Perpetuum: Selektivní školství rozděluje společnost

Publikujeme text Štěpána Kmenta, bývalého předsedy České středoškolské unie, který vyšel v zářijovém čísle časopisu Perpetuum. Proč si myslí, že by bylo dobré zrušit víceletá gymnázia?

Výběrovost českého školství je neúměrně vysoká. Od sametové revoluce se posiluje rozdělení víceletých gymnázií jako škol s nejlepšími akademickými výsledky a učilišť jako odbytišť nejméně úspěšných žáků. Faktem ale je, že k třídění populačních ročníků do maturitních a nematuritních oborů dochází více na základě společenských nerovností než talentu a píle. A čím déle k oddělování dětí z bohatších a chudších rodin dochází, tím silnější je sociální filtr v životním fázi, která má právě „společenský výtah“ umožňovat. Politické řešení – zamezení nespravedlivého třídění dětí v pátých a sedmých třídách – je však zatím v nedohlednu.

Víceletá gymnázia rozdělují populační ročníky na děti s lepším a horším zázemím již více než 25 let. Ve výzkumu PISA srovnávajícího gramotnosti 15letých žáků napříč vyspělými zeměmi OECD sleduje míru rovného přístupu ke vzdělávání index ESCS. Ten měří sociální, ekonomický a kulturní status. Česká republika se mnoho let po sobě umisťuje na vrcholu zemí, které mají vysoké bodové rozdíly úspěšnosti mezi žáky s odlišnými rodinnými předpoklady.

Zatímco průměr OECD je 39 bodů, my jsme před 5 lety skončili na úplném vrcholu s 51bodovým rozdílem. V posledním setření PISA v roce 2015, které sledovalo přírodovědnou gramotnost, jsme zlatou medaili předali Francii, ale obhájili stejně nechvalnou stříbrnou pozici s 52 body. Průměr byl podobný jako v předchozím šetření, a sice 38bodový rozdíl. Tato danost je způsobena nejen rozdíly mezi kraji, ale rovněž mezi obory škol.

Kdo z vás půjde na gympl?

První odliv „nejchytřejších“ dětí proběhne v páté třídě, další o dva roky později. K poslednímu dělení dojde na konci základní školy. Systém třikrát během pěti let probere populační ročníky s cílem oddělil ty, kteří jsou „dostatečně dobří“ na maturitu, a ty, jimž cesta do značné míry skončí výučním listem. Jenže původní účel víceletých gymnázií jako rezervoáru pro nadané děti se nenaplnil.

Při první vlně hledání „těch nejlepších“ na základních školách nerozhoduje pouze píle a nadání, které by vyčlenilo skupinu aspirantů pro odchod na gymnázium. V tak nízkém věku je úspěch daný více rodinný zázemím, jejím bohatstvím a zájmem o dítě.

Dlouhodobý projekt CloSE vedený Janou Strakovou, která se nerovnostmi ve vzděláván profesně zabývá přes dvě desetiletí, ukazuje, že u přijetí dětí na víceletá gymnázia rozhoduje hlavně ambice rodičů a jejich vzdělání. Čím je obojí vyšší, tím se zvyšuje pravděpodobnost, že svou ratolest na výběrovou školu dostanou. Současně s tímto výstupem projekt potvrdil, že na víceletých gymnáziích studuje nemalé procento žáků, kteří by nálepku „nadaný“ neobhájili. Podíl průměrných a podprůměrných žáků na víceletých gymnáziích se navíc napříč lety zvýšil.

Klín vražený mezi základní školy a víceletá gymnázia kritizují odborníci prakticky už od jeho vzniku po revoluci. Zpráva OECD již v roce 1996 upozorňovala, že ze základních škol se postupně stanou přípravky na odborné vzdělávání. Zároveň organizace doporučovala, aby se nadané děti vzdělávaly spolu s ostatními a ne odděleně na vlastním typu školy. Základní školou pro všechny děti bez dělení by totiž šlo posílit celkovou vzdělanost a zamezit skrytým „kastám“ ve společnosti.

Exkluzivní vzdělávání

Inkluze ve školství je v poslední době spojována hlavně se vzděláváním dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci hlavního proudu. A je dobře, že k tomuto kroku došlo. Ovšem česká soustava má ještě daleko ke stavu, v němž bude správně podporovat také děti ze sociálně nedobrého prostředí. Právě víceletá gymnázia – v evidentním rozporu s inkluzivním přístupem – totiž socioekonomické rozdíly v přístupu ke vzdělání akcentují.

U dětí, které odejdou na víceletá gymnázia, je zároveň pravděpodobné, že se uzavřou do kolektivu, který studuje totožný typ školy. Žáci mají tendenci si vytvářet společenské sítě na základě typu školy, který studují. České školství tak už v nízkém věku jako je 11 let děti škatulkuje a znatelně rozděluje pro budoucí životě. K tomu přispívá zároveň oddělení budov víceletých gymnázií a odborných škol, které jen dále umocňuje výkonnostní a sociální jednolitost mezi žáky jednotlivých oborů.

Otevřené nůžky mezi obory

Mezinárodní výzkumy dospělých SIALS a PIAAC ukazují, jak výrazný je rozdíl mezi gramotnostmi absolventů s různým nejvyšším dosaženým vzděláním. Tento rozdíl posléze do praxe převádí analýza nezaměstnanosti vydávána Národním ústavem pro vzdělávání. Tradičně největší skupinou na Úřadech práce jsou totiž lidé s výučním listem a platí úměrnost, že čím vyšší vzdělání, tím lepší uplatnitelnost na trhu práce.


PIAAC, str. 213

Důvody, proč víceletá gymnázia poskytují lepší start do života, jsou trojí. Za prvé, na základě zjištění České školní inspekce, která popisuje rozdílné vyučovací metody vedoucí k úspěchům žáků, lze vyvodit, že gymnázia se těší lepším učitelům. Dále učí gymnázia oproti odborným školám více hodin všeobecných předmětů. A v neposlední řadě stojí již zmiňované jednolité kolektivy. Zatímco na gymnáziích potkáme nejčastěji motivované a zabezpečené žáky s perspektivou, učňové jsou z nižších socioekonomických poměrů a s menším zájmem na studiu.

Zrušme víceletá gymnázia

Setrvávající existence víceletých gymnázií navzdory četným zjištěním o jejich elitářsky-selektivním charakteru ukazuje, že politické řešení si dává na čas. Obě strany politického spektra mají ale oprávněné důvody, proč rozevřené nůžky nezavírat.

Možným řešením nerovného přístupu by bylo zrušení víceletých gymnázií, dále příprava učitelů na základních školách, aby uměli pracovat s jak nadanými, tak podprůměrnými dětmi a nakonec přestavba učebních oborů, aby obsahovaly větší všeobecnou složku, s níž by absolventům bylo umožněno další vzdělávání, lepší uplatnění na trhu práce a vyšší adaptabilita.

Inspirovat se můžeme Finskem, které výše zmíněné myšlenky naplňuje a umožňuje tak růst všem dětem bez ohledu na úroveň jejich zázemí. Děti se zde vzdělávají společně až do posledního ročníku základní školy a pak mají na výběr mezi tříletou akademickou či odbornou střední školou. Z obou typů mohou posléze pokračovat na na vysokou školu.

Konat je nepopulární

Zrušit víceletá gymnázia s cílem narovnání vzdělávacích příležitostí se snažil už někdejší ministr školství Eduard Zeman za ČSSD v letech 2000 a 2001. Narazil toho času ale na odpor jak ze strany pravice, pro níž je selektivní školství relativně přijatelné, tak médií. Výraznou skupinu tehdy rovněž zformovali rodiče, jejichž ratolesti na víceletých gymnáziích studovali, a gymnaziální ředitelé s učiteli přirozeně hájící svou existenci. Oproti tomu byl tlak akademiků chabý.

O 16 let později se ovšem nacházíme v příhodnější situaci. Data a na nich zakládané výzkumy již jsou k dispozici a ukazují, že Zemanovy důvody se pouze potvrdily a nabyly na důležitosti. Pohledem na předvolební programy ale lze rychle odvodit, že jeden argument politiků ze začátku tisíciletí se nezměnil. Lidé si rušení víceletých gymnázií prostě nepřejí. A proto zřejmě žádná ze stran s tímto tématem do voleb znovu nevyrazí.

Poslední nadějí zůstává vyvrcholení projektu CloSE, který má končit příští rok. Tentokrát by akademici neměli zanedbat prezentaci výsledků veřejnosti a politikům a snažit se je přesvědčit, že fasáda víceletých gymnázií jako škol pro nadané už neplatí. V boji za maximální uplatnění každého jednoho žáka jsou totiž jejich závěry nezastupitelné.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

15 komentářů k "Perpetuum: Selektivní školství rozděluje společnost"

Upozorňovat mě na
avatar
Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Zdeněk Sotolář

A soukromé školy neoddělují bohatší od chudších?

Vera Mlnarikova

Ad Z.Šotolář – nejen soukromé školy, už i školky, a nejen soukromé, i různě zaměřené, což nerozdělují děti základní školy zaměřené jazykově, matematicky a umělecky? Zrušme tedy i je, protože i tam jsou děti informovanějších, tedy vzdělanějších a logicky tak bohatších rodičů ve většině…:)
Netuším, zda je autor článku bývalý gymnazista, nicméně pokud ano, pak gymnaziální elita by se přece jen neměla dopouštět hrubých pravopisných chyb ani překlepů, uvážíme-li, že cílem bylo publikovat článek veřejně…Ono to s těmi elitami asi nebude tak horké :)

Zdeněk Sotolář

Na téma právě škol soukromých bude pokračování , na které mě na Fb upozornil autor článku.

Jakub Malinovský
Chápu, že v některých oblastech bylo vhodným nástrojem krajské politiky zmenšit počet osmiletých na úkor šestiletých gymnázií, víceletých na úkor čtyřletých či s ohledem na sílu populačního ročníku měnit počet přijímaných, ale v principu bych to nechal na vůli veřejnosti a hlasování nohama. Pokud sám autor říká, že jsou ta gymnázia dobrá, nemá přeci cenu rušit něco dobrého, o co je mezi rodiči a dětmi zájem, ale snažit se udělat dobrým i to ostatní. Ředitel kvalitní základky (a zažil jsem takového) se přeci může bít v prsa, že od něj děti na víceletá gymnázia nechodí, protože jim je tam u… Více »
Štěpán Kment

Pane Malinovský, zásadní je ta část „nemá přeci cenu rušit něco dobrého, o co je mezi rodiči a dětmi zájem“. Jenže mezi kterými rodiči je zájem? Mezi těmi, kteří na své děti kladou nároky, mezi rodiči vzdělanými? Nebo mezi rodiči s nízkým socioekonomickým pozadím? A jak k tomu pak přijde 11 nebo 13leté dítě? Pokud ho rodiče „netlačí“ do víceletého gymplu sami, má dostatečnou motivaci najít samo?

O tom, jak dobře společné vzdělávání funguje, se můžeme přesvědčit např. v článku zmiňovaném finském systému, který nabízí pestrost, ale ne dostupnou na základě socioekonomické podmíněnosti.

milan s.

Nejsem v tyhle oblasti uplne vzdelanej, tak mam s dovolenim jen dotaz: kdyz tedy nebude nikdo odchazet na vicelety gymnazium a vsichni spolu zustanou az do devitky, jakej to ma pozitivni dopad na ty s „nizkym socioekonomickym pozadim*“?

*to je mimochodem moc peknej slovni obrat :)

Jakub Malinovský
Ono u nás nejde ani tak o příjem rodiny, vzdělání atd. jako o ten zájem. A ano, v tom se rodiny liší, což je přirozené. Zakážeme se snad to, aby se rodiče doma věnovali svým dětem a nevznikala tak diskriminace těch, kterým se rodina příliš nevěnuje? Bez ironie jsem takový názor od zastánců krajně levicových názorů četl (teď jsem líný dohledávat), v soft verzi je to třeba zákaz placeného doučování, který má tento důvod i jiné důvody a v některých zemích existuje. Sorry, ale jsem pro svobodu volby, byť z ní vždy neplyne sociální egalitářství. Ostatně, pořád jsme jednou ze… Více »
Štěpán Kment

O vzdělání/příjem/třídní postavení rodiny tu jde, vizte např. https://dspace.tul.cz/handle/15240/15222.

Samozřejmě, že nikdo nenavrhuje totalitně vstupovat do soukromých záležitostí jako je výchova nebo doučování. To děláte straw mana.

Svoboda volby je důležitá, ale neméně důležité je, jaké možnosti stát (jako poskytovatel-zřizovatel) nabízí a tak podporuje.

Jaroslav Stanek
Autorovi jde tedy o to, aby se srovnaly podmínky vzdělaných a movitých a nízkopříjmových skupin a tím dobudoucna celé společnosti? A dosáhneme toho tím, že zrušíme víceletá gymnázia? Na jednom z nich 23 let učím, na maloměstě s 13 tis. obyvateli. další nejbližší střední škola je v 26 kilometrové vzdálenosti od nás a maloměsto na konci světa, odkud k nám na gympl děti jezdí ještě o 10 kilometrů dál.Domýšlí autor, jak by to zasáhlo rodiny, které by tak rád hájil? Nejen ekonomicky. Domýšlí, jak by to zasáhlo ona malá města, která už tak jsou upadající v důsledku vystěhovávání těch vzdělanějších… Více »
Zdeněk Sotolář

A nebylo naopak obnovení VG návratem do počátku 20. století?

Vladimir Stanzel
Vladimir Stanzel

Článek reprezentuje to, co lze nazvat pohled z Prahy (a krajských měst). Tam možná dané teze platí. Na malých gymnáziích v okresních či pověřených městech je ale situace úplně jiná, žádné sociální elitářství tam de facto neexistuje, ve třídách se setkávají děti lékařů, inženýrů, učitelů, úředníků, dělníků, prodavačů, nezaměstnaných. Již Richard Weiner psal tuším ve 20. letech 20. století o tom, že Československo bolestně postrádá elity. Dnes to platí neméně. Nálepkování typu „elitářský charakter“ je, obávám se, produktem sociálního inženýrství zavánějícího předlistopadovým duchem a cesta do pekel.

Štěpán Kment

Text není apelem k unáhleném a plošnému zrušení gymnázií bez náhrady, to byste v tom viděl výzvu, který bych sám kritizoval. :-) Je to snaha o analytický text, příp. polemiku. Pochopitelně by bylo nesmyslné vaše víceleté gymnázium zrušit a bez náhrady. Pokud už by někdo hledal cestu, tak ta by vedla přes zachování čtyřletých gymnázií (vedle odborných škol, uznáme-li, že takovéto odlišení je správné), resp. převedení víceletých, které vytváří duální systém, na čtyřletá, a jim předcházející společnou školu.
Argument o braindrainu maloměst s „neexistencí“ víceletých gymnázií nesouvisí, nebo alespoň já tam tu linku nikde nevidím…

Simona Snajperkova

Mnozí rodiče už se řídí nejbližšími zájmy a neřeší globálně systém. V mnoha případech nejdou na tyto školy ti nejnadanější, ale děti motivovaných rodičů. Takže se tam řada dětí trápí předčasnou selekcí, ačkoli na to nejsou zdaleka zralí.

Sona Tomkova
Ach jo…snaha omezit svobodu a s ní spjatou zodpovědnost…už zase!!! Polemizovat nad tím, jestli zrušit nebo nezrušit víceletá gymnázia je v kontextu s celkově „prohnilým“ vzdělávacím systémem plýtvání energií (a penězi). Opět (už zase!!!) si „stát“ myslí, že je chytřejší než rodič??? To snad ani nemůže být pravda. Rodič je přeci ten, kdo je zodpovědný za výchovu a vzdělání svého potomka! Ale aby mohl být opravdu zodpovědný, musí mít možnost volby! Stát a další organizace mají zajistit dostatek kvalitních příležitostí ke vzdělání. Ale výběr je přeci na rodičích, potažmo dětech! Chcete, aby všichni byli uvědomělí a motivovaní, ale chcete jim… Více »
Zdeněk Sotolář

A nebylo naopak obnovení VG návratem do počátku 20. století?

wpDiscuz