Nastavení spádových oblastí může vést v rozdílných lokálních podmínkách k odlišným problémům

Co přinesl týden 24. 10. – 30. 10.

Krátce: 

• Ministr Balaš svými rozhovory o tom, kde najít chybějící miliardu na nemocenské nebo na plavání (ONIV), pobouřil učitele a ředitele škol. Ministr Balaš řekl pro Deník N, že uvažuje o změně příplatků za suplování. Dvojnásobná odměna už podle něj není s ohledem na zvyšující se platy ve školství nutná, mluvil i o kvalitě učitelské práce. Ušetřenými penězi by chtěl řešit nedostatek prostředků na ONIV. Oslovení ředitelé namítli, že rozpočet na ONIV se suplováním nesouvisí a ministr tím podle nich prokázal neznalost problému, za práci navíc si podle nich suplující učitelé peníze zaslouží. „Abych to uzavřel, na výdaje škol není dost peněz, ale školství se kvůli tomu nezhroutí. Jak jsem řekl, je to do jisté míry hysterie ředitelů škol a vydírání. Já bych to dělal taky, pokud bych byl v jejich pozici. Ale nemyslím, že je to tak velký problém,“ řekl Vladimír Balaš v rozhovoru, peníze navíc nejsou a školství se kvůli chybějící miliardě nezhroutí (Deník N). „Přijde mi to od ministra školství strašlivé. Není mi příjemný ani tón rozhovoru. Od autorky rozhovoru vím, že okruhy dostal předem, ale přišel mi výrazně nepřipravený. Nezná úplně nejzákladnější věci,“ okomentovala rozhovor Petra Mazancová z Učitelské platformy, ministr podle ní mluvil o učitelích a ředitelích s despektem (iDnes). Na „maximální míru vytočil“ rozhovor Ivu Zavadilovou, ředitelku Základní školy Tuchoměřice: „Chtěla bych vidět jeho reakci, kdyby byl v mé kůži. Letos jsem dostala na ONIV celkem 130 tisíc korun. Z toho jsme už zaplatili 90 tisíc za nemocenskou učitelů, dále plavecký výcvik dětí, který dohromady s dopravou dělá 160 tisíc. Když k tomu připočtu povinné pojištění školy, jsem na 240 tisících výdajů.“ (Deník N) „Myslím si, že tohle vyjádření je na odvolání pana ministra,“ prohlásila ředitelka ZŠ Milíčov Alena Červená (TN NOVA). „Pan mistr se mýlí, nevím o jaké hysterii mluví, ředitelé nyní nemají peníze na to, co mají ze zákona zajišťovat,“ řekl v DVTV ředitel ZŠ Luh Petr Kořenek. Poté ministr školství přišel s tím, že zadal svému resortu vypracovat nový systém, jak platit nemocenskou zaměstnanců škol, aby se nadále prvních 14 dní neplatilo z ONIV (Novinky).
• Některé ukrajinské děti se ve školách potkávají se šikanou, české děti si přináší nenávist k nim od svých rodičů. „Chtěl bych pogratulovat všem rodičům, který doma naočkovali své děti k tomu, aby ve škole znepříjemňovaly život dětem z Ukrajiny. Jste borci,“ napsal na twitter @matej_hlavaty. Problém se týká základní školy v nedalekých Lázních Bělohrad, kde děti ze 2. třídy pouštěly ukrajinské spolužačce při příchodu do třídy ruskou hymnu. „Se sestrou pocházejí z Charkova a podobné věci opravdu slyšet nechtějí. Zmínily se mi o tom vlastně náhodou, že podle spolužáků Rusko vyhraje,“ popsal pro HN Matěj Hlavatý, který u sebe ubytoval ukrajinskou rodinu. Otevřel tak problém šikany, který bohužel není ojedinělý, i když školní inspekce zatím neobdržela žádný podnět nebo stížnost na podobné nevhodné chování. „Problematiku integrace a vzdělávání ukrajinských dětí a žáků nadále sledujeme, budeme se tomu věnoval celý rok,“ řekl Ondřej Andrys (Seznam Zprávy). Do bělohradské školy dochází napříč třídami desetina Ukrajinců z celkových 439 žáků, týká se to zřejmě jen jedné třídy (Novinky). Dochází i k fyzické šikaně, server Aktuálně popisuje příběh druháka, kterého spolužáci napadali a plivali mu do sešitu. „Jeho matka si musela najít práci ve školní jídelně, aby mu byla poblíž. Škola si pozvala rodiče školáků, je jasné, že to ty děti mají od nich,“ popsal situaci muž, u kterého jsou matka se synem ubytováni.
• Učitelé by měli dostat přidáno o čtyři procenta, na 130 procent průměrné mzdy se příští rok nedostanou. Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok dostanou kantoři přidáno 4 %. Jejich platy ale přesto nedosáhnou vládou slíbené výše 130 % průměrné mzdy. Více než učitelé si polepší školníci, kuchařky i uklízečky. Na ty čeká zvýšení platů o 10 %. „Když vezmeme v potaz, že pedagog si podle Českého statistického úřadu loni průměrně vydělal 46 843 korun hrubého, jedná se zhruba o 1873 Kč měsíčně,“ píší Lidovky.
• V obcích, kde se daří dostat děti ze sociálně znevýhodněných rodin do školky, mají později méně problémů se školní neúspěšností. „Účast v předškolním vzdělávání je důležitá, a to zvlášť pro znevýhodněné děti, které nemají tolik stimulů a podpory od rodičů. Na základní školy proto přicházejí s hendikepem, a může se stát, že jsou kvůli sociálnímu znevýhodnění přeřazeny do speciálních tříd nebo nedokončí základní vzdělávání, protože od začátku zaostávají,“ říká Václav Korbel z PAQ Research. Data z jejich projektu Mapa vzdělávání ukazují, že obce v chudých regionech mohou neúspěšnost ve vzdělávání snížit větší docházkou dětí do školek, zvlášť pokud do ní začnou chodit už ve třech nebo čtyřech letech (Aktuálně).
• Vrahovi učitele z pražského učiliště hrozí 20 let vězení, školní inspekce zveřejnila zprávu o postupu školy. Mladík, který v březnu zavraždil svého učitele, čin podle vyšetřovatelů plánoval. Hrozí mu 20 let, podle obžaloby to bylo „kvůli jejich dlouhodobě špatnému vztahu, který u něj vygradoval pocitem křivdy a frustrace z uvedeného hodnocení, jež vnímal jako nespravedlivé“ (iRozhlas). Česká školní inspekce se zabývala otázkou, jak škola postupovala po pedagogické stránce. Problémy totiž neměl jen tento konkrétní žák, který ještě minulý rok dostal pochvalu za prospěch, ale i řada spolužáků propadla z roku na rok i o čtyři stupně. V předmětu sdělovací technika, který zmiňuje i obžaloba, hned sedm žáků dostalo nedostatečnou a na nesrozumitelnost a obtížnost výuky si stěžovali i jiní žáci. Podle ředitele školy „ukazují inspektoři jen prstem na školu, aniž by brali v potaz nedostatek motivace a píle u samotných žáků,“ píší Seznam Zprávy. U tohoto konkrétního žáka podle inspekce „škola také v dostatečné míře nevěnovala pozornost speciálním vzdělávacím potřebám,“ neřešila ani prudce zhoršený prospěch jiných žáků. „Nebylo by ale korektní si myslet, že se SOU Ohradní v tomto negativním slova nějak výrazně odlišuje od řady ostatních učilišť, jakkoli jsou zjištěné problémy v dané škole dlouhodobé,“ řekl iDnes náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
• Současný systém přidělování asistentů není ideální, změny navrhované ministerstvem se ale část škol obává. Nový model přidělování asistentů pedagoga do škol má – kromě deklarovaného zlepšení podmínek pro asistenty, posílení pravomocí ředitelů a snížení administrativní náročnosti – dostat pod kontrolu finance. Avizované změny se nejvíce obávají školy, které mají nadprůměrný počet asistentů, protože je díky jejich přístupu vyhledávají rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Některým vyšla v „provizorní kalkulačce“ ztráta třicet i padesát procent. „Je českou anomálií, že asistent pedagoga je svázán s daným žákem,“ hájí parametrizaci Michal Černý, ředitel odboru základního vzdělávání MŠMT (EDUin).

Výrok týdne:

„Ve škole také nemá jít o to, aby se žákům prezentovaly co nejpestřejší a nejzábavnější aktivity, ale aby se žáci – a to všichni – naučili co nejvíce. Když vidí, že se jim to daří, pramení z toho i jejich dobrý pocit a pozitivní vztah k učení. K tomu je mimo jiné potřeba, aby učitelé přicházeli do hodin s jasným cílem. Na školeních mi sice práci s cíli odkývají, ale když to začneme rozebírat, ukazuje se, že s nimi mnoho učitelů pracovat neumí. Přitom je naprosto zásadní, aby nejen oni, ale i žáci věděli, kam výuka směřuje,“ říká Michal Orság z EDUkační LABoratoře, která vydává knížky o vzdělávání (lidovky.cz).

Rozhovor:

• Bez spádové oblasti může být přes 10 procent škol. Ne vždy je to problém

Různorodé podmínky, ve kterých školy fungují, ovlivňují podobu spádových oblastí, přestože z pohledu školské legislativy se jejich formování řídí stejnými pravidly. Odlišnosti ve formování spádových oblastí ve velkých městech nebo na venkově mohou podle geografů Silvie Rity Kučerové (S. R. K.) a Petra Meyera (P. M.), kteří působí v rámci Centra geografie vzdělávání a vzdělávání v geografii (GEOEDU) na katedře geografie UJEP, vést k odlišným problémům či rizikům. Jsou ale přesvědčeni, že kdyby se podařilo hlavolam spádových obvodů dobře poskládat, bylo by možné se řadě z nich vyhnout.

Nikdy nebudou spokojeni všichni

Nastavení spádových oblastí podle výsledků vašeho výzkumu může vést v rozdílných lokálních podmínkách k odlišným problémům či rizikům. Co tím myslíte?

S. R. K.: Formování spádového obvodu není jednosměrný proces. Ovlivňují jej podmínky v obci, kvalita jednotlivých škol, které mají dopad na volbu školy ze strany rodičů. Tedy nabídku a poptávku, ale také širší prostředí mikroregionu určované například silniční sítí, trasami autobusových linek. Vstupuje do toho řada aktérů. Je to opravdu spletené klubko.

P. M.: Jde opravdu o mnohosměrné ovlivňování. Spádové obvody se utvářejí nejen shora od zřizovatele, který se snaží zajistit pro své školy hlavní zdroj, tedy žáky, ale i zespodu. Nejsou vždy stabilní, mění se podle různých hledisek, například s výstavbou v obci, ale také na základě tlaku rodičů, kteří mají velký zájem o konkrétní školu.

Je český vzdělávací systém, který umožňuje volbu školy a zároveň staví na spádových obvodech, ve srovnání se zahraničím výjimečný?

P. M.: To je složitá otázka, protože podmínky pro fungování vzdělávacích systémů se těžko srovnávají. Záleží například na tom, jak velká jsou sídla v zemi, jak velké mají dojezdové vzdálenosti, na struktuře škol nebo na legislativě.

S. R. K.: Obecně jsou využívána obě možná řešení volby školy. Jsou vzdělávací systémy, které volbu školy umožňují i které ji neumožňují. V určování spádových oblastí škol podle trvalého bydliště Česko také není unikátní, na druhou stranu existují i státy, které umožňují ještě větší volnost výběru. V čem Česko unikátní je, to je roztříštěná síť škol, která odpovídá síti osídlení. Máme 6200 obcí. Tak roztříštěnou samosprávu v poměru k počtu obyvatel má v Evropě už jedině Francie. Tomu odpovídá velký počet škol, o jejichž vzniku a zániku rozhodují právě nejčastěji obce. Ve srovnání se zahraničím má i ředitel školy obrovské kompetence.

Je pro obce určování spádových obvodů výhoda, nebo je to spíš pro zlost?

P. M.: Nestává se, že by byli spokojeni všichni. Například část rodičů je hodnotí pozitivně, protože jim zajišťují místo na škole v blízkosti bydliště. Další je budou kritizovat, protože omezují jejich volbu školy. Pokud by jejich spádový obvod odpovídal jejich volbě, byli by ale spokojení. Z pohledu zřizovatele generuje problémy trvalé bydliště. Stěžují si, že „nevidí“ ve statistikách děti, které nemají v obci trvalé bydliště, a pak se najednou u zápisu potýkají s neplánovaně vysokými počty příchozích žáků. 

Celý rozhovor čtěte na webu EDUin. 

Klub zřizovatelů je v období 1. 4. 2022 – 31. 3. 2024 financován z programu Active Citizen Fund v rámci projektu Lepší školy v obcích a městech. 

Z edukalendáře:

• 3. 11. → online → Jak mohou obce ušetřit peníze a dát ředitelům svých škol čas na pedagogickou práci?
• 10. 11. → Praha → konference pro zřizovatele: Lepší škola