Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 18.9. – 24.9. 2017
Témata týdne: Proč zrušit víceletá gymnázia. Dopady fungování víceletých gymnázií v českém vzdělávacím systému ukazuje ve svém analytickém textu bývalý předseda České středoškolské unie Štěpán Kment a argumentuje, proč by bylo vhodné víceletá gymnázia zrušit. Článek vyšel v tištěném vydání časopisu Perpetuum. Digitální vzdělávání jinak než editace wordu. Silvie Zeman a Klára Šťouračová rozjíždějí v ČR vzdělávací projekt MakeITtoday, který si bere za cíl pracovat s dětmi prostřednictvím programovacího jazyka Scratch vyvinutého na MIT (Lupa.cz). Akutní nedostatek učitelů a učitelek na 1. stupni ZŠ. Podle článku iDNES.cz se školy ve snaze najít učitele masivně obracejí na úřady práce a přijímají nekvalifikované zájemce. Nový web Perpetuum. Časopis Perpetuum (vydává společnost Scio) má nový web, který bude kromě článků ze čtvrtletníku přinášet informace zejména z oblasti inovací ve vzdělávání v kratší frekvenci. Chystá se také v pořadí druhá konference Perpetuum (21. 11. 2017), na kterou se můžete registrovat.
Výrok týdne: „Jsem prodavačka v Lidlu a umím si tam vydělat dost peněz, ne jako oni,“ říká rozhořčemá Marie Zakasová. Z marketingového textu fastfoodového řetězce Bageterie Boulevard, který v podobě fiktivního novinového článku pracuje se skutečností nízkého ohodnocení učitelů v ČR.
Novinky:
S navýšením na 150 % současného průměrného platu učitelů do konce následujícího sněmovního volebního období přichází program hlavního favorita voleb, hnutí ANO. Takové zvýšení by znamenalo pravděpodobný zlom v uvažování současných uchazečů o studium na VŠ o další kariéře a také by pravděpodobně motivovalo řadu jiných VŠ absolventů k tomu naplnit kvalifikační kritéria učitelství a vstoupit do školství. Slib je nicméně v rozporu se současnou politikou hnutí a jím ovládaného ministerstva financí, které odmítá navýšit výrazněji rozpočet MŠMT na příští rok a staví proti sobě zájmy učitelů a inkluzi (jedno z témat poprázdninového Beduina). Strana Andreje Babiše se podle programu chce soustředit na rozvoj individuálního potenciálu dětí a zavést k tomu ve školách potřebnou diagnostiku, která by takový potenciál odhalila. Mezi další zajímavé návrhy patří podpora práce ředitelů a jazykového vzdělávání. V řadě případů lze najít průnik se strategickým dokumentem Vzdělávání přede-vším, nicméně problematické je (stejně jako u řady dalších programů) heslovitost a chybějící návrh toho, jak uvést kroky do praxe škol, jak upozorňuje více odborníků v oblasti vzdělávací politiky (Právo, Novinky.cz). Shrnutí pozitiv, negativ a nedostatků přinášíme v prvním díle ze série hodnocení volebních programů. Dne 5. 10. proběhne další předvolební debata s politickými lídry na téma vzdělávací politiky, tentokráte ve formátu Kulatého stolu SKAV a EDUin, nově v prostorech Pražského kreativního centra na Staroměstském náměstí 4 (14:00).
Svět, který nás obklopuje, je v řadě ohledů nebezpečný. Denně se dostáváme do situací, které určité bezpečnostní riziko představují. Smyslem vzdělávání a výchovy by nemělo být snažit se děti od takových rizik izolovat, ale naopak naučit je rozpoznávat je, odhadovat vlastní možnosti, pomoci jim naučit se takové situace zvládat a vyhnout se přitom zranění. Tolik z prohlášení International School Grounds Alliance v Berlíně, které na svých stránkách cituje Nadace Proměny. Dětská hřiště, která děti naučí „umět padat“, aniž by si způsobily vážný úraz, podle zahradního architekta Manfreda Dietzena z organizace Grün macht Schule údajně za posledních 30 let pomohla snížit celkový počet zranění a naopak pomohla lépe zvládat rizika. Problematika zdravého rizika, umění ovládat své tělo a prostředky, které mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem, je v prostředí rodičovské snahy o eliminaci rizik stále zásadní. Gever Tulley, zakladatel Tinkering school, ve své prezentaci v rámci TED talks ukazuje, jak důležité je spolupracovat s dětmi na činnostech, které jsou zdánlivě nebezpečné, nicméně v kontrolovaném prostředí jim přináší nedocenitelné zkušenosti a dovednosti. Britská TV stanice Channel 4 relativně nedávno přinesla reportáž o škole v anglickém Eastbourne, která s dětmi praktikuje venkovní aktivity, jako je lov a příprava jídla z dostupných zdrojů. Nemalá rizika představuje i digitální prostor. Bob Kartous ve videu na Flowee upozorňuje, že i toto prostředí je třeba dětem přizpůsobit, aby získávaly potřebné dovednosti a snižovaly pravděpodobnost „digitálního úrazu“.
Ministr školství Stanislav Štech se v průběhu týdne sešel se zástupci českých vysokých škol k jednání o zvýšení rozpočtu českých VŠ na příští rok. Zatímco české VŠ požadovaly navýšení o 4,5 mld. korun, současná vláda navrhuje navýšení zhruba poloviční. Zástupci VŠ deklarovali, že minimem, na které jsou ochotni přistoupit, jsou 3 mld. navíc k dosavadnímu rozpočtu o 21 miliardách (HN). V případě nesplnění požadavku jsou VŠ – pravděpodobně i ve spolupráci s odbory regionálního školství – připraveny zahájit protestní akce v rámci tzv. Týdne pro vzdělanost (MUNI online, 2. – 6. 10. 2017). Dnes, 25. 9., proběhne happening organizovaný Českou asociací doktorandek a doktorandů, s názvem Za budoucnost českého vysokého školství, s cílem upozornit na palčivý stav odměn doktorandů, kteří by měli reprodukovat české vysoké školství. Podle statistik OECD patří ČR k zemím s nejnižším podílem investic do vysokého školství. ČR je hluboko pod průměrem OECD. Jaké reálné dopady tento sta má, vysvětloval Bob Kartous v sobotním Studiu 6 (ČT).
O tom, jak inkluzivní přístup obohacuje děti s postižením, ale i jejich okolí, hovoří v rozhovoru pro The Student Tiimes pedagožka Jana Bradley. Upozorňuje také na rozdíl mezi vnímáním inkluze v ČR, kde se toto slovo stalo politickým termínem, oproti USA. Zároveň ale také říká, že legislativnímu předpokladu „inkluze“ v českých školách neodpovídá finanční a odborné zajištění, tudíž dochází spíše k „desegregaci“. Rada Evropy vydala k tématu segregace a inkluze v Evropě studii, která mapuje reálie v jednotlivých zemích, upozorňuje na důsledky segregace, definuje základní principy inkluze a doporučení k její podpoře. O tom, že i mimořádně nadané děti jsou zahrnuty pod pojem inkluze a potřebují speciální podporu, svědčí v seriálu Společné vzdělávání je přirozená věc Kateřina Emer Venclová, která má osobní zkušenost a působí jako poradkyně a lektorka v oblasti nadání (MŠMT).
Inspirace z (a do) praxe:
Výběr z EDUkalendáře: