Tisková zpráva: Strategie 2030+. Po dvou letech příprav ji schválila vláda

Dokument obsahuje řadu smysluplných cílů a opatření, má ale i svá rizika, například zavedení testování ve vybraných uzlových bodech

Vláda včera schválila klíčový dokument formulující cíle pro vzdělávací systém na další dekádu i náznaky cest k jejich dosažení. Projednaný dokument vychází z doporučení expertní skupiny pod vedením profesora Arnošta Veselého, která vloni v prosinci představila své Hlavní směry vzdělávací politiky 2030+.

Strategie vzdělávací politiky 2030+, tak jak ji schválila vláda, ze závěrů expertní skupiny zachovává mnohé. Klade například důraz na proměnu kurikula a na “kompetenční pojetí” cílů vzdělávání, za podstatnou považuje důraz na smysluplnost výuky a kvalitní reflektivní pedagogiku, zahrnuje řadu opatření pro zajištění rovných příležitostí ke vzdělávání pro všechny děti a žáky bez ohledu na prostředí, ze kterého pocházejí, počítá s proměnou přípravy učitelů a podporou učitelů a ředitelů v jejich pedagogické praxi během celého jejich profesního života, prostřednictvím středního článku chce nově podporovat školy přímo v regionech.

V některých oblastech je však předkládaná Strategie 2030+ ne zcela konzistentní, což lze přičíst mimo jiné i snaze o zohlednění a zapracování širokého spektra zájmů a požadavků. I po vypořádání připomínek v ní také zůstává několik problematických bodů. Z pohledu EDUinu jde především o ne vždy zcela jasné “zadání” revize RVP a o přidání závazných uzlových bodů během základního vzdělávání (především v sedmé třídě) a na ně navázané závazné ověřování výsledků vzdělávání (tj. testování právě ve vybraných uzlových bodech v 5. a 9. třídě). Při nevhodném uchopení tohoto nástroje hrozí posílení všech negativních aspektů, které testování má a které můžeme vidět u jednotného přijímacího řízení na střední školy či didaktických testů v rámci společné části maturitní zkoušky. 

“Tato strategie vznikala od počátku velice participativně a postupně si získala sympatie mnoha aktérů napříč českým vzděláváním. Je to dokument, který jde podle mého správným směrem a ukazuje cestu a zadání na roky dopředu. Zbývá “drobnost” – naplnit ji v praxi,”  říká Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin.

“Po schválení dokumentu, které je nutné upřímně uvítat, přichází to nejdůležitější – zahájení jeho implementace. Pro tu jsou zásadní především kapacity (personální, organizační, institucionální, finanční) a promyšlený plán. Ten by se v prvních letech měl zaměřit zejména na v terénu očekávanou revizi RVP a návaznou proměnu přípravy a podpory učitelů v souladu s cíli nového kurikula. Důležité je také zahájit budování systému podpory škol v území v podobě středního článku s cílem snížit administrativní zátěž a podpořit inovace, dobrou pedagogickou praxi a snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání,” doplňuje analytik EDUin Karel Gargulák.