Tisková zpráva: Obecní volby – Jak konkrétní obce vytvářejí vizi rozvoje vzdělávání a jak ho podporují

Praha, 21. září – Obraz České republiky podle mezinárodního hodnocení vzdělávacích systémů z hlediska investic a rozvoje (Education at a Glance 2018) je tristní. Přesto v ČR existují dobré příklady praxe na lokální úrovni. Řada menších i větších obcí v ČR si uvědomuje, jak důležité je podporovat lokální vzdělávací systém. Během vrcholící kampaně před obecními volbami bychom rádi přinesli ukázky toho, co mohou obce dělat. Právě oblast vzdělávání by měla být při rozhodování voličů jednou z nejdůležitějších.

V takřka všech doporučeních k tomu, jak rozvíjet vzdělávání, najdete na jednom z prvních míst vizi a z ní odvozenou strategii. To platí nejen pro stát, nýbrž i pro samosprávu, kraje a obce. Nabízí obec, ve které žijete, nějakou představu, jak a jakými prostředky chce pomáhat svým mateřským a základním školám? Nebo dokonce přemýšlí obecní politici tak, že chtějí pomáhat dětem a rodičům skrze školy? A co pro to chtějí udělat? Od jakého horizontu se jejich úvahy odvíjejí? Od „tady a teď“, nebo myslí na vzdálenější budoucnost? To by měl být jeden z hlavních argumentů při posuzování volebních programů politických stran v obecních volbách.

Pár příkladů:

• Ve Dvoře Králové vytváří vizi města a následné plány rozvoje vzdělávání, do kterých vtahují všechny lokální aktéry ve vzdělávání (kroužky, ddm, školy, firmy, atd.)  a aktivně podporují jejich spolupráci. Ve strategiích je i plán implementace (jak vizi realizovat) a evaluace (jak zhodnotit posun).

• V Kolíně důsledně dbají na to, aby se vize důsledně překlápěly i do investičních strategií města – tedy byly na ně peníze.

• Na Sedlčansku aktivně využívají Místní akční plány (MAP) nejenom k čerpání prostředků, ale především ke zlepšení a změně.

• Svou vizi má také například Brno, kde pracují s horizontem roku 2050.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Obce jsou zřizovateli mateřských a základních škol, mají tedy v rukou samotný základ vzdělávacího systému, na jehož kvalitě stojí vše ostatní. Kdy jindy, než v období 4. průmyslové revoluce a turbulentních změn, které přináší v technologické, ekonomické, sociální i kulturní oblasti, je nutné, aby lokální politici předkládali vizi směřování škol? Nejen rodiče by se měli podle tohoto klíče orientovat.“