Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Neexistuje analýza bezpečnostních rizik, s nimiž by se čeští žáci mohli setkat. Programy nabízené školám, včetně programu Ministerstva obrany POKOS, neberou v úvahu reálná rizika a zadání plní jen částečně.
Praha, 29. června – Diskuse o tom, zda do českých škol patří nebo nepatří branná výchova, pomíjí jeden důležitý fakt: ani ministerstvo školství, ani Ministerstvo obrany či kdokoliv jiný nemá k dispozici analýzu rizikových situací v oblasti ohrožení, s nimiž by se současní žáci českých škol mohli reálně setkat. Výukové programy se zaměřují na rizika, jejichž pravděpodobnost je relativně nízká, zatímco ta, s nimiž se žáci reálně setkávají, jsou zastoupena buď jen částečně, jako třeba poskytování pomoci zdravotního charakteru, nebo vůbec, jako třeba informační manipulace a obrana proti ní.
Lze pouze odhadovat, že zatímco riziko teroristického útoku, které vzbudilo zájem řady českých škol o výukové programy pro žáky, je nepoměrně nižší než v jiných zemích EU, rizika typu zdravotního ohrožení či ohrožení v oblasti kybernetické bezpečnosti a informační manipulace, která jsou mnohem více pravděpodobná, tvoří pouze malou část přípravy, nebo jsou zcela mimo stávající výukové programy.
Školami pravděpodobně nejčastěji využívaný program Příprava občanů k obraně státu (POKOS), jenž organizuje a financuje Ministerstvo obrany a ve spolupráci s Armádou ČR, je z velké části zaměřen na popularizaci armády a informace spojené s její činností, nikoliv na reálnou přípravu žáků na krizové situace. Pouze malou část programu tvoří nácvik řešení situací typu poskytování první pomoci, což je nejpravděpodobnější výskyt rizikové situace v životě žáků.
Český vzdělávací systém nemá k dispozici analýzu krizových situací a rizik, s nimiž by se žáci mohli v současnosti či blízké budoucnosti setkat. Není proto možné reálně odhadnout jejich pravděpodobnost. Není proto možné připravit výukový program, který by poskytoval žákům relevantní přípravu.
Bob Kartous, vedoucí komunikace EDUin, řekl: „Současní žáci základních a středních škol v ČR pravděpodobně nezažijí konvenční válečný konflikt či teroristický útok, čemuž se věnuje řada programů frekventovaně využívaných školami, včetně programu POKOS. Úplně mimo zájem posilování bezpečnosti paradoxně stojí informační manipulace, které jsou naopak nejpravděpodobnějším rizikem s běžným výskytem. Potřebná analýza rizik by měla předcházet konkrétním vzdělávacím programům.“
—
Podívejte se na záznam diskuse na červnovém Kulatém stole SKAV a EDUin, který se věnoval tomu, jak připravovat děti k obraně státu.