EDUpoint: Seminář o otevřených vzdělávacích materiálech

Téma setkání neslo název Open Educational Resources (OER), tedy otevřené vzdělávací materiály. Hnutí k podpoře OER je postaveno na Kapské deklaraci otevřeného vzdělání.  Seminář pořádala obecně prospěšná společnost  EDUin, nezávislý iniciátor otevřené a věcné diskuse o vzdělávání. Realizace setkání byla podpořena nadací Open Society Fund, která podporu OER vnímá jako svoji celosvětovou prioritu. Cílem setkání bylo zjistit potřeby jedinců a institucí pohybujících se v oblasti otevřeného vzdělávání, tak aby bylo možno následně společně koordinovat společnou aktivitu tímto směrem.

Věk otevřených zdrojů

Otevřené vzdělávací materiály  jsou všechny druhy textových, grafických, softwarových a jiných materiálů, které je možné volně užít pro vzdělávání. Znamená to, že mají být odstraněny veškeré bariéry v jejich dosažení, používání a vytváření.  Mohou to být bariéry finanční. Potřebujete ke studiu učebnici? Musíte ji zaplatit. Potřebujete více učebnic? Musíte je všechny zaplatit, nebo si zaplatit poplatek v knihovně, která tyto materiály nabízí.Chcete, aby Vaše děti uměly dobře anglicky? Někdo jim musí koupit softwarový program. Ceny učebnic přitom všude v západních zemích, především v USA rostou. A Česká republika sleduje přirozeně světové trendy. Druhým typem bariéry je bariéra dostupnosti. Příklad: potřebujete pro svůj výzkum určité publikace, které ale nejsou dostupné nikde v České republice. Musíte si je za draho zapůjčit, nebo zakoupit  ze zahraničí. Samostatnou kapitolu pak představuje další bariéra: licenční ujednání. Většina děl neumožňuje volné kopírování. Sice se to děje, ale současná právní úprava toto zapovídá. A právě otevřené vzdělávací materiály tyto překážky minimalizují. Mezi ně patří například Wikipedie, která nabízí encyklopedické informace zcela zdarma. Samozřejmě ale musíte mít přístup k Internetu. Ve výsledku to může být nicméně mnohem levnější, než nakupovat stovky knih. Další otevřeností Wikipedie je i to, že její obsah můžete volně kopírovat a upravovat. Za kopírování Wikipedie, či remixování jejího obsahudo jiných děl vám nehrozí žádný postih. To je princip otevřených děl obecně.

 Je však samozřejmě otázkou, jak je to s těmi jinými díly. A tam nastává problém…

Právní záležitosti

Volně užívat, kopírovat a šířit vzdělávací materiály – taková představa by mohla být poměrně idylická. Celá společnost by se dokázala s tímto přístupem obohatit a posunout mnohem rychleji kupředu. Takový model, který se s rozvojem digitálních technologií šíří světem může spoustě lidí (studentů) i institucí (školám) ušetřit finanční prostředky a zjednodušit život. Zatím tomu ale tak není. Vzdělávací materiály se užívají, kopírují a upravují, ale mnohdy se jedná o činnost z právního hlediska diskutabilní (byť si to přímo neuvědomujeme). Některé země světa už se ale k této idyle blíží a Česká republika nechce zůstat pozadu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právě připravuje vzdělávací strategii nazvanou Strategie digitálního vzdělávání 2020, ve které reflektuje současný nárůst digitálních technologií ve společnosti a jejich prudký rozvoj. Celá koncepce je součástí širšího konceptu Digitální Česko 2.0.

 Pozadu nechtějí zůstat ani lidé, kteří se vzděláváním a šířením svobodných informací zabývají. Wikimedia Česká republika dlouhodobě podporuje tvorbu otevřených materiálů. Značnou část svého úsilí věnují dobrovolníci z této organizace vysvětlováním rozdílu mezi otevřenými a uzavřenými licencemi. Proto také Wikimedia ČR uvítala aktivitu EDUino.p.s., který se rozhodl činnost jednotlivých aktérů koordinovat, propojit a zaštítit. Na setkání došlo k vzájemnému seznámení, k představení toho co to jsou otevřené vzdělávací materiály a k hledání společných potřeb. Speciální host Alek Tarkowski, z Koalicje Otwartej Edukacji  (Sdružení pro otevřené vzdělávání), účastníky seznámil s podobnou aktivitou v Polsku, kde několik hráčů v této oblasti již aktivně spolupracuje.