Jak vypadá praktická výuka na SŠ pohledem učňů? Malá podpora ze strany škol a využívání zaměstnavateli

Co přinesl týden 1.10. – 7.10.

Témata týdne: Tradiční školu nejde reformovat, zbytečně jsem s tím strávila část života. Renomovaná psycholožka Jana Nováčková říká, že vzdělávací systém musí dětem dát volnost a přestat lpět na jednotném kurikulu nebo testování (Lidové noviny). Reakce CERMATu na snižující se úspěšnost v maturitě je veskrze technická. Ministerstvo přidá od řijna 10 minut v testu ČJ a 15 v matematice patrně ve snaze zvrátit negativní trend výsledků (iRozhlas.cz). Ústecký kraj na pomezí Rubikonu. Vývoj ekonomiky, životních vyhlídek a zejména vzdělávání v ústeckém kraji je jedním z nejhorších v ČR vůbec. Vlivem automatizace pak nemohou firmy v regionu najít vhodné uchazeče (iHned.cz). Školy už nebudou lovit každého žáka. Blíží se reforma financování regionálního školství (Novinky.cz), která ukončí tržní systém. Ten školám dával peníze téměř výhradně podle počtu žáků. Na čem bude postaven nový? Zúčastněte se debaty EDUinu 9. října od 17.00 v rámci EDUpointu v Pražském kreativním centru.

Výrok týdne: „U nás je situace také špatná, učitelé chybí, kvalifikovaná náhrada se už skoro nedá najít. Minulý školní rok jsme zaměstnávali 75 % učitelů s pedagogickým vzděláním, dřív to bylo třeba 95 %. Teď přijímáme i absolventy středních škol nebo lidi s inženýrským titulem, kteří si musí dodělat zkoušku podle toho, co chtějí učit. Například učitelé jazyků zkoušku C1 a metodický kurz. S těmito lidmi pak intenzivně pracujeme. Doporučujeme jim další vzdělání, chodí do hodin, jsou vedeni po stránce didaktické, metodické a vzdělávají se ve vztahu k dětem. Z takových lidí se mohou stát dobří učitelé, i když nemají dostačující vzdělání. ” Ředitelka ZŠ Mendelova Martina Thumsová v rozhovoru o podstavu, motivaci nebo domácích úkolech (iDnes.cz).

Novinky:  

  • CUT OFF ZNAMENÁ ODŘÍZNOUT ŽÁKY POTÝKAJÍCÍ SE S OBTÍŽEMI. O TOM VZDĚLÁVÁNÍ NEMÁ BÝT

Již třetím týdnem informujeme o rizicích spojených se zavedením centrálně stanovované nepodkročitelné hranice u jednotných přijímacích zkoušek na střední školy neboli tzv. cut-off skóre. Jak Bob Kartous ve svém komentáři pro server Alarm vysvětluje, cut-off je pouhým eufemismem pro faktické „odříznutí“ žáků. Snaha hejtmanů a podniků získat více žáků na učiliště skrze znesnadnění vstupu na maturitní obory a zejména gymnázia je založena na špatných základech. Poměr mezi maturitními a nematuritními obory se historicky téměř nemění (NÚV) a pokles učňů je tak způsoben nižšími absolutními počty středoškoláků. Na pracovním trhu, z něhož do Karmelitské doléhají požadavky zaměstnavatelů, zase absolventi hledají vyšší platové ohodnocení, flexibilitu a dobrou atmosféru. A zde může docházet k nesouladu. „Cesta k posílení nematuritních oborů nevede přes represi, ale přes motivaci,“ říkal ještě v létě ministr školství Robert Plaga (Novinky.cz) jen aby zkraje září přislíbil (iDnes.cz), že jeho resort cut-off skóre připraví. Děti, které v 16-17 letech nemají žádnou pozitivní perspektivu a motivaci, často pochází ze škol, kde již dříve „selhávaly“, a rodin, které tomu aktivně nečelí nebo čelit neumí. Není ale cestou tyto skupiny odříznout od vzdělávání nebo je přesunout do vedlejší koleje, jak upozorňuje Kartous ve svém komentáři. Z dlouhodobého výzkumu CLOSE (CUNI.cz) nebo z mezinárodních srovnání, která provádí OECD, vyplývá, že závislost dosaženého vzdělání je v ČR silně vázána na socioekonomickou situaci rodiny, na její kulturní kapitál, na dosažené vzdělání rodičů. Je takřka jisté, že selhávající školy koncentrují vysoké procento dětí, které procházejí vzdělávacím systémem bez motivace a podpory od samého počátku, a tím pádem se budou následně optikou přijímacích zkoušek či maturity jevit také jako selhávající. Je tak nutné se zaměřit na meziresortní pomoc rodinám, které nedokážou svým dětem připravit dostatečně perspektivní budoucnost, protože si nejsou vědomy důležitosti vzdělání, případně neumějí kvůli jeho absenci překlenout bariéry, které před jejich děti vzdělávací systém staví.

  • NOVÍ ZASTUPITELÉ A SENÁTOŘI BUDOU ROZHODOVAT O REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ

V pátek a sobotu 5. a 6. října proběhly komunální volby a senátní ve vybraných okresech. S novými politiky v čelech obcí se rovněž otevírají nové příležitosti, jak pozitivně ovlivnit školství a vzdělávání na místní úrovni. Míra autonomie krajů a obcí je totiž u jednotlivých typů škol relativně vysoká v porovnání s přímým vlivem ministerstva školství. V rámci strategie Vzdělávání přede-vším se proto EDUin snaží konkrétními doporučeními podporovat komunální politiky, aby zaměřili prostředky a iniciativy na své školy, učitele, ředitele, rodiče i seniory. Obce i větší územní celky mohou podporovat celoživotní vzdělávání, komunitní život škol nebo doplňovat školní výuku o neformální aktivity. Šíříme dobrou praxi, a proto představujeme příklady obcí, které podporují vzdělávání mimo školu, a zveřejňujeme aktivity Psár, Prahy 15, Chocně nebo Kolína. Ať už jde o univerzitu třetího věku, projekt Extra třída či přípravu mikrojeslí, dětských skupin a MŠ, tyto obce mají vzdělávání viditelně jako svou prioritu. A je klíčové, aby to noví zastupitelé vnímali obdobně.

  • PRAKTICKÁ VÝUKA NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH POHLEDEM UČŇŮ

Česká středoškolská unie (ČSU) provedla průzkum mezi bezmála 1400 středoškoláky, kteří dochází na praxe v rámci svého vyučování, o tom, jak svou praktickou část vzdělávání vnímají. Jde tak o jedinečný vzorek, který může odhalit opakující se problémy existující v odborném výcviku. Unie sledovala, zda jsou žáci odměňováni nebo zda je škola či firma, u níž pracují, vůbec informuje, že mají právo za produktivní práci získávat finanční odměnu. Zjištění ukazují, že existuje nemalý počet učňů, kteří nejenže za práci, která přináší jejich zaměstnavateli zisk, nic nedostanou, ale často ještě musí sami řešit skryté náklady, jako je například cestovné či oběd (Stredoskolskaunie.cz). Školy v řadě případů žáky neinstruují, jak si smlouvu se zaměstnavatelem vyjednat, nebo neposkytují nutnou podporu. Středoškoláci mezi sebou rovněž odhalili stavy, kdy jsou učni využíváni jen jako levná pracovní síla, jejich skutečné zapojení na pracovišti neodpovídá jejich studovanému oboru nebo pro ně praxe nemají přidanou učební hodnotu. To nutně souvisí rovněž s podstavem mezi učiteli odborného výcviku, kde se předpokládá ještě další zhoršení (ČT). Jednou z možností, jíž se nyní ubírají vybrané školy v Moravskoslezském kraji, je tzv. duální vzdělávání (iDnes), tedy nastavení, v němž školy a firmy úzce na odborném vzdělání spolupracují již od prvního ročníku, a žáci jsou tak ve vyšší míře přítomni v prostředí firem.

  • 86 % DĚTÍ JE DENNĚ ONLINE. ŠKOLA BY MĚLA ŽÁKY V OBLASTI INTERNETU VZDĚLÁVAT

Studie EU Kids Online 2018 přinesla přesnější popis reality, kterou dnes a denně v Česku vidíme. Na 97 % dětí ve věku devět až šestnáct let používá mobilní telefon k připojení na internet, přičemž v roce 2010 to bylo o více než polovinu méně (ČTK). Podle vedoucího šetření zároveň rodiče nevěnují pozornost výchově k bezpečnosti online, a tak je otázkou, zda škola má, a případně jak, tento fenomén reflektovat. Tématu se věnuje například společnost Avast ve spolupráci s oblíbeným youtuberem Jirkou Králem v rámci projektu Buď Safe Online. Školám nabízí workshopy, během nichž se o bezpečnosti na internetu hovoří. Přímo pro pedagogy, ale i další skupiny ve školách, připravilo sdružení krajů elearningovou platformu Kraje pro bezpečný internet, v němž se učitelé během interaktivních kurzů mohou zdarma seznámit s nástrahami, které na ně i žáky číhají. V neposlední řadě se propojení školy a online prostředí bude věnovat i blížící se konference Rodiče vítáni, která proběhne 1. listopadu.

Inspirace z (a do) praxe: 

Výběr z EDUkalendáře: 

Přidat komentář

avatar
  Odebírat komentáře  
Upozorňovat mě na