Výsledky PISA opakovaně ukazují, že nedokážeme pomáhat nejslabším

Patříme dlouhodobě mezi země s největším rozdílem mezi výsledky nejslabších a nejlepších žáků. Potvrdily to i letošní výsledky šetření PISA zpracovávající data z roku 2012. 

Praha 3. prosince –  EDUin komentuje výsledky mezinárodního šetření PISA 2012, které dnes na tiskové konferenci představili zástupci MŠMT a ČŠI. Tento ročník šetření potvrdil tendenci, která se ukázala už ve výsledcích PISA 2009. Ukazuje se, že česká škola udržuje a posiluje rozdíly mezi nejslabšími a nejlepšími žáky. Právě tato tendence dlouhodobě zhoršuje naše výsledky v mezinárodním srovnání. Jde o vážný problém českého školství, který je důsledkem selekce ve vzdělávání a dlouhodobého opomíjení těch nejslabších.

Je potěšitelné, že se zastavil propad v celkovém hodnocení výsledků našich žáků a Česká republika se usadila v blízkosti průměru zemí OECD. Stále však přetrvává problém selektivnosti našeho systému. Kvůli příliš časnému třídění na „chytré a hloupé“ patříme mezi země, v nichž žáci ze slabšího socioekonomického prostředí dosahují výrazně horších výsledků než žáci s dobrým rodinným zázemím. Pokud chceme dostat výsledky našich žáků nad průměr, musíme se soustředit právě na řešení tohoto stavu.

Druhým a v mnohém souvisejícím problémem je, že i toto šetření potvrdilo problematický vztah našich žáků ke škole. Nepovažují ji za přátelské prostředí a mezi zeměmi OECD jsme v tomto hodnocení skončili na posledním místě.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Pokud chceme, aby naši žáci dosahovali v mezinárodním hodnocení lepších výsledků, je potřeba soustředit se právě na problém selekce. O tom, že je hlavním důvodem našeho propadu, víme už mnoho let, ale zatím jsme s tím ještě nic neudělali.“

Přidat komentář

10 komentářů k "Výsledky PISA opakovaně ukazují, že nedokážeme pomáhat nejslabším"

avatar
  Subscribe  
nejnovějších nejstarších nejoblíbenějších
Upozorňovat mě na
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Pokud chceme, aby naši žáci dosahovali v mezinárodním hodnocení lepších výsledků, je potřeba soustředit se právě na problém selekce. O tom, že je hlavním důvodem našeho propadu, víme už mnoho let, ale zatím jsme s tím ještě nic neudělali.“ S tímto zcela nesouhlasím. Hlavním problémem propadu není selekce: 1/Ti chytřejší odcházejí na víceletá gymnázia s tím, že tuší že na ně budou kladeny dost velké nároky.Vzdělání berou (a taky jejich rodiče) jako prioritu a chápou, že pro to musí tzv. něco obětovat. 2/ve školách zůstávají žáci, kteří buď nejou právě studijními typy( a to… Více »
Feřtek
Feřtek
Zkuste se podívat podrobněji do výsledků PISA v posledních letech. Je to dosti jednoznačné. Náš slabý výsledek je do značné míry dán právě těmi, které z toho lepšího vzdělávání vyloučíme. Ti nás spolehlivě stáhnou dolů. Právě ty systémy, které se umísťují dlouhodobě na předních místech, jsou i ty, kde je ten rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími nejmenší. Že je velkým problémem našeho školství selekce, to je známá věc ať už v mezinárodním kontextu, ale téhož si je vědomo i ministerstvo. Ostatně opět se o tom mluvilo při představování letošních výsledků PISA toto úterý. Ano, máte pravdu, že žáci jsou různí,… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Koho zde považujete za vzdělávací odpad?Velmi slabí žáci mají u nás právě naopak velmi výborné podmínky pro své vzdělávání.Je to speciální školství.Pokud někde slyším či čtu ,že např. praktické školy vychovávají nové nezaměstnané a že žáky nevzdělávají,pak mě bere čert.Tvrdí to někdo, kdo tam v životě nepracoval a možná ani nebyl (myslím na návštěvě).Jsou to ,s prominutím,kecy lidí, kteří se živí rozšťouráváním školství a kdečeho. Pokud máte na mysli odpadem žáky zůstávající na základní škole na 2.stupni,pak již bylo vše řečeno. Nedosáhneme nic tím, když zrušíme školy pro lepší a špatné žáky a všechny sesuneme do jednoho jednotného celku.V tom… Více »
Bibi
Bibi

Naprosto souhlasím, k tomu není co dodat.

Pro autora článku : Foto je ilustrační nebo zachycuje nějaké konkrétní místo nebo školu v naší republice?

Feřtek
Feřtek

Ilustrační. I v případě, že jde o nějaké místo v České republice.

Feřtek
Feřtek
Tohle opravdu vidíme každý jinak. Shodnu se s vámi snad jen v tom, že je dobré neulevovat, jen si pod tím asi každý představíme něco jiného. K tomu „odpadu“. Problém je, že si tak velmi často připadají právě ty děti, které zůstávají na druhém stupni základek. A většinově ti na učilištích. Což je dáno způsobem, jak dlouhodobě o učilištích mluvíme. Jako o místu, kam má odejít ten, kdo je hloupý a nemá na maturitu. Pomáháme snad slabým se zlepšit? Všechna dostupná data i zkušenosti říkají, že ne. Respektive jen ve zcela ojedinělých případech. Zvláštní školy respektuji, jen je fakt, že… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Nezaměstnanost znamená, že je někdo nezaměstnaný.Já mluvím o tom, že lidé vzdělaní nemají právě šanci uplatnit své vzdělání v adekvátní práci a musí brát zaměstnání,jaké je, třeba v té montovně. Ne, není to úsměvné. Možná ,že v Praze tomu tak není,ale zde na periferiích se to děje a houfně. Několik případů mám přímo v rodiněto nemluvím o svém širším okolí. Jako učitelka bych tedy měla brát (dle vyšich čísel) cca 27 tisíc čistého.Ano, je to mé ZBOŽNÉ PŘÁNÍ ale ne reálný plat vysokoškolsky vzdělaného člověka.

Zdenek

A jak vypadá srování třeba zedníka a učitele? 80 % rozdíl? Možná ve prospěch toho zedníka.

Jana Karvaiová
Jana Karvaiová
Ještě bych se chtěla vyjádřit k samotným šetřením PISA,ale i dalších šetření a srovnávání. Já se teď vyjádřím trochu vulgárněji – já těmto průzkumům říkám „porovnávání pindíků“.Porovnáváme pro mě neporovnatelné. Testujeme, žebříčkujeme. A k čemu nám to jako je? My máme děti připravit na 2 věci pro život a pro svou profesi. To, že někdo není právě na výši se svými znalostmi přece neznamená, že v životě bude nula. Stane se z něj např. truhlář. Nemá třeba maturitu,ale umí dělat skvělý nábytek a má dobrou pověst, tudíž zakázky se mu jen hrnou. Nikde nemává s vysvědčením, na kterém se skví… Více »
Jana Karvaiová
Jana Karvaiová

Tak dnes mi nahrála na smeč jedna zpráva na internetu. Ministerstvo školství chystá systém atestací učitelů (pokolikáté již???). Poté, co bude učitel studovat a nechá se zkoušet a poté získá atestaci mu pravděpodobně ministerstvo za odměnu podá ruku.Tomu říkám motivace k dalšímu vzdělávání.
Nehledě na to , že učitelé se vzdělávají i teď,byť se k žádné atestaci nechystají. Jen by si prostě zasloužili nějakou odměnu. Kde nic není ani smrt nebere, takže o odměnách, vyšším platu nebo osobních ohodnoceních si můžeme nechat jen zdát. Díky pane ministře.