Autor článku:
EDUin
Našli jste v článku chybu? Napište nám, prosím, na korektor@eduin.cz.
V rámci diskuse o možné příští podobě maturity publikujeme text Veroniky Valíkové, která navrhuje, jak by mohl vypadat příští model maturity z Českého jazyka a literatury. Související texty od jiných autorů najdete například ZDE (Jiří Kostečka), ZDE (Ondřej Hausenblas), ZDE (Lenka Dohnalová), ZDE (Helena Průžová) a ZDE (Oldřich Botlík).
Jistý kolega požádal některé češtináře o jejich vlastní návrhy maturitních modelů. Tento můj návrh se vyvíjel a krystalizoval několik let, v průběhu rozprav s kolegy Lippmannem (BG České Budějovice), kolegyní Liškovou (AG Praha), kolegyní Dohnalovou (Olomouc-Hejčín), Šárkou Šandovou (G. Hořice) a Ivanou Kimlovou (SG Kladno) – je určen k diskusi a pro inspiraci, autorka v žádném případě nechce nikomu nic předepisovat či vnucovat.
Kolega Lippmann a mnozí další češtináři navrhují test ve třetím ročníku (septimě) nebo test klouzavý, který by student mohl vykonat kdykoli od druhého do poloviny čtvrtého ročníku. Student by mohl mít dva nebo tři pokusy.
Tento model by měl jednu výhodu – pokud by studenti z odborných škol a učilišť nebyli schopni projít testem gramotnosti (po prvním pokusu by věděli, jaké jsou zhruba jejich šance), mohli by se sami včas rozhodnout a přejít na nematuritní typ studia.
Co by mělo být v testu gramotnosti? (Tato otázka se snad stane předmětem široké češtinářské diskuse). Pravděpodobně se shodneme na několika položkách:
-znalost gramatiky, interpunkce, schopnost používat vhodně slovní zásobu, stavět věty a souvětí, orientace v textu, čtenářská gramotnost (ale nikoli interpretace a samoúčelné rozbory veršů i prózy), jisté základní povědomí o krásné literatuře (já bych se třeba zajímala o literární archetypy), schopnost rozpoznat stylistické zabarvení určité ukázky, najít prostředky manipulace v textu atd.
-myslím si, že by v testu mohl být i jednoduchý slohový útvar, který vyžaduje jistou stylistickou zručnost – obchodní dopis, motivační dopis, pozvánka na akci, zpráva či oznámení (nikoli ovšem publicistického stylu), popis – omezit počet řádků, jasně vymezit formu.
Stále se hovoří o náročnosti testů – jak ji nastavit. Myslím, že by bylo možné postupovat v testu od otázek jednodušších ke složitějším a stanovit dvě hranice – kupříkladu od 30 % splnil Z, nad 60% N (nadstandard).
Vrátila bych se k pracím čtyřhodinovým. Maturitní sloh je událost a já nechci číst hodinové ani dvouhodinové rychlokvašky. Za čtyři hodiny jsou někteří studenti schopní napsat povídku, esej i fejeton. Za dvě hodiny toho nejsme schopni ani my – psaní má určité zákonitosti.
Témata by bylo možné v budoucnu zadávat po internetu. Počet není důležitý – klidně 5-10. Vyhnula bych se úzce profilovaným zadáním (Palačinky sladké i slané či Jeden den v životě zdravotní sestry). Pokud nějaké popisy, tedy obecnější a volněji uchopitelné.
Sázela bych na osvědčené útvary, u každého zadání bych nabídla dva (v závorce udávám útvar, který je současně s prvním možno nabídnout gymnaziálním studentům): vypravování (případně povídka), úvaha (případně esej), veselé zamyšlení (případně fejeton), charakteristika (umělecká charakteristika), popis (líčení), referát (výklad), článek do školního časopisu, polemická úvaha. Další publicistické útvary bych nevolila – maturanti ani učitelé nejsou žurnalisté, jedni ani druzí s nimi nemají dostatek zkušeností.
Zadaní písemných prací: citát (nebo téma) + dva možné útvary
– pokud student dostane zadání + výchozí text + určený útvar, může ho to zmást (tři informace, v několika případech šly dokonce texty proti sobě). Zredukovala bych na dvě informace. Na naší škole se místo vymezení tematického velmi osvědčily citáty z krásné literatury – dávají studentům prostor a jistou svobodu.
Hodnocení – stejně jako kolegyně Dohnalová preferuji dva hodnotitele. Pokud by byly obavy z „cinknutosti“ maturit, může být jeden z jiné školy. Třetí garant jako rozhodčí v případě neshody – proč ne.
Předsedu maturitní komise bych pověřila dalším úkolem – přečíst během maturit písemné práce třídy, ve které předsedá (samozřejmě za náležitý honorář). Pokud by zjistil, že práce neodpovídají standardům, předal by texty písemek na přezkum. Slohové práce by tak byly pod mnohem větším dozorem a učitelé by byli nuceni opravovat poctivě. (Problém je, že předsedové nejsou vždy češtináři. Další možnost je zapojení ČŠI – inspektoři by mohli namátkově projíždět slohy na všech typech škol).
Poznámka: Pokud budou školy vybaveny počítači, mohli by studenti psát práce na nich –bez jazykového korektoru samozřejmě. Hned vytisknout a orazítkovat, aby nedošlo k manipulaci.
Důrazná poznámka: V rámci dalšího kariérního postupu učitelů (kariérního řádu) bych povinně pro všechny SŠ učitele zavedla kursy psaní a stylistiky.
Měla by být opět v kompetencích škol, respektive jednotlivých učitelů.
Stát by tedy neměl do jejího průběhu nijak zasahovat.
Poznámky k dosavadním modelům:
Chronologické otázky z literatury se dávno přežily. Vedly k memorování autorů a děl a k preferování literární historie. Karty CERMAT s textem jediné knihy jsou druhým extrémem. Tato cesta už vede k mnohdy samoúčelným rozborům, které se lze opět snadno naučit. Kromě toho bude (nebo už je) pro mnoho škol i učitelů nejjednodušším řešením povinná školní četba – a tu jsme se dvacet let snažili vymýtit.
Literatura by neměla být předmětem sama o sobě. Studenti by měli při maturitním rozhovoru ukázat, že ji chápou jako zrcadlo života, zdroj etické i emoční inspirace, že rozumějí souvislostem mezi texty i souvislostem mimoliterárním. Pokud se literatura nebude dotýkat jejich životů, zajde jako předmět na úbytě. A to si nikdo nepřejeme.
Důrazná poznámka: V rámci dalšího kariérního postupu učitelů (kariérního řádu) bych povinně pro všechny SŠ učitele zavedla kursy světové literatury.
(Následující MODEL je můj vlastní, tak si já představuji maturitu z ČJL. A opakuji – nikomu ho nevnucuji. Berte, prosím, pouze jako inspiraci):
Studenti maturují z 25 – 30 průřezových témat (témata, která se objevují v literatuře od starověku do současnosti). Tato témata dostanou už v septimě – každý zpracuje jedno jako poloodbornou práci, v oktávě doplní o moderní literaturu, rozešle ostatním. Ti si upraví podle své četby a zpracují téma individuálně. V každém tématu musí být jedna související kniha poezie a jedno drama.
Příklady mých osvědčených témat:
Rodiče a děti (Otec a syn)
Sourozenecké vztahy (Zlá a hodná sestra- bratr)
Nesmrtelnost (Hrdina – Bůh i člověk)
Kristovské paralely
Biblické motivy
Hrdinství a statečnost
Jistota a váhavost
Rytířská epika, putování za svatým Grálem (a její novodobé variace)
Moudrost nebo bláznovství (Quijote a jeho příbuzní)
Osudová láska (a nesmrtelní milenci)
Faustovské variace
Cesta za poznáním a proměnou
Fenomén uprchlého trestance
Pygmalion a ti druzí
Přátelství v proměnách času
Velký detektiv (Obměny Sherlocka Holmese)
Moudří starci, šamani a čarodějové
Vina a trest
Domov a jeho hledání
Obrazy zla a temnoty
Člověk a technika
Člověk a příroda
Jedinec versus totalitní systém
Fantazie a realita
Válka a holocaust
Odcizení jedince od společnosti
Člověk a robot (člověk a úskalí vědy)
Rodina (Rodinné krize ve světovém dramatu, Hrdinka v poutech manželství)
Moře
Výjimečný jedinec kontra společnost
Učitel a žák
Lékař a pacient
Noviny a novináři
Člověk a neznámé světy
Tvorba jako projev existence
Historická pravda v zrcadle románu
Láska, víra, naděje
(Témata se mohou různě obměňovat, mohou být pojata i žánrově – román, rytířská epika, drama, ale tam není tolik prostor pro fantazii. Témata mohou částečně spoluvytvářet studenti při tvorbě odborných úvah a esejí.)
Karty – obsáhlejší, v každé tak deset i patnáct úryvků (včetně poezie a dramatu),
student by měl vybrat alespoň tři a pohovořit o nich.
Příklad:
Rodiče a děti – Abraham a Izák, Oresteia, Píseň o Cidovi, Král Lear, Corneille: Cid, Pýcha a předsudek, Otec Goriot, Kytice, Dědova mísa, Výminkáři, Maryša, Čep: Dvojí domov, Rasputin: Žij a nezapomínej, Vaculík: Sekyra, Shaw: Chléb na vodách, Morrisonová: Milovaná, Macdonaldová: Dusím se ve vlastní šťávě, Irving: Pravidla moštárny, Dokud tě nenajdu, Potok: Vyvolení
Pygmalion a ti druzí– řecká báje, Zkrocení zlé ženy, Shaw: Pygmalion, Hugo: Bídníci, Vančura: Josefína, Mitchellová: Jih proti severu, Rostand: Cyrano z B, Yalom: Lži na pohovce, Zweig: Netrpělivost srdce
Student vytáhne kartu a připraví si téma podle úryvků (něco četl, něco slyšel, má na výběr, o čem chce mluvit)
prokáže, že umí pracovat s texty, zná základní literární díla, dokáže přemýšlet v souvislostech, hovořit o problémech, hledat jejich řešení v literatuře i v životě.
Součástí zkoušky může být obhajoba odborné práce či eseje na jeden z tematických celků.
Autorka je učitelka ČJL na Arcibiskupském gymnáziu v Praze
Autor článku:
EDUin
