Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Praha, 30. dubna – Ministr školství Robert Plaga si v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu Plus postěžoval na EDUin za to, že se pustil do kritiky “klasifikační” vyhlášky pro letní pololetí ještě dřív, než ji doprovodil metodický výklad a nabídl fact-checking vyjádření EDUinu k tomuto dokumentu.
Spíše než o vyrovnání se s našimi připomínkami šlo z jeho strany o objasnění principů, na nichž je vyhláška postavena. Podle ministra “vyhláška rozvolňuje ředitelům ruce”. V tom má Robert Plaga naprostou pravdu, sami ředitelé jsou s ní podle hlasů z terénu spokojeni, protože “se do ní vejdou”. Je to ale zároveň jeden z problémů, na který EDUin ve svém komentáři k vyhlášce upozornil ještě předtím, než ji ministerstvo rozeslalo školám. Vydaná metodika na tom nic nezměnila.
Obrovské rozdíly v kvalitě, podmínkách a průběhu vzdělávání na českých školách jsou bohužel dlouhodobě českou realitou. Zároveň odborníci nejen v Česku, ale i v dalších zemích, kde se zavřely školy, upozorňují, že současný stav výrazně zvyšuje nerovnosti ve vzdělávání a jen obtížně hledají odpověď na otázku, jak tyto rozdíly snížit. A to platí i o zemích, které se problémům spojeným s výukou na dálku, například dovybavení žáků i učitelů technikou nebo vzděláváním pedagogů v ICT dovednostech, věnují systematičtěji.
“Klasifikační” vyhláška je jen další v celé řadě rozhodnutí, které ministerstvo nechává k uvážení jednotlivých ředitelů. Jediné, co v ní říká zcela jasně, je, že školy na vysvědčení děti hodnotit musí. “Neklasifikován” by podle ní žák měl být jen v opravdu výjimečných případech. Že základem pro toto hodnocení budou primárně známky (podle údajů ČŠI drtivá většina českých škol známkuje) za první čtyři týdny letního pololetí (plus za týden jarních prázdnin) jen ukazuje, jak je toto nařízení problematické. Co se týká podpůrné role hodnocení z doby krize, sám pan ministr si musí být vědom toho, že řada škol a učitelů se jeho doporučeními hodnotit především formativně neřídí, rozdává pětky za testy i neodevzdané úkoly jako na běžícím pásu bez ohledu na individuální podmínky, za nichž se žák učí, a známky používá jako svého druhu donucující prostředek.
Přístupem “nechme je, aby se do toho vešli” trpí do určité míry i nejen pro školy závazná vyhláška, ale také sama metodika, která má doporučující charakter. Neřeší například jednoznačně otázku “výchov”. Na jedné straně potvrzuje znění pro školy závazné vyhlášky, když školám doporučuje, že hodnotit některý z předmětů nelze pouze v případě, že není k dispozici “absolutně žádný poklad”. Zároveň však naznačuje, že ředitelé škol mohou dále nespecifikované “výchovy” nehodnotit.
Vyhláška navíc trvá na klasifikaci za každou cenu vlastně zbytečně. V metodickém pokynu (nikoli v samotné vyhlášce) ministerstvo řeší jeden z mála problémů, pro který ředitelé mohli chtít vysvědčení jako obvykle zachovat – známky za letošní pololetí se nebudou zapisovat na přihlášky na střední školy.
“Cílem samotné závazné vyhlášky by rozhodně nemělo být, aby diktovala školám, co mají dělat. Přesto by však měla minimálně nabízet možnosti a klást důraz na využití slovního hodnocení s formativními prvky či závěrečné (ne)klasifikace, které jsou v mimořádné situaci a podmínkách ve prospěch žáka. Tím je možné pomoci učitelům, jejichž ředitelé v rámci hodnocení nechtějí poslouchat vhodná doporučení MŠMT a chtějí zůstat ve starých kolejích, což jim aktuálně znění vyhlášky umožňuje. Přístup konkrétního metodického vymezení zvolili např. na Slovensku, ten je přitom mezi odbornou veřejností i školským terénem velmi oceňovaný,” říká analytik EDUin Karel Gargulák.
“Na této situaci se jasně ukazuje, jakým návykovým fetišem pro naši společnost známky ve škole jsou. A přitom v dnešní situaci jde o věc zcela zbytnou – složitě budeme vymýšlet, jak objektivně klasifikovat domácí výuku, jak hodnotit výchovy, které reálně dva měsíce vůbec neprobíhaly, a podobně. Nerad bych se dočkal toho, že po oslavovaném znovuotevření škol se rozpoutá hon na známky,” říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.