Cíle proměny kurikula prozatím vyvolávají spíše rozpaky a jak sestavit školní pandemický plán?

Co přinesl týden  22. 6. – 28. 6. 2020

Krátce:

• Končí nejneobvyklejší školní rok od Sametové revoluce, část dětí si již v pátek šla pro vysvědčení. Když se 11. března uzavřely školy, nikdo netušil, zda se do konce roku otevřou a jak bude dále probíhat vzdělávání. S rouškami a přeměřenou tělesnou teplotou si minulý týden děti za speciálních podmínek přebíraly vysvědčení – některé uvnitř, jiné venku na školních pozemcích. Na ZŠ Lužec nad Vltavou se učitele nad závěrečným hodnocením radili s rodiči (Seznam Zprávy), protože škola během uzavření spoléhala velkým dílem právě na partnerství s rodinami. Většina vysvědčení, navzdory apelům z ministerstva školství, byla vystavena se známkami, a nikoliv slovním hodnocením (České noviny). Na nespravedlivé podmínky reagovali pedagogové na liberecké základce neobvyklým krokem, když překryli známky nálepkami (iDnes) s povzbuzujícím nápisem „Společně jsme to zvládli.“ Právě zpětná vazba a objem vzdělávacího obsahu se staly během koronavirové krize dvěma hlavními tématy. Při bilancování ministr školství Plaga upozorňuje, že nová zkušenost rodičů a škol během uplynulých měsíců představuje příležitost redukovat rámcové vzdělávací programy (Česká škola).
• Klíčové je, jak hodnocení pomáhá mně jako učiteli a mým žákům růst. Formativní hodnocení je důležitým prvkem v proměně pedagogického přístupu školy, proto nabízíme ve spolupráci s Učitelem naživo jeho přehledné shrnutí. Znáte palcometr a jeho pomoc při výuce? Jak může vypadat diskuse s žáky o smyslu učení se probírané látky? V novém shrnutí píší odborníci na formativní hodnocení, jak vypadají „formativní“ třídy. Ty doplňuje vysvětlení rozdílu formativního hodnocení od slovního a sumativního – věc, kterou si mnozí pletou. Pro úplnou představu nakonec slouží srovnání formativního a „běžného“ hodnocení v deseti pedagogických otázkách. Formativnímu hodnocení jsme se věnovali i v nedávném bEDUinu.
• Kvalita testů CERMATu pod drobnohledem odborníků na psychometrii. Datový analytik EDUinu Jiří Münich vysvětluje, proč nedostatek transparentnosti způsobuje výběr špatných metod pro měření výsledků vzdělávání (iRozhlas) a politická zadání negativně ovlivňují maturitní a jednotné přijímací zkoušky. Pokud vás zajímá, co konkrétně CERMATu uchází, v Münichově komentáři naleznete přístupný vhled do psychometrie (iRozhlas). Jeho rozšíření pak nabízí komentář psychometrika Hynka Cíglera (iRozhlas), který shrnuje historický vývoj a připisuje čtyři body, které by umožnily řešení nedostatků CERMATu.
• Ve zlínském kraji vzniká „reálná střední škola“. Nová koncepce vyšla z představ hnutí STAN (STAN) o jiném modelu středního školství. To je v Česku dlouhodobě značně selektivní a umocňuje vzdělávací nerovnosti (Audit EDUin). V prvním ročníku reálné střední školy podle návrhu dostanou všichni žáci všeobecný základ. Až v průběhu dalších let se mají postupně specializovat, měnit náročnost i obory (Seznam Zprávy). Budou zůstávat ovšem pod jednou střechou.
• CERGE-EI nabízí učitelům interaktivní vzdělávací aplikaci. Učitelé matematiky nebo ekonomie můžou využít interaktivní zobrazení chybovosti testování proti covidu-19 pro výuku nejen teorie pravděpodobnosti. Výzkumné pracoviště CERGE-EI připravilo webovou aplikaci, která umožňuje vizualizovat důležité statistiky a nedostatky testování, což ilustruje důležitý prvek při zjišťování rozšíření nákazy v populaci.
• Na podzim se školy budou muset vypořádat s důsledky jarní krize a připravit se pro případ, že přijde další. Shrnuli jsme to nejdůležitější, co by měli mít na mysli ředitelé školy, až se budou připravovat na září, včetně praktických tipů na sestavení pandemického plánu. Jak restartovat školu po Covidu? (EDUin)

Výrok týdne: „Ptali jsme se rodičů, jak hodnotí úroveň základního vzdělávání, a když jsme se zeptali těch samých během distančního vzdělávání, mírně narostlo pozitivní hodnocení. To je velmi zajímavé, protože určitá část společnosti je k práci některých učitelů dost kritická, ale v globálu se pohled na učitele zlepšil. Hypotéza je, že si rodiče uvědomili náročnost práce učitelů.“ Sociolog Daniel Prokop popisuje odpovědi stejných rodičů před krizí a během ní (Rodiče vítáni).

V souvislostech:

• KOMPETENCE, GRAMOTNOSTI, UZLOVÉ BODY: CÍLE PROMĚNY KURIKULA PROZATÍM VYVOLÁVAJÍ SPÍŠE ROZPAKY

V minulém týdnu představilo ministerstvo školství návrh textu (MŠMT) Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+. Po několika měsíční přípravě uvnitř samotného ministerstva byl zveřejněn dokument, který by se měl stát klíčovým zdrojem vize pro vzdělávací systém ČR. Zároveň tím vrcholí proces, který započal na začátku roku 2019 (MŠMT), kdy se do práce pustila osmičlenná expertní skupina, jejímž cílem bylo stanovit hlavní směry, kterými se má české vzdělávání a vzdělávací politika v následující dekádě ubírat.

Text strategie z dílny MŠMT zachovává několik zásadních částí z původního výchozího dokumentu expertů (MŠMT). Ať již jde o komplexní uchopení proměny přípravy a dalšího vzdělávání učitelů či vybudování systému podpory školám v území prostřednictvím tzv. středního článku. Uchovány jsou i cíle a opatření směřované k zajištění rovných vzdělávacích příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomické či kulturní zázemí.

Bolavé místo celého materiálu (MŠMT) prozatím tvoří uchopení prvního ze dvou hlavních cílů “Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život” a návazné strategické linie definující cesty k jeho dosažení (nazvané “Proměna obsahu, metod a forem vzdělávání”). Ty obsahují vnitřně nejednotné a nesrozumitelné zadání proměny současného kurikula. Kriticky lze vnímat především náhodně používané pojmy (kompetence, klíčové kompetence, gramotnosti atd.) či nedefinované koncepty, cíle a další záměry ministerstva (za všechny: “Vzdělávání bude zahrnovat informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, mediální gramotnost, tvorbu digitálního obsahu, bezpečnost v online prostředí, ale i řešení problémů a kritické myšlení”). Z textu lze cítit jistou “nejistotu” v tom, jaké kroky by měly ke zdárné proměně cílů, obsahu a pedagogických strategií (způsobů vzdělávání) učitelů na našich školách přispět. “Pokud nejsme schopni udělat vnitřně konzistentní dokument, jak můžeme udělat vnitřně konzistentní reformu pro 4 200 základních škol,” shrnul za mnohé čtenáře dokumentu obavy akademik a výzkumník Dominik Dvořák (YouTube).

Kulaté stoly, které v minulém týdnu provázely představení Strategie 2030+, však odhalily ještě jednu poněkud závažnější “nekonzistenci” materiálu v oblasti kurikula. Ač text hovoří o “…redukci očekávaných výstupů na úrovni základních a středních škol za účelem výrazného snížení objemu celkového učiva obsaženého ve školních vzdělávacích programech…”, zároveň dodává, že “…podmínkou realizace revidovaných programů je jejich doplnění o další uzlové body včetně očekáváných výstupů…”. Právě nad touto nejasností, kdy na jednu stranu strategie mluví o nutnosti redukovat závazné cíle (očekávané výstupy) a tím i návazné učivo k jejich dosažení, zároveň cíle (a tedy pravděpodobně i učivo) přidává. Tím však přirozeně hrozí další svázání škol dalším obsahem a popření jejich dnes poměrně svobodných pedagogický cest k dosažení cílů vzdělávání v rámci stávajícího kurikula. Oprávněnou obavu nad tímto opatřením dále umocňuje i návazný záměr obsažený v návrhu strategie, kterým je zavedení “ověřování znalostí a dovedností, které má probíhat v uzlových bodech základního vzdělávání ve 3., 5., 7. a 9. ročníku”. Zavedení testování přirozeně může vést ke zpětnému ovlivňování cílů a obsahu vzdělávání (ČŠI) ve školách a orientaci na úspěch v samotných testech (Educational Psychologist), nikoliv na dosažení cílů vzdělávání definovaných kurikulem. Negativní vedlejší externalitou může být i další problematické prohlubování nerovností v podmínkách, průběhu a výsledcích vzdělávání (Unequal by Design). Zároveň, jak dlouhodobě upozorňujeme (iRozhlas), je právě kvalita testování – především z dílny CERMATu – jedním z velkých problémů českého vzdělávacího systému. Všechny tyto výše popsané obavy vyjádřili i někteří z účastníků debat (YouTube) v rámci kulatých stolů pořádaných MŠMT.

Výše popsané problémy do jisté míry odvádějí pozornost od původního záměru expertů a autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (MŠMT). Ti v textu uvádějí, že jádrem revize RVP by mělo být ujasnění, že kurikulární dokumenty jsou adresované zejména učitelům, tedy že mají být pro učitele nejen zadáním, nýbrž i funkční oporou a pomocí při vyučování. Dílčí kroky revize pak mají dle expertů zahrnout především proměnu architektury samotných kurikul. “Pro jednotlivé vzdělávací oblasti (vzdělávací obory, blízké vzdělávací obory) na různých stupních formálního vzdělávání vznikl konkrétní obsah kurikula, který lépe popíše přímo ve vztahu k danému oboru (předmětu) především výchozí hodnoty pro výuku, pedagogické přístupy, využití klíčových kompetencí, gramotnosti a výpočetní techniky, vazby na průřezová témata nebo hodnocení žáků formativním i sumativním způsobem či další oblasti,” uvádí dokument. Právě tímto směrem se vydává většina nejefektivnějších vzdělávacích systémů v zemích OECD. Zmínit je možné například kurikula Austrálie, Singapuru či kanadského Ontaria (NÚV 2019).

Karel Gargulák, analytik EDUin

Výběr z Edukalendáře: 

• Vzdělávání za koronaviru pohledem českých a slovenských učitelek, které učí v zahraničí.V pondělí 29. 6. od čtyř hodin si můžete naladit debatu pořádanou SKAV