Tisková zpráva: Učitelskou profesi je třeba uvolnit zájemcům s nepedagogickým VŠ vzděláním

Praha, 12. prosince – V souvislosti s návrhem na novelu zákona o pedagogických pracovnících, jenž je interně projednávám v rámci MŠMT, upozorňujeme na urgentní potřebu řešit v krátkodobém horizontu zvyšující se nedostatek pedagogů na všech stupních regionálního školství. V dlouhodobém horizontu by měla vzdělávací politika vést k tomu, aby se z učitelství stalo prestižní, nikoliv „ odpadové“ povolání.

Dle respektovaných mezinárodních výzkumů je kvalita učitele klíčovým faktorem určujícím úroveň vzdělání žáků a studentů. Země jako Singapur, Ontario nebo Finsko se proto snaží vybírat ke studiu učitelství vysoce potentní kandidáty, kteří následně procházejí důkladnou odbornou a praktickou přípravou. ČR tento trend nerespektuje, právě naopak. EDUin proto opětovně akcentuje souhrn palčivých problémů, které se týkají současného nedostatku a kvality učitelů ve školách:

• Čeští učitelé mají jedny z nejnižších platů v OECD (v porovnání s jinými vysokoškolsky vzdělanými zaměstnanci).
• Učitelství není studiem první volby potentních uchazečů.
• Velká část absolventů učitelství volí jinou profesní dráhu (ihned po absolutoriu, případně po krátké době ve škole)
• V důsledku toho stárne učitelská populace a nereprodukuje se ve věkové kohortě do 40 let.

Za této situace je kvalifikační omezení v podobě současné podoby zákona o pedagogických pracovnících krajně neefektivní, jelikož posiluje nemožnost ředitelů škol obsazovat místa učitelů zájemci s dostatečným potenciálem a motivací. Jakkoliv z dlouhodobého hlediska spočívá řešení v kultivaci výběru, přípravy a ohodnocení učitelů, na přechodné období je nutné přistoupit k následujícím krokům:

• Otevřít učitelskou profesi VŠ na základních a středních školách VŠ vzdělaným a ponechat pravomoc a kompetenci výběru na řediteli školy. Jinými slovy, dekriminalizovat současný stav, kdy jsou ředitelé nuceni obcházet z nedostatku jiných řešení zákon.
• Umožnit získat dodatečně pedagogickou průpravu formami alternativními vůči současné podobě tzv. pedagogického minima, ať už se jedná o vzdělávací programy typu Učitel naživo, nebo formou atestace po určitém období stráveném výukou ve škole (typově první stupeň předpokládaného kariérního řádu).
• Dostát slibu významného zvýšení platů učitelů a současně se snažit v intenzivní diskusi s VŠ vzdělávajícími učitele iniciovat významnou transformaci učitelského studia dle zkušeností ze zemí, které takový proces úspěšně zvládly.

Bob Kartous, analytik a vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Dobrat se toho, aby byli čeští učitelé na úrovni singapurských, ontarijských nebo finských kolegů, bude i při naplnění všech nezbytných podmínek otázkou 20 let. Na to české vzdělávání skutečně nemá čas. Argumenty bránící status quo postrádají logiku. Skutečně není možné čekat na dlouhodobou změnu, která je navíc podmíněna řadou kroků ve vzdělávací politice. Minimálně na přechodné období musí české školství hledat cestu k okamžitému pozvednutí zdecimovaného učitelského stavu, jehož si v poslední zprávě Education at a Glance povšimla i OECD.“