Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Jaké výhody a nevýhody se pojí s datem narození? „Pokud se v Anglii narodíte ve smolném měsíci, potáhne se to s vámi po celý zbytek vaší vzdělávací kariéry, zatímco v Nizozemsku se v průběhu času mění složení třídy, což činí současný věk důležitějším než relativní věk vůči spolužákům, který je daný měsícem narození,“ uvádí Frank van Tubergen z Utrechtské univerzity v textu David Busta v textu pro Hospodářské noviny.
EDUin 1. 11. 2023
Ilustrační foto (c) Kateřina Lánská.
Kdo si dá tu práci a zanalyzuje si data narození profesionálních sportovců nebo to stejné provede u studentů univerzit či ve vrcholových manažerských pozicích, všimne si zvláštního vzorce. Ve všech zmíněných skupinách bude většina lidí slavit narozeniny jen v jistých částech roku. Astrolog začne nadšeně mluvit o vlivu planet, demograf si otevře tabulku, kolik dětí se v daných měsících běžně rodí. Ani jeden na vysvětlení anomálie nepřijde.
Už v 60. letech minulého století si američtí výzkumníci všimli, že děti, které se narodily dříve v daném roce, dosahují na základních školách lepších výsledků než žáci narození v pozdějších měsících. V 80. letech se začaly přidávat studie zaměřené na sportovní družstva a výsledky byly obdobné. Dříve narození převažovali ve fotbale, hokeji, ale i individuálních sportech, jako je tenis. Navíc čím vyšší hráčská úroveň, tím byla anomálie silnější.
Vysvětlení celé záhady je ve skutečnosti poměrně banální a stojí na způsobu, jakým se děti rozřazují do sportovních týmů nebo školních tříd. Zpravidla existuje uměle narýsovaná čára, která děti rozděluje do jednotlivých ročníků. V případě sportu to bývá přelom roku, v případě školy v řadě zemí taktéž. V Česku je školní dělicí čára na přelomu srpna a září. Ve výsledku tak rozdíl ve věku dětí v rámci jedné třídy může být téměř jeden rok, při odkladu i víc.
A rok v případě stále se vyvíjejících dětí je podle výzkumníků ohromný rozdíl. Čistě číselně jsou tak nejstarší děti v první třídě přibližně o 20 procent starší než ty nejmladší. Studie z roku 2006 provedená na datech za země OECD pak dochází k závěru, že nejmladší děti následně dosahují ve svých výsledcích o čtyři až 12 percentilů nižšího skóre ve čtvrté třídě a o dva až devět percentilů v osmé třídě. Pokud má někdo 100 percentilů, znamená to, že nikdo ve třídě nedosáhl lepšího výsledku než on, pokud 50, polovina je na tom stejně nebo lépe.
Může se zdát, že jde o malý rozdíl, ale o přijetí na vysokou školu rozhodují jednotky percentilů, neboť i zde musí škola kvůli kapacitě nastavit dělicí linii, která oddělí úspěšné od neúspěšných. A zmíněné potvrzují i reálná data. Když si v roce 2013 vyžádali redaktoři britské BBC data o dnech narození studentů Cambridge a Oxfordu, po následné analýze došli k závěru, že selekce podle věku se táhne s žáky i na vysokou školu.
Z analýzy dat vyšlo, že děti narozené v říjnu mají o 30 procent vyšší šanci na přijetí na Oxford nebo Cambridge než ty narozené v červenci. Obecně pak narození na podzim mají pravděpodobnost přijetí o 25, v zimě o 17 a na jaře o 15 procent větší než letní děti. Stejně jako v Česku se v Británii zpravidla rozdělují žáci do ročníků na přelomu srpna a září. Skotsko a Severní Irsko jsou výjimka, nicméně na výsledek analýzy mají zanedbatelný vliv.
Jenže nástupem na univerzitu diskriminace zdaleka nekončí. Jak ukázala další studie, stejný efekt hraje roli i mezi šéfy 500 největších amerických firem. Jen málo ředitelů slaví narozeniny v létě. Příčina nespravedlnosti je jasná. Jenže jaký mechanismus zajišťuje, že se nerovnost vzniklá datem narození táhne celý život a nikdy zcela nezmizí? Odpovědí je Matoušův efekt, pojmenovaný podle úryvku z Matoušova evangelia.
„Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má,“ píše se v podobenství o hřivnách. Učitelé nebo trenéři často neberou u dětí ohled na jejich měsíc narození. Ve výsledku se tak dočkávají větší míry pochval starší děti, neboť jsou logicky schopnější, protože mají náskok v mentálním i fyziologickém vývoji. Pochvaly je motivují k lepším výsledkům. Jejich absence naopak ty mladší demotivuje.
A tak starší děti dosahují stále lepších výsledků a své schopnosti zlepšují, zatímco mladší zakrňují. Ve výsledku dochází k plýtvání talentů, neboť kdyby měly mladší děti srovnatelné podmínky, nutně by řada z nich byla schopna dosahovat lepších výsledků než jejich starší spolužáci. Matoušův efekt pak dokazuje sama sebe, neboť se dočkal všeobecné pozornosti teprve ve chvíli, kdy o něm napsal úspěšný sociolog Robert King Merton.
Jak z toho ven? Z výzkumů plyne, že především musí o efektech vědět učitelé a trenéři a brát na ně ohled. Zároveň lze sáhnout k řadě opatření. Děti by se měly dělit spíš podle schopností než věku, podle zručnosti, a ne výšky nebo síly. Měly by pak mít možnost učit se vlastním tempem. Zajímavé výsledky přinesla studie provedená na pubescentech v Anglii, Nizozemsku a Švédsku. Ve všech zemích je školní systém odlišný.
Sociální vědci zkoumali oblíbenost dětí ve třídě a ukázalo se, že v Anglii i v tomto měřítku rozhoduje efekt narození, tedy dříve narozené děti byly populárnější. Ve Švédsku byl efekt menší, v Nizozemsku minimální. Zatímco v Anglii postupují žáci do vyšších ročníků bez ohledu na výsledky, v Nizozemsku je běžné, že opakují nebo přeskakují ročníky podle toho, jak splní předem stanovené požadavky. Švédský systém je pak – zjednodušeně řešeno – kombinací obojího.
„Pokud se v Anglii narodíte ve smolném měsíci, potáhne se to s vámi po celý zbytek vaší vzdělávací kariéry, zatímco v Nizozemsku se v průběhu času mění složení třídy, což činí současný věk důležitějším než relativní věk vůči spolužákům, který je daný měsícem narození,“ uvedl jeden z autorů studie Frank van Tubergen z Utrechtské univerzity. Tedy existují i lepší řešení, než aby se rodiče snažili vyhnout početí v sychravých podzimních dnech.
S datem narození se pojí ale i další záhadné korelace týkající se například nemocí, jak ukázala studie z Kolumbijské univerzity provedená na datech za 1,75 milionu pacientů. Které měsíce dopadly celkově nejhůře? Říjen a listopad. Narození v říjnu měli například vyšší výskyt respiračních onemocnění. Smysl to může dávat, neboť právě na podzim začíná období roztočů, jejichž přítomnost v blízkosti dítěte v jeho prvních třech měsících života zvyšuje šanci na rozvoj astmatu o 40 procent. Naopak z obecného pohledu všech chorob je nejlepší narodit se v únoru a v dubnu.
Text vyšel ve víkendové příloze Hospodářských novin.