v dnešním bEDUinu, který shrnuje dění od 20.4. do 26. 4. 2026, se věnujeme těmto tématům:
Návrhy změn ve školském poradenství;
sporné aktivity finančních poradců ve školách;
demografické projekce do roku 2035 na webu edu.cz.
bEDUin 16/2026: MŠMT navrhuje změny ve školském poradenství. Změnilo by se jeho financování i rozsah metodického vedení škol
Václav Zeman 27. 4. 2026
V souvislostech
MŠMT navrhuje změny ve školském poradenství. Změnilo by se jeho financování i rozsah metodického vedení škol
Připomínkovým řízením prošel návrh vyhlášky č. 72/2005 Sb., která popisuje pravidla fungování a financování školských poradenských služeb. Klíčovou změnou je nový systém financování ŠPZ, který má být účinný od 1. ledna 2027. Tyto služby by nově neměly být financovány na základě krajských a republikových normativů, ale podle soustavy celostátních normativů. Výši normativů dnes určují jednotlivé kraje, jsou však mezi nimi až 50procentní rozdíly. V některých krajích vykazují pracovníci poraden zároveň dvojnásobek klientů oproti jiným krajům. Cílem předkládané vyhlášky je zmírnit rozdíly ve financování i dostupnosti a kvalitě poradenských služeb mezi jednotlivými kraji.
Návrh vyhlášky předpokládá zvýšení kapacit poradenství o 270 pracovníků, což by znamenalo potřebu navýšit rozpočet asi o 244 milionů korun. Ministerstvo financí tuto částku v připomínkovém řízení rozporuje a požaduje, aby se tyto prostředky našly ve stávajících kapitolách rozpočtu MŠMT. Dostatečné financování navržených změn bude pro úspěšné naplnění cílů vyhlášky zásadní, upozorňuje v tiskové zprávě programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta. Novela také zpřesňuje úlohu pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center v metodickém vedení škol. Na potřebu intenzivnějšího vedení škol ze strany PPP a SPC dlouhodobě upozorňují odborníci i mnozí pedagogové. Tato činnost by se měla stát plnohodnotnou součástí práce zmíněných institucí, nikoliv jen tím, co dělají jako vedlejší činnost navíc.
Odborná a podpůrná činnost školských poradenských služeb je a bude velmi aktuální a potřebná i vzhledem k aktuálním datům, která potvrzují dlouhodobě se zhoršující stav v oblasti duševního zdraví u dětí a mladých lidí v ČR. Za posledních deset let vzrostl počet dětí s psychickými obtížemi zhruba o třetinu. Více než polovina žáků devátých tříd vykazuje dle dat Národního ústavu duševního zdraví známky zhoršené psychické pohody, zhruba 30 procent trápí úzkosti a čtyři z deseti se potýkají s příznaky střední nebo těžké deprese. Tato data shrnuje aktuální analýza na serveru Seznam Zprávy. V novém školním roce školy zároveň vzhledem ke zpřísnění pravidel odkladů očekávají v prvních třídách vyšší počet dětí s potřebou větší podpory, než tomu bylo v minulých letech.
Návrh novely prošel v dubnu meziresortním připomínkovým řízením. Po vypořádání připomínek ji může ministerstvo podepsat a vyhlásit, platnosti nabyde po publikování ve Sbírce zákonů. Tématu se podrobně věnuje i tato aktuální tematická zpráva ČŠI.
Mluví mimo jiné o tom, jak jsou akademici odměňováni za tvorbu či oponování učebnic a proč se do jejich tvorby příliš nehrnou. Popisuje, v čem je tvorba učebnic specifická a odlišná od jiné akademické práce i to, co by pomohlo, aby v Česku mohly i s větším zapojením akademiků vznikat kvalitnější učebnice.
Týden stručně
Investigativa upozorňuje na sporné aktivity finančních poradců ve školách
Na důležité téma upozornil redaktor serveru Page Not Found Miroslav Harant. Přiblížil konkrétní příklady několika přednášek finančních poradců, kteří nabízí školám bezplatně své programy jako součást výuky o finanční gramotnosti. Součástí přednášek bývá i propagace samotných poradců a jejich služeb, kteří se tak snaží získat mezi studenty buď své budoucí klienty, nebo případné brigádníky a spolupracovníky (často pod vidinou rychlého a snadného zbohatnutí). O tom, jaké nabídky programů školy využijí, rozhodují samotní učitelé a vedení škol. Tyto případy ukazují, že je velmi důležité věnovat dostatek času rešerši a zkoumání toho, jak důvěryhodné a vhodné nabídky přicházející školám jsou. Ministerstvo školství se do uzávěrky článku k tématu nevyjádřilo.
MŠMT zveřejnilo demografické projekce do roku 2035
Na webu edu.cz nově najdete řadu podrobných a důležitých materiálů, které se vztahují k demografickým projekcím v ČR. Naleznete tam například projekce o počtu obyvatel ve věku 0–29 let, projekce počtu dětí v mateřských školách či projekce počtů žáků přijatých do 1. ročníků ZŠ a SŠ. Tato data a materiály mohou být velmi užitečné pro vedení škol, jejich zřizovatele i odbornou veřejnost. Věříme, že na řadě míst mohou být i impulsem k tomu nechat si zpracovat vlastní demografickou analýzu na míru. Podrobnější informace si můžete poslechnout i v tomto Infoservisu speciál, jeho textový souhrn je zde.
Tématu demografických výkyvů a tomu, jak se na ně stát, zřizovatelé i vedení škol mohou včas připravit, jsme se věnovali v jedné z hlavních analýz letošního Auditu vzdělávacího systému v ČR.
Studenti demonstrovali na podporu veřejnoprávních médií
Ve středu minulého týdne se v Praze a řadě dalších větších měst republiky konaly studentské demonstrace na podporu veřejnoprávních médií. Studenti tato setkání uspořádali v reakci na zveřejněný návrh zákona, který předpokládá změny ve financování Českého rozhlasu a České televize. Pokud by zákon prošel v navržené podobě, obě veřejnoprávní instituce by již nebyly financovány z koncesionářských poplatků, ale na základě pevně dané částky ze státního rozpočtu (navyšované o každoroční inflaci). Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé), který návrh předkládá, navrhuje tuto částku ve výši výnosů z poplatků v roce 2024 (tedy před jejich posledním zvýšením). Česká televize by tak obdržela z rozpočtu 5,741 miliardy korun a Český rozhlas 2,065 miliardy korun. Česká televize by hospodařila s částkou, která by byla zhruba o miliardu nižší než plánovaný výnos z letošního roku. Pro Český rozhlas by se objem využitelných financí snížil zhruba o 400 milionů korun. Pracovníci obou institucí varují před ztrátou nezávislosti způsobenou přesunem financování do státního rozpočtu i ohrožením jejich činnosti vůbec. Ředitel Českého rozhlasu v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že v případě snížení rozpočtu by musel zrušit například vysílání Rádia Junior a zřejmě i další aktivity, které byly využitelné žáky i pedagogy ve školách a při vzdělávání.
Z EDUkalendáře
Jednání Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport PSP ČR
Ve středu 29. dubna 2026 od 9:30 bude v Poslanecké sněmovně probíhat 4. schůze Výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport PSP ČR. Jedním z bodů programu bude i informování členů výboru od ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové o fungování digitalizované agendy při letošním přihlašování a přijímacích zkouškách na střední školy a víceletá gymnázia. Na jednání budou prezentovány i hlavní výstupy z Výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2024/2025.
Dopolední jednání výboru bude živě streamováno na tomto odkazu (stream 3).
Konference Mobily a AI ve škole – jak na smysluplná pravidla?
Organizace Jules a Jim s dalšími partnery pořádá v úterý 12. května 2026 od 15:00 do 17:30 v Komunitním prostoru Smíchov v Praze konferenci věnovanou nastavování smysluplných pravidel pro používání mobilních telefonů ve škole a využívání umělé inteligence jako užitečného pomocníka pro učení a výuku. Bezplatná konference je určena pro vedení škol, členy školních poradenských pracovišť, vyučující i další aktéry ve vzdělávání.
V diskuzních panelech vystoupí mj.: Ivana Böhmová (Národní pedagogický institut), Eva Nečasová (AI dětem), Bořivoj Brdička(pedagog a lektor), Lucie Gregůrková (Oddělení podpory digitálního vzdělávání, MŠMT), Kateřina Lukavská (Pedagogická fakulta a Klinika Adiktologie), Radko Sáblík (ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia) i zástupci studentů.
Autor článku:
Václav Zeman
tiskový mluvčí EDUinu
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
