Jak vidí češtinářka problémy s hodnocením maturitních prací

Publikujeme text dopisu, který adresovala jeho autorka Lenka Dohnalová, jinak středoškolská učitelka češtiny, svým kolegům učitelům a učitelkám. Je výjimečný svou přehledností a věcností, proto ho považujeme za důležitou součást debaty o možné podobě příští maturity. V této souvislosti je dobré si přečíst i text Jiřího Kostečky, který vyšel elektronicky na České škole a ve své druhé polovině také pojmenovává představy autora o podobě maturity z češtiny (čtěte ZDE), nebo podobně laděný text Heleny Průžové (ZDE).

 

V následujícím textu jsem si dovolila shrnout své názory praktikující středoškolské češtinářky, týkající se hodnocení slohových maturitních prací. Berte je prosím z čistě odborného hlediska; nechci se vyjadřovat k celkové koncepci maturit, ani k problémům učňovského školství.

Problémy centrálního hodnocení slohových maturitních prací

1) Absence druhého hodnotitele

Myslím si, že hodnocení slohových maturitních prací nemůže být exaktní, a tudíž je velkým problémem, aby bylo alespoň trochu objektivní. Jedinou možností, kterou zde vidím, je souboj argumentů, přičemž – neshodnou-li se dva hodnotitelé – vstupuje do hodnocení třetí kolega. V případě sporu je možné oslovit odborníka z fakulty. Tento systém funguje u nás na anglické sekci již léta; je to kvalitní know-how, které jsme přejali od britské strany.

2) Odlišná tradice

Chápu snahu tvůrců státní maturity o narovnání výstupů maturitní zkoušky u různých typů středních škol, chápu také snahu přiblížit naši maturitu zkušenostem ze zahraničí. Myslím si, že se jasně prokázalo, že státní maturita z cizích jazyků je životaschopná. Proč tedy nastaly problémy u slohových prací z mateřského jazyka? Právě proto, že je naše tradice odlišná. Mohu uvést konkrétní příklad – studenti naší anglické sekce od prvního ročníku nacvičují naprosto přesný půdorys čtyř druhů esejí, které jsou pak výstupem jejich písemné maturitní zkoušky z anglického jazyka. Vědí, jaký má být konkrétní obsah toho či onoho odstavce (!) a jaké fráze musejí použít. Naše zvyklosti takové nejsou. Nynější zadání slohových prací je navíc rozšířeno o mnoho slohových útvarů, které jsme se studenty dříve neprobírali. To samozřejmě není pádný argument k jejich zrušení. Problém je však v tom, že mnohé z nich máme velmi chabě popsány v učebnicích (příkladem je polemika – i v učebnici pana Kostečky o ní najdete jen letmou zmínku); ohledně dalších útvarů neexistuje mezi češtináři konsensus, jak by měly vypadat (to je i případ eseje). Často také narážíme na okolnost, že zadané útvary nejsou specifikovány (případ reportáže – mám psát reportáž publicistickou, uměleckou atd.?)…

3) Problém v hodnocení – kategorie 1A a 1B, právo veta

Pominu-li problémy s jasnou definicí jednotlivých útvarů, na níž se neshodnou ani češtináři, ráda bych připomněla, že tzv.“čisté“ slohové útvary jsou do jisté míry akademickou záležitostí a že v praxi dochází spíše k jejich mísení. S kritériem hodnotícím splnění zadání mám však největší potíž. U mnohých témat, která jsou doplněna výchozím textem, není zcela patrné, o čem psát – mnohdy je funkce výchozího textu vzhledem k zadání nejednoznačná – nevíme, zda je výchozí text pouhou inspirací, či máme ho přesně analyzovat. Jako příklad mohu uvést letošní téma „Proč nás rodiče mají rádi?“(ve výchozím textu doplněné o výpovědi dětí různého věku).

Pokud se navíc nacházíme v uměleckém funkčním stylu, jsem přesvědčena o tom, že nějaký „předepsaný“ výstup očekávat nelze. Naopak – hodnoťme pestrost a různost lidského myšlení; penalizovat můžeme chyby pravopisné, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. Nerozumím tomu, proč bychom v tomto funkčním stylu měli mít jakási obsahová „očekávání“- tím popíráme svobodu uměleckého tvoření a názorovou různorodost. Naopak je možné (dle mého názoru) zadat napsání krátkých slohových útvarů – např. z administrativního stylu – jako otevřenou úlohu do didaktických testů. Zde je prostor pro exaktní hodnocení.

V hodnocení maturitních slohových prací bych však dala přednost pohledu, jejž mi zprostředkovali studenti, kteří byli na stáži na amerických školách. Doslova říkali: „Americká esej je text, který má hlavu a patu a je zajímavý a přínosný z hlediska zpracování tématu.“ Anglická tradice je samozřejmě daleko přísnější; mám informace od svého bývalého kolegy – rodilého mluvčího, jenž je v Anglii členem hodnotitelského týmu. Výuka je v tomto oboru zcela kontinuální a studenti přesně vědí, jaký výstup je očekáván; konečně za nedodržení slohového útvaru a za odklon od tématu se trestá, nikoliv však fatálně.

4) Kvalita hodnotitelů

Při vší úctě k těm hodnotitelům CERMATU, kteří svou práci odvedli poctivě a s maximálním nasazením, bych si dovolila vznést několik námitek k organizaci této akce. Jako letitá kantorka si neumím představit, že bych v tak krátké době ohodnotila tak extrémní počet slohových prací. Za svou praxi jsem zažila souběžné opravování prací dvou maturitních tříd, což jsem považovala za své maximum. Možná se neshodneme již ve vstupním údaji – nedovedu si představit, že bych byla schopna jednu práci opravit za deset minut. Na opravu a zhodnocení potřebuji alespoň půl hodiny a k jednotlivým pracím se několikrát vracím. To je také důvod, proč jsem kriticky zhodnotila stávající situaci a k hodnotitelům CERMATU jsem se nepřihlásila. Stejný důvod uváděla i většina mých kolegů. Zůstává tedy otázkou, zda – vedle zkušených kantorů, jimž byla státní maturita přesvědčením a posláním – se k hodnotitelské práci nepřihlásili lidé s malou praxí nebo ti, kterým povrchní a rychlé hodnocení nedělalo problém.

5) Kvalita slohových maturitních prací ve vztahu k časovému limitu

Jsem přesvědčena o tom, že časová dotace pro základní i vyšší úroveň je v případě slohu malá. Neumím psát „načisto“, myslím si, že každý (byť rozsahově krátký) text potřebuje čas na promyšlení a korekci. U uměleckých textů bych se přimlouvala i o čas na inspiraci. Navýšení časového limitu je tedy – dle mého názoru- žádoucí. Nic nebrání studentům, kteří zvládají svou práci v kratším časovém limitu, odevzdat svou práci dříve.

6) K hodnotící tabulce

Proti přehlednosti tabulky nemám žádnou výhradu – koneckonců jsem si vždy podobné kategorie hodnocení zaznamenávala u slohových prací ještě před projektem státní maturity. Mám však výhrady k právu veta v první kategorii hodnocení (viz výše). Zároveň bych chtěla upozornit na fakt, že je velmi jednoduché podlehnout technokratické ideologii, která vytváří dojem, že vměstnám-li něco do tabulky, je výstupem exaktní hodnocení. Nikoliv. A právě pro tento fakt je velmi důležité přistupovat k slohové práci – řečeno slovy paní Valíkové – s „citem a pokorou“. Myslím si, že největším omylem dnešní doby je aplikace exaktní metodologie na humanitní obory. Důvodem je fakt, že nepracujeme „pouze“ s racionálním poznáním. Ale to už je parketa filozofie, která by mi – zcela jistě – dala za pravdu.

Didaktické testy

Zde budu stručná, rozborů již bylo publikováno dost. Chtěla bych jen upozornit, že po nedávné polemice, jež se objevila na webovém portálu EDUinu a týkala se sousloví „spotřeba paliva“ použitém ve slovní úloze didaktického testu z matematiky, bych ráda apelovala na naprostou přísnost v posuzování jednoznačnosti úloh a pregnantnosti zadání. Jsem si vědoma faktu, že zvláště v jazyce jde o sisyfovskou práci.

Google+Tweet about this on TwitterShare on Facebook

Přidat komentář

187 komentářů k "Jak vidí češtinářka problémy s hodnocením maturitních prací"

Upozorňovat mě na
avatar

Seřadit dle:   nejnovějších | nejstarších | nejoblíbenějších
Radek
3 years 8 months ago

Moc pěkně napsáno! Gratuluji!!

Harry
Harry
3 years 8 months ago

Tentokrát s většinou toho, co zde paní Dohnalová napsala, souhlasím i já.

Veronika Valíková
Veronika Valíková
3 years 8 months ago

No vida, konečně nějaká shoda. Souhlasím.

Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 8 months ago

Pro informaci: Oslovili jsme paní Dohnalovou, paní Valíkovou a pana Lippmanna s návrhem, aby v ucelené podobě zformulovali svá stanoviska k argumentům uvedeným v otevřeném dopise ministru školství. Pan Lippmann se vyslovit nechtěl, p. Valíková zřejmě odpovídá prostřednictvím EDUinu, vyjádření p. Dohnalové je až na detaily shodné s výše uvedeným textem. Jakkoli se v něm autorka některým podstatným problémům vyhýbá a jakkoli některá její tvrzení jsou přinejmenším sporná, za sebe konstatuji, že si ze všech oponujících vyjádření zasluhuje největší pozornosti (oněch vyjádření ovšem bohužel mnoho nebylo, a to počítám i komentáře p. Feřteka). Ke všem polemickým závěrům se postupně vyjádříme.

Veronika Valíková
Veronika Valíková
3 years 8 months ago

Pro pana Soukala:

Na diskusi, kterou jste mi poslal, jsem se nedostala, chtěli předplatné.

Napíšu nějaký ucelenější text o víkendu, mám v počítači protinávrh dva roky. Ale nechci ho nikomu vnucovat. Co se písemek týče, souhlasím s paní Dohnalovou. Čtyři hodiny, dva hodnotitelé, sudí v případě sporu. A na slabší školy ispektora (komisaře?), který u maturity slohy pročte. Aby byla nějaká kontrola.
A kursy psaní pro učitele ČJL. Povinné.

Ale začal školní rok a já mám ještě i jinou práci. Také se musím něčím živit. Hezký večer.

Honza_L
Honza_L
3 years 8 months ago

Výborné hodnocení, pod které bych se rád podepsal. Mám naprosto stejné názory a jsem vděčný za Váš příspěvek. Doporučuji jej ještě rozvést pro oblast odborných škol, kde jsme opravdu rádi, že se studenti dokáží přesně odborně vyjádřit a nějaké nuance týkající se nejrůznějších forem a podforem či pseudoforem jsem nikdy naslyšel a ani maturitní KATALOG je nezná.
Učitel z průmyslovky

Gabriela Baumgartnerová
Gabriela Baumgartnerová
3 years 8 months ago
Oceňuji snahu paní Dohnalové vyjádřit se k hodnocení písemných prací z ČJL. Ráda bych s ní ovšem v některých bodech polemizovala. 1. To, že došlo ke zrušení druhého hodnotitele, nebylo zcela šťastné řešení, druhého hodnotitele však letos alespoň částečně nahrazoval VHT, resp. VHP. Problematické PP byly projednávány s více hodnotiteli. 2. Esej je vnímán různě, napříč různými státy, proto pro potřeby MZ bylo nutné jeho pojetí specifikovat. Už v době příprav hodnotitelů (nikoli centrálních) byl v povinném modulu esej charakterizován jako útvar na pomezí uměleckého a odborného stylu. Tuto informaci měl každý učitel a bylo na něm, jak s ní… Více »
Soňa Havlíčková
Soňa Havlíčková
3 years 8 months ago

Chtěla bych se připojit k vyjádření GB. Učím na odborné škole, všechny útvary zadávané na ZÚ se svými žáky probírám a procvičuji (stejně tak moje kolegyně).
A žáci bez problémů pochopí, v jakém čase má být zpráva a co je vypravování. Nebráním se však ani ostatním. Návrat ke čtyřhodinové PP považuji za krok zpátky. Většina našich žáků si vystačí se současným časovým limitem. Jeho navýšení nevylučuji, myslím, že postačující jsou dvě hodniy,

Pro p. Valíkovou:
Myslím, že většina z nás učí a „nějak se živí“. Také by mne zajímalo, jak budete rozlišovat „horší a lepší školy“. Jaká kritéria použijete? Svoje vlastní?

Novotná
Novotná
3 years 8 months ago

Paní Baumgartnerová, promiňte, ale musím to říct natvrdo. V bodě č.6 vědomě lžete.

Gabriela Baumgartnerová
Gabriela Baumgartnerová
3 years 8 months ago
Paní Novotná, vzhledem k tomu, že jsem spoluautorkou školení HOPP, byla jsem VHP a zároveň jsem také hodnotitelkou, vím, o čem mluvím, vím, jaké informace jsem předávala dál. Za odklon od tématu se penalizuje, na to, aby žák dostal v 1A nula bodů, musí psát text zcela o něčem jiném, nebo se téma objeví na tak minimálním prostoru, že jej nelze považovat za splněné (např. žák v úvodu práce si ve dvou větách položí otázku, co jsou to rituály, a celý další text je věnován problematice školství – téma je na minimálním prostoru, celkové vyznění textu není k tématu). Tato… Více »
Novotná
Novotná
3 years 8 months ago

Paní Baumgartnerová, nemám připomínky k bodové škále. Otázka je, jak k tomuto problému přistupovali jednotliví hodnotitelé. Zkuste se prosím podívat na více prací hodnocených nulou, ne jen na ty známé strašné případy CERMATem uváděné.
Vše je v lidech.

Gabriela Baumgartnerová
Gabriela Baumgartnerová
3 years 8 months ago
Paní Novotná, jako VHP jsem viděla minimálně 50% z těch PP, které byly hodnoceny nulou. Některé z nich jsem dávala přehodnotit, v mnoha případech jsem souhlasila, nuly byly uděleny podle metodiky, ve smyslu, jak jsem popsala výše. Pokud někteří hodnotitelé se neřídili pokyny a metodikou a udělovali nuly bez opory v metodice, pak své hodnocení museli upravit a hodnotit dál. V případech, kdy PP neviděl VHT ani VHP, si žák mohl podat odvolání a jeho práce byla oponentsky posouzena. Problematice 1. kritéria jsme se s kolegyní Kapustovou nově věnovaly např. v elektronické příručce Jak na to (na http://www.novamaturita.cz), uváděly jsme… Více »
Radek
3 years 8 months ago
Jedním z problémů bylo, že se ukázalo, že někteří učitelé slohové útvary vyučují jinak (případně je nevyučují skoro vůbec…). V těchto případech byli maturanti diskriminováni. Maturanti u proškolených hodnotitelů měli přesnější informace o hodnocení než ostatní – zase diskriminace. To, že nedošlo k dostatečnému „sladění“ hodnotitelů, je evidentní! Když tu máme jako diskutující paní Gabrielu Baumgartnerovou, rád bych se jí zeptal, proč CERMAT nevydal její publikaci v PDF a zdarma ji neposkytl všem učitelům a žákům, když zároveň dal skoro milion korun na zřízení profilu na FaceBooku, kde se jen opakují všeobecně známé informace? Není střetem zájmů pracovat na vrcholové… Více »
matka syna
matka syna
3 years 8 months ago
Soňa Havlíčková, tady je neustále nadhazováno, že maturitu dostávají žáci některých škol zadarmo- ukázkové práce od pana Kostečky, které by prý určitě na školách prošly. Tak ať si ty kontroly pošle ten dotyčný tam, kde se tak koná!! Prostě ta chyba někde byla ( hodina času byla určitě málo, dvě vidím akorát) , žáci dostávali za PP známky- ne jen 0 bodů, ale mnohem horší známky, než měli- ne jen na nástavbách a SŠ, ale i gynáziich. Nebudu hledat odkaz, že i studenti gymnázia pana Klause ml. měli horší PP a vzalo jim to možnost studia v zahraničí- nebo to… Více »
Věra Pechmanová
Věra Pechmanová
3 years 8 months ago

Paní Novotná, nevím, jaké máte zkušenosti Vy, ale já na základě zkušenosti hodnotitele dávám za pravdu paní Baumgartnerové – pokud se maturant dotkl zadaného tématu alespoň na minimálním prostoru, nedostal nulu, ale byl mu adekvátně snížen počet bodů. V opačném případě měl právo se odvolat.
Domnívám se, že hodnocení slohových prací lze alespoň částečně sjednotit a přiblížit objektivitě. Přístup k výuce stylistiky není přece věc ryze subjektivní, formujeme přece na základě určitých rozlišujících pravidel. Nejsme-li ochotni toto připustit, pak tedy učme, jak kdo chceme – na formě a tématu nezáleží.

berri
berri
3 years 8 months ago
Dobrý den, osobně bych na místě pani Baumgartnerové a Kapustové zvážil, jestli by v daném případě nebylo správné dát část výtěžku z prodeje „černé knihy“ na charitativní účely. Je poněkud nestandartní,když se prodej komerční publikace podpoří (byť neúmyslně) zásahem státní organizace (CERMATU) – ( ona „černá kniha“ byla po dobu několika měsíců jedinou publikací, kde byl návod jak psát maturity „po cermatovsku“, což logicky ovlinilo nedobrovolnou poptávku po ní). Teprve v průběhu prázdnin vydal CERMAT bezplatný „návod“, ale v té době už bylo několik desítek studentů nedobrovolnými vlástníky této publikace – zcela jistě se nejednalo o úmysl, ale i tento… Více »
Ivana
Ivana
3 years 8 months ago
Dobrý den, plně souhlasím s tímto článkem. Maturitu (na druhý pokus) má dcera za sebou. V prvním případě nekompromisně nula – odklon od tématu, v opravném jednička s hodnocením v superlativech. Celou dobu studia jedničkářka a pak ty příšerné nervy, zda to vyjde napodruhé. Souhlasím s názorem, že vtěsnat invenci do tabulek jaksi nelze. V našich zeměpisných šířkách se rozlet a vlastní názor žáků nebere v potaz a tak nějak není žádoucí.Je to jak za totáče-srovnat do řady, nevyčnívat a nedělat problémy, nemyslet samostatně, nezkoušet prorazit s vlastním nápadem. Však on nám to někdo zezhora nalajnuje a naplánuje. Dvacet let… Více »
Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Paní Ivano,

tento způsob testování pochází především z USA. V SSSR byly jeden čas zakázány i IQ testy.

Martin Mikuláš

Marek Žák
Marek Žák
3 years 8 months ago

Tento způsob maturit zdá se mi poněkud nešťastným.
Tento způsob testování pochází především z USA. Otázkou zůstává, dokládal-li by původ jeho správnost, pokud by v našich restauracích stále ještě visely nápisy „Američanům nenaléváme“.
Setkal jsem se s Američanem, který při mém vyslovení názvu „Denmark“ neměl tušení o existenci této země. (Nebýt, toť Hamlete odpověď na tvou otázku)
Co mnou uvedený příklad dokládá? Zhola nic.
V souvislosti s testováním mi jeden nejen mnou vážený pedagog pravil, že pokud jeden něco dělá, je dost důležité, jak to dělá.

Stanislava Marešová
Stanislava Marešová
3 years 8 months ago

Pro p. Baumgartnerovou:
V mnohém vám dávám za pravdu, ale vadí mi kromě jiného hlavně toto: Cituji: „Řadě maturantů dělá problém napsat 1 stránku souvislého textu, jejich texty jsou často uměle nastavované, řadě žáků zejména z odborných škol a učilišť by návrat ke čtyřhodinovým obsáhlým PP znemožnil složit maturitu.“
Neměli bychom spíše přemýšlet o tom, zda takovíto studenti mají vůbec mít maturitu, jestliže jim dělá problém i napsat 1 stránku smysluplného, souvislého textu?
Jinak ale souhlasím s L. Dohnalovou, fandím p. Soukalovi a Kostečkovi a nelíbí se mi snižování nároků a úrovně ve státní maturitě z ČJL.

Dagmar
3 years 8 months ago
Pane Mikuláši, vystupujete v těchto debatách jako největší expert na mezinárodní či zahraniční zkoušky, proto Vám znovu položím otázku, na niž jste mi neodpověděl včera (pod článkem pana Feřtka): Mezinárodní zkoušky, konkrétně cambridgeské, jsou v něčem náročnější (např. hranice úspěšnosti je tam 60, nikoli našich trapných 44 %), ale v něčem jsou zase mnohem rozumnější – když například jednu část pokazíte, a přesto je vaše celkové skóre (ze všech pěti částí dohromady) těch 60 %, zkoušku složíte. Před dvěma týdny za mnou zrovna byla moje maturantka, která v červnu skládala CAE, hodně pokazila poslech (to byla skutečně pod těmi 60… Více »
Dagmar
3 years 8 months ago

Jejda, já se omlouvám za zmatení tohoto vlákna, pan Mikuláš mi už odpověděl jinde, ale mně se nezobrazilo upozornění. Promiňte.

Martin Mikuláš
Martin Mikuláš
3 years 8 months ago

Paní Daňková, věty typu „… vystupujete jako největší expert…“ jen ukazují, jak jste zaujatá. Místo argumentů se mě snažíte osočit. To, jak mě prezentují média neznamená, že se takto prezentuji já sám (jen jeden novinář se zajímal o mou studii a napsal se mnou rozhovor, ostatní to opsali… experta ze mě udělali např. Parlamentní listy…) Alespoň vidíte, jak novináři pracují.

Pravdou je, že pracuji pro jednu mezinárodní akreditační agenturu… Teoreticky bych měl bojovat proti maturitě (konkurence), ale neprahnu sobecky po tom zničit tento projekt. Spíše rád podám pomocnou ruku. Kritizovat totiž umí každý.

matka maturantky
matka maturantky
3 years 8 months ago
Paní Baumgartnerová, mám dojem, že se s pány Kostečkou a Soukalem dost diametrálně rozcházíte v názoru, co je vlastně cílem státní maturity. Tito dva pánové, nejen na EDUINu, ale i třeba v MF Dnes, opakovaně lamentují nad nízkou úrovní znalostí žactva a letošní způsob hodnocení považují za jedinou možnou záchranu před všeobecnou negramotností národa. A vy tady najednou uvádíte, že pokud budete po maturantech chtít, aby jejich texty měly hlavu a patu, bude neúspěšnost 70% a že není možné vrátit se ke čtyřhodinové dotaci, protože řada slabších žáků by nezvládla napsat delší text. Můžete mi tedy vysvětlit, v čem je… Více »
Dagmar
3 years 8 months ago

Pane Mikuláši, nebuďte prosím vztahovačný, svou poznámku jsem myslela zcela upřímně, bez ironie – Vy se ve svých komentářích velmi často opíráte o své zkušenosti z testování v zahraničí, odtud moje slova o expertovi. Zároveň jsem chtěla Vaše názory konfrontovat s názory jiné odbornice na testování, s paní Ester Petrilak. Ta dala v kritice Cermatu za pravdu panu Botlíkovi (a ve vláknu diskuse pak i mně).

V mnohém souhlasím s paní Zieglerovou. Za největší neúspěch tohoto ročníku státních maturit považuji to, že úplně stejnou nulou byly ohodnoceny práce „dalmyránu“ i ty jazykově solidní, které jen nebyly dostatečně „pověrčivé“ :-(.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Ale vždyť nikdo neviděl VŠECHNY propadlé práce nebo nuly!! Nebo ano? Není tedy možné říkat, že byly nebo nebyly dostatečně pověrčivé (podle slavného zadání Jak jsem se stal pověrčivým) nebo ne!! Podle jedné práce pověšené na webu hodnocené 0 nejde dělat tak dalekosáhlé a generalizující závěry, že se stejně a automaticky postupovalo i v ostatních případech!!!!

Dagmar
3 years 8 months ago
Ano, pane Sítaři, a přesně z tohoto důvodu navrhoval pan Botlík provést slepou zkoušku: „…reprezentativní náhodný vzorek hodnotitelů by znovu zhodnotil tisíc náhodně vybraných studentských písemných prací tak, aby žádný z nich nehodnotil znovu práci, kterou už jednou četl. Výsledek by se srovnal s předešlým hodnocením, které by hodnotitelé neznali. Chybovost může vyjadřovat například podíl prací, jejichž rozdílná hodnocení vedou k rozdílné známce.“ Taková zkouška pochopitelně provedena nebyla, takže ano, máte pravdu, jsou to jen dohady – ovšem z obou stran! Zástupci Cermatu mi mohou tvrdit, že „nul za nedostatečnou pověrčivost“ bylo minimum (i když já si myslím, že i… Více »
Honza_L
Honza_L
3 years 8 months ago

Za největší chybu letošních písemek z českého jazyka považuji skutečnost, že až na podzimní termín vyšla jakási příručka , kde bylo popsáno jaké typy témat se mohou vyskytnout a jak takové téma zpracovat podle představ hodnotitelů.
Je to zásadní chyba protože to, co je v příručce, mělo být popsáno v Maturitním katalogu požadavků na příslušnou zkoušku. Prostudujte si ho! nic podobného, co je v příručce, tam NENÍ. Naši studenti, kteří neuspěli na první pokus, zpravidla na druhý pokus udělali za 2. Nechápu jak se mohli tak zlepšit? Musím o tom ještě přemýšlet.

Radek
3 years 8 months ago

Možná i hodnotitelé dostali na podzim nějaké nové instrukce, takže se nezlepšili autoři slohovek, ale kvalita hodnocení…

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

D. Daňková: souhlasím, máte pravdu.To by jistě pomohlo.
Nezoufejme však, máme zde Scio, a to jistě podá na CERMAT nějakou žalobu, a data z něj vyrazí, poněvadž jak známo ve Sciu porušování zákonů nestrpí.

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
3 years 8 months ago

Pane Sítaři,
proč ten útok? Máte nějaký problém s firmou Scio?

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Lenka Dohnalová:
Nevěřím v její nezištnost. A kromě toho jsem zlý a temný Cermaťák!!!

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
3 years 8 months ago

Tak to bude asi problém politického přesvědčení.Buďte si temný, jak chcete :-)
Mě zajímá kvalitní produkt – a je mi úplně jedno, jestli jej má na svědomí státní či soukromá firma….Jo, výsledky práce by měly hýbat světem. A kdo umí, ať ty peníze má, ne?

Veronika Valíková
Veronika Valíková
3 years 8 months ago
Pro pana Sítaře: K tomu generalizování- přečtěte si příručku paní Baumgartnerové a paní Kapustové. Pokud student nedojde k pověrčivosti, nenaplnil téma. Pokud dojde k názoru, že náhody neexistují, nenaplnil téma. Teď se mi to nechce hledat, parafrázuji, ale klikněte si na novamaturita.cz. Takovému psaní se říka „a la teze“ (nejsem francouzštinář, asi je tam chyba). Měli ho rádi osvícenci ve Francii. Ale já tento způsob psaní ráda nemám. Text by měl vznikat bez vnějších omezení – pokud jde o vypravování. Něco jiného jsou úřední dopisy, recepty, popisy pracovních postupů… Tam samozřejmě student musí dodržovat formu. Ale třeba publicistiocké útvary jsou… Více »
Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

A jsem taky bezpáteřní konjunkturalista, takže až bude Scio dělat maturity, posílám hned životopis!

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
3 years 8 months ago

Jo, jo pane Sítaři,
tak se těším, že tam budete hodně platný :-) a budete vymýšlet jazykově správné úlohy :-)
P.S. A proč máte tak emocionální vztah k CERMATu? (Já mám většinou vztah k tomu, co je mým „dítětem“)…

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

V. Valíková:
Rozumím a beru.
V zásadě se tedy jedná o ÚZCE ODBORNÝ spor mezi CERMATEM-ale v něm a pro něj češtináři a jazykáři taky pracují-a jinými češtináři kvůli jednomu dvěma útvarům.
Jen je škoda, že to způsobilo, že se celá maturitní koncepce kvůli tomuhle položila.

Zdeněk Sítař
Zdeněk Sítař
3 years 8 months ago

Lenka Dohnalová:
Jsem soukromé očko, co dělá pro CERMAT a hledá, co se kde o něm šustne. Najal mě sám Velký šéf.

Radek
3 years 8 months ago

Maturitní koncepce se položila, protože ji její tvůrci nedokázali před veřejností obhájit, ačkoliv měli k dispozici stovky milionů!

Lenka Dohnalová
Lenka Dohnalová
3 years 8 months ago

Hmm, tak když Velký bratr poručí…

Veronika Valíková
Veronika Valíková
3 years 8 months ago

Pro pana Sítaře:

Děkuji.

Ale maturitní koncepce měla chyb více (mnoho článků na toto téma, mnoho protestů). Jen ta kolem slohů byla nejočividnější.

Marek Žák
Marek Žák
3 years 8 months ago
Existuje útvar „zamyšlení“? Zamýšlím se nad ryze hypotetickou situací, kdy některý z pánů provozuje obchod s lihovinami. Z důvodu, jemu nepochopitelnému, je zatčen v souvislosti s methanolovou kauzou. Po několika měsících je zjištěno, že tento pán je čistý. Je tedy propuštěn, policejní úředník se mu neomluví, pouze mu to oznámí. Co se asi odehrávalo v hlavě našeho pána, když za katrem přemýšlel, co je to za nedorozumění? Možná cítil vztek, možná strach. Jestlipak si na svou vazbu stěžoval a obdržel odpověď, že takové věci se přece stávají, statisticky vzato, on a pár jemu podobných jsou víceméně jen skutečně malé procento… Více »
Josef Soukal
Josef Soukal
3 years 8 months ago

Jen poznámka k tzv. slepé zkoušce: Už před časem ukázal v jiné diskusi Pavel Doležel, že tato zkouška vůbec nezaručuje, že dojdeme k relevantním závěrům.

Pavel Doležel
Pavel Doležel
3 years 8 months ago
Ano, reliabilita bez validity je poněkud sporným konceptem. Nevím, proč bychom měli porovnávat míru shody hodnocení hodnotitelů Cermatu, když to není s čím srovnat. To je pak jako paměťový kvocient delfína. Pokud stanovíme jako jediné božské kritérium přesně definovanou míru neshody hodnocení téhož (třeba jako odmocninu součtu čtverců rozdílů jednotlivých bodových hodnocení každé práce vydělenou počtem hodnocených prací (pokud každou práci budou hodnotit právě dva nezávislí hodnotitelé)), pak je třeba tento koncept použít na obě varianty, mezi nimiž se rozhodujeme, tj. jak na centrální hodnocení centrálně vyškolených hodnotitelů, tak na „hodnocení na školách“. Ovšem to, co namítám já, je skutečnost,… Více »
Pavel Holásek
Pavel Holásek
3 years 8 months ago
Obávám se, že poškozených mohlo být víc než pět promile. Nic proti testům, které vyřadí jednoznačně slabé žáky, ale za cenu poškozování těch nadprůměrných to být nesmí. Podle Vaší ekonomické logiky nejspíš můžu někoho zastřelit, pak vyčíslit škodu, rozdat částku obdobnou nebo vyšší v almužnách a jsem společensky prospěšným tvorem. Je přece řada možností, jak mohou být ti, kdo pouštějí ony „dalmyrány“, hlídáni či postihováni. Pošlete na ně speciální kontroly, pošlete na ně inspekci. Udělejme během studia jednoduché centrální testy a nepouštějme takové studenty dál. Ale neprosévejme je zkouškou, při které vyházíme dobré studenty za tvořivost a nadměrnou originalitu, která… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
3 years 8 months ago
Pane Holásku, nic ve zlém, ale laická představa, že lze vyrobit jakýkoliv test, který bude mít jednotkovou jak specificitu, tak senzitivitu, je pouze projevem neznalosti. Abych parafrázoval pana Žáka, jediná možnost, jak nezavřít za katr nevinného, je nezavřít tam nikoho. Jenže to pak nastává jevy známé pod názvy morální hazard a „adverse selection“. Dám příklad. Banka ví, že se jí nevyplatí vymáhat některé typy úvěrů a přesto je vymáhá. Proč? Inu proto, že jakmile by je přestala vymáhat, klienti by se to dozvěděli a přestali by tento typ úvěru splácet. Pak by takový úvěr banka ale nemohla nabízet. Jak přesně… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
3 years 8 months ago

Chybí mi tam jedno slovo a jedno je ve špatném tvaru. Snad se čtenáři dovtípí správných formulací.

Radek
3 years 8 months ago

Na názory pana Doležela bych moc nedal. Je to směsice hulváta, ignoranta a narcise… Druhý hodnotitel by určitě poukázal na řadu chyb v systému letošních státních maturit!

Oldřich Botlík
3 years 8 months ago
Opravdu jsem si nevšiml, že by zde od jarních maturit probíhala diskuse, která by chtěla izolovat reliabilitu zkoušky (vyjádřenou u slohů řekněme mírou shody mezi hodnotiteli) od její validity (vyjadřující dejme tomu to, jak předmět zkoušky, její nástroje a hodnotící kritéria odpovídají cílům a průběhu vzdělávání ve školách). Právě naopak. I když většina diskutujících tyto termíny nepoužívá, a tak podle nich obvykle „netřídí“ ani své argumenty. Jsou to však Cermat a obhájci jeho práce, kdo odmítají většinu připomínek zaměřených na validitu společné části státní maturity z českého jazyka. Přitom se ukazuje, že o vhodnosti pojetí této zkoušky nepanuje mezi učiteli… Více »
Pavel Doležel
Pavel Doležel
3 years 8 months ago

Pane Sárközi a na řadu chyb by poukázal hodnotitel druhý, nebo první? Já navrhuji, aby každou práci hodnotilo alespoň 20 hodnotitelů. Od 20 nahoru lze mluvit o rozumné míře rozptylu odhadu průměru při neznámém rozptylu hodnocení (kterýžto (ten průměr) se jak známo řídí Studentovo rozdělením). Díky za hodnocení mé osoby, velmi si toho cením-obzvláště od vás.

wpDiscuz