EDUin podporuje navržené změny ve školském poradenství. Potřebují však dostatečné financování i metodické vedení

Klíčovou změnou, kterou přináší návrh novely vyhlášky č. 72/2005 Sb., je nový systém financování ŠPZ, který má být účinný od 1. ledna 2027. Tyto služby by tak nově neměly být financovány na základě krajských a republikových normativů (jejich výši dnes určují jednotlivé kraje, mezi kraji jsou až 50procentní rozdíly ve výši normativu), ale podle soustavy celostátních normativů. Díky tomu by měly být omezeny rozdíly mezi kraji a měl by být více zohledněný skutečný objem poskytovaných poradenských služeb.

„Dosavadní systém financování školských poradenských zařízení (ŠPZ) byl značně nerovnoměrný a vedl tak i k nerovnostem mezi regiony a tím pádem i k rozdílné dostupnosti a kvalitě těchto služeb. Například v některých krajích vykazují pracovníci poraden dvojnásobek klientů oproti jiným krajům,“ uvádí programový ředitel EDUinu Jan Vöröš Mušuta.

Finanční pokrytí navržených změn bude zásadní

V loňském roce bylo na pedagogickou práci v obecních a krajských školských poradenských zařízeních v ČR vynaloženo přibližně 1,24 miliardy korun. V celém systému působilo zhruba 1 437 pedagogických pracovníků. Vyhláška navržená ministerstvem školství předpokládá pro rok 2027 navýšení o 270 pracovníků, při růstu průměrného platu o 5 % by to znamenalo potřebu navýšit rozpočet asi o 244 milionů korun. Ministerstvo financí tuto částku v  připomínkovém řízení rozporuje a požaduje, aby se tyto prostředky našly ve stávajících kapitolách rozpočtu MŠMT.

„Je zásadní, aby stát navržené změny ve školském poradenství neprovedl jen formálně, ale pokryl je dostatečně finančně. Bez toho hrozí, že deklarované snížení nerovností a vyšší efektivita zůstanou pouze na papíře. V některých regionech může být bez navýšení financí i ohrožena dostupnost těchto služeb,“ doplňuje Jan Vöröš Mušuta.

Metodické vedení škol nesmí zůstat na okraji

Novela zároveň zpřesňuje úlohu pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center v metodickém vedení škol. Akcentuje koordinaci, supervizi, podporu školních metodiků prevence a další aktivity zaměřené na odbornou kvalitu činnosti.

To je důležitý posun. Školská poradenská zařízení totiž nezajišťují pouze diagnostickou a poradenskou práci, ale také metodickou činnost vůči školám a školským zařízením. Právě kvalitní metodické vedení může pomoci školám lépe reagovat na vzdělávací obtíže žáků, rizikové chování i narůstající potřebu podpory duševního zdraví.

„Metodické vedení škol od pedagogicko-psychologických poraden a speciálněpedagogických center musí být považováno za plnohodnotnou součást jejich práce, nikoli za vedlejší činnost, kterou vykonávají „navíc“. A to i vzhledem k tomu, že stát nyní investuje do tzv. podpůrných pedagogických pozic na základních školách, tedy psychologů, speciálních a sociálních pedagogů, kteří pro svou práci potřebují metodickou podporu,“ upozorňuje Mušuta. Metodické vedení má dle něj být zahrnuto do pravidel financování těchto zařízení. Pokud se tak nestane, hrozí, že se budou soustředit především na výkony, které lze snadno započítat do normativu, zatímco odborná podpora škol, prevence a koordinace zůstanou podhodnocené.

Aby byla navržená novela účinná, je podle EDUinu nutné zajistit tyto základní podmínky:

• zajistit dostatečné finanční prostředky, které odpovídají plánovanému navýšení kapacit a rozsahu služeb; včetně otevření debaty, proč pracovníci školských pedagogických zařízení nejsou zahrnutí v garanci výše platu na úrovni 130 % platu v ekonomice;
• jednoznačně a odborně správně nastavit stupně náročnosti služeb, aby financování odpovídalo reálné práci zařízení;
• metodicky posílit roli školských poradenských zařízení při vedení škol a promítnout tuto činnost do systému vykazování i financování.

Odborná a podpůrná činnost školských poradenských služeb je a bude velmi aktuální a potřebná i vzhledem k aktuálním datům, která potvrzují dlouhodobě se zhoršující stav v oblasti duševního zdraví u dětí a mladých lidí v ČR. Za posledních deset let zde vzrostl počet dětí s psychickými obtížemi zhruba o třetinu. Více než polovina žáků devátých tříd vykazuje dle dat Národního ústavu duševního zdraví známky zhoršené psychické pohody, zhruba 30 procent trápí úzkosti a čtyři z deseti se potýkají s příznaky střední nebo těžké deprese. Vzhledem ke zpřísnění odkladů nástupu do první třídy se v následujícím školním roce očekává v prvních třídách vyšší počet dětí s potřebou větší podpory, než tomu bylo v minulých letech.

Návrh novely vyhlášky č. 72/2005 Sb. prošel meziresortním připomínkovým řízením na začátku dubna. Po vypořádání připomínek ji může ministerstvo podepsat a vyhlásit (po publikování ve Sbírce zákonů nabývá platnosti). 

Více informací poskytne:

Jan Vöröš Mušuta, programový ředitel EDUinu
774 886 251 / jan.musuta@eduin.cz