Hodnotitelka vysvětluje: Proč jsou výsledky písemných prací z ČJL tak katastrofální.
Publikujeme text ředitelky gymnázia v Čakovicích a hodnotitelky maturitních prací Daniely Hochmanové, která vysvětluje genezi vzniku letošních potíží při hodnocení písemných prací z Českého jazyka a literatury a cizích jazyků. Z textu vyplývá, že zásadní míra subjektivity byla jasná už při přípravě celého procesu, přesto CERMAT jeho přípravu nezastavil. Navíc jeho pracovníci údajně nutili pod finanční sankcí jednotlivé hodnotitele, aby zpětně upravovali výsledky svého hodnocení. Důvodem byla snaha Cermatu, aby konečný výsledek odpovídal křivce, kterou si CERMAT stanovil jako cíl nového způsobu hodnocení písemných prací. Text autorky v původní podobě si můžete stáhnout ZDE. Diskusi k textu naleznete také pod tímto článkem ZDE.
Co se děje v hodnocení písemných prací z češtiny?
CERMAT rozjel na podzim projekt CeHOPP, tj. Centrální HOdnocení Písemných Prací.
Úkolem tohoto projektu bylo zamezit tomu, aby v Gaussově křivce pravděpodobných výsledků docházelo ke skokům v bodě, kdy student již dle hodnocení PP písemku neudělal (letos 11 bodů a méně) a kdy písemku udělal (12 bodů). Celý projekt vychází z názoru, že hodnotitelé PP v roce 2011, kdy opravovali práce vlastních studentů, svým studentům přidávali body právě na tomto rozmezí „udělal – neudělal“.
Proto údajně vznikl projekt CeHOPP. Na podzim 2011 probíhala školení budoucích trenérů projektu. Již na těchto školeních bylo naprosto zřejmé, že celý projekt je scestný. Účastníci školení se lišili ve svých hodnoceních až diametrálně. Za stejnou práci dal jeden 10 bodů, jiný 30 bodů atp. To si však autoři projektu nechtěli uvědomit.
V prosinci 2011 proběhly tzv. kalibrační zkoušky budoucích trenérů. Na základě těchto zkoušek byli vybráni trenéři pro následné školení hodnotitelů PP, kteří se ke školení přihlásili. I na těchto školeních probíhaly velmi ostré diskuse o hodnocení a jeho objektivitě. Bohužel už rozjetý projekt nešlo zastavit.
Školení v týmech probíhala od ledna do března. Koncem března proběhly zkoušky hodnotitelů.
Každý trenér měl ve svém týmu cca 20 hodnotitelů. Dle instrukcí CERMAT měla Česká pošta dodat hodnotitelům balíčky s písemnými pracemi v pátek 4. května. (Psalo se ve středu 2. května.) CERMAT však situaci nezvládl, dodání balíčků odložil nejdříve na úterý 8. května. Pak však náhodně zjistil, že je tento den státní svátek a Česká pošta nepracuje.
Balíčky s pracemi došly tedy hodnotitelům nejdříve ve středu 9. května.
Každý hodnotitel obdržel vždy balíček celé školy – ne náhodně zvolené práce. Někdo opravoval jen jednu školu, byla-li velká, jiný třeba 3-4 školy. Každý hodnotitel opravoval 150 -200 prací. Hodnotitel nevěděl, jakou školu opravuje – i jemu tato skutečnost zůstala utajena.
Vedoucí HOPP ČJ CERMAT ještě několikrát v průběhu hodnocení měnili tzv. očekávání. To je vysvětlení, co vlastně měl student dle zadání napsat. (Najdete v IS CERTIS v knihovně.) Dle instrukcí nesměli například hodnotitelé opravovat tzv. palačinky /téma č. 10), protože se teprve vytvářelo „očekávání“. Pak zase nesměli opravovat práce o výstavě fotografií, protože nebylo jasné, jak to CERMAT vlastně s tím zadáním myslel.
Sporné práce konzultoval hodnotitel se svým trenérem. Často se stávalo, že hodnotitel a trenér se výrazně lišili. Zpočátku totiž trenéři vedli své hodnotitele k tomu, aby hodnotili práce spíše na 12 bodů a více, aby student tzv. prošel.
V průběhu hodnocení však vedení HOPP ČJ zjišťovalo, že nevychází ona Gaussova křivka, že zde opět vzniká onen SKOK mezi body 11 a 12. A nastalo peklo. Hodnotitelé dostávali výhružné maily, že musí znovu otevřít práce, které ohodnotili 12 body, a byli nuceni k tomu, aby svá hodnocení přitvrdili. Pokud by to neudělali, bylo jim vyhrožováno, že za svou práci nedostanou zaplaceno.Hodnotitelé pracovali tedy ve velkém stresu, navíc byli manipulováni k hodnocení, které rozhodně nebylo správné. Proto zřejmě nyní vychází výsledné hodnocení češtiny tak slabé, tj. s průměrem 2,5 u gymnázií.
Proč jsou tedy letošní výsledky písemných prací z ČJL tak katastrofální?
-
každý hodnotitel má jiné měřítko hodnocení – podle toho, jak sám látku učí – žádná „kalibrace“ to nezmění
-
hodnotitelé byli nuceni hledat v pracích nedostatky, nikoliv to dobré a správné
-
hodnotitelé byli manipulováni do takového hodnocení, které se hodilo CERMAT do jejich „křivky“, kterou si zdůvodňuje celý tento mnohamiliónový projekt
-
hodnocení písemných prací nikdy nemůže být 100% objektivní, protože každý hodnotitel je přece subjekt
-
vedoucími projektu CEHOPP v ČJ jsou mladé ženy, které se za katedrou téměř „neohřály“ – nemají zkušenosti s tím, že by studenty dovedly od 1. ročníku k maturitě – tolik let totiž ve škole neučily
Celý projekt CeHOPP musel stát miliónové částky, navíc de facto zcela odstavil od hodnocení PP všechny učitele, kteří rok či dva předtím prošli školeními hodnotitelů PP a získali osvědčení k výkonu hodnotitele PP příslušného jazyka. Kdo se tedy do projektu nezapojil, je už dnes doslova „mimo mísu“. Že má na hodnocení napsáno, že platnost není omezena a pod tím podpis ředitele CERMAT Zeleného, je dnes zřejmě zbytečné připomínat.
Věřte, že si stojím, za tím, co jsem zde napsala. Školením budoucích trenérů jsem prošla, zkoušky složila na 3 výborné, ale smlouvu s CERMAT jsem již nepodepsala. Projektu jsem nevěřila od začátku, ale do těchto školení jsem šla z toho důvodu, abych získala zkušenosti pro svou výuku a pro své maturanty na gymnáziu.
Jsme proti zvůli CERMAT opravdu tak bezmocní?
PhDr. Daniela Hochmanová, ředitelka Gymnázia Čakovice
„kalibrovaná“ vedoucí týmu hodnotitelů PP ČJ, číslo osvědčení VTH000033
lektorka pro školení hodnotitelů PP a ÚZ z češtiny a němčiny


64 Komentáře
Paní Jiřino V., Vy jste asi to asi nepochopila. Výchozí text je normální oznámení (v budoucím čase, tak jak má oznámení být). A studenti dostali za úkol zpracovat na téma jakoby proběhnuté akce zprávu. Jednoznačné, bez problému, běžného žáka střední školy nematoucí. Věřte mi, není to vůbec žádný chyták. Ještě trochu pomohu: novinář dostane uvedné oznámení (např. v podobě pozvánky, že se někde něco koná, jsak tam je otevřeno, jaké je vstupné). On se tam jde podívat a na základě toho napíše zprávu v čase minulém. Je to opravdu záležitost, s kterou by si měl i normální žák základní školy umět poradit. Převést obsah oznámení do zprávy – to je běžná úloha každého češtináře při probérání těchto patrně nejjednodušších slohových útvarů.
K Vladimíru N. Souhlasím, že dát na základní úroveň referát je blbost, nicméně urážka jedné z vedoucích celého projektů z vás dělá typického diletanta neznalého pravého stavu věcí (školení hodnotitelů, dílčí pokyny v hodnocení květnových maturit apod.).
Pardon, měla jsem samozřejmě na mysli, že nesmysl je “zpráva v budoucím čase”
. Už z toho blbnu
).
Ano, je pravda, že “zpráva v minulém čase” je nesmysl. Ale proč bylo tedy to zadání tak nejednoznačné??Nebo měl tento výchozí text za cíl studenty totálně zmást uvedeným budoucím časem a způsobit tak odklon od slohového útvaru a přivodit jim nedostatečnou??!! Chytáky u maturity by snad být neměly…A uváděné údaje v textu zadání jako např. výše vstupného a otevírací doba výstavy – v tisku podle mne novinář nepíše tyto údaje, pokud už akce proběhla, už by čtenářům nejspíš k ničemu nebyly! Proč je tedy CERMAT uvádí ve výchozím textu??! V článku nad touto diskuzí p. Hochmanová jasně píše, že CERMAT přesně v tomto zadání “neměl úplně jasno”. Je to naprostá nehoráznost takto slohy bodovat dle tabulek a zkomplikovat kvůli nejednoznačnému zadání, banálním chybám a subjektivním pocitům anonymních hodnotitelů mladým lidem další studia! Je mi líto všech studentů i jejich rodičů.
Řešili jsme to s třídní učitelkou i učitelkou češtiny. Proč jim byl budoucí čas uznán a mně ne. Jediné co češtinářka našla (kromě toho, že opravdu byly práce psány v budoucím čase) bylo, že já měla v písemné práci slovo “zveme Vás” a oni ne, popřípadě měli formulaci “přijďte se podívat”. Bylo mi řečeno, že mi to nebylo uznáno právě kvůli slově “zveme Vás”. Připadá mi divné, když už budoucí čas někomu uznali, tak by ho měli uznat všem. A nevidím nějaký extra rozdíl mezi slovem “přijďte se podívat” a “zveme Vás”. Obojí bych hodnotila jako pozvánku, tak je mi divné, že hodnotitel napsal pouze u mé práce, že jsem sice vše dodržela, ale napsala jsem slohovou práci místo zprávy jako pozvánku. Tudíž 0 bodů za nedodržení útvaru. Nejprve jsem neměla v plánu se odvolávat, jelikož jsem si myslela, že ani těm 5ti spolužákům, kteří též psali v budoucím čase, nebude nic uznáno, ale když jsem toto zjistila, nedivila jsem se jen já.
Kateřino, dovoluji si upozornit, že “zpráva v budoucím čase” je nonsenc jako hrom (jednoduše česky – pitomost). A já věřím tomu, že Vašim spolužákům takovou blbost by nemohl ani opilý učitel uznat. A že by střízlivý certifikovaný hodnotitel Cermatu? Ani tomu se mně nechce věřit
Nebude, milá Kateřino, ve Vašem případě problém v něčem jiném?
Reaguji na tento příspěvěk:
Paní Jiřino V., díval jsem se do zadání tématu a zjistil jsem, že je v pořádku. Jsem češtinář a také jako jednu z úloh na procvičení slohových útvarů zpráva a oznámení podobná zadání používám. Žáci dostanou oznámení (tedy informaci o tom, co bude) a mají za úkol napsat zprávu z akce, která proběhla. Jde o banální úkol, který kupodivu žáky baví. Navíc se mýlíte ve své připomínce: výchozí text k zadání byl skutečně napsán napsán v budoucím čase, ale nejednalo se o zprávu, jak píšete. Zprávu teprve měli maturanti vytvořit, úkolem bylo tedy na základě „oznámení v budoucím čase“ vytvořit „zprávu v čase minulém“. Je mi to líto Vašeho syna, ale opravdu udělal velkou chybu. Takovou maturant z češtiny udělat nemůže.
V tom případě nechápu, proč mým spolužákům, kteří napsali zprávu v budoucím čase (stejně jako já) sloh uznali? Dokonce na chvalitebnou? A jen mně ho neuznali, že jsem nedodržela útvar. Proč jim to prošlo a mně ne?
A co se týče zde diskutovaného rozdílu mezi vypravováním a popisem děje – když jsme se učili psát vypravování, dostala spousta mých spolužáků vynadáno, že píše popis děje. Vypravování jako takové by mělo obsahovat přímé řeči (nebo některé její modifikace jako polopřímá, nevlastní přímá apod.), měla by tam být patrná zápletka, gradace a rozuzlení, v případě uměleckého vypravování pak třeba rámcová (či jiná) kompozice… Tedy přesně ty důvody, proč po zkušenostech z mnoha olympiád – narozdíl od spousty spolužáků – považuji vypravování za jeden z nejnáročnějších typů slohových prací (je tam nejvíc formalit, které se musí splnit, aby se neřeklo “je to jen popis děje”) a nepíšu je, pokud to není nutné (což při výběru z 10 témat rozhodně nebylo).
Po přečtení několika článků tady, v MF Dnes (“Jak jedničkáři propadají ze slohu”) a reportáži v České televizi jsem před dvěma dny nabyl dojmu, že nemám šanci odmaturovat. Všechny informace z článků a koneckonců i těchto diskuzí nasvědčovaly tomu, že CERMAT nechává systematicky propadnout všechny jedničkáře a vyzdvihuje trubky plnící bezmyšlenkovitě zadání bez špetky vlastní invence. Jelikož jsem si byl moc dobře vědom, že jsem téma fejetonu, které znělo “Když teenager dostane knihu podle vkusu své babičky”, během psaní rozšířil na problematiku dnešních teenagerů, kteří si místo čtení raději vyrábí brka a píšou T4KHL3 (s myšlenkou toho, že fejeton má s pomocí ironie a hyperbolizace upozorňovat na aktuální problémy společnosti s využitím konkrétních situací), “těšil” jsem se, že vedle mých 90% z testu a 100% z ústní části najdu také nulu za odchýlení od tématu, neb ze všech diskuzních příspěvků a uvedených příkladů jsem nabyl pocit, že to takhle prostě na CERMATem zkalibrované stupnici chodí. Výsledky nám byly zpřístupněny dnes, dostal jsem 30 bodů z 30. Takže tu generalizaci, kdy (nejen) podle médií jedničkáři propadají a (pod)průměrní žáci sklízí jedničky za recepty na palačinky, by bylo možná vhodné aspoň trochu pokrotit.
Paní Jiřino V., díval jsem se do zadání tématu a zjistil jsem, že je v pořádku. Jsem češtinář a také jako jednu z úloh na procvičení slohových útvarů zpráva a oznámení podobná zadání používám. Žáci dostanou oznámení (tedy informaci o tom, co bude) a mají za úkol napsat zprávu z akce, která proběhla. Jde o banální úkol, který kupodivu žáky baví. Navíc se mýlíte ve své připomínce: výchozí text k zadání byl skutečně napsán napsán v budoucím čase, ale nejednalo se o zprávu, jak píšete. Zprávu teprve měli maturanti vytvořit, úkolem bylo tedy na základě “oznámení v budoucím čase” vytvořit “zprávu v čase minulém”. Je mi to líto Vašeho syna, ale opravdu udělal velkou chybu. Takovou maturant z češtiny udělat nemůže.
Pane Karle,
vy si děláte srandu? To je promyšlený systém, ve kterém kdyby si “těch 5 dalo odvolání (…), může se stát, že třeba 3 uspějí”? Chtěl byste za takových podmínek třeba vést soudní spor?
Tady není debata o práci, která je reportáží, zatímco v zadání byla úvaha. Tady jde o toto (zopakuji to, i když to zaznělo v této debatě několikrát; podle mě je to zásadní problém celého sporu): Při školeních jsme se před časem naučili nějak hodnotit. Podle tohoto modelu jsme připravili studenty k maturitě. Řekli jsme jim: Když napíšeš práci takhle, máš šanci dostat dvojku, trojku, nebo pětku atd. A teď čteme práce, které jsou ohodnoceny zhruba o dvě známky níž, než jsme se to naučili a než jsme instruovali studenty. To není nic jiného než změna pravidel. (A to nemluvím o tom, jak absurdně vypadá bodovací tabulka po změně z patnácti bodů na třicet.)
A ještě poznámku: Tato debata je cenným zdrojem dat o odvaze našich kantorů. (Jáchym Topol píše v Sestře o tom, že nejhorší lidský druh jsou zbabělí učitelé.) Podívejte se, kdo všechno sem píše pod plným jménem. (Vůbec nic jsem tím teď nechtěl říct.)
Mám dotaz konkrétně k Zadání č. 6: Festival fotografie v Mánesu. Výchozí text k zadání byl napsán v budoucím čase ačkoli se jednalo o slohový útvar ZPRÁVA. Syn se bohužel, dle obecného doporučení, tohoto výchozího textu držel a svou práci psal v čase budoucím. Dostal nedostatečnou. Zpráva se dle obvyklých pravidel píše v čase minulém. Byl snad zmiňovaný výchozí text chytákem?? Jinak si to nedovedu vysvětlit. Děkuji za odpověď.
Milý pane Karle,
pan Botlík nedramatizuje, ono to drama je!!!! Pokud se student pečlivě připravoval celé 4 roky, ze slohových prací neměl nikdy horší známku než za 2, z ústní maturity a testu má za 1 a teď nemůže pokračovat ve studiu kvůli neobjektivnímu hodnocení slohové práce, pak jej to poznamená na celý život. Pravděpodobně jste člověk, který měl celý život zametené cestičky a nedostalo se Vám takového příkoří, jinak byste tuto situaci takto neznevažoval.
Jedná se o Českou zemědělskou univerzitu v Praze.
Sestře maturantky (i Pavle): Na naší škole také jeden ze dvou žáků, kteří neudělali písemku, patří k těm lepším, dvojkař. Ale sám usoudil, že místo reportáže napsal úvahu (navíc docela pěknou). Moc nás to mrzelo, ale všichni jsme dali za pravdu anonymnímu hodnotiteli a žák to sám uznal, i když zpočátku to vypadalo na atentát na pana Zeleného. Prosím, uveďte název vysoké školy, kde bezpodmínečně vyžadovali maturitní vysvědčení. Naši studenti také dělali zkoušky, vysvědčení měli předložit ti, kteři ho již měli, kdo ne, musí dodat, až ho bude mít. Pokud vím, tak na některých školách ještě tento týden maturity probíhají, jak někdo mohl vyžadovat u přijímaček vysvědčení, které ještě nemusí (a nemohou) mít všichni maturanti. Pokud onu vysokou školu neuvedete, prosím o “vyškrtnutí Vašeho diskusního příspěvku z diskusního fóra”
Jinak onomu studentvi z rodiny doporučuji, ať podá odvolání. Tak to funguje normálně. Chyba se může stát, nikdo není dokonalý. Každý systém s takovou věcí počítá. V mém okolí na 7 školách (včetně naší), kde jsem se včera a dnes dotazoval, neuspělo 18 žáků z písemných prací (včetně dvou našich), a to z počtu 17 tříd (odhadem může jít o cca 450-500 žáků). Na uvedených školách našli 6 sporných prací, u kterých byli rozezleni (učitelé nebo žáci, včetně toho jednoho našeho). Kdyby si těch 5 dalo odvolání (náš ho dávat nebude), může se stát, že třeba 3 uspějí. Vůbec nic jsem tím te’d nechtěl říct.
Jen dodám, že po celou dobu studia patřila k nejlepším žákům a z ostatních maturitních přemětů byla sestra ohodnocena kromě jedné dvojky jen jedničkami, z písemné práce z angličtiny měla 35 bodů z možných 36. Zvláštní, že by opravdu uměla česky o tolik hůře než anglicky?
Pane Karle, myslím, že byste mluvil jinak, kdyby poškozeným bylo Vaše dítě. Moje sestra si nechala práci ohodnotit dvěma češtináři z jiných škol, kteří byli certifikováni minulý rok, její práci obodovali o 9-10 bodů výše, než centrální hodnotitel CERMATu. Dost velký rozdíl, nemyslíte? Ona ale následkem špatného systému hodnocení nebude připuštěna k přijímacím zkouškám na vysokou školu, protože tato škola požaduje předložit u zkoušky maturitní vysvědčení, které ona bohužel nemá, vzhledem k tomu, že ze slohu bylo ohodnocena nedostatečnou. ¨Nějaké odvolací řízení školu nezajímá.
Nerozumím, co podle Vás dramatizuji.
Myslím že v tomhle případě vůbec nic nedramatizuje. Jsem taky žákem – maturantem. Maturitou jsem prošla, ale také nejsem spokojena s výsledkem, v rodině máme dokonce i jeden propad. To vše když dotyčný měl jedničky jak z didaktického testu tak z ústní zkoušky. Chce se to vzbouřit více, pořád je moc velký klid a studenti nemohou nic pořádného udělá, nikdo za nimi pořádně nestojí!
Pane Botlíku, proč to tak dramatizujete?
Se státní maturitou spojují lidé nejrůznější přání a očekávání: například dostat víc žáků do učňovských oborů bez maturity, zvýšit prestiž maturity, srovnat nároky pro její dosažení, nahradit jedny testy u přijímaček na vysoké školy druhými apod.
To je zpravidla legitimní, byť ne vždy úplně rozumné. NELZE však dopustit, aby zkouška poškozovala žáky. Stejně jako se lékaři snaží nepoškodit pacienta. Jsem ovšem přesvědčen, že centrální hodnocení slohových prací zatím prostě MUSÍ žáky poškozovat.
Důvod je zřejmý a dostatek důkazů obsahuje už tato diskuse: vy češtináři jste se zatím neshodli na jednotném výkladu hodnotících kritérií a na jejich jednotné aplikaci . A zřejmě i z tohoto důvodu nepřipravujete všichni své žáky tak, aby bylo zajištěno, že maturanti rozumějí použití kritérií, podle nichž bude jejich práce hodnocena, a mohli se této praxi přizpůsobit.
Nemám vám to vůbec za zlé: podobný problém týkající se rozdílného chápání a naplňování globálních či dílčích cílů vzdělávání je i v dalších předmětech.
Je to obecný problém zavádění plošné zkoušky v situaci, kdy se cíle vzdělávání vyvíjejí a mění na různých školách různě rychle.
Prostřednictvím státní maturity se ovšem vyřešit nedá. A nikdo, ani Cermat, se NESMÍ pokoušet ho takto řešit. Právě proto, že každý takový pokus poškozuje živé mladé lidi. A těch poškozených není, jak se zdá, vůbec málo.
A ještě několik dotazů na proškolené hodnotitele.
Existuje jen jediná bodová škála hodnocení písemných prací pro obě úrovně zkoušky? A pokud ano, na základě čeho je stanoven rozdíl v její interpretaci pro obě úrovně zkoušky?
Podle čeho je určována alespoň přibližně objektivně invence, s níž je text vytvořen (podle na webu novamaturita.cz dostupné bodové škály nezbytná pro udělení plného počtu bodů v oblasti hodnocení 1B) a podle čeho to, že jde o text vyzrálý (1A)?
Podle čeho lze alespoň přibližně objektivně definovat práci jako obsahově povrchní či banální (1A)?
Jaká je přesná definice čtenářského komfortu (3A)?
Předem děkuji za poučené a rozumné odpovědi na otázky, s nimiž si opravdu nevím rady…
Děkuji El i panu Karlovi za vyjádření.
K Le Renardově příspěvku jen dodám, že pan Zajíček má ohledně terminologické neukotvenosti některých pojmů používaných zaměstnanci Cermatu rozhodně pravdu. A dále – vysvětlíte mi jako proškolený hodnotitel, co je to úvahový text? Úvaha to explicitně rozhodně není, tudíž je mi divné, proč byly texty o projevech rodičovské lásky, s nimiž jsem se mohl setkat, hodnoceny jako striktní úvaha.
A jak už jsme zmínil u jiného článku – kdo proboha došel k nápadu zadat na základní úrovni referát o tom, jak by mělo vypadat mé první auto? To ten člověk o stylistice nic neví, neměl v ruce alespoň Chloupkovu Stylistiku?
Chápu, že poctiví a rozumní hodnotitelé mohu být rozhořčeni tím, že vnímají kritiku práce hodnotitelů Cermatu na tomto webu jako neoprávněný útok na sebe sama, ale tohle je jen kritika Cermatu a jím špatně odvedené práce.
Jak lze věřit instituci, která zaměstnává takové diletantky, jakou je dle svých odpovědí na webu novamaturita.cz např. Mgr. Kapustová, jejíž sémantická analýza významu slova místní v diskuzi k didaktickým testům z ČJL by měla být ukazována jako dokonalý projev demagogie a elementární odborné nepoučenosti.
Děsím, děsím se toho, že by El mohl být např. hodnotitelem písemných prací. Pevně věřím, že je jen laikem. Věta z jeho textu:
U vypravování je penalizováno, pokud místo tohoto žánru píšete popis děje.
Jak tato premisa může sloužit k penalizování, to naprosto nechápu a pokusím se vyložit podstatu tohoto nechápání.
Tisíckrát zde i jinde bylo řečeno, že náš klíčový problém spočívá v neexistenci jakéhosi ústředního katechismu stylů, v němž by žáci byli jednotně vycvičeni – a posléze prozkoušeni nacvičeným tedy způsobem (který pan Jan Alexander dobře vystihuje ve fiktivní části svého posledního příspěvku; snad se katechismu a věcí následných nedožiju).
On totiž kritizovaný „popis děje“ (vágní a pružné sousloví, mimochodem) se přece vůbec nemusí vylučovat s tzv. vypravováním (jež se tradičně chápe tak, že jeho jádrem je soustředění na (ústní či textové) zachycení události, čili něčeho, co má zjednodušeně řečeno expozici, kolizi katastrofu; přičemž si dovedu představit, že někdo pojme vyprávění jako antitezi k zavedenému schématu – což z dějin literatury je známá věc, jakkoli toto experimentování není vhodné pro zkoušky typu maturity u některých hodnotitelů).
Což jsme tisíckrát neslyšeli větu Tak nám popište, jak se to celé zběhlo…! ?
Práci pana Jana Alexandra neznám, ale jako češtinář s velice bohatou zkušeností s výchovou stylistiky a literatury mu říkám – popis děje a vypravování nejsou pojmy v kontradikci, která by mohla zapříčinit verdikt „nesplnil“.
Dobrý den, tak se dívám, že diskuse je v plném proudu, ale nesena převážně na vlně emocí. Projekt HOPP má sice své mouchy, ale principiálně je v pořádku. Pokud student není schopen napsat jednoduchou úvahu, popis pracovního postupu či krátký a výstižný úřední dopis, prostě se musí s maturitou rozloučit. Bohužel v předchozích letech bylo hodnocení PP zcela v rukou vyučujících dané školy a z vlastní mnohaleté zkušenosti vím, co se všechno u tohoto hodnocení dělo (ředitel SOU nařídil, že nejméně 80% PP musí projít, kolega se nepodřídil a byl odejit, maturuje nám dcera kolegyně-MUSÍ odmaturovat atd. atd.). Chápu, že je pro studenty těžké si přiznat, že jejich schopnost sdělit písemně myšlenku, je-li jaká, je na nule, chápu, že mnozí kolegové si nepřiznají, že studenty nic nenaučili, resp. třeba ani naučit nemohli /pak to samozřejmě není jejich chyba), ale není to důvod k tomu, abychom se zuby nehty bránili systému, který skutečně zavádí do hodnocení PP určitou míru objektivity (přiznejme si, že objektivní toto hodnocení nemůže být nikdy).
Dle mého názoru by student měl mít právo vidět svou práci a dostat k ní příslušný komentář-a on by to skutečně nebyl takový problém, kdyby si to CERMAT předem více promyslel, ale přiznejme si, žádný projekt, nota bene v naší zemi, se neobejde bez porodních bolestí, nebo spíše křečí.
A poslední poznámka-jsem rovněž hodnotitelem PP projektu CeHOPP a musím říci, že z dopisu paní “ředitelky” na sto honů čiší frustrace (z čeho???) a absence lidské úrovně (plivat a plivat umí každý, ale ne každý to dělá). Některá fakta navíc interpretuje poněkud “lidově”-očekávání se měnilo, resp. rozšiřovalo, tedy ve prospěch studentů, pouze 2x, podmínky byly nastaveny tak, že paní ředitelka mohla opravovat práce již od 5/5 (jenže by si je musela sama ze systému vytisknout), hodnocení některých témat bylo pozdrženo (Cermat nejprve modelově opravil několik hraničních prací, upozornil na chyby v hodnocení apod.), komunikace s vedoucími týmů probíhala v pohodě, klidu, dokonce bych řekl ve velmi přátelské a pracovní atmosféře:-) A pokud výtku v tom smyslu, že pokud nebude pracovat, nedostane zaplaceno, považuje za vydírání…..nechtěl bych pracovat v její škole:-)
Jednalo se o vypravování. Samozřejmě, že k jednotlivým postavám účastnících se děje jsem dal i kratičký popis. Odkdy nemůže být ve vypravování popis pro hlubší představení si prostředí, ve kterém se nachází hlavní postava. Odmítám, že by celá práce byla napsaná ve slohovém postupu popisným. Dodržoval jsem čas minulý. Dodržel jsem zachování časových sledů dějů a tak dále. Chtěl jsem pouze, aby příběh ve vypravování nepůsobil stroze ve stylu “přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem.” Chcete mi říct, že celá práce je založená na tom, abych jako stroj napsal osekaný text na jednu A4 a liboval si, jak jsem přesně dodržel jednotlivé bodíky? Tak to bych asi měl složit funkci redaktora v jedné z největších českých online her a na ostatních webech, kde působím. Stále si stojím za tím, že moje práce rozhodně není za nedostatečnou.
Jde o slovo popis, víc za tím nehledejte. U vypravování je penalizováno, pokud místo tohoto žánru píšete popis děje. To by vám měli vysvětlit i češtináři ve škole…
Dobrý den,
dnes jsem se dozvěděl výsledky písemné práce základní úrovně obtížnosti. Nevím, co je pravdy na výše uvedeném textu, ale můžu zcela potvrdit, že hodnocení písemných prací je zcela subjektivní. Nedokážu si například vysvětlit komentář “jedná se spíše o popis smyšlených událostí” u vypravování. Odkdy vypravování nemůže být smyšlené? Chybí smysluplná zápletka. Jak se hodnotí smysluplná zápletka? Opravujícímu se snad nelíbila zápletka? Představoval si jinou? Byla netradiční? Ano, byla netradiční. Na základě děje usuzuji pouze fakt, že opravujícímu se nelíbilo drastické pojetí vypravování a byl jím zhnusen a proto mám takřka vše za 1 bod kromě pravopisu, ačkoliv na 100% vím, že jsem se minimálně zcela držel zadaného tématu. Netvrdím, že moje práce byla zázrak, ale rozhodně ji neshledávám za nedostatečnou. Jsem naprosto zhnusen jednáním CERMATu. Napřed problémy s vyšší maturitou, u které jsem po harmonizaci dostal 56% a pak sloh za 9 bodů. A to prosím pěkně mám z přijímacího řízení na ČVUT FIT 95 bodů ze 100 z matematiky. Dále vím, v průběhu roku, o mnoho horších lidech ze třídy, kteří zkoušku udělali, přitom nedokáží sesmolit dohromady smysluplný text, ne-li větu. Já se ptám, kde je ta objektivita? Buď jsem slepý a nebo doopravdy blbý.
Očekávám, že se k tomuto článku plném lží postaví CERMAT, což asi nemůže vzhledem k závažnosti obvinění, které jeho autorka uvádí, udělat hned, a navíc rozhodně ne formou diskusního příspěvku na tomto webu.
Za sebe jako hodnotitelku mohu uvést, že mnou nikdo nemanipuloval, sama jsem dala hodně “dvanáctek”, a to proto, že tyto práce k takovému hodnocení zkrátka směřovaly, a rozhodně mnou nikdo nemanipuloval, natož pak s výhrůžkou finančních sankcí!!! Práce jsem mohla samozřejmě opravovat dříve, než přišly poštou (vytisknu z počítače), a fakt, že hodnotitelé (právě v zájmu jednotnosti) mají opravovat podle metodických pokynů, je naprosto logický. Zde je ovšem podán manipulativním způsobem.
O metodičkách bylo již řečeno vše podstatné…
Stačí to prosím takto???
A čím doložila svá tvrzení pí Hochmanová? Tím, že je ředitelka? Tím, že zná plno učitelů osobně, a ti jí potom věří?
Proč tento text převzala Česká škola, Neviditelný pes apod. bez ověření?
Až budu zase učit publicistický styl, vím, na čem budu žákům ukazovat manipulaci veřejností…
Když důkazy, tak třeba: pátral jsem např. po tom, kdo koordinuje zmiňovaný projekt CeHOPP. Paní ředitelka uvádí, že „vedoucími projektu CEHOPP v ČJ jsou mladé ženy, které se za katedrou téměř „neohřály“ – nemají zkušenosti s tím, že by studenty dovedly od 1. ročníku k maturitě – tolik let totiž ve škole neučily“. Není to pravda , neboť jednou z „mladých žen“ (hlavní koordinátorkou hodnotitelů) je žena, která má za sebou 16 let praxe ve školství, přičemž prošla 2. stupeň, učiliště a gymnázium, dvakrát byla třídní učitelkou, která dovedla studenty od 1. ročníku k maturitě.
Dále: pátral jsm např. po tom, jestli je pravda, že hodnotitelé byli manipulováni a že jim bylo vyhrožováno, aby při hodnocení prací na hranici přitvrdili, jinak že nedostanou zaplaceno. Od několk hodnotitelů, které v mém okolí znám jsem se dozěděl, že z Cermatu dostávají denně několik informací a žádná neobsahovala nic, kde by bylo vyhrožováno. Maximálně prý informaci o tom, že kdo z hodnotitelů neodvede řádnou práci (neopraví domluvený počet prací), nedostane práci zaplacenou. Což podle mne je úpně normální, pokud to někdo považuje za vyhrožování, asi žije na jiné planetě. Prý se totiž vyskytl případ, kdy jeden hodnotitel den před termínem, neodevzdal několik ohodnocenou prácí.
Mám pokračovat? Nemusím, stačí podle mne jedna prokázaná lež.
Milý pane Karle a tajemný El,
rád bych se seznámil s nějakými důkazy, byť jen v psané podobě, které by mne přesvědčily o tom, že paní ředitelka Hochmanová publikovala klamavé informace. Pokud je tedy máte, uveďte je zde. Jinak je to jen tvrzení proti tvrzení, a protože mne paní ředitelka sama v uplynulém roce jako hodnotitele připravovala a na tomto základě jsem ji mohl poznat jako rozumnou ženu s nadhledem, tak stále logicky věřím více její verzi, ačkoliv mi řada faktů v ní obsažených připadá poněkud děsivá, jsou-li pravdivé…
Připojuji se k p. Karlovi. Z pocitu zhrzenosti občas vznikají různé reakce, a jedna z nich je i tato, ale za asi horší než text pí ředitelky považuji skutečnost, že je vyvěšen všude možně na internetu – od facebooku až po Eduin (jak jinak, samozřejmě) či Českou školu.
Kdyby byla paní ředitelka tak přesvědčena o tom, že je celý projekt CeHOPP špatný, tak proč by se ho účastnila a připravovala se na to, až bude školit “své” hodnotitele…? Pokud má zásadní připomínky vůči státní maturitě, proč dělala pro CERMAT školitelku?
Asi by ji dělala i dál, kdyby nedošlo k tomu, že nebyla vybrána jako trenérka hodnotitelů písemných prací. Tedy ne že z morálních důvodů nepodepsala, ona ani neměla co…
A stačilo pak využít příležitosti a ve vhodnou chvíli zaútočit. Potom už není problém pozměnit pár skutečností, tvrzení, něco si přimyslet…
Panu Feřtekovi, paní Valíkové a dalším tím musela udělat ohromnou radost, nejhorší však na tom je, že klame veřejnost.
V textu autorky článku je řada nepravd, polopravd a hloupostí. Jen se divím, že se k tomu snížila a že to EDUIN převzal. Takto se diskuse nevedou. Pane (paní) MA – to není o odvaze, ale o tom, kdo se sníží ke lžím. Je to asi stejné, jako když napíši: “Včera zasáhlo naši zemi zemětřesení. Země se zachvěla, přístroje seismologů otřesy zaznamenaly, ale nebyly zaznamenány žádné škody. Zjišťujeme, jaká opatření udělal Ústecký kraj k tomu, aby větším škodám předešel.” Sdělení paní autorky textu má stejnou vypovídací hodnotu. A všichni tady na to skočili.
Děkuji paní ředitelce, že měla odvahu se ozvat (obdobný text je dnes 6.6. na webu Neviditelný pes). Celý systém je absurdní, nekvalitní a neobhajitelný, rozhodně by neměly být stresovány a poškozovány další ročníky studentů.
Taky paní ředitelce děkuji. Jsem rád, že se letos konečně začalo mnohem více mluvit v médiích o kvalitě státní části maturity. Protože mi od samotného počátku bylo jasné, jaká bude úroveň a jaký výsledek, nabídl jsem řediteli školy k dispozici své místo s tím, že se nehodlám na nové podobě maturit podílet, protože s ní nesouhlasím. Pochopil to, výpověď jsem nedostal, a to jsem vyučoval v loňské maturitní třídě. Zpětně mu za to děkuji. Samozřejmě na můj nekompromisní postoj doplatili kolegové, kteří za mě museli „mé“ maturanty vyzkoušet a rozdělit si opravu jejich prací. Přestože jsem jim pomáhal s vytvářením pracovních listů (což považuji také za nezvládnutý úkol Cermatu, který svoji zodpovědnost za jejich vytvoření elegantně přehrál na vyučující) a třídu na nový způsob skládání zkoušek připravil, cítil jsem vůči nim jistý dluh. Stejně tak ke studentům, i když ti mě v mém postoji v naprosté většině podporovali. Je pro mě tedy určitou satisfakcí dopis paní ředitelky i reakce ostatních diskutujících. Chci jen věřit, že hlas upozorňující na nedostatky v práci Cermatu je už dost silný, aby nebyl přeslechnut.
Nechci příliš komentovat to, o čem paní ředitelka Hochmanová píše, protože jsem tím stále vyveden z míry. Sleduji a komentuji vývoj státní maturity od okamžiku, kdy se ten záměr objevil. Za ty roky už vím, v čem jsou pracovníci a spolupracovníci Cermatu neschopní, a myslel jsem, že také vím, čeho jsou schopní – například zapírat vlastní chyby, odbývat kritiku arogancí nebo dělat mrtvého brouka. Tohle je však něco jiného daleko horšího. To je záměrné a zcela bezcitné manipulování osudy mladých lidí v zájmu pochybných „vyšších“ cílů.
Nedokážu si představit, že by ředitelka gymnázia něco takového napsala, aniž by mohla svá tvrzení prokázat.
Jak píše, šla do toho hlavně kvůli svým studentům. A když se přesvědčila, že věci se mají tak, jak očekávala, šla zase od toho. Nyní v zájmu svých i všech ostatních studentů poskytla veřejně velmi cenné svědectví. Po loňských problémech jsem byl zaražen tím, jak málo učitelů se ozývalo proti těm krokům Cermatu, které zjevně poškozovaly jak maturanty, tak prestiž zkoušky. Mlčení těch mlčících učitelů mi vadilo, protože bylo v příkrém rozporu s profesionální etikou.
Paní ředitelka Hochmanová má odvahu maturanty bránit a ukázala všem svým kolegyním a kolegům, že to jde. Rád bych jí za to na tomto místě upřímně a veřejně poděkoval.
Paní Laďko, připravujeme dopis za češtináře a hledáme hodnotitele “pětkových prací”. Máteli zájem, ozvěte se. Na blogu máte mou mailovou adresu.
http://valikova.blog.idnes.cz/c/245698/Vec-Projekt-Maceta.html
To, co píše Laďka, je podle mě moc důležité. U nás není prozatím běžné, že člověk ve své profesi odmítne účast v akci nebo v projektu, který se týká jeho práce, který si žádá jeho dovednosti nebo znalostí, ale který není promyšlen ani řízen důvěryhodně.
Projekt vhodný ke spolupráci musí mít:
Vyjasněný a solidní cíl,
přesně a inteligentně stanovený postup s dostatečnými důvody pro zvolená řešení,
dlouhodobý průhled do budoucích následků a přínosů,
průhledný rozpočet,
osobně zodpovědného vedoucího (který při zpackání ztratí místo, a bez padáku).
Když tohle schází – nebo když se toho nemůžeme doptat, pak máme spolupráci odmítnout.
(Je na každém, aby posoudil za sebe sama, jestli si věří, že silou své odbornosti nebo osobnosti prolomí mocnou packavou sílu institucí, které u nás tyhle projekty provozují. Ale má počítat s tím, že si dost možná vinou vadné koncepce i mizerného řízení uřízne i za dobrou práci jen ostudu a ztratí i sebeúctu.)
Naprosto souhlasím s paní Laďkou.
Ze stejného důvodu jsem se aniá já nestala centrální hodnotitelkou, ačkoli základní certifikát mám.
Za svými slovy si stojím. Rozhodnutí stát se letošním hodnotitelem bylo dobrovolné a po loňských zkušenostech museli hodnotitelé vědět, s jakou organizací (Cermat) se spojují.
Zúčastnila jsem se letos různých seminářů, na kterých jsme se setkala s mnoha učiteli českého jazyka. Naprostá většina sdílela můj názor – tedy do letošního projektu se nezapojila. Kdyby tak toiž učinili všichni, vyhnuli bychom se současnému neprůhlednému hodnocení písemných maturitních prací, vůči jejichž výsledku se těžko odvolává.
Pokud jste učitelkou českého jazyka, měla byste vážit slova určená hodnotitelům. Školení údajně nebyla až taková procházka růžovým sadem. Už chybí jen se do hodnotitelů obout skrze finanční ohodnocení. Oddělte prosím kritiku vůči hodnotitelům a vůči Cermatu. Jste generálem (spíše vojínem) po bitvě:)
Někoho překvapilo, že u slohu uspěli slabší žáci, pro mnohá gymnáziia byl překvapením neúspěch jejich žáků. Podle dostupných informací (ústních) od hodnotitelů je zřejmé, že nároky (nebo spíše míra subjektivity hodnocení) se měnily každý den podle toho, jak se Cermatu zdálo únosné procento neúspěšných studentů.
Jsem učitelka českého jazyka na střední škole a nepropůjčila jsem se k tomu, aby byla letošní hodnotitelkou a součástí podivného divadla zvaného společná část maturitní zkoušky – písemná práce.
Letošní hodnotitelé si musí srovnat se svým svědomím, kolika žákům svým rádoby erudovaným hodnocením opřeným o nezmapovatelná hodnotící kriteria Cermatu ublížili.
Jsem učitelkou češtiny na střední soukromé škole a tomuto typu školy také odpovídají schopnosti žáků. Pokud bych maturitní slohové práce opravovala já, prošel by málokdo. Proto mě velice překvapilo, že ze slohu letos prospěli všichni. Od dvou rozhořčených hodnotitelů písemných prací vím, že byli nuceni k tomu, aby všechny práce byly hdnoceny velice mírně tak, aby žák za každých okolností uspěl. Je jasné, že má Cermat předem stanovenou hranici, přes kterou se neúspěšnost v žádném případě nesmí přehoupnout.
Výsledky jsou vytvářeny uměle, systém státních maturit poškozuje mnohdy nadanější žáky, naopak zvýhodňuje tupce, kteří tak přichází k maturitnímu vysvědčení jak slepí k houslím. Přicházím na to, že střelba od boku je jediná dovednost, kterou současní maturanti skutečně potřebují. Znalost toho, co se ve školách opravdu vyučuje, státní maturita ověřuje jen asi z dvaceti procent.
Mea culpa, mea maxima culpa, omlouvám se a beru poslední příspěvek zpět.
Když čtu, jaké opravné procesy Cermat musel nad testy provádět, vidím v tom běžný způsob toho, jak se začínají tvořit testy, když na nich pracují nezkušení, málo zaškolení nebo vůbec nezaškolení, v oboru testování nevzdělaní zaměstnanci nebo najaté osoby. Řeší se tu problémy, které by v civilizované společnosti byly řešeny už řadu let předtím, a na jejich řešení by se byli podíleli skoro všichni učitelé středních škol. Tak by se totiž umožnilo, aby taky všichni rozuměli tomu, jak se tvoří úloha, kterou bude možné spravedlivě hodnotit, i co to znamená takovou úlohu coby žák zvládnout, a taky by mnohým došlo, zda to, co úloha zjišťuje, má nějakou cenu, o něčem potřebném vypovídá. V takovém procesu dlouhodobé přípravy by se iniciátoři státních maturit byli doučili, čemu o testování nerozumějí, a učitelé by získali dobrý vhled i sílu oponovat omylům a nesmyslům přicházejících z administrativy nebo byznysu s testy.
Šíře rozpětí v tom, jak různě hodnotitelé na školeních touž práci ohodnotili, je normální jev, když se u nás na tom slaďování náročnosti nikdy systematicky nepracovalo. To se i výborní učitelé zcela přirozeně budou lišit, ne proto, že “to neumějí”, ale proto, že právě na písemném souvislém projevu žáka je tolik různých aspektů, a ty se dají naplnit v tolika odstínech, že u nás dokonce ani neexistuje slušný popis té škály. Natož aby to někdo mohl vcelku posoudit. A zahraniční škály, ač jsou pěkné, se nedají aplikovat proto, že v ních jsou kvality, o kterých u nás má ponětí tak deset učitelů, protože se u nás tomu žáci neučí (například v anglickém světě běžný „tone“ čili „autorův hlas“).
Opět se ukazuje, že myšlenka plošného a centrálního testování tak citlivé dovednosti, jakou je písemné vyjadřování dospělého člověka, je myšlenkou velmi neinformovanou, já bych řekl hloupou.
Něco jiného by bylo třeba i hromadné a veřejné sdílení normální školní práce s textem a s úlohami k jeho zkoumání, porozumění a reflektování, která neslouží ani plošnému posouzení a porovnání kvalit, ani chystaným a zároveň dementovaným žebříčkům, ani trestání škol peněžními škrty. Tak by se všecky neshody směly docela normálně projevit, probrat společně, hledat shodu i zůstat u rozdílnosti názoru. Protože lidi nejsou stroje – ani hodnotitelé, ani píšící studenti, a my navíc tu zaručenou, měřitelnou a masovou shodu nepotřebujeme. Potřebujeme shodu v tom, že společně hledáme přijatelná kritéria, která mohou co nejlépe sloužit studentům k zlepšování jejich písemného vyjadřování. V tom nám ovšem Cermat pomoci nemůže, protože byl založen a míří k docela jiným, se vzděláním nijak nesouvisejícím cílům.
@Gustav Sázel: Dobrý den tohle tvrzení nás také překvapilo, s paní ředitelkou jsme se spojili a domluvili se na schůzce. Pokud se to tvrzení potvrdí, budeme upozorňovat na pochybení CERMATu ministerstvo školství. S trestním oznámením nepočítáme, protože podle našeho názoru nejde o trestný čin.
Ohledně vaší druhé poznámky opravdu netušíme, proč ji píšete. Text je zde uveřejněn celý.
Zdeněk Slejška, EDUin
Dobrý den, pane Sázel, já tam tu pasáž stále vidím, žádných změn oproti původní verzi jsem si nevšimla.
A dodatek – proč byla z textu vypuštěna pasáž upozorňující na nízký věk vedoucích projektu HoPP a jejich pedagogickou nezkušenost? Čtenáři neobeznalému s originálem také není nikterak sděleno, že text byl upraven, protože jeho autorka uváděla nepravdivé údaje. Nejde tady o sprostou a bezskrupulózní manipulaci?
Táži se – má EDUin v ruce e-mail/y, v němž/nichž se hodnotitelům v textu uvedeným způsobem vyhrožuje? Jestliže ano, podnikne právní kroky k nápravě? Jestliže ne, je si vědom toho, že se možná dopouští křivého obvinění nebo šíření poplašné zprávy?
Tak po pasáži…V průběhu hodnocení však vedení HOPP ČJ zjišťovalo, že nevychází ona Gaussova křivka, že zde opět vzniká onen SKOK mezi body 11 a 12. A nastalo peklo. Hodnotitelé dostávali výhružné maily, že musí znovu otevřít práce, které ohodnotili 12 body, a byli nuceni k tomu, aby svá hodnocení přitvrdili. Pokud by to neudělali, bylo jim vyhrožováno, že za svou práci nedostanou zaplaceno.Hodnotitelé pracovali tedy ve velkém stresu, navíc byli manipulováni k hodnocení, které rozhodně nebylo správné. Proto zřejmě nyní vychází výsledné hodnocení češtiny tak slabé, tj. s průměrem 2,5 u gymnázií…. by snad mělo být hodnocení plošně zrušeno a slohové práce neklasifikovány..protože tohle už je vážně trochu moc.