Tisková zpráva: Žebříčky nikomu a ničemu nepomohou

Ministerstvo školství se po léta bránilo žebříčkům škol. Nyní o nich mluví v oficiálních dokumentech.

Pár dní před začátkem letních prázdnin odhlasovali poslanci velmi potřebnou změnu školského zákona, díky níž nebudou příští rok na jaře žáci středních škol maturovat ze tří předmětů. Tato novela také Cermatu ukládá poskytovat data získaná z maturitních testů veřejnosti. V minulých letech si Cermat přisvojil na tato data monopol.

To je obrovský krok vpřed. Výsledky přijímacích a maturitních testů jsou velmi cenným zdrojem informací, který by mohl poskytnout důležitou zpětnou vazbu o efektivitě vzdělávacího systému, ale například také o kvalitě samotných testů, které Cermat připravuje. Způsob, jakým dosud Cermat data zveřejňoval, nezávislou analýzu znemožňoval.

Jenže místo důrazu na konstruktivní využití těchto dat ministerstvo školství opakovaně zmiňuje, že rozšíření zveřejňovaných informací umožní porovnávat mezi sebou školy na základě průměrných výsledků jejich žáků. Tímto argumentem odůvodnilo změnu v § 183 v důvodové zprávě k příslušné novele školského zákona. Stejně ji vysvětluje učitelům a ředitelům škol také na svém webu v pravidelném každoročním bulletinu, v němž na začátku školního roku shrnuje novinky ve školství. Ten doslova uvádí toto: “Nově se také rozšiřuje okruh údajů, které se o přijímacích a maturitních zkouškách smí zveřejňovat (například srovnání výsledků mezi školami).” V tomto kontextu navíc zmiňuje, že zveřejňovat se budou také informace týkající se jednotné přijímací zkoušky.

Opakovaně tak klade důraz na to, že rozšíření okruhu zveřejňovaných dat umožní sestavovat žebříčky škol, a naznačuje dokonce, že by se “žebříčkování” mohlo týkat i škol základních. Právě vytváření žebříčků na základě tvrdého testování je přitom největším rizikem, které s sebou otevírání dat nese.

Ministerstvo školství také v minulých letech na základě předcházejících špatných zkušeností se sestavováním žebříčků tuto praxi výslovně odmítalo. Pasáž školského zákona, která byla bohužel zneužívána k utajování maturitních dat, výslovně před “žebříčkováním” chránila. Nezdá se ale, že by ministerstvo hledalo jiné cesty, jak negativním dopadům srovnávání škol pouze na základě výsledků testů zabránit.

Jak nedokonalým kritériem pro hodnocení škol jsou výsledky testů, je dobře vidět na příkladu víceletých gymnázií. Jejich žáci sice v testování dopadají obvykle nejlépe, ovšem výsledky velkých studií (například CLoSE) ukazují, že jejich „vzdělávací“ přidaná hodnota není nijak závratná. Posun jednotlivých žáků ve znalostech a dovednostech u nich není často vůbec odlišný od běžných základních škol. Výsledky testování a srovnávání průměrného skóre v testu z českého jazyka či matematiky nic neříká o kvalitě pedagogické práce a rozvoji potenciálu žáků, které škola nabízí.

Jak chce ministerstvo negativním dopadům “žebříčkování” zabránit? A jak chce MŠMT v budoucnu využívat data o výsledcích vzdělávání k formování opatření vzdělávací politiky a podpory školám?

„EDUin dlouhodobě bojuje za vyšší transparentnost jednotně zadávaných zkoušek, přijatou novelu bychom tak na první pohled měli vítat. Ďábel se však skrývá v detailu – dejme si velký pozor při konkrétní implementaci nových ustanovení do praxe. Jakmile by se z dat začaly sestavovat žebříčky, způsobí to ohromný a nevratný náraz na školy, vzroste nerovnost a učitelé budou žáky připravovat hlavně na testy. Tyto efekty již dobře známe z jednotných přijímacích zkoušek, tak se z toho poučme a přijměme vyvážený model.” říká programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký.