Žebříčky škol. Nové koště, které špatně mete.

Ministr Dobeš vypustil z lahve džina a teď ho bude jen těžko cpát zpátky. Názor, že není rozumné zveřejňovat žebříčky škol vzešlé ze státní maturity, je správný a je dobře, že si ministr, který ještě loni s jejich zveřejněním počítal, nechal od kolegů na ministerstvu poradit. Jenže nakonec přece jen neodolal, zveřejnil alespoň nejlepší školy v republice a v krajích, a reakce byla očekávatelná. Masový zájem médií a volání od hejtmanů po novináře a rodiče, že chtějí ten žebříček celý. V něčem je pan ministr nepoučitelný. Teď už je to jen otázka času, kdy se žebříček maturujících škol dostane na veřejnost. Tak si alespoň ujasněme, co se z něho dá a nedá vyčíst. Jeho zveřejnění nám mnoho neprospěje, tak ať alespoň moc neškodí.

Největší potíž je, že ten žebříček budeme brát příliš vážně. Neřekneme si, že ukazuje jen to, jak která škola zvládla poněkud problematické maturitní testy a primitivně zadanou písemku, ale budeme ten žebříček brát jako ověřené pořadí škol od nejlepší po nejhorší (vsaďte se!). Jenže jsou přinejmenším tři důvody, proč je to nesmysl:

• Srovnáváme jen obtížně srovnatelné. Spektrum středních škol je u nás velmi široké. Od učilišť po elitní gymnázia. Na každé té škole maturovali žáci z trochu jiné skladby předmětů, navíc v některých předmětech žáci vybírali mezi testem základní a vyšší úrovně. To všechno přepočítal Cermat podle jakéhosi vzorce do jednoho čísla. O jeho relevanci by bylo dobré se dozvědět něco víc a detailní pořadí v tomto žebříčku bych moc vážně nebral. Nanejvýš tak obecné sdělení, že gymnázia uspěla zásadně lépe než odborné školy. Ale to není žádná novinka, to jsme věděli a očekávali už před státní maturitou.

 

• Státní maturita umí změřit jen méně podstatné věci. Mluvil jsem s ředitelem pražského Waldorfského lycea, které se mezi odbornými školami umístilo s velkým náskokem na prvním místě. Takže by pan ředitel měl být rád. Možná je, ale dodává, že tohle umístění říká nanejvýš, že jejich studenti „také zvládnou to, co chce ověřovat stát“, ale ty podstatné kompetence, které chtějí u studentů pěstovat, státní maturita zcela míjí. Podobně ředitelé středních škol Moravskoslezského kraje, s nimiž jsem mluvil v pátek na semináři o státní maturitě (opět tu byli i ti „úspěšní“), odhadovali, že tato maturita může ověřit tak 20 – 30% žákovských kompetencí a ve skutečnosti je méně náročná a vypovídající než předchozí maturitní model.

 

• Výsledek často víc vypovídá o dětech než o škole. Jestliže se podíváme na výsledky škol podle krajů, vypadá to, že nejhorší školy jsou v Karlovarském a Libereckém kraji. Myslíte si, že to tak opravdu je? Podle mě ne. Populace v těchto dvou krajích má přece následkem poválečné historie mnohem nižší podíl vysokoškoláků a lidí ochotných investovat do vzdělání. A když jdou jejich děti na střední školu, je pro ně velmi těžké dosáhnout dobrých výsledků, ať se učitelé snaží sebevíc. Koneckonců výrazný úspěch pražských škol a vůbec škol ve velkých městech je způsoben zrcadlově shodným mechanismem. Jenže rodiče, kteří se na žebříček podívají, děti do škol na jeho konci logicky odmítnou dát. Máte pocit, že je to dobře? Ano, pochopitelné to je, ale problematické děti se jen přelijí jinam, problém nezmizí.

Proto má mít podrobné výsledky podobného testování v ruce jen školní inspekce a ta se má jít podívat do neúspěšných škol, jestli opravdu jsou mizerně organizované, nebo se ocitly v nevýhodné situaci a musejí učit obtížně vzdělavatelné žáky. Jinak budeme novým koštětem státně – maturitního žebříčku honit vodu kolem dokola po dvoře v představě, že sama od sebe zmizí.

Jednoduché přirovnání. Představme si stovku desetibojařů, které necháme předvést jen tři čtyři disciplíny, a to ještě někoho necháme skákat, někoho běhat, někoho házet oštěpem a pak z toho s velkou slávou sestavíme žebříček nejlepších desetibojařů. Bylo by to nevěrohodné a k smíchu, i kdyby shodou okolností byli na prvních příčkách jako obvykle Dvořák a Šebrle.

Zatímco u sportovců je mylnost takového žebříčku úspěšných všem a hned jasná, v případě škol a studentů to odmítáme vzít na vědomí. Proto případně zveřejněné pořadí škol doporučuji číst s mírou. Nadměrná konzumace může škodit.

P.S. Docela přesně formuluje převládající názor veřejnosti kolega bloger Josef Nožička. Čtěte ZDE.