň prvního setkání s vizuálními a zvukovými médii. Mezi třetím a pátým rokem přichází schopnost vyprávět příběhy a rozlišovat mezi realitou a fikcí. V období od pěti do devíti let se rozvíjí zdravý skepticismus – dítě si začíná vybírat mezi pořady, postavami či jednáním. A od devíti let věku už vnímání médií nabírá na intenzitě a stávají se výraznou součástí dětského učení a každodenní zkušenosti.
Celý článek Patricie Martinů o mediální gramotnosti čtěte na webu EDUinu.
Z EDUkalendáře
Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!