„ChatGPT za mě ten úkol udělá“ a šokující návrh rozpočtu MŠMT

Shrnutí dění od 1. do 7. 9.

EDUin slaví 15 let od založení. A protože se chceme v naší práci neustále zlepšovat, tak moc prosíme o vyplnění krátkého dotazníku o bEDUinu. Dnešní vydání se věnuje těmto tématům:

Umělé inteligenci ve školách;

proměně učebnic;

reakcím na návrh rozpočtu MŠMT.

Týden stručně

Dvě třetiny žáků i polovina učitelů už běžně využívají ChatGPT. Jaká rizika to přináší?

Umělá inteligence je na českých školách běžnou součástí výuky – používají ji podle průzkumu společnosti Scio dvě třetiny žáků a polovina učitelů. Studenti využívají AI ke zpracování úkolů i jako „parťáka“ pro komunikaci, zatímco pedagogům nástroje jako ChatGPT pomáhají s přípravou hodin nebo komunikací s rodiči. Odborníci, jako je akademik Ethan Mollick, ale varují, že přílišné spoléhání na AI vede ke ztrátě samostatného myšlení a dovedností. Práce s umělou inteligencí je podle Mollicka užitečná jen tehdy, pokud rozvíjí kritické myšlení. Sníženou aktivitu mozku u uživatelů ChatGPT potvrzuje studie MIT. Alarmující je i zjištění, že 9 % českých žáků AI používá k důvěrným konverzacím. Nejenže služby typu ChatGPT nezaručují bezpečné nakládání s osobními daty, „spřátelení se“ s nimi snižuje socializační dovednosti a v extrémních případech může vést až k sebevraždě. Je tedy naprosto zásadní, aby se žáci co nejdříve o přínosech a rizicích spojených s používáním AI dozvěděli. Většina se o ní chce učit – přímo ve školách. Problém je, že učitelé často technologii dostatečně nerozumí. I proto vytvořila organizace AI dětem ve spolupráci s NPI Kurikulum umělé inteligence. V rámci další spolupráce radí učitelům, jak pomocí AI žáky hodnotit. Jedno je jisté: volba správného postoje k rozmachu umělé inteligence je klíčová výzva nejen ve vzdělávání, ale společnosti jako celku.

Pokles porodnosti mění školky: některé obce čeká zavírání či spojování, jiné nedostatek míst

Letos se v Česku narodilo rekordně málo dětí, a do roku 2027 tak bude potřeba až o 30 tisíc míst v mateřských školách méně. Situace se ale liší podle regionů – 486 obcí bude mít školek nadbytek, dalších 343 pak naopak nedostatek míst. Nejvýraznější výkyvy zažívají malé obce, upozorňuje analýza PAQ Research. Organizace doporučuje obcím plánovat kapacity školek podle místních potřeb a spolupracovat na úrovni mikroregionů.

Profesor Milan Hejný oceněn Zlatou medailí sv. Gorazda za mimořádný přínos vzdělávání

Profesor Milan Hejný získal Zlatou medaili sv. Gorazda, nejvyšší morální ocenění slovenského ministerstva školství za zásluhy o vzdělávání. Cenu za něj převzala v Bratislavě jeho vnučka Anna Kuřík Sukniak, která s Hejným dlouhodobě spolupracuje na rozvoji Hejného metody. Ta staví na učení objevováním a skupinové diskuzi, důraz klade i na rozvoj osobnosti žáků. Rozhovor s profesorem Hejným, významnou osobností slovenského i českého vzdělávání, najdete na webu EDUinu.

EDUin slaví 15 let. A hledá posilu do odborného týmu

Letos slavíme už patnácté výročí od našeho založení. Při této příležitosti jsme se ohlédli za tím, co se nám společně s partnery a odbornou veřejností podařilo prosadit. Moc děkujeme, že jste se na cestu za lepším vzděláváním vydali s námi. A protože práce v tomto ohledu zdaleka není u konce, je třeba myslet na budoucnost. Hledáme novou kolegyni či kolegu, která/ý nám pomůže analyzovat vzdělávací politiku a povede náš Audit vzdělávacího systému. Máte zájem? Detaily zde.

Výrok týdne

mirek

„Nové RVP jsou na stole teprve chvilku. Na to ještě nestačil téměř nikdo reagovat. Učebnice jednoduše nejsou. A teprve letos se bude podle nových plánů pilotně učit. Takže se objeví náměty na další úpravy. A to se pak točíme v kruhu. Ten spěch ničemu nepomáhá, protože se může stát, že některé učebnice se jen mírně přeskládají, ale skutečnou změnou neprojdou,“ více zde:

říká programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký k proměně učebnic.

Speciál #volby25

Odstartoval nový školní rok. Tradičně za účasti politiků

Začátek školního roku provázela obvyklá přehlídka přání politiků na sociálních sítích. Mnozí si nenechali ujít příležitost zdůraznit, že vzdělávání je pro ně zásadní téma. Náměstkyně primátora města Ostravy Andrea Hoffmannová (Piráti) k tomu poznamenala, že by bylo dobré, aby nešlo jen o líbivé PR, ale aby se slibovaná pozornost věnovaná školství promítla do praxe.

Návrh rozpočtu MŠMT vyvolal velké emoce. Podraz, nebo „not great, not terrible“?

První zářijový týden odstartovala debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2026. Návrh ostře kritizovalo opoziční hnutí ANO. Podle bývalého ministra školství Roberta Plagy (nestr. za ANO) je „podrazem na celé školství“. A připomněl, aby se při vládních jednáních nezapomínalo na to, že je potřeba dodat do současného rozpočtu MŠMT slíbené miliardy, které by byly využity na výplaty nepedagogických pracovníků ve školách od září do konce kalendářního roku. Ke kritice nedostatečného navýšení rozpočtu pro školství se připojila i poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že s návrhem rozpočtu není spokojen, i když podle něj je jeho snížení dáno tím, že se od ledna 2026 výdaje na nepedagogické pracovníky přesunou na zřizovatele. Zdůraznil však, že jde o první krok rozpočtového procesu a za další prostředky bude bojovat. Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) okomentoval prvotní návrh rozpočtu známou hláškou ze seriálu Černobyl „not great, not terrible“. Upozornil ale, že nestačí financovat pouze valorizaci platů, je třeba myslet i na další potřeby školství. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) je přesvědčená, že problémem není nedostatek peněz v rozpočtu, ale jejich nehospodárné využívání. To přičítá změně financování regionálního školství, tedy zavedení tzv. PHmaxu.

EDUin ve své tiskové zprávě upozornil, že pokud po dalších vládních jednáních nedojde k navýšení rozpočtu MŠMT, stát nesplní ani své legislativní závazky. Připomněl také, že už loňský rozpočet počítal s financováním nepedagogických pracovníků pouze do letošního září, nelze tedy tvrdit, že snížení rozpočtu je jen důsledkem jejich převedení na zřizovatele.

Přežije Strategie 2030+ třetí volební období?

Robert Plaga (nestr. za ANO) uvedl, že jedním z důvodů jeho návratu do politiky je naplnění Strategie 2030+. Jedná se o dokument schválený vládou, nyní v polovině implementačního období, který vznikal ve shodě odborníků i politiků napříč vládními a opozičními stranami. O to kontrastněji působí předvolební návrhy některých stran, například na rušení inkluze, které jdou přímo proti jejím cílům (viz předchozí čísla bEDUinu). Pokud hnutí ANO potvrdí roli favorita voleb a bude k sestavování vlády potřebovat SPD či Motoristy, může být budoucnost naplňování strategie v ohrožení.

Z EDUkalendáře

  1. 9. → online→ Zavolíme!

20. 9. → Praha → Future of Ecosystems

Chcete, aby se čtenáři dozvěděli o vaší události? Vyplňte formulář!

pavel_foceni_BW
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
 

Mohlo by Vás zajímat

Listovat všemi články