Soubory cookie používáme, abychom vám pomohli efektivně se pohybovat a provádět určité funkce. Níže naleznete podrobné informace o všech souborech cookie v každé kategorii.
Soubory cookie, které jsou kategorizovány jako „Nezbytné“, jsou uloženy ve vašem prohlížeči, protože jsou nezbytné pro umožnění základních funkcí webu....
Technické cookies jsou pro správné fungování našeho webu nezbytné, proto není možné je vypnout. Bez nich by na našich stránkách např. nešel zobrazit žádný obsah nebo by nefungovalo přihlášení při vkládání komentářů
Personalizační cookies se starají o to, abychom vám mohli doporučovat ke čtení další články, které máte rádi. Součástí jsou i cookies třetích stran, se kterými EDUin na doporučování článků spolupracuje.
Díky analytickým cookies víme, které texty mají naši čtenáři nejraději a jaké články jsou u nás nejčtenější. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Google aj.
Výkonnostní soubory cookie se používají k pochopení a analýze klíčových výkonnostních ukazatelů webových stránek, které pomáhají poskytovat návštěvníkům lepší uživatelský zážitek.
Marketingové cookies pomáhají informovat Vás třeba na sociálních sítích o nových článcích a EDUcastech a nabízet vám to zajímavé, co jste ještě nečetli nebo neslyšeli. Součástí jsou i cookies třetích stran, jejichž vydavatelem jsou instituce jako Facebook, Seznam.cz, Google a další.
Co přinesl týden 21. 6. – 27. 6. 2021
Krátce:
Výrok týdne:
„Úplně první, na co si vzpomenu? Že všechno, co bylo naplánované, najednou skončilo a ze dne na den jsme nemohli dělat vůbec nic. V loňském roce jsme měli spoustu příležitostí, které se neuskutečnily. Když budu mluvit za sebe, byly to taneční, dva dny po uzavření škol jsme měli se školou letět do Austrálie, což samozřejmě nevyšlo,“ odpověděla studentka gymnázia v Příbrami v pořadu o životě „covidiálů“ na otázku Václava Moravce, co si jako první vybaví v souvislosti s pandemií (ČT24).
V souvislostech:
Prázdniny letos učitelé potřebují více než kdy jindy, alespoň podle výzkumu společností PAQ Research a Kalibro pro projekt Učitel naživo. Ten mimo jiné zmapoval, jak velkou zátěží pro učitele byla distanční výuka a ptal se i na to, co se jim podle jejich názoru během výuky za lockdownu dařilo a nedařilo. „Jde o jeden z prvních výzkumů, který probíhal mezi učiteli. Ty, které zatím proběhly, se dotazovaly ředitelů škol nebo rodičů, zkušenost učitelů zatím nikdo nemapoval,“ říká Daniel Prokop z PAQ Research.
Reprezentativního vzorku učitelů se ptali mimo jiné na to, zda během distanční výuky pracovali více než dřív. Že to bylo výrazně více, odpovědělo 51 % dotázaných, 28 % pracovalo o něco více – a pouze něco přes 6 % naopak prací trávilo méně času. „Řada učitelů říká, že pracuje kolem deseti hodin denně, někdo ale jen kolem čtyř hodin, je tam velký rozptyl. Nárůst zátěže souvisí s nárůstem stresu, který učitelé pociťují, a také se symptomy psychických problémů,“ konstatoval Daniel Prokop. Učitelům nejen přibylo práce, také se změnila její struktura. Více času trávili přípravou na výuku a komunikací se žáky a rodiči, času věnovaného vlastnímu učení u řady z nich spíše ubylo.
Že pro ně bylo zajištění výuky na dálku více stresující než výuka ve třídě, odpovědělo 72 % učitelů. Se stresem a únavou podle Prokopa souvisí i příznaky duševní nepohody, které hlásí 38 % učitelů. „Není to tak, že by všichni dlouhodobě trpěli depresí, ta v lockdownech narůstá i v obecné populaci. Mezi rizikové skupiny patří mladí lidé, ženy s malými dětmi nebo například lidé, kteří byli postiženi ekonomicky. O českých učitelích se dá ve srovnání s dalšími skupinami obyvatel hovořit jako o jedné z nejzranitelnějších,“ dodává k tomu Daniel Prokop. Častěji příznaky duševní nepohody zaznamenali u učitelů, kteří zároveň hlásili nárůst hodin věnovaných práci, a také u žen.
Učitelé také srovnávali výuku v zimě 2021 s jarem 2020. Podle 80 % z nich se zlepšilo technické vybavení žáků a možnost jejich zapojení, většina pozitivně hodnotila také posun ve své vlastní práci. Co se podle nich ale výrazně zhoršilo, byla motivace žáků k učení. „Většina učitelů říká, že se během distanční výuky zhoršila, zlepšila se podle nich asi u 10 % žáků,“ dodává Prokop. Z toho vyplývá také odpověď učitelů na otázku, co dál. Většina z nich považuje za největší prioritu po návratu znovu vzbudit v žácích chuť se učit (77 %), zajistit, aby si žáci opět zvykli na školní režim (70 %), podpořit vztahy mezi žáky (64 %) či podpořit duševní zdraví a emocionální pohodu žáků (54 %). „Naopak nižší prioritu mají dle učitelů aktivity mířící k „dohnání znalostí a dovedností“. Pouze 9 % učitelů si myslí, že by prioritou měla být výuka podle běžných (neupravených) školních vzdělávací programů,“ shrnuje výsledky zpráva z výzkumu.
Školy, kam chodí sociálně znevýhodněné děti, dostanou na doučování více peněz
Ministerstvo školství zveřejnilo podmínky, za kterých budou mezi veřejné základní a střední školy rozděleny první peníze na doučování. Školy z nich budou moci platit odměny lidem, kteří povedou od září do prosince individuální či skupinové doučování související s výpadkem prezenční výuky v letošním školním roce. Kolik přesně škola na doučování dostane, to bude záležet na počtu žáků i na tom, kolik z nich potřebuje pomoc více. Ministerstvo s Českou školní inspekcí školy rozdělilo do několika kategorií – každá škola může počítat s normativem na žáka ve výši 148 korun, u škol působících v obtížných podmínkách to může být až 740 korun na žáka.
Výběr z Edukalendáře: