Hospodářské noviny: Státní maturita je na Slovensku osmkrát levnější. Česko řeší, jestli se má inspirovat

Zatímco v Česku vyšla před třemi lety státní maturita na 150 milionů korun, Slovensko ji zvládlo udělat za 18 milionů. Tedy osminásobně levněji. Tuzemští politici nyní hledají cesty, jak maturitu nejen změnit, aby odpovídala 21. století, ale i zlevnit. A inspirovat se chtějí v zahraničí. I proto na ministerstvo školství přijela předat svoje zkušenosti Romana , dlouholetá šéfka slovenské obdoby českého Cermatu – organizace připravující maturity. Úspor lze podle ní dosáhnout několika způsoby. Jednou z možností je například dělat písemnou část maturit elektronicky. Což zkouší na vybraných slovenských školách od roku 2015. „Jsou na to pochopitelně třeba počítače, které jsou drahé, ale efektivita je vysoká,“ popisuje Kanovská.

text: Anna Brzybohatá
foto: Kateřina Lánská

Na řadě škol však stále dostávají studenti tištěné testy. „Jejich distribuci a logistiku jsme ale výrazně zlepšili. Po úniku testovacích sad v roce 2011 jsme zavedli distribuční místa, kam zpravidla ředitelé jezdí pro testy před zkouškou. Nejdříve to kritizovali, teď je to běžný standard,“ popisuje, jak se ušetřilo na rozvozech testů. Zatímco v sousední zemi se podílí na logistice testů – od jejich tisku až po balení – průměrně pět až deset lidí, v Česku jich jsou stovky.

Kanovská upozorňuje, že od počátku v roce 2000 byla podoba zkoušky připravovaná tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, například s ohledem na možné škrty ve státním rozpočtu. „Papírová varianta nezatěžuje státní rozpočet natolik výrazně, aby to bylo celospolečensky diskutovaným tématem,“ říká k vysokým finančním nákladům, které Česko má. Tady maturita vyšla od zavedení v roce 2011 už na více než 1,6 miliardy korun.

Lepší čísla má i díky tomu, že má poloviční počet maturantů. V šetření nákladů by si od něj ale mohlo podle bývalého ministra školství (STAN) vzít Česko příklad. „Tady se můžeme inspirovat. Netajil jsem se tím, že to, co Cermat dělá, je podle mě předražené. Poměr cena výkon není dobrý,“ říká Gazdík, jenž je nyní poradcem ministra školství a podobou maturit se ještě jako člen vlády zabýval.

Že je hospodaření Cermatu problematické, ukázal v květnu audit. Ten mimo jiné odhalil, že desítky zaměstnanců měly s organizací souběžně uzavřené i dohody o provedení práce. Kvůli tomu byla odvolána šéfka organizace Michaela Kleňhová. Gazdík tehdy ještě jako ministr kritizoval i smlouvu na servis čtyř tiskáren a tisk maturitních testů, za což Cermat od roku 2018 zaplatil celkem 222 milionů korun.

I proto je podle Gazdíka vhodné vydat se cestou digitalizace. „Jak u maturit, tak u přijímacích zkoušek. Souvisí to také se zjednodušením práce pro ředitele, kteří stejné údaje vypisují pro město, kraj, ministerstvo, inspekci, úřady a další,“ říká Gazdík. „Jestli v úpravě samotné maturity přejít na slovenský nebo jiný model, či jít vlastní cestou, je otázka, na kterou musíme najít odpověď přes politickou diskusi,“ dodává.

Podle člena sněmovního výboru pro vzdělávání Jana Berkiho (STAN) může být však v Česku problém se zaváděním elektronických maturit v tom, že tu „panuje větší důvěra k papírovým verzím než k těm elektronickým.“ Lidé si podle něj raději vyplní papír než digitální formulář. Jestli nějaká slovenská řešení budou zavedena také u českých maturit, není zatím jasné. Ministerstvo školství na dotazy HN ohledně schůzky s Kanovskou neodpovědělo.

Text vyšel v Hospodářských novinách.