Video: Záznam Kulatého stolu o standardu učitelské profese

Květnový Kulatý stůl SKAV a EDUin byl věnován tématu, které dlouho rezonuje mezi odbornou veřejností české vzdělávací branže: standard učitelské profese. Diskuse se konala 21.5., pozvánku s podrobnějšími informacemi najdete ZDE.

Dlouhodobě panuje shoda na tom, že aby bylo možné učitele hodnotit, je nutné stanovit k tomu potřebná kritéria. S novým kariérním řádem, jenž by měl vstoupit v platnost v roce 2016, byl takový standard vytvořen. Jak však vyplynulo z diskuse, přináší zároveň několik problémů: vznikl paralelně vedle jiných pokusů o vytvoření standardu učitelské profese, jeho struktura vzbuzuje pochybnosti vzhledem k jeho uchopitelnosti v praxi a implementace kariérního řadu počítá s tím, že všichni učitelé, kteří učí déle než je stanovené adaptační období, se automaticky stanou „seniorními“, tedy postoupí do druhé kategorie standardu.

Panelová diskuse měla z hlediska probíraného tématu velmi pestré a reprezentativní zastoupení. Zúčastnili se jí Anna Doubková (Asociace pedagogů ZŠ), Olga Králová (ZŠ Kunratice), Jiří Kuhn (Gymnázium Nymburk, Asociace ředitelů gymnázií, projekt Kariérní systém), Daniela Růžičková (Národní ústav pro vzdělávání), Jana Šenkyříková (ZŠ Angel) a Václav Víška (Pedagogická fakulta UHK, Asociace děkanů pedagogických fakult, 
projekt Kariérní systém).

Diskusi zahájil Jiří Kuhn, který se jako hlavní „konstruktér“ podílel na projektu, jehož cílem bylo návrh kariérního řádu, a tedy i standardu učitele, připravit.

Od počátku se ukazovalo, že standard nelze od kariérního řadu oddělit a že se tedy diskuse povede o obojím. Jiří Kuhn představil čtyřstupňový systém, v němž na počátku vstupuje absolvent do první kategorie, přičemž po dvouletém adaptačním období podstoupí první atestaci. Kuhn vyjádřil přesvědčení, že v tomto okamžiku se podaří oddělit ty, kteří na učitelské povolání nestačí, případně jim nevyhovuje.

Postupem do dalších stupňů by se z učitelů měli stávat profesionálové, kteří budou ve větší míře předávat své zkušenosti ostatním učitelům ve vlastní škole, případně plošně (kategorie č. 4). Podle proděkana Víška, rovněž člena projektu, se už nyní projevuje vliv kariérního řádu na změně výuky na pedagogických fakultách, alespoň v Hradci Králové, a to zejména nárůstem praxí během celého studia.

Zjevnou slabinou implementace je fakt, že v první etapě budou všichni učitelé, kteří učí déle než dva roky, automaticky převedeni do kategorie č. 2, aniž by někdo zkoumal jejich způsobilost.

Olga Králová a Jana Šenkyříková upozornily na další možný problém: obě zastupují školy, které už začaly budovat svůj vlastní standard učitelské profese v rámci projektu Step by Step. Jejich přístup je založen na intenzivním sdílení zkušeností mezi učiteli ve škole bez ohledu na jejich zařazení do připravovaných kategorií kariérního řádu. Podle Jiřího Kuhna by však fakt, že škola už začala budovat vlastní standard učitele neměl působit konflikt, poznatky a procesy prý bude možné integrovat.

Na podobný problém upozornila i Anna Doubková, která připomněla, že standard učitelské profese už byl detailně připraven v rámci tzv. Národní soustavy povolání. Podle Jiřího Kuhna, který v diskusi přirozeně působil jako obhájce připravovaného kariérního řádu, jeho tvůrci s modelem vyvinutým v rámci Národní soustavy povolání pracovali a snažili se ho začlenit.

Paní Růžičková upozornila na další úskalí: jako odbornici na problematiku ICT se jí jeví, že připravený standard nezohledňuje kvalifikaci učitelů pro digitální vzdělávání a považuje to za chybu. Jiří Kuhn tuto námitku připustil, nicméně sdělil, že je systém připraven jako otevřený a že se tedy počítá s jeho průběžnou aktualizací.

Paní Králová se dále pozastavila nad tím, že navrhovaný model může způsobit problémy ředitelům, kteří budou chtít udržet většinu učitelů v kategorii č. 2, a to proto, aby maximum času věnovali vzdělávání žáků, nikoliv ostatních učitelů, neboť v tom vidí podstatu jejich poslání. Hypoteticky totiž hrozí, že učitelé, aby dosáhli na lepší ohodnocení, budou směřovat do vyšších kategorií. Jiří Kuhn se domnívá, že ředitelé budou moci motivovat své učitele nenárokovými složkami platu a udržet je tak v kategorii č. 2.

Hana Košťálová, která projekt na vytvoření standardu učitele Step by Step vyvíjela, a Jiří Kuhn se v následné diskusi  neshodli na tom, zda standard, jenž má být implementován do škol, stojí na podpoře těch správných učitelských kvalit a zda je skutečně podporuje.

Z diskuse nicméně vyplynulo, že v připraveném návrhu může dojít k zásadním změnám, neboť ještě není připravena jeho legislativní podoba. Podle neoficiálních informací z MŠMT také může další vývoj selhat na nedostatku financí, které implementace nutně vyžaduje.

Červnový Kulatý stůl SKAV a EDUin (18. 6.) se bude zabývat přípravou na budoucí trh práce. Zájemci jsou srdečně zváni, informace najdou na webech SKAV a EDUin.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

8 komentářů k "Video: Záznam Kulatého stolu o standardu učitelské profese"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
wpDiscuz