Tisková zpráva: Akční plány jako příležitost pro strategický rozvoj vzdělávání

Audit vzdělávacího systému v ČR definoval klíčová témata vzdělávání v ČR, na která by se měla zaměřit pozornost při řízení a rozvoji systému. Přinášíme sérii tiskových zpráv, v nichž se jim budeme postupně věnovat.

Praha, 19. ledna 2017 – EDUin, s přispěním nezávislých odborníků v oblasti vzdělávací politiky a poradenské společnosti PwC, připravil další vydání analýzy věnující se stavu a vývoji vzdělávacího systému. Audit identifikuje klíčová témata českého vzdělávání současnosti a blízké budoucnosti. Akční plány na krajské a místní úrovni jsou dobrou příležitostí vytvořit funkční strategii rozvoje vzdělávání. Tato příležitost bude promarněna, pokud se z nich stanou pouze dokumenty k profinancování evropských peněz do stávajících struktur a pokud nebudou akční plány na jednotlivých úrovních vzájemně navazovat.

Už v roce 2016 probíhala příprava tzv. místních a krajských akčních plánů. Jde o aktivitu, která má na obecní a krajské úrovni vytvořit vizi budoucího rozvoje vzdělávání se střednědobým/dlouhodobým horizontem (priority akčních plánů mají sledovat cíle k roku 2023). Jde o plošnou aktivitu podporovanou z Operačního programu Věda, výzkum a vzdělávání, přičemž obdobné aktivity probíhají také v rámci dalších operačních programů EU. Akční plány by měly představovat nástroj, kterým má být mimo jiné posílena synergie takto investovaných prostředků. Kde jsou rizika a příležitosti:

• Místní a krajské akční plány jsou jednou z cest, jak usměrnit tok prostředků z EU do vzdělávání. To může ale zároveň znamenat, že budou pojaty čistě utilitárně, s minimální vizí do budoucnosti.
• Jejich příležitostí je naopak vytvoření modelu spolupráce aktérů vzdělávání (nejen škol) na místní či krajské úrovni a možnost pokusit se reformovat vzdělávání na základě jiných než legislativních a exekutivních kroků centrální vlády.
• Na základě zkušenosti z projektu Města vzdělávání (EDUin) se ukazuje, že spektrum zainteresovaných by mělo odrážet pokud možno širokou společenskou bázi: školy, rodiče, podnikatele, občanský sektor i místní samosprávu.
• Dalším předpokladem je ochota vidět změny, které se ve společnosti odehrávají, a snaha pokusit se je – na místní úrovni – promítnout do takových změn, které na ně budou adekvátně reagovat.
• Z dosavadních informací z realizace akčních plánů se ukazuje, že situace je v různých místech diametrálně odlišná.

Doporučení Auditu:

• Snaha o vytvoření akčních plánů s vědomím, že vzdělávací systém nutně musí reagovat na společenské změny.
• Větší míra pozornosti ze strany MŠMT tomu, jakým způsobem jsou akční plány vytvářeny, poukazování na příklady inspirativní praxe.
• Zapojení aktérů nejen ze škol, ale také z neformálního vzdělávání, rodičů, podniků, občanského sektoru.
• Podpora vzájemné vazby mezi místními a krajskými akčními plány.

Ondřej Neumajer, expertní oponent Auditu a výzkumník PedF UK, řekl: „Tuto příležitost je možné naplnit jen za předpokladu, že se vytváření místních a krajských akčních plánů budou účastnit skutečně ti aktéři, jichž se přímo dotýká, případně mají zájem ji ovlivňovat.”